Lenka4 | Přečtené knihy | Databáze knih

Lenka4 Lenka4 přečtené 1276

Láska, vztahy a přátelství

Láska, vztahy a přátelství 2003, Don Miguel Ruiz (p)
5 z 5

Cesta ke štěstí vede přes osvobození se od toho, co člověka omezuje. Všech přítěží se nelze zbavit snadno, ale kniha ukazuje možnosti, z nichž lze alespoň některé využít. I když jsou někdy v kontrastu s tím, co nám vštěpovali rodiče při výchově.... celý text


Hráč / Věčný manžel / Nemilá příhoda

Hráč / Věčný manžel / Nemilá příhoda 2002, Fjodor Michajlovič Dostojevskij
3 z 5

Román nezaujme ani tak dějem, jako vykreslením psychologie hráče. Cosi ho žene hrát dál, když vyhrává, cosi ho žene hrát dál, když prohrává. Stejně jako v době, kdy autor příběh psal, hráčské vášni, nebo spíše posedlosti, propadají lidé i dnes.... celý text


Kdo jsi, Jidáši?

Kdo jsi, Jidáši? 2004, kolektiv autorů
3 z 5

Není snadné psát o člověku, o kterém je tak málo známo. A to málo je navíc ještě tradováno v dost nepříznivém světle. Třebaže jednotliví autoři pojali téma různým způsobem, ze všech příspěvků vyplývá snaha pochopit Jidáše a jeho situaci. Bez předsudků a bez pout církevních dogmat v něm vidí bližního svého, což je sympatické.... celý text


Šifra mistra Leonarda

Šifra mistra Leonarda 2008, Dan Brown
5 z 5

Velice dobře napsaná detektivka. Honba za pokladem opředeným mýty, nekonvenční spekulace, vše prostupující symbolika, svižný děj. Dan Brown je mistr svého řemesla.


Brána osudu

Brána osudu 2015, Agatha Christie
1 z 5

Ne všechno, co autoři napíší, by mělo být vydáno. Nedovedu si představit nakladatele, který by tento příběh vydal, kdyby ho napsal někdo jiný. Agatha Christie je však brána jako dobrá prodejní značka (zaslouženě) a má spoustu nadšených čtenářů, kteří si koupí vše, co od ní vyjde. Ovšem hrozí nebezpečí, že ti z nových generací čtenářů, kterým jako první kniha z pera slavné autorky detektivních románů přijde do ruky právě Brána osudu, nebudou mít chuť číst její další tvorbu. Což je škoda, neboť ta je na kvalitativně zcela jiné úrovni.... celý text


Co zbylo v paměti

Co zbylo v paměti 2014, Dagmar Steinová
1 z 5

Autorka sama píše, že se jedná spíše o útržky vzpomínek než souvislé vyprávění. Opravdu jde o spoustu střípků, ze kterých je však pro čtenáře velmi obtížné sestavit ucelenou mozaiku. Rychlé těkání či absence bližšího představení osob, které jsou zmiňovány, činí text nepřehledným a těžko uchopitelným. Je škoda, že paní Steinová, která se v literární oblasti pohybovala, více nemyslela na čtenáře a své vzpomínky neuspořádala do propracovanějšího celistvějšího textu.... celý text


Křižovatky české aristokracie

Křižovatky české aristokracie 2014, Vladimír Votýpka
3 z 5

Forma rozhovoru působí občas poněkud rušivě a nepřehledně, ale jakmile text přejde do vyprávění, stává se poutavějším a mnohdy díky spletitým osudům jednotlivých osob i napínavým.... celý text


Opožděné vzpomínky

Opožděné vzpomínky 2009, Evelina Merová
4 z 5

Svůj neobyčejný životní příběh autorka popisuje střídmě, věcně, bez velkých emocí. Možná je to důsledek Telliny výchovy, že nemá své city, hlavně ty negativní, dávat najevo. Nebo to svědčí o jistém vnitřním smíření a síle vůle ženy, které osud připravil strastiplnou cestu. Je dobře, že své vzpomínky zaznamenala. Právě svědectví "obyčejných" lidí přibližuje historické události více a silněji, než učebnice dějepisu.... celý text


Neklidný život obyčejné ženy: Johana Peřková

Neklidný život obyčejné ženy: Johana Peřková 2015, Jaroslav Čechura
4 z 5

Nahlédnutím do života našich předků v 18. století zjišťujeme, že jejich osudy byly barvitější, než bychom čekali a rozhodně neúpěli pod krutou vrchností, jak bývá tradováno. Příběh Johany je sice podán poněkud nepřehledně, obtížná je i orientace mezi jejími příbuznými a autor některá zjištění zbytečně opakuje, ale tyto nedostatky jsou vysoce nahrazeny zjištěnými dobovými reáliemi. Kniha přináší mnohé překvapivé informace o vzájemných vztazích mezi venkovskými obyvateli a vrchností, sociálních zvyklostech, či vykonávání práva. Velice poučné a zajímavé čtení!... celý text


Zelinář a jeho televize: Kultura komunismu po pražském jaru 1968

Zelinář a jeho televize: Kultura komunismu po pražském jaru 1968 2013, Paulina Bren
2 z 5

Pohled zvenčí může být někdy přínosný, neboť ukáže něco, co člověk nevidí či přehlíží. Přínosem studie P. Bren je pro mne však jen potvrzení, že historii nelze hodnotit černobíle. Autorka líčí dobu velmi zjednodušeně, zastává jediné hledisko, které považuje za správné. Doba rozhodně nebyla tak temná, jak autorka předkládá. V televizních seriálech většina lidí nehledala ideologii, ale soustředila se na děj a vztahy postav. Navíc se vysílala řada kvalitních inscenací, které P. Bren zcela pominula.... celý text


Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách

Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách 2000, Allan Pease
2 z 5

Několik zajímavých myšlenek neustále opakovaných až k otravnosti. Určitě by se našlo více různých příkladů dokládajících rozdílnost způsobu myšlení žen a mužů, než jen schopnost či neschopnost zorientovat se v mapě. Autoři se snažili téma podat přístupnou formou, avšak za cenu přílišného zjednodušení a ztypizování žen (upovídanost, vztahy) i mužů (mlčenlivost, klid).... celý text


Lips Tullian: Stříbrný poklad – Konec Sahrbergovy bandy

Lips Tullian: Stříbrný poklad – Konec Sahrbergovy bandy 1990, Kája Saudek
4 z 5

Neskutečně slaboduchý děj, který komiksová forma vyzvedla do oblačných výšek. Skvělé kresby, vtipné texty.


Šlechtictví zavazuje

Šlechtictví zavazuje 2012, Martina Winkelhofer
3 z 5

Kniha je psána v obecné rovině a seznamuje s pravidly chování a typickým stylem života jedné společenské vrstvy. Určitě by dílu prospělo, kdyby autorka místo opakování informací zařadila delší úryvky z dobové korespondence, kterou zmiňuje. Text by to oživilo a čtenář by možná zjistil, že individuální životy a zájmy šlechtičen byly pestřejší a vybočení z tradičních zvyklostí a etikety nebylo vzácností. Zdařilý je výběr fotografií i rozsah reprodukovaného obrazového materiálu.... celý text


Deníky 1942—1945

Deníky 1942—1945 2004, Victor Klemperer
4 z 5

Panu profesorovi se podařilo podat velice cenné svědectví o životě lidí v Německu během války a v jejím závěru. Frontovým zážitkům, popisu bitev a vojenským hrdinům druhé světové války je věnováno hodně knih, ovšem o každodenních strastech obyvatel země, která konflikt vyvolala, se mnoho neví. Pan profesor i jeho manželka Eva si zaslouží obdiv, jak všechny peripetie zvládli a přežili. Nejdramatičtější závěrečná část po vybombardování Drážďan pak ukazuje nesmyslost nadřazování jedné rasy nad druhou. V extrémních situacích se projevuje pravý charakter lidí, který je určen přirozeným mravním základem, nezávislým na národnosti.... celý text


Mé dětství v socialismu

Mé dětství v socialismu 2014, kolektiv autorů
2 z 5

Celá kniha, ačkoliv styl a úroveň příspěvků jednotlivých autorů se dost zřetelně liší, působí poněkud šedivým dojmem. Možná proto, že většina pisatelů se soustředila na stejné atributy doby, např. nástěnky a portréty politiků a státníků (také dnes jsou v každé škole, jen oslavovány jsou jiné osoby), strach z atomových zbraní (současné děti jsou strašeny terorismem), nedostatkové předměty (pro někoho i nyní z finančních důvodů). Ocenila bych větší nadhled. U některých autorů je evidentní urputná snaha odsoudit bývalý režim, třebaže je v době dětství politika určitě nijak zvlášť nezajímala. Nezbývá než souhlasit s Petrem Koubským: "Někdo zažil útlak a teror. Někdo poklidný a víceméně spokojený život bez větších problémů. Těch druhých bylo nesrovnatelně víc."... celý text


Skřípote střípků

Skřípote střípků 2004, Tomáš Pektor
3 z 5

Verše se čtou lehce, občas se "zvrtnou" k rýmovačkám. Třebaže se autor snaží o obsah temnějšího charakteru, jeho v jádru optimistická povaha mu nedovolí do básní přenést chmury a správné napětí. Dílu chybí dramatičnost, procítěnost a hloubka. Nejlepší je patrně závěr básně Kdybych tě vážně miloval (té takzvané poezii): "kdybych tě vážně miloval, jistě bych umřel mladý a neštěkl by po mně pes, chci hrobku s oknem do zahrady! tak nevažte mě na řetěz."... celý text


Kočky & bezkočky

Kočky & bezkočky 2000, Julie S. Salcherová
3 z 5

Překotný, košatý a místy chaotický a nepřehledný styl vyprávění působí rušivě při čtení historek a příběhů, které by samy o sobě vydaly na román. Především životní osudy autorčiných předků, které jsou velice nevšední a zajímavé.... celý text


Defilé

Defilé 1991, Jiří Dědeček
2 z 5

Helmut se bojí, Helmut si pochopitelně nerozumí ani s počítači, Helmut má oči otevřené, Helmut má potíže s totožností, Helmut si připadá jako skladiště čehokoli. V úvodu téměř každé básně je čtenáři Helmut tak trochu představen, aby byl vzápětí zahalen do slov, která ho vzdálí do nepochopitelnosti a neuchopitelnosti. Na ukázku Otázka času: " Helmut ví přesně, co vše je otázkou času, nyní však přišel čas otázky, co bude jeho odpovědí, až vyprší lhůta podzimu, až vysněží lhůta zimy. Snad jenom hýčkat odročené sny, po krůčcích přicházet na chuť marnosti počínání ... Ale on pracuje, jako by se trestal. Co mohl provést tak strašlivého?"... celý text


Kat hejtmana Žižky

Kat hejtmana Žižky 2006, Jan Bauer
1 z 5

Děj sám o sobě není napínavý, chybí v něm dramatické okamžiky a hrdinové nejsou vylíčeni tak, aby se o jejich osud čtenář strachoval. Možná by bylo lepší, kdyby se jim autor více věnoval z psychologického hlediska a objasnil tak smysl jejich konání. Takto se zