Lenka.Vílka přečtené 2344

Nick Fury jr. 2020, Matt Fraction

Začnu tím, že dát dohromady, co v tomhle komiksu bude, bylo asi náročné. Jak v tom neudělat v hlavě guláš, pokud jste nečetli Válečné jizvy? Dát tam první číslo Válečných jizev. Jo, to udělali a podle mě naprosto zbytečně. Protože stejně po tomhle sešitu přijede "Dosud se stalo...". A oni vám to hezky napíšou a na konci klasická historie postavy. Ale v ten moment mi ten jeden sešit přišel zbytečný. Ne proto, že jsem Válečné jizvy četla. Ale i pro toho, kdo je nečetl. Nakousne se zajímavý příběh, kterého nedostane pokračování a proto působí trošku zbytečně. Ale zase se v něm dozvíte něco o Marcusovi. Čili zpátky na začátek. Asi ten úvod vybrat nebylo jednoduchý. (Já bych ho tam nedala a rovnou šla na shrnutí.) Potom následuje minipiďi sešit Marvel NOW! Asi aby všichni měli jasno v tom, jaká je teď nová funkce juniora ve Shieldu a všichni se o to víc těšili na to, o co v téhle knize jde především. Secret Avengers. (V téhle jejich variantě. ) (Jinak k obálce tohohle sešitu, použitého též jako obálka knihy. Junior zde vypadá, až na to oko, jako Henry Oswald Simmons, Jr., což mi přišlo lehce úsměvné ....) A teď hlavní příběh. Avengers už nejsou. Tak jsou na čase Secret Avengers. Pod vedením Shieldu, které bude na vodítku držet Nick Fury Jr., a ve složení...na někoho působící jako "tihle měli jako jediní zrovna čas", ale ve skutečnosti se rozjede vážně dobrý příběh. Zní mi to jako vyřez z pár epizoda agentů? Jo. Bavilo mě to proto? Jo. A hezky se všema blbinkama, které k tomu patří! Kresba se příběhu moc hodí. Tohle je civilní a komornější příběh a odpovídá tomu kresba. Není v ní nic specifického nebo tak. Prostě je průměrná. Ničím nekřicí ani nebije do očí, aby neodváděla od hlavního. A to příběhu. ("To vám mám vysvětlovat, jak povolává moc Pána strachu k teleportaci, jen tak přes vysílačku během třiceti vteřin?"..."Ne. JAK to dělá?"..."Aha...no, rukama."..."Perfektní. Tak..."...A junior hajzlákovi zlomí roku. Vtipnej a efektivní chlápek ;) ...) Čtyři za kresbu, která byla dobrá, ale nebyla skvělá. Pět za příběh, který byl sice dobrý, ale jinak snadno zaměnitelný (hlavně se obávám, soudě podle konce největší sranda začne v druhém díle, který u nás nevyjde). Ale jako komiks na zabavení na odpoledne doporučuji. Ne 4. Ne 5. 4,5. (Bohužel kniha končí jako všechny příběhy kompletu. Dosti napínavě s nulovou vidinou na vydání pokračování ...) Přesto! Už je to docela dlouho, co jsem si naposled koupila "červený Marvel". Poslední dobou dost nezajímavé. Takže dobrý :P... celý text

Maria Hillová před soudem 2020, Nick Spencer

Ok, ok, tohle bylo psycho. Které se v druhém díle rozjelo solidně. Už konečně víme o co jde Capovi i Red Scullovi. No, vlastně o to stejné. Jenom by se pokřik z "Hail Hydra!" mohl změnit na "Hail Captain!". Moc mě bavilo dětství Herr Stephena v Pevnosti. Navíc, když se na scéně ukáže jeho kamarád z dob studia, hned vám dojde že to "Steve Rogers otevírá dveře – a tajemství za nimi ukryté otřese Marvel universem do základů" z anotace, bude pecka. Já se na závěrečných pár stran těšila moc. Protože tady si to nejlepší nechají na konec (což je snadno odvoditelné od způsobu vedení příběhu). Vážně to bylo moc době napsané. Díky tomu začnete víc věcí chápat z prvního dílu, který musel být pro českého čtenáře dost náročný, a ubyde též okamžiků, kdy stejdu gogla žádáte o pomoc a dovysvětlení kvůli návaznostem do jiných sérií. Ale i tak, ty Thunderbolts zamrzí. No, uvidíme, co bude v dalším díle. Těším se a doporučuji ;)... celý text

Hledaní 2020, Brian Michael Bendis

Na začátku knihy hned vlítneme do akce na několika frontách. A nevíme, kdo, co, proč a za kolik. Jenom víme, že všichni kromě Thinga (kterej si najde babu), skočí dost mizerně. Což je v rámci strážců dosti relativní...že? Takže jo, má to akční začátek, aby nebyla nuda a k tomu kdo, co, proč a za kolik se dostaneme až chvilku. Přeci jen...když se má parta rozdělit, bude to buď sranda nebo velkej průšvih... ...protože tenhle komiks je akční pecka, dobře naservírovaná, děj má hlavu a patu a provedeno v luxusním balení, protože kresba je skvělá. Valerio Schiti už na strážcích dělal, ale v Nových strážcích kraluje sám. A mě se to líbí. Sedl mi. Dějově jsou strážci stále stejně dobří jako na začátku. Stále se stejně bavím a kresba je skvělá. Tohle mě bude bavit i v budoucnu :)... celý text

Věčné zlo 2019, Geoff Johns

"Born With Nothing, Die With Everything - Papa Roach" Už to asi začínám brát jako samozřejmost. Že nejkrásnější kresba je vždy zkažená vydavatelem. Jak stojí Syndikát před všema padouchama země? Za ty prachy bych nečekala...tohle provedení. No, dost to otráví hned v úvodu! :( Což je škoda, protože úvod je skvělý. Syndikát sejmul ty dobrý a osvobodil ty špatný. Je čas se spojit. Ale ne všichni o to mají zájem. A protože ne všichni dobrý jsou ze hry, je čas na útok zpátky. Protože plán k odhalení zbytku hrdinů je svou jednoduchostí vlastně geniální. A kde je Lex? Čeká na něj a jeho "nedopečeného" společníka práce... Nešetří se ubližováním postav. Jak dobrým, tak špatným. A zohlednění, že i padouši mají jistý morální kompas a do toho co je už moc, nejdou jenom proto, že to po nich Syndikát chce. Čili, kdo z padouchů se přidá k Lexovi? A kde je Batman s Catwoman a jeho tajemstvíčka v boji proti Syndikátu? A kdo z klaďasů se přidá k Lexovi? Hláška knihy rozhodně patří Black Mantovi: "Syndikát zabil Aquamana. Vzali mi to jediný, co jsem kdy chtěl. Tak na oplátku vezmu všechno já jim." Protože v okamžik, kdy se to roztýmuje a do písku se nakreslí čára, začne ta nejzajímavější část knihy, přestože to předtím bylo taky dost poučné. Nemám obavy, vím to jistě. Kdyby tuhle sérii psal někdo jiný než Geoff, není to tak dobré a epické. A hezky to do sebe zapadne s knihou 3,5 a Americkou ligou. Navíc...Finch. Nebýt těch pár vad ze strany vydavatele, které jeho kresbu narušily, nic to nemění na tom, že je na "ach" i "wow". A jak mě máte prokouklou, tohle je největší možné znamení spokojenosti. Věčně zlo mi udělalo radost. Navíc se teď moc těším na Věčné hrdiny. Už jsem v to ani nedoufala, že vydají i další díly série. Jupí!!!... celý text

Frank 2020, Jason Aaron

"Anthem Of The Lonely - Nine Lashes" Skvělý komiks. Obě linky. Frank je ve vězení. Ale než se dostane k ostatním vězňům, musí se dát dohromady. A během toho a potom i ve vězení vzpomíná, co ho dostalo až právě sem. Což asi ovlivní vaše hodnocení. Zda máte o toto zájem nebo ne. Zda vám to přijde jako zbytečná vata zabírající celý díl nebo si nakouknutí pod pokličku užijete. (Že není vám scénář nedá zadarmo). Ale je pravda, že jsem čekala, že to ve mě vyvolá trochu víc emocí. Tedy, kromě těch posledních pár stran, kde se to hezky shrne. (Komu v ten moment nedojde, že to nebyla vata, neměl by tuhle sérii vůbec číst.) Škoda. 4,5. Ne 4, ani 5. Kresba stále stejná. Přeci jen tuto sérii píše a ilustruje stejný člověk.... celý text

Temný vesmír 2019, Grant Morrison

"Welcome To The End - 12 Stones" Příběh třetí knihy nás hodí hned do akce vzhledem k tomu, jak skončila dvojka. Liga se rozdělí a každý si musí vybojovat své, zatímco Flash skončí...doma...?...doma? Byl to dobrý díl. Ale po dvou předchozích peckách bych čekala něco lepšího. Většího. Protože od čtvrtého sešitu si kniha začne hrát něco hlubokomyslnýho, což je, hup, během dvou stran, až moc velký přechod. (Píšu komentáře vždy během čtení. Jsem v polovině druhého sešitu a začínám mít strach, že dám jenom čtyři hvězdy.) A potom zase hup akce? Mrzí mě, že Metal není trochu delší. Pár sešitů navíc. Aby to mohli autoři trochu víc rozebrat. Právě v třetím díle to mrzí extrémně. Navíc v druhé polovině se začnou jen tak zjevovat, kdo ví odkud všichny další hrdinové, aby to dávalo smysl (kdyby tam bylo alespoň pár oken navíc, taky by je neubylo, ale blížil se konec). A na to, jak dlouho jsme šli na konec příběhu, zdál se mi narychlo a uspěchaný :( Na tomhle díle pracovala spousta dobrých kreslířů. Třeba Liam Sharp. Ale všechno to bylo takové " stylově podobné", ne jako v druhém díle. Stále jsem se nerozhodla, zda to je dobře nebo špatně... Znáte to. Už jste přečetli dost knih, tak si naivně myslíte, že už jste viděli všechno. No...potom přijde "Flashmobil" a zase spadnete z mráčku :D Bohužel jsem v celé knize nenašla žádnou "wow dvojstránku" jako v předchozích knihách. Jistě, byla tam ta s Victorem, ale ta nebyla na "wow" ... ale obálka je luxusní. Jako u každého Metalu. Stejně jako všechny na konci knihy. PS: sešit s Hawkmanem celý jenom s ním, od Jeffa Lemira, považuji za nejpovedenější část knihy :)... celý text

Dědictví 2020, Bryan Hitch

"Hemorrhage (In My Hands) - Fuel" Tenhle díl byl skvělý. Jsme v budoucnu, o 22 let později, potomci členů ligy se vrátí do přítomnosti jejich rodičů, aby pomohli zabránit katastrofě, kterou způsobí právě oni. První co vás napadne: "Dobře, že jsem u toho grupáče nebyl." Čili odpustím si tu logickou výtku, že dost ze členů ligy je v šoku, že by nějaké dítě vůbec mělo a zároveň ví, že do dvaceti let to přijde...hmm...jako všichni v jednom velkém baby boomu? Kdyby děcka byla nakreslená jako puboši, tak ok, ale někteří z nich tak nevypadají. Jasně, tímhle "reunionem s budoucností" si někteří z nich dost věcí uvědomí a jejich dosavadní chování začne dávat smysl a do budoucna se asi dost změní. Jenže...není základním pravidlem při cestování do minulosti nepotkat někoho, kdo vás zná? A už vůbec mu všechno nevykecat? Neriskujete potom svojí vlastní přítomnost v budoucnosti? Možná je polovina z toho, co jsem napsala špatná úvaha. Ale nepíšu to poprvé. Cestování v čase není moje parketa.... Ale k ději samotnému, pryč od technikálií. Třeba Serenity. V ten moment se muselo Meře děsně ulevit. (A vypravěčská vsuvka byla dobrá. Jasan, že to už jsme četli! ;) ...) Už nejenom z toho důvodu, že podle anotace bude Zlomená koruna brutální. A každej si hned řekne: "Jo, to bude dobrý, asi to všichni daj tady i tam." Chápete? Já a cestování v čase s sebou přinášejí úvahy, které jinak přicházejí ve tři ráno po dlouhé noci... (Nejlepší a nejemotivnější linka příběhu i kvůli dalším věcem je právě z vody.) Navíc ta věc z anotace. Jako vážně? Dokázali by jste zabít svého rodiče pro záchranu světa, a tím vlastně způsobit, že se sám nerarodíte? Hmm...a jak to potom dopadne?! Koukala jsem... Navíc vždycky když se cestuje časem, vždy je pro děj lepší, že se na vás přisaje stopař. A v tomhle případě to bylo brutální. Na konci jsem měla chuť zamáčknout slzu, ale vykašlala jsem se na to a nechala si jí žít vlastním životem. Dědictví je poctivý komiksy jehož příběh má sice hodně akce, ale v poměru se o trochu víc zaměřuje na postavy. A v tomhle ohledu je bezkonkurenční. Kdo by to řekl, že k záchraně světa stačí tak málo! Přečtěte si to, já vám tady spoilery psát nebudu! Na tohle jsem čekala od začátku série. Na okamžik, kdy do sebe věci zapadnou a bude to všechno dávat smysl. Perfektní!... celý text

A jestli neumřela, vyšiluje dodnes 2020, Skottie Young

"Crazy - Meredith Brooks" Jako kdyby nestačilo, že se Gertruda jmenuje Gertruda. Ona se dokonce dostane do pohádkové říše. Cesta ven je. Jenom kde, ta mrcha je? Protože ona tam je stále a i po skoro třiceti letech hledá ty blbý dveře, aby se dostala pryč! A do toho ten debilní vypravěč! Komu by to nelezlo na nervy? Vevnitř stárnete a venku jste furt malá holčička. A do toho ten debilní vypravěč! Slavnej měsíc s kulkou ve voku hadr! :D ("Varovala jsem ho."..."Tak fajn. Ale co všichni ti svědci? Myslíš, že to nevyzvoní?"..."Uch. Možná, ale proč riskovat? Ty budeš řídit...a já střílet!") A že jí to všechno projde? Gertruda zlobí furt. No, královna už se pouští do opatření. Protože...každá kouzelná země má svoje pravidla. Z toho důvodu začne být druhá polovina víc než zajímavá, ne jenom o sladkém zabíjení. Skvělý příběh, který si bere, co potřebuje, aby žánr pohádka byl i pro dospělé. Aby si to užili víc jak děti samotné. Nedoporučuji jako předčítání před spaním svišťum. Chápu, že má sociálka v současné situaci jiné starosti, ale pro jistotu ;) ("S radostí bych si tvých teorií poslechla víc, ale zrovna teď v duchu bliju, protože sosáš pivo, do kterýho sis načural.") Scottie Young je vtipnej chlap ve své tvorbě i v realitě a tohle je toho důkazem. Když chceš něco napsat, tak to napiš! Takže si to napsal a zároveň i nakreslil, ale dost bizarní kousek provedl i člověk, kterej dělal barvy. Protože naprostá nádhera. Je to totiž... ...plné krve, vážně hezky barevné krve. Příšerek a různých prapodivností. Obálka nelže a je moc krásná. A co jsem koukala do světa, obálka hardcoverového vydání je vážně luxusní. Skoro jako kdyby to fakt byla pohádka ;) ("Kumla drát!") Doporučuji všem. Číst tohle měsíc zpátky, napíšu: "Pokud se budete stydět číst knihu v mhd, není to kniha pro vás.". Hmm, teď spíš napíšu: "Zásadně nedoporučuji do dopravních prostředků. Víte, když se stále smějete, rouška nevydrží tak dlouho. Nechte si to na doma." Protože na posledních dvou stranách jsem chytla ultra mega obrovskej záchvat smíchu... ("Zabít tě nemůžu, ale jestli nepřestaneš s tím, co považuješ za zpěv, střelím tě do krku.") Jo, on i ten Gertrudy průvodce na cestě za klíčem k otevření dveří je hustej sekáč. Chápejte, on je celou dobu s ní... PS: možná, ale jenom možná bude mít i prase křídla. ("No to mě potěr.") Knihu lze momentálně zakoupit pouze u vydavatele. Každá podpora se hodí.... celý text

Temní rytíři 2019, Dan Abnett

"Fire Escape - Civil Twilight" Druhý díl začne a už od první stránky pořádně z vostra. A nebudu lhát, měla jsem strach... Tohle je totiž klasický druhý výplňový díl. Ok, takže se dozvíme, jak vznikly Temní rytíři. Hezký detailně. Čili obavy, aby to nebyla nuda, a vlastně stále dokola to samé, jenom vždy Batman sejme někoho jiného, byly oprávněné (jak se Bruce stal Green Langernem ne Batmanem by mohl být hezký alternativní příběh, který si umím představit klidně i v samostatné sérii, to já ráda). Ale nakonec to bylo strašně dobré. Uznávám, kdyby tam byly krátké flashbacky, zabere to míň místa, ale...klasický druhý vyplňový díl. Který má to štěstí, že je zatraceně dobře napsaný! V tenhle okamžik musím zmínit kresbu, která mě dostala. Carmine di Giandomenicu...psala jsem to už, je úplně úžasnej. Flash v jeho podání je skvělý a tady v tom trendu pokračuje. Hned úvod mě tedy po vizuální stránce ohromil. Jako vždy, posílám polibky. Ricardo Rederici...u nás mu nic jiného ještě nevyšlo, ale jestli je každá jeho tvorba jako sešit, který měl na starost, chci víc! Totální bombička! A když už píšu slovo "bombička", tak to je vážně velký. A ta část příběhu, kterou kreslil byla dokonalá. Vážně perfektní. Francis Manapul...vážně překvapení. Od něj jsem četla zatím jednoho Batmana, a o to víc se těším na Anarky. Nemá trochu úchylku na žlutou barvu? Zajímavý způsob kresby, hodně specifický a vážně jsem se bavila. Riley Rossmo...vzal mi dech. Jako vždycky. Škoda, že měl tak málo prostoru :( Škoda, že v knize těchto rozměrů a její ceny není latková záložka :( Závěrečná dvoustránka se tentokrát povedla. Protože to důležité nebylo směrem ke hřbetu knihy.... celý text

Pac & Pussy 2019, Albrecht Smuten

(Ke čtení si pusťte Bowling for Soup. Ať rušíte sousedy dvakrát. Muzikou a smíchem.) Můj komentář bude prokládán reakcí významných osobností ze zadní strany knihy. Takže...pro citlivý srdíčka a dušičky...to je citace, tam můžou bejt i sprostý slova... Tohle jsou moje druhé stripy. U těch prvních jsem psala, že to asi nebude pro mě forma, ale tohle bylo lepší. Tady jsou vždy jenom čtyři okénka a jede se dál. "Vždycky když čtu Pac & Pussy, mám chuť někomu hrozně rozbít držku." - Mahátma Gándhí Černobílá kresba obou protagonistů je tedy v podstatě stále stejná, jenom se trochu mění, pohledem do strany nebo přidáním potřebných propriet do vtipu. "Pac & Pussy jsou na mě zlý, a proto nedostanou žádný dárečky a nepřijdou do nebíčka." - Ježíšek Jo, bylo to zmíněno, takže humor. Dnes jsem měla náladu na něco vyloženě vtipného, ale v knihovně nic nepřečteného a zároveň vtipného už nebylo. Takže jsem se do knihy začetla ráda. Něco bylo vyloženě vtipné. Něco bylo tak trapné, až mi bylo studno, že jsem se zasmála. Ale to je ten smích, který rychle zapadne. A něco bylo vyloženě na reakci " Cože? Proč to jako?!?!". Sami to určitě znáte. Čili to je i dost sprostá kniha, tak ruce od ní pryč dětičky, jste naše budoucnost. Máte si to pos$#t sami, ne to potom svést na nás, že jste četly, co jste neměly ;) "Pussy se mi moc nelíbí, ale Pac je pěknej bílej kluk." - Adolf Hitler Vážně nevím, kdo je Smuten. Že je to dílo "facebook to book" jsem se dozvěděla až tady v diskusi (kniha byla přílohou časopisu, který jsem si koupila). Takže základní pointa knihy mě baví, ale snad další nebude stejná. Aby se to neokoukalo. Mluvím jako kacíř nebo ten, který jenom pluje kolem, co? Neva. Myslím mě... ;) (Co je pussy podle Miloše Zemana vynechám, nechci tento komentář špinit...ale ups...jméno jsem už zmínila :( crap!) Ale kolem a kolem dobrá kniha. Ale...pošlu klidně dál...... celý text

Životní terno 2019, Fredrik Backman

Možná je lepší, že jsem to četla až teď a ne před Vánocemi. Asi bych se rozsypala ještě víc než dneska. Malý a milý příběh o životních rozhodnutích a jejich následcích. Naprosto chápu, proč kniha nesedne každému. Asi na ní zároveň musíte mít mimo jiné i náladu. Právě jsem dočetla důkaz, že je Backman jednička. Ve všem. I na 80 stránkách :)... celý text

Dítě v mlze 2016, Martin Goffa

"Memories Of Misery - Hawthorne Heights" "Bacha na něj, Bety. Tenhle ti začne vyprávět o nějaké naší nebezpečné akci v přístavu a než ti dojde, že v Praze není moře, už se u tebe sprchuje." Trochu odlehčení na začátek, než začne jít do tuhého. Když váš bývalý parťák unese malého kluka, je přece hned jasné, co se děje. Že? Vzhledem k tomu, jak a proč a kvůli komu odešel od policie. Že? Ale vážně je to tak? Už jsem se u autora naučila, že v jeho knihách nejde až tak moc o zločin samotný. Ale je to o lidech, co je k tomu vedlo, o jejich příběhu. A jsem ráda, že autor nezvolil změnu stylu vyprávění jenom kvůli prvku překvapení. (Proto si nemyslím, že to je spoiler, je to prostě autorům styl.) Přesto musím tentokrát bohužel napsat, že to není čistých 100%, ale spíš tak 95%.... celý text

Vánoční zpověď 2013, Martin Goffa

"Narcissistic Cannibal - Korn" Další Goffa. Tentokráte ale trochu jinak. A jasně, přestože většina lidí si asi řekne: "Může si za to sám, že to tak dopadlo a skončilo.", háček je v tom, jak je celá postava Adama a jeho příběh napsaný. Je to napsaný tak jak to je. Aby jste si udělali názor samy ze všech důkazů, ne pouze ze základních faktů, které ho většinově automaticky odsoudí. Ale, bacha! Žádnej stockholm po dočtení. Jenom v ruce držím knihu, kde se mi autor nesnaží vnutit černou nebo bílou. To je mi víc než sympatický. Plus dokonale promíchané časové roviny. Což je asi věc, na kterou když si zvyknete, už to potom při čtení ani nevnímáte (a u autora prostě očekáváte). Kniha není ale detektivka. Je to spíš takový psycholoický rozbor. Přeci je jen Adam už ve vězení. Teď se jenom dobrat všeho, co tomu předcházelo. Dobře napsáno, opět perfektní výběr slov, situací, prostě bych se už opakovala. (Napravím restík a dám autora do oblíbených.) Autor mi sedl úplně ve všem, takže tady problém nemám. Navíc téma...opět víc než aktuální.... celý text

Časohrátky 2016, Joe Hill (p)

"Our Legacy - While She Sleeps" Vskutku svižné Časohrátky. A nejenom minulost byla zajímavá. Přítomnost mě bavila taky. Protože... ...malý Satan junior. Konečně se hezky ukázalo, že i v Bóďově těle si jde Finta drsně za svým. Au. Líbilo se mi, že konečně Kinsey našla odvahu udělat to, co měla udělat už dávno. A už jsem jenom doufala, že najdou skutečnou odvahu a vážně se přihlásí k rodinnému odkazu. Protože tik tak...klíč Omega. A co se stalo v minulosti, jak to do sebe perfektně zapadlo. Všechno bylo prostě dokonalé. SPOILER Mám takhle napsané postavy ráda. Div mi Luka nebylo líto! Tleskám! SPOILER Představa, že u sebe nemám další díl je šílená. Mám... :)... celý text

Žltá tapeta 2014, Charlotte Perkins Gilman

"Yellow - Sarah Fimm" Jeden by řekl, že od té doby, co byla tahle povídka napsaná, se už tyhle věci nedějí. Fajn, už nás nikam v takovém počtu nezavírají, ale myslím, že se v základu nezměnilo vůbec nic. Tuhle povídku jsem si chtěla přečíst už dlouho. A konečně jsem ji "vstřebala". Celý ten základ příběhu je poměrně jednoduchý. "Co řekne muž, je pravda. Nehledě na potřeby a pocity ženy." Už dřív přece slabé, nemocné a staré posílali umřít do divočiny. Když nevíme, co ti je, léčba samotou nebo výmaz elektřinou. A nedej, aby to bylo psychického rázu! Hlavní hrdinka tedy dělá všechno podle toho, co jí řekne její manžel a lékař v jedné osobě. Protože mu věří. Jenže v okamžik, kde se začne cítit ještě hůř, a léčba nepomáhá, manžel nevěří jí. Sice je na tom lépe fyzicky, ale psychicky je to stále horší a horší. Škoda, že od autorky u nás toho nevyšlo víc. I když chápu, proč je tahle povídka její nejznámější, evidentně bude i nejsilnější. Už jenom kvůli samotnému autobiografickému prvku ze života autorky. Při čtení jsem poslouchala Sarah Fimm. Kdo jí zná, ví proč... (Hned jsem si vzpomněla na knihu V divočině, která ve mě též zanechala podobně silné emoce.)... celý text

Stan 2006, Margaret Atwood

Stan jsem začínala číst v domnění, že se jedná o klasické povídky. Ale ona to je spíš sbírka esejí, nápadů, povídek a básní. A je to úplně jiná liga než všechny ty knižní trapnosti z twitteru a všechny medy zalité mlékem mezi hvězdama, co jsou spoutaný tmou a nenechaj se zachránit princeznou. Tohle je skutečně opravdové. (Hned po přečtení prvního kousku jsem si řekla: "Ne, takhle to nepůjde.", uvařila jsem si čaj a pustila svůj ověřený mix.) Hluboké, něžné, ale zárověň pořádně drsné, skutečné, zůstane to ve vás. Nejsou to totiž klasické povídky. Tentokrát jsem je tedy pouze vložila a ohodnotila, ale nekomentovala je. Tohle si musí každý okomentovat ve své hlavě, protože pro tohle místo jsou povídky určené. Pro hlavu a srdce.... celý text

Tři vyvolení 1999, Stephen King

Někdo mi do komentáře zpětně nahodil mechanický databázový spoiler. Mohu vás ujistit, že komentář spoiler neobsahuje. To bych vám, zlatíčka, přece neudělala! Ale je možné, že pokud, jste ze série ještě nic nečetli, může se vám spoilerově jevit. Ale tak to holt v sérii bývá. V tom případě můj komentář nectěte. Dík za pochopení a hezké čtení :) Moc se mi líbila cesta, kterou King zvolil k získání společníků Rolanda při cestě za Věží. To skákání mezi Rolandem a lidmi za dveřmi. Ale svým způsobem to bylo lehce vtipné. Protože o vyvolených (a též o dost velkém počtu vedlejších postav) se dozvíme poměrně dost. Narozdíl od samotného Rolanda, který mi v tomhle díle přišel spíš jako průvodce, ne jako hlavní postava. Ale to mi vůbec nevadí. Mám další knihy série. Viz třetí a poslední odstavec komentáře. V komentáři k prvnímu dílu jsem psala (v nevědomí, jak se to teď bude hodit) toto: "Kdybych měla jenom spočítat momenty, kdy jsem byla byť jen trochu zmatená, prsty mojich rukou mi nebudou stačit. Ale vždy jsem se vymotala." Tři vyvolené bych už nepřirovnávala k mojím prstů, ale k prstům Rolanda. Tentokrát mi stačily ty jeho. I po sníženém množství. A tak mi to vyhovuje. První díl se zamotal dost na to, abych chtěla druhý. Druhý na něco i odpověděl (k té další hromadě otázek, jak správná série má), abych do trojky šla nadšená, ne otrávená. (A pokud jste něco z prvního dílu přeci jen nepochopili, je vám to polopatě vysvětleno hned na začátku knihy.) A Věž je blíž. Ovšem, na téhle knize se mi líbila jedna věc obzvlášť moc. A to? Kdyby se mě někdo zeptal, co čtu za žánr, odpovídám hodně dlouho. Tam se vystřídá snad všechno! Ale funguje to všechno se vším dokonale :) Tři vyvolení jsou přímější, přesto s relativně dost odbočkama, a nejsou tolik zamotaní jako Pistolník. Něco mi ale říká, že to je jenom vyjímka, kterou autor potřeboval k "nahrání" nových postav a potom to začne být zase solidně ku ku. Doufám v to. Nejen kvůli posledním sto stranám, které byly na "ááááá...." a konci, který byl opět na "Kde mám další díl?!?!?". Ilustrace i tentokrát moc hezké. (Zárověň je strašně těžké napsat komentář v rámci země "kde jsou zakázané spoilery", když v knize samotné je napsáno, co bude v dalším díle. A dalším taky :D ...)... celý text

