laura přečtené 1168

Dědička ohně 2016, Sarah J. Maas

Po (pro mě) kostrbatějším začátku a chvílích, kdy jsem se do čtení téměř musela nutit, to nabralo grády a spád - a mě to začalo bavit. Moc. Zpočátku jsem se ztrácela v různých dějových liniích a ta čarodějnická šla úplně mimo mě - ale pak... Pak jsem se zamilovala. Abraxos si mě získal stejně jako si dokázal získat Manon - a já jim začala fandit a bát se o ně zrovna tak jako o ostatní hrdiny této ságy. Tak trošku jsem tušila, že ne všichni se dočkají těch šťastných konců - a nemýlila se. Ten konec, to byl nářez. Překvapivý, drsný, syrový, bez špetky slitování - ale zároveň plný příslibů, naděje a víry, že takhle to skončit přece nemůže... Napínavý, čtivý (v tom už máme jasno :), strašidelný příběh plný nestvůr a zla, plný zášti, nekalých intrik, temnoty - ale také plný lásky, naděje, síly a odhodlání bojovat za lepší svět a za ty, kteří se ho už nedočkají. Každopádně postavy se vyvíjí, charaktery se prohlubují, a to co tam dřímá, se zvolna sápe na povrch. Už se těším na další díl. No a obálka? Jako vždycky úchvatná :)... celý text

Půlnoční koruna 2016, Sarah J. Maas

Tak tohle se mi moc líbilo. Hned od první strany akční, nabité dějem, nečekanými zvraty, napětím, romantikou - jak já těm dvěma fandila! Ale i bolestí, trýznivými výčitkami svědomí (protože osud se zvrátit prostě nedá) a prvními ztrátami... Napětí graduje, zdá se, že se nikomu nedá věřit, každý něco skrývá a všichni v skrytu duše doufají... ...v zázrak. Příběh se rozbíhá několika směry a čtenář nestíhá všechny ty nitky osudu sledovat. Přečteno za tři odpoledne, kdy jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Jo, tenhle díl mě opravdu bavil, i když jsem pointu tak trochu čekala už od 1 dílu... Ledy se konečně pohnuly - a kam hlavní hrdinku zanesou je ve hvězdách ;) Nezbývá tedy než se vrhnout na 3 díl... PS: Ty obálky jsou boží!... celý text

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas

Obálka je úžasná. Ovšem srdce z ledu? Vůle z oceli? Nelítostný boj? Nic z toho v příběhu nehledejte, protože budete zklamaní. Trošku naivní, v mnoha ohledech předvídatelné a občas dost matoucí jednání postav (sníst bonbóny, které mi kdosi položí na polštář v paláci plném úkladů, zášti a vražedných spiknutí? Vážně?) - ale čtivost se tomu zkrátka upřít nedá. Za mě v tomto žánru rozhodně prozatím vítězí Měsíční kroniky, ale i tak jsem si čtení užila. Tak trošku pohádka pro dospělé, když tedy přimhouříte obě oči ;) Občas jsem se v těch kouzlech a nevyřčených náznacích poněkud ztrácela, přesto musím připustit, že to bylo napínavé, vtipné a .. no zkrátka čtivé :) "V mžiku bych zmizela..." "Jistě, zmizela bys s třemi šípy zabodnutými v páteři," ujistil ji. "Ty jsi vřelost sama." Rozhodně z toho autorka mohla vytěžit víc, ale i tak nelituji, že jsem se do této série pustila. Protože postavy si zamilujete, fandíte jim, bojíte se o ně a všechny ty intriky, zlo, boje o moc, nenávist i nepřiznanou lásku jim prostě... ...věříte ;)... celý text

Tu máš pusu 1989, Anne Perry-Bouquet

V době, kdy jsem tenhle příběh četla, nebylo moc podobně srovnatelných knih. A tak se mi to líbilo. K hrdinům jsem se vracela opakovaně a nikdy mě nepřestalo bavit tuhle útlou knížečku zápisků proměnlivých nálad číst. Četla jsem mockrát a vím, že za čas si ji vezmu s dychtivostí znovu do ruky a ponořím se do krátkých vzkazů, prodchnutých přátelstvím a počínající láskou, drobnými vzpourami, nepochopením, křivdami i žalem. Vztah mezi hlavními hrdiny se utužuje a graduje až k plánování společného útěku z domova, ale čtenář už ví, že sami před sebou utéct stejně nemůžeme... Hořkosladký příběh na který nezapomenete. Tu máš pusu...... celý text

Návrat do Crow Lake 2008, Mary Lawson

Kdykoli tuhle knihu vezmu do ruky, mám husí kůži. Ten příběh byl bolavý, krutý, drsný, roztříštěný do útržků vzpomínek, do syrové reality života, který s nikým nemá slitování... A přece byl krásný. Krásný tím nepopsatelným způsobem, který ve vás zanechá otevřené rány a zároveň je hojí. Byli skvělí. Co všechno je člověk ochoten obětovat? Kdy ztrácí své sny a kdy sebe? Co tím získá? A dokáže to vůbec někdy přebolet? Tahle kniha možná na některé otázky odpověď nemá, ale je jako zrcadlo - nahlédněte do ní a spatříte tam odraz svého srdce. I to, co v něm ukrýváte...... celý text

Probuzení 2020, Amanda Stevens

I tady autorka dokonale navodila mrazivou, strašidelnou atmosféru toho nepopsatelného zla, které obchází kolem a vyčkává... Všechno začíná a končí u skrytého hrobu na Loubincovém hřbitově - jak moc je jeho nález spojený s tajemstvími obestřenou minulostí Amélie? A jak moc to poznamená všechny, na kterých jí záleží? Někdy bychom měli nechat minulost spát - jenže co když nám něco brání, abychom to udělali? S odstupem jednoho roku (kdy jsem četla předchozí díly série) bylo trošku těžkopádnější vcítit se znovu do příběhu, vzpomenout si na všechny souvislosti a proplout všemi indiciemi až do cílové rovinky. Ale bavilo mě to. Všechny dílky skládačky tak nějak zapadly do sebe a ten konec, to byl nářez. Ne všechno však bylo řečeno. Ne všechno se objasnilo. Pořád jako by maličký kousek chyběl... Takže - vážně je konec? ;)... celý text

Cítit znovu 2020, Mona Kasten

Jako jediná z celé trilogie si zaslouží plný počet. Byla skvělá, dobře se četla, byla tak nějak jemně romantická a drsně krásná. Prostě, tohle se mi líbilo. Tohle mělo to něco navíc, co jsem čekala u předešlých dvou dílů - a nedočkala se. Oba hlavní hrdinové měli duši. Byli svoji. Byli úžasní, zakutaní ve svých ulitách, tak strašně osamocení, tak moc toužící už sami nebýt... A tolik se tomu bránící... Jo, tohle v sobě mělo něhu, vášeň, poznání, bolest i obyčejné, syrové štěstí...... celý text

Věřit znovu 2019, Mona Kasten

Řekla bych, že tohle bylo ještě o něco slabší než 1. díl... Čtivé, nicméně trošku obehrané. Předvídatelné a tím maličko nudné. Ale i tak přečteno během pár dní, protože tohle autorka zkrátka umí... Jenže mě na takové ty hry: Ale jooo, ale neee, ale jooo už nějak neužije nooo :) Očekávala jsem něco trošku víc překvapivého, něco, co bych hltala stejně a přitom na konci skončila s takovým tím mírným omráčením a přihlouplým výrazem na tváři: Jakože cože? No wooow... Což se teda nestalo...... celý text

Začít znovu 2018, Mona Kasten

Já tak nějak nevím. Za mě průměr. Bylo to čtivé, to nepopírám. Ale tak nějak předvídatelné, příběh mě ničím nepřekvapil, neobohatil. Prostě příjemná oddechová kniha na pár volných odpolední, která se lehce čte, baví vás, občas se zasmějete a občas vám spadne čelist k zemi... (Alliina máma? No comment...) Ale nic hlubšího mi prostě tenhle příběh nedal. Nic, co bych už dřív někde nečetla v nějaké jiné, třeba i lepší, knize... Ale čtivost se jí rozhodně upřít nedá :) Když začnete, hned tak se neodtrhnete...... celý text

Kaspický déšť 2008, Gina Nahai

Ani nevím, proč jsem si tuhle knihu vybrala. Možná se mi líbila ta obálka, možná název, nicméně jsem netušila, že příběh, který budu číst, mě tak zasáhne... Od začátku tušíte, že tenhle příběh je všechno, jen ne oddechový. Od začátku víte, že na konci nezůstanete stejní - budete bolaví, zranění a poznamenaní. Protože ten příběh vám vyryje brázdy do srdce, hluboké jako propast, na jejíž dno nedohlédnete... Zpočátku naivní příběh lásky se zvrtne v cosi, co postupně před vámi odkrývá svět, kterému nerozumíte. Kterému možná nikdy nebudete rozumět. Svět, který nikdy nepřijme někoho, kdo se příliš vymyká, který neopustí své zajeté koleje, který nezmění své úzkoprsé vnímání života podle nevyřčených pravidel, které je nutné dodržovat. Bahar si mohla vybrat, ale její dcera ne. Ta se prostě narodila. I teď, když na ten příběh vzpomínám, a že už je to spoustu let, co jsem ho četla, mi naskákala husí kůže a dech se mi zadrhává v hrdle, protože... Bylo to tak krásné a přitom tak bolavé. Plné plaché naděje a plné touhy vymanit se z předem určené dráhy života a plné bolestného poznání, že vám to svět prostě... ...nedovolí :(... celý text

Jedenáct minut 2009, Paulo Coelho

Tohle se mi líbilo. Příběh lehce plynul, bavil mě, proměna hlavní hrdinky také. Děj už si po těch letech moc nepamatuji, ale vím, že jsem si z knihy vypsala hodně citátů, které mě zaujaly. Patří k těm lepším od tohoto autora... Silný příběh ženy, která se zdála být slabá, ale zdání někdy klame. Příběh o tom, že bychom nikdy neměli podceňovat osud, ale ani sebe. O tom, že každý v životě dostává druhé šance - ale málokdo je využije. Že nic není jen černé - nebo bílé. A že se dá vždycky začít znovu, když člověk opravdu chce. Příběh o tom, že být ženou není snadné, ale být sami sebou je mnohem těžší...... celý text

Veronika se rozhodla zemřít 2000, Paulo Coelho

Četla jsem už dvakrát a budu číst znovu. Je úchvatná. Tím, co nám nenápadně (i nápadně) sděluje, tím, co přináší, co si bere, čím nás obohacuje, co nám otvírá... Zaujal mě název, autora jsem v té době vůbec neznala. Tohle byla první kniha, kterou jsem od něj četla - a pak přišly další. Protože jeho styl mi sedí. Ne vždy a ne pokaždé tak jako u Veroniky, ale jo. Jeho knihy mají čtenáři co nabídnout - záleží však, jestli umíte dobře hledat a číst mezi řádky... Veronika se jednoho dne rozhodne umřít - a tehdy zjišťuje, že život vlastně není vůbec takový, jak se do té doby domnívala. Že vlastně neznala sama sebe, že netušila, co od života chce, a že to, co chce je vlastně: život... Kniha plná moudrosti, bolesti a utrpení, plná kruté životní reality, plná nezastíraných pravd, ale také plná pochopení, lásky a naděje. Protože i ve chvíli, kdy umíráme, můžeme začít žít... (někdy)... celý text

Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce 2008, Gabriel García Márquez

Tak jako přečetla jsem to. Ale - mám pár ale :) Zaprvé: Povídky obecně moc nemusím. Připadají mi neucelené, dojem roztříštěný - protože některá se vám líbí a jiná zase vůbec ne. Ta hlavní, podle které je celá kniha pojmenována - docela ujde. Ty ostatní mě už tolik nezaujaly... Za druhé: Tak trošku fantasmagorie, kterou možná leckdy ani nepochopíte - stejně jako já. Tak trošku divnohrátky, kterým jsem nějak nepřišla na chuť. Po pár letech už vlastně nevím, o čem to bylo. Zkrátka, tohle není nic pro mě...... celý text

Zpověď trosečníka 2004, Gabriel García Márquez

Zajímavý příběh. Mě to moc bavilo. Ta síla a odvaha člověka prostě to nevzdat, bojovat, rvát se o každé nadechnutí, nepustit se té bolavé a zdánlivě beznadějné naděje... Vážně, tohle mě hodně příjemně překvapilo. Příběh o vnitřní síle člověka, o tom, že i když se zdá, že nemáte šanci - někde tady je. Příběh o hranicích, které lze posouvat, o bolesti, hladu, žízni, o tom, že člověk vydrží často víc, než by sám předpokládal. Já jsem ho obdivovala, já mu fandila, já si přála, aby na konci pohlédl smrti do tváře a řekl: Tak vidíš! Nevzdal jsem to! Velmi silný příběh. Autentický. Husí kůži nahánějící. Jednou si to rozhodně přečtu znovu...... celý text

Láska za časů cholery 2008, Gabriel García Márquez

Nemohla jsem se začíst. Zdálo se mi to příliš zdlouhavé a možná trošku nudné. Ale pak najednou přišel zvrat - a mě to bavilo. Jeden z těch románů, na které nezapomenete, i když už vzpomínky na něj vyblednou. Budete si vzpomínat jen matně, budete se přehrabovat v té mlze, která vám ty vzpomínky zkalila, a budete tápat - přesto někde hluboko ve vašem srdci tenhle příběh uvízne, abyste se k němu jednou mohli vrátit. A znovu prožít lásku za časů cholery...... celý text

Kronika ohlášené smrti 2005, Gabriel García Márquez

Retrospektiva jednoho nedorozumění aneb kam až může vést láska, nenávist, touha po pomstě, strach, neochota promluvit, slabost, lhostejnost, vášeň... Aneb vražda v přímém přenosu (jak již bylo řečeno níže). Mohli tomu zabránit - kdyby promluvili. Mnozí z těch, kteří jen přihlíželi. Takových je stále mezi námi dost a dost. Pořád tu budou, někde stranou, dívat se, mlčet, odvracet tvář a někde v hloubi srdce se možná zastydí - a nebo taky ne. Nejdřív jsem viděla film a až poté jsem četla knihu. Ale stejně. Bylo to drsné, nepochopitelné, bolavé, plné nevyřčených pravd, plné lží a nenávisti - a přesto kdesi na začátku byla .... ...láska... celý text

O lásce a jiných běsech 1997, Gabriel García Márquez

Krásné, drsné, kruté, dech beroucí. A tak hluboce lidské. Bolavé a nezapomenutelné. Křehký příběh o lásce, o duši, o přátelství, o nepochopení i o chápání. O nelítostnosti doby, o nenávisti, o bolesti i o síle člověka a jeho víry v dobro... Do té doby jsem autora a jeho dílo neznala. Po přečtení této knihy jsem mu propadla. Ale stejně ji žádná jiná nepřekonala. Tohle je moje srdcovka, příběh, na který nezapomenu - i když už uplynulo hodně let, co jsem to četla. Budu na ně vzpomínat, zůstali v mém srdci, jako němé jizvy, nesmazatelné šrámy na duši, a přitom téměř neznatelné, chvějivé pohlazení...... celý text

Kariéristky 1998, Louise Bagshawe (p)

Jako jedinou od této autorky jsem tuhle knihu četla už dvakrát. A stejně se mi zdá ze všech, které jsem dosud přečetla, nejslabší... Vadily mi hrozné skoky v ději, které nebyly oddělené ani odstavci. V jedné větě čtete o Roweně, v té další jste najednou jinde a řešíte problémy Topaz. To mě hrozně od čtení odrazovalo a těžce jsem se dějem prokousávala. Ale bylo to čtivé, napínavé, intriky prosáklé, bylo to překvapivé, plné skandálů, vášně, lásky a zrady. Co nejsnáze roztříští přátelství dvou žen? No jasně: chlap! :) Každá z hlavních hrdinek měla své dobré stránky, ale i ty špatné. Každá se během příběhu formovala. Na konci najednou stály dvě ženy, které byste už téměř nepoznali. Obě ušly dlouhou, strastiplnou a bolestnou cestu plnou ztrát, utrpěných šrámů, plnou zklamání a bojů o své místo na slunci. Ale také plnou naděje. Protože kdo se nevzdá, vítězí...... celý text

Styl jí sluší 2001, Louise Bagshawe (p)

Tak tahle kniha byla vážně dobrá. Hrdinka, zpočátku ufňukaná, ušlápnutá a ovládaná, se mění v ženu, která zná svou hodnotu a umí se s životem pořádně porvat. Jo, moc se mi to líbilo. Fandila jsem jí. A na konci jsem si přála nakopat mu prdel stejně jako to udělala Diana... Chlapi jsou někdy pěkní neřádi :) Jenže my ženské taky umíme být intrikánky :) Takže, milí pánové, dejte si pozor na ženskou, kterou zradíte. Odpouštíme velmi zřídka a pomstít se umíme s grácií...... celý text

Osud 2012, Louise Bagshawe (p)

Slabší než ostatní, které jsem od této autorky četla, ale líbila se mi. Jen ne tolik co předchozí autorčiny knihy. Jako by se maličko opakovala, ale i to se může stát. Bylo to čtivé, ale ne příliš překvapivé, opět plné intrik, vášně a zrady. Když vás zradí muž, kterého milujete, co uděláte?... celý text