laura přečtené 1168

Dvůr mrazu a hvězd 2018, Sarah J. Maas

Tak trošku zbytečná kniha celkem o ničem. Vadila mi roztříštěnost v podobě vyprávění příliš mnoha postavami. Tak nějak tím pro mě příběh ztratil své kouzlo. Skoro do poloviny jsem to chtěla vzdát a nedočíst - naštěstí to má tak málo stran, že se to dalo přežít. A pak mě to začalo docela bavit. Přesto si myslím, že autorka mohla některé osudy završit již v předchozím díle nebo si je naopak schovat do dílu dalšího.... celý text

Dvůr křídel a zmaru 2018, Sarah J. Maas

Stejně skvělé jako předchozí díly. Některé zvraty v ději jsem předpokládala, ale spoustu jsem jich nečekala. Člověk nakonec fandil i těm záporákům :) Tkadlena? Řezbář? Že by měli duši? Nejspíš i zlo má svou odvrácenou tvář, na kterou zkrátka nevidíme. Možná i ta nejtemnější duše má v sobě něco, pro co bychom ji neměli zatracovat... Čtivé, napínavé, překvapivé. Rhysandovi by prospělo, kdyby zůstal alespoň maličko nečitelný jako v předchozích dílech, protože tou svou dokonalostí ztratil něco ze svého kouzla ;) A Tamlin? Tak ten překvapil a to hned několikrát... Nikdy nevíš, v kom najdeš přítele - a v kom nepřítele. Kdo klade léčky a komu můžeš věřit. Kdo tě miluje - a kdo nenávidí. Chyť si svého Suriela - a možná se to dozvíš... Jo, tohle se mi moc líbilo.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

Tak tohle byla jízda! Začátek trochu rozpačitější - a pak zlom a jedete, a jedete... To jejich špičkování, škádlení, slovní přestřelky - jo to je přesně ono. Takové tanečky se mi líbí :) Rhys si mě získal už v prvním díle. Ani vlastně nevím proč. Ale bylo to tam. Takže když se objevil na scéně, hned jsem věděla, že na to vlastně od začátku čekám... Tkadlena? Dvě sestry šly si k moři hrát, loď svého otce chtěly uhlídat. Avšak kde skála končila, starší tam mladší shodila... Brr! Mrazivá, děsivá scéna. To se vážně povedlo. Ovšem těch scén, kdy jsem tajila dech a říkala si, že tohle přece nemůže dobře dopadnout, tam bylo víc. Autorka umí dávkovat napětí, že doslova cítíte, jak vám ťapká po kůži. To, co lze sdělit v jedné, dvou větách, dokáže vystupňovat tak, až se vám zdá, že je vám kůže malá :) Čtivé, napínavé a nabité adrenalinem až do konce. Krásné!... celý text

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Tak jako jo - i já jsem tomu propadla :) Čtivé, lehce romantické, napínavé (i když první polovina knihy do toho napětí měla daleko) a nabité překvapivými zvraty. Vlastně mě bavil i ten začátek, kdy se celkem nic moc nedělo. Ale to vzájemné oťukávání, ten odvěký tanec, kdy ti dva kolem sebe krouží, bojují a nenávidí, aby posléze zjistili, že to, s čím bojují, je vlastně... ...láska? Skvělé. Nemělo to chybu. Hned se vrhám na další díl...... celý text

Bláznivá dobrodružství Fanfána Tulipána 1986, Benjamin Rochefort

Ano, za vším hledej ženu ;) Srdcová záležitost mého mládí. Já jsem ten příběh milovala. Nejspíš jsem milovala i Fanfána a všechna jeho dobrodružství. Všechny jeho lásky. Úžasně čtivé, napínavé, dobrodružné, romantické, nabité zvraty a nečekanými zápletkami. Nezničitelný Fanfán a jeho optimistický přístup k životu i k lásce. Nevzdává se, bojuje, miluje, opouští ženy i domov a nachází vždycky něco dalšího, co ho žene vpřed. Laskavé, úsměvné, milé. Za mě jeden z nejlepších příběhů, jaké jsem kdy četla.... celý text

Tajnosti pařížské 2004, Eugène Sue

S odstupem let trošku naivní a levně romantické, ale... Proč ne? Mě se to líbilo. Střet dvou protichůdných světů: těch bohatých a těch, co se k nim osud obrátil zády. Jak přežít, když vám štěstěna uniká. Jak bojovat, když nic víc než odvaha vám už nezůstala. Jak si uchovat čest, když si chcete vykoupit život... Čtivé, lehce romantické, dobrodružné. Láska, zrada, bolest i hněv. Střípky života těch, kteří už dávno zmizeli v propadlišti času. Proč se do těch dob čas od času znovu nevrátit?... celý text

Tajnosti Londýna II. 1972, Paul Féval

Drsný, temnotou prosáklý příběh graduje a kolo osudu se nemilosrdně otáčí. Ne všichni zůstanou na konci stejní, ne všichni se těch šťastných konců dočkají. Asi jsem pořád doufala, že to skončí jinak... Smutné, kruté, nelítostné, bolavé. Zůstala ve mně lítost. Ponurý, deštivý, mlhou prosáklý Londýn už budu navždy vidět stejně. Ale i tak to bylo krásné...... celý text

Tajnosti Londýna I. 1972, Paul Féval

Zdánlivě spolu nesouvisející střípky událostí se vzájemně propletou a vy nevíte komu dřív fandit, o koho se bát, kým pohrdat... Příběh, který je většinou spíš temný, syrový, nepřikrášlený. Možná doufáte ve šťastné konce, možná se jich i dočkáte. Spletité intriky, bolavé naděje, hrdost, čest. Četla jsem se zatajeným dechem a bála se, že pro všechny to dobře neskončí...... celý text

Hrbáč 2008, Paul Féval

Nádherná, barvitá, čtivá kniha, kterou jsem svého času četla mnohokrát. Intriky, zrada, vášeň, pomsta, láska i čest. To všechnu tu najdete. A hlavně příběh, příběh, který je mnohovrstevný, dobrodružný, bolavý i krásný. Srdcová záležitost. Nepřekonatelné. Napínavé. Silně návykové :)... celý text

Tygři z Mompracemu 1973, Emilio Salgari

Seriál jsem zbožňovala (asi jako každý v té době). Ale tohle? Bože, to mě nebavilo... Jako bych četla úplně jiný příběh, než který jsem znala z televizní obrazovky. Zklamání.... celý text

Jeptiška 1963, Denis Diderot

Četla jsem v patnácti. Ale ten příběh se mi vryl do srdce. Tolik vnitřní síly, odhodlání a vytrvalosti! Zuzana se nikdy nesmířila se svým osudem. Nepřestala bojovat, nepřestávala věřit. Nevzdávala se naděje. Trpěla, bičovali ji, trápili ji hladem, žízní, zimou... Ale nezlomili ji. Kruté podmínky, které popisuje ve svých dopisech, jež se staly základem tohoto románu, nebyly v těch dobách ojedinělé. Přesto většinou nikdo nezakročil. Zuzana, se svou vytrvalostí a odvahou, je jako záblesk naděje. Jako vzpomínka na všechny, na které svět zapomněl. Na všechny ty trpící, umírající, zapomenuté novicky, které se úsvitu nedočkaly...... celý text

Dekameron 1975, Giovanni Boccaccio

Mě se to líbilo. Místy úsměvné a hravé, místy kruté, krvavé a nemilosrdné. Stejné jako svět, ve kterém se příběhy odehrávají. A ačkoli svět je dnes jiný, lidé se příliš nezměnili. Hrajeme si s city, milujeme a nenávidíme, intrikujeme, zrazujeme, zabíjíme - a někdy toho litujeme a někdy taky ne. Láska, vášeň, smích, nevěra, odplata, smrt. I tak by se dal shrnout děj všech těch příběhů. Bavilo mě to. Dobře se to četlo. Někdy jsem měla na rtech úsměv a jindy slzy v očích. Jako na houpačce - nahoru, dolů. Láska, zrada. Život, smrt. Naděje, beznaděj. Budeme někdy jiní? Myslím, že ne...... celý text

Muž a žena 1986, Helena Šmahelová

Rozpad jednoho manželství. Příběh o lásce, která člověku podkopne nohy. Příběh o zradě, která zabolí. Příběh o vášni, o odcizení, o bolesti, o samotě. Příběh, kde nikdo nakonec nic nezíská, kde každý něco ztratí. O tom, že když se vrhnete přes okraj propasti, prostě spadnete. A bolí to. Smutná, bolavá kniha, kde ze všech pocitů nakonec převládá ... ...hořkost... celý text

Bratr a sestra 1973, Helena Šmahelová

Mně se to líbilo moc. Sourozenecké hašteření, neustálé rozbroje, hádky, ale i láska, která čiší za všemi těmi schválnostmi a nezbednostmi. Já si to užila a to jsem to četla v době, kdy jsem dávno vyrostla z dětských střevíčků :) Když na to přijde, on vlastně ten brácha není tak příšerný, jak se zdá. Když na to přijde, ona vlastně ta ségra je docela prima. Když na to přijde, dva jsou vlastně vždycky víc než jeden. A o tom to je :)... celý text

Žena roku 1900 1983, Helena Šmahelová

Nádherná kniha, ke které jsem se opakovaně vracela. Kolikrát jsem ji četla už bych nespočítala... Příběh klikatící se ulicemi maloměsta, kde předsudky znamenaly víc než to, kým člověk doopravdy byl. A nemanželský původ se neodpouštěl. Krásné a přesto bolavé. Smutné a přesto prodchnuté láskou, něhou, nadějemi, zklamáním i touhou. Touhou po ocenění, po přijmutí, po lásce, po životě. Růžena to neměla snadné ani jako dítě ani jako dospívající a už vůbec ne později, jako vdaná... Přesto se nevzdávala, bojovala, milovala... Kouzlo těch stran ve mě zůstalo i po letech. Ať už knihu otevřu na jakémkoli místě, vím, že mě okamžitě pohltí a já se nechám unášet příběhem ženy, která byla možná šťastná a hodně nešťastná, přesto ale nikdy neztratila naději, že jednou to bude možná všechno jinak...... celý text

Synnøve ze Slunečného návrší 1981, Bjørnstjerne Bjørnson

Četla jsem před mnoha lety a zhruba před deseti lety jsem se k příběhu vrátila. Příběh opravdového, neotřesitelného přátelství, které postupně přerůstá v lásku. Příběh rozdílných světů a překážek, které je třeba překonat. Víra, naděje, odvaha... Nadčasový příběh, který ovšem za ty roky v mé paměti už hodně vybledl...... celý text

Kniha Dinina 2005, Herbjørg Wassmo

Nečte se to snadno. Ale když to nevzdáte - dostanete příběh. Kus syrového života. Hodně bolesti. Vášeň. Tajemství. Dostanete něco, co jste zaručeně ještě nečetli. Bolavý, drsný, krutý příběh ze světa tak moc vzdáleného tomu našemu. Srdce zocelená přírodou, kde přežijí jen ti nejsilnější. Kde přežije jen ten, kdo nemá s nikým slitování. Kdo nepláče, kdo nemiluje. Nebo naopak ten, kdo miluje příliš. Kde se neodpouští a nezapomíná. Kde smrt provází váš život stejně jako den následuje po noci. Kde mrtví navždy zůstávají. Možná tomu nebudete rozumět a možná se vám to nebude líbit. Ale ten příběh je stejně pevný jako skála. Stejně nemilosrdný. Stejně tvrdý. A přesto je v něm tolik života...... celý text

Brutalita 1990, Josef Klíma

Četla jsem před mnoha lety. Tehdy se mi to líbilo. Zajímavé příběhy, které se skutečně staly. Nejvíc mě zasáhl příběh, podle něhož byl později natočen film Requiem pro panenku... Odvrácená tvář lásky, odraz krutosti, bídy a bolesti. Kam až je člověk schopen zajít? Kde zůstala nějaká hranice lidskosti? Spálená, vítr ji rozfoukal. Je pryč. Jen vzpomínka zůstane. Bolavá, srdcervoucí. Matná. Blednoucí... A přesto bychom neměli zapomínat...... celý text

Hořká vůně Orientu 1977, Josef Klíma

Rozhodně se to děje i dnes. Mrazivé, napínavé, bolavé, poučné. Tyto knihy moc často nečtu, ale k této jsem se v průběhu let sem tam vracela. A vždycky mě ten příběh šokoval - stejně jako když jsem ho četla poprvé. Jak pravdivé. Jak kruté. Jak nemilosrdné. Jenže takový život je. Nikdy nevíte, co vás čeká na konci cesty. Ani jak dlouhá ta cesta bude. Jestli vás bude bičovat vítr a déšť, nebo vás budou hřát sluneční paprsky. Někdy nezbývá než mít naději. A někdy nezůstane ani ta. Co mi z této knihy uvízlo v srdci je... ... hořkost... celý text

Přízrak s otisky prstů 1983, Václav Švarc

Četla jsem v době, kdy se o tom moc nemluvilo. A ono se o tom vlastně moc nemluví dodnes. Šokující, strašidelné, působivé. Ne všichni se dočkají těch šťastných konců. Ne všechny přijde někdo zachránit. Existuje spousta bezejmenných hrobů, kde leží dívky, které snily, milovaly a toužily žít. Které někomu schází. Které někdo oplakává. A které zmizí v propadlišti času stejně jako vzpomínky na ně... Snad i díky této knize jsem nikdy nestopovala....... celý text