Operace Zásnuby 2020, Tom King

"Forever Dancing - Anavae" Tenhle díl je všechno, jenom ne nuda. Úvodní mise za posledním dílem skládačky, aby to "žili spolu šťastně až na věky" mohlo začít tím "ano" před všemi, ne jenom mezi Cat a Batsim, když se nikdo nedívá, je správně napínavá. Je to dobře napsané, akční, plné špičkování a souboj Seliny a Talii byl nejem brutální, ale i dost poučný. (Tahle část je prostříhaná zbytkem rodiny. Jejich reakce na to, co Bruce udělal a kam kvůli tomu jel, je k nezaplacení. Hlavně Ace :D ...) Druhá část ve stylu "já mu nezavolám, ať zavolá první", byla skvělá. Navíc (přestože se to opakuje, stále mě tenhle přístup baví) se mi líbilo rozdělení vyprávění jako v Já jsem zhouba, ohledně Batman/Superman. Ale proč má Clark na dvojitém rande, když má na sobě kostým Batmana, stále brýle, to jsem nepochopila. Ale bylo to vtipný :D ("Tihle kluci mají tolik problému." ... "Jo...to je pravda...ale taky mají tolik břišáků." ... "Že jo?") A jo, možná byly dva menší příběhy patetický. Ale myslím, že je občas hezký něco podobného číst. Ohledně kresby. Moc se mi líbila část v poušti a doufám, že se v budoucnu s tvorbou Joëlle Jones setkám znovu. Protože její pojetí Catwoman je skvělé. (A její samostatná série vypadá luxusně!) Zbytek ilustrátorského obsazení je sázka na jistotu v rámci série. A bavila jsem se všude, ale Joëlle mě dostala! Rozhodně doporučuji. Kingův Batman je bezkonkurenční (což se už opakuji a je mi to jedno) a moc mě baví. Takhle to má vypadat!... celý text

Kdo je Oracle? 2020, Julie Benson

"New Beginning - Trapt" Ten příběh není ničím zvláštní. Vlastně mě na konci nijak nepřekvapil. A četla jsem to stejné už v hodně variacích. Myslím, že se scénář snažil být možná i vtipný. Ale já si připadala jako při sledování marvel filmu. Nebo seriálu ze stanice CW (tam bude mít série asi největší základnu fanoušků). Něco tam je vtipného a vy se jenom tak lehce usmějete pod fousy, zatímco dvě řady za vámi se třískají. Protože jsou o dekádu mladší. Mladším se to asi nebude zdát jako "to už jsme viděli hodněkrát". Možná je tam i něco šokuje. A na poslední klasickou stranu "to" nebo "tamto" budou valit bulvy. Dějově to bylo ale hezky poskládané. Ohledně minulosti holek, dobře zakomponované. Kdo je Oracle? Vždyť to jsem já, Barbara! Takže se spojí s Dinah a Helena se prostě "připlete". Je to jednoduchý a přímočarý. Ale ten komiks má štěstí. Má neskutečné kouzlo. Fajn, holky jsou sice stejně naivní, jako je i děj samotný, ale...má to kouzlo. A něco se furt děje. Bohužel zde není nic na zamyšlení nebo hlubší myslový bádání. Je to taková jednohubka. Kresba. Hned jsem si vzpomněla na Krysí královny. Taky takový trubky. Kresba mě trochu mátla. Jednou dobrá, potom skok a těžkej průměr. Dělali na ní dva lidé. Někdy zvlášť, někdy spolu. Celý mě to mátlo. Komiks vyšel, pro mě s naprosto nepochopitelnou, papírovou reklamou na film Bird of Prey, který šel do kin ve stejnou dobu, kdy kniha vyšla, přes obálku. Nebylo to vhodné, když obsazení "ptáčat" je jiné. Ale co by hodný vydavatel neudělal pro pár $$$.... celý text

Hrdina na cestách 2020, Benjamin Percy

Zatím se mi všechny díly Green Arrowa moc libily a tady se toho moc nezměnilo. Přestože je příběh vedený zase trochu jinak než minule. Ollie je teď zločinec, ale známe ho, on se jen tak nevzdá. Jde, hlodá, kope, chce za každou cenu sejmout Devátý kruh. Což zní jako úkol pro Ethana Hunta, ale tohle je Oliver Queen. Možná o trochu větší sekáč! Moc se mi líbilo, jak je veden příběh. Že Oliver členy ligy potkává postupně. Naštěstí ne najednou. To by na jednoho samotáře bylo asi moc. V podstatě je to jasná vata, než Green Arrowa zachrání "jeho holky", ale je to brutální jízda. Přestože je to další díl série, nemohu se zbavit dojmu akční jednohubky. A já se bavila. Kresba je peckoidní. Taky na ní pracují stále stejní kreslíři a já jsem spokojená. Opět budu pět ódy na Ferreyru, ale ten týpek mě strašně baví :)... celý text