Lea239
přečtené 111

V temnotě
2010,
Robyn Thurman
Po Anitě Blake jsem znovu sáhla po UF, tu Anitu jsem četla přibližně před rokem a půl. Po několika sériích knížek romantických a nějaké té románové fantasy (rozumějte dohromady k padesátce titulů) jsem si řekla, že bych zase mohla svůj apetit uspokojit nějakým jiným žánrem, protože, přiznejme si, když jíte stále dokola oblíbený smažený sýr, zatoužíte po rohlíku s máslem :) Zpočátku jsem z tohoto titulu byla trochu rozpačitá, nevěděla jsem, o co se jedná, připadalo mi to rozvláčné, po přečtení dvou třetin jsem přečetla půlku jiné knihy (která mě tak moc napínala, že jsem zbytek přeskákala mílovými skoky (tak stránečka po asi 80 stranách opakovaně až do konce), kterou jsem potom taky odložila na později, přečetla ještě dalších osm úplně jiných, a pak teprv se vrátila k Leandrosovic bratrům. Překvapilo mě, že jsem tu knížku odložila zrovna ve chvíli, kdy už se tam konečně začalo něco pořádného dít a spělo to k rozuzlení :D Takže jsem ji potom dočetla rychle a vzhledem k tomu, že mezi odložením a dočtením této knihy uběhlo asi 14 dnů, získala jsem si tím malinko střízlivější náhled. Ale abych se dostala k jádru pudla: podle mě je tento první díl takové intro, na které musíte mít náladu, co se týče rozvláčného děje. Rozhodně se mi líbil ten černý humor, autorka to vystihla velmi dobře, věty nejsou psané jako souvětí na tři rádky a myšlenkové pochody těch postav se vcelku omezují na krátké odstavečky k věci, místo na půlstránkové rozjímání "o sexy očích", jak jsem byla zvyklá u těch dnešních young adult knih. Takže kniha mě mile z tohoto pohledu překvapila a je to taková příjemná chlapská změna, když už nám po světě pobíhá ta Blakeová a její drsné kolegyně Thompsonová, Danielsová, Crawfieldová a jim podobné. Začala jsem číst druhý díl bratří L., tak jsem zvědavá, jak se příběh těch postav bude odvíjet dál :)... celý text

Božský hráč
2014,
Christina Lauren
Byl to, pravda, nejslabší díl z této série, ale zase se mi líbila Hanna, protože je to taková typická intelektuálka, která nechápe, proč by měla marnit čas nějakým lítáním po barech a seznamovat se s hromadou nudných nebo naopak příliš sebevědomých týpků, když z toho stejně nic nekouká. S touto postavou se ztotožňuji mnohem více, než s jinými, než s Chloe, která měla orgazmus už jen z toho, že slyšela Benettův hlas (upřímně, která tohle zažívá??) a víc než se Sárou, která si to zase ráda rozdala na veřejnosti. To jsem měla největší problém se vcítit do postav, protože to už vůbec není můj čajíček. Ale musím uznat, že jednička BB byl nejlepší díl, četla jsem ho už asi třikrát a pořád jsem nadšená z toho, jak to prostě a jednoduše odsejpá, je to vtipné, svižné, ráda se k tomu vracím. Přesto je mi tento třetí díl nejbližší :)... celý text

Krásná katastrofa
2013,
Jamie McGuire
Mnoooo.... Tak jako četlo se to dobře, bylo to svižný asi tak do první půlky, ale BOŽE, mohlo to být o 100 stran kratší. Měla jsem pak pocit, že čtu stále to stejné dokola. Úplný začátek knihy byl jak studentský plagiát V ringu = modelová situace naprosto stejná... Potíže se vyskytly vždycky při zápasech, totéž v knize V ringu... Ach jo... Dále - Travis má vyholené hnědé vlasy... Musím dodávat, že když ho Abby viděla prvně a měl hlavu vyholenou, že nemohla poznat, jakou barvu vlasů má? Taky mi není úplně jasné, že se Abby s Travisem potkala až na tom zápase (kdy 7 měsíců už na školu chodila), když jeho bratránek a spolubydla už nějakou dobu randil s Americou a sedávali spolu v jídelně... America se chovala chvílemi jako úplná hysterická pipina, která vyvádí absolutně kvůli ničemu. Abby se víceméně dá jakž takž pochopit. Co se týče těch erotických popisků, je fajn, že to tam není tak rozvláčně popisované, že zrovna dal ruku tak a tak a ona mu dala nohy pomale za uši, ale zarazilo mě, že tam chybělo třeba to, že by jí líbal v roznoží nebo si nevzpomínám, že by jí sáhl na ňadra. Na to, jakej je to prezentovanej kanec, se moc nevytáhl, když nebylo ani slůvkem zmíněno, že by ona jaksi taky nějak došla k vyvrcholení... Je to asi spíš čtení pro -náctileté, já jsem ve svých 27ti už na to asi moc stará :))) Jinak jako oddechovka jo, když nebudete moc přemýšlet nad chronologií a jinými informacemi :) A na to, jak to byla taková milá a blboučká slátaninka, to má podle mě až moc vysoké hodnocení :)... celý text

Remy
2014,
Katy Evans
Zatím jsem to nečetla a u Šance jsem v půlce (snad se přinutím to dočíst, protože je to už prostě dokola a nudí to), ale když se nad tím zamyslíte, nechybí náhodou ten váš vytoužený popis těch manických záchvatů z pohledu Remyho proto, že v prvním díle bylo řečeno, že si většinu z toho nepamatuje??? O čem by to teda mělo být, když hlavní hrdina o sobě většinu času neví? To nikoho z vás nenapadlo? EDIT: Přečetla jsem a dalo se to. Žádný zázrak, je to jen dokreslení a jakési vysvětlení toho, proč se tak Remy choval v prvních dvou dílech. Prolínání s přítomností bylo jakés takés zpestření, Rozhodně se to četlo svižněji než 1 a 2. Ale pořád průměr:)... celý text

Šance
2014,
Katy Evans
Jsem v půlce knihy a musela jsem ji odložit. První díl jsem ještě zvládla zhltnout, druhý mě už unavuje, protože se tam NIC neděje. Vlastně děje. Brook je stále nadržená, Rem stále vyšiluje a je stále nadržený. dokola se opakují fráze s drobnými obměnami, je to prostě BORING.... A to chytání za temeno, u toho se chytám stropu, protože (jak už jsem psala v komentáři ke knize V ringu) autorka nebo překladatelka asi neví, co je temeno a co týl, nebo se ti dva drží za temena jak idioti. Přehršel majetnických pudů a pohledů a mozolnatých dlaní, modrých očí, rozcuchaných černých vlasů a dolíčků, přehršel vlhkých kalhotek a těhotenských hormonů ultrablbosti, přehršel olizování uší a všeho, na co si na těle vzpomenete, a když Brook žárlila na svou pusu, protože Remyho nádobíčko neměla mezi nohama, ale v puse, tak to už mi připadalo fakt praštěný...DO TEMENE... Bože můj. Možná tady ještě poopravím svůj názor, až se přinutím to dočíst a mohla se pustit do třetího dílu, jak je tady naznačeno v komentářích, že konec má spád... Ale zatím budu pokračovat asi v druhé polovině série Temných lovců. Tam se aspoň něco děje mezi tím souložením. EDIT: Tak jsem nebyla v půlce, ale ve dvou třetinách. Dnes jsem to dočetla s přeskakováním stále stejných žvástů o tom, jak Brook je strašně zamilovaná, konec byl předvídatelný, spád se nekonal. Když jsem musela prolítnout ještě asi dvě milostné scény, tak už mi to připadalo vážně jako porno. A říkala si, proč to vlastně čtu. Na ty ohlasy musím říct, že jsem vcelku zklamaná.... celý text

V ringu
2014,
Katy Evans
NO..... Takže přisadím taky svůj komentář: Ač jsem se snažila vcítit do pocitů hlavních postav, často mi to připadalo až příliš přehnané, nevěrohodné, erotické scény jsou až příliš dlouze popisované a naprosto jsem rostla z toho popisování nadrženeckých pocitů a majetnických pudů a mozolnatých dlaní a jediného a jedinečného Uragáááááána a panebože toho temene...... Buďto autorka nebo překladatelka neví, co je temeno a co týl, nebo se neustále Brook a Rem chytali jak idioti... Párkrát jsem to skousla, ale když to čtu i v druhém díle pořád dokola, tak jsem v polovině Šance náhle přestala mít chuť to dolouskat, abych si mohla přečíst třetí díl z pohledu Remyho.... Jako je to semtam i napínavý, přečetla jsem to rychle, alekdyž tak nad tím přemýšlím, tak je to snad ještě tuctovější než 50 shades.. Hlavně nechápu, proč všechny ženský šílí z modrých očí a černých vlasů. Proč nemá nějaký kavalír ladně pohozený v posteli taky hnědé nebo zelené oči? Aaach jo.. Zatím teda průměr. dámy, četla jsem mnohem lepší a erotičtější..... celý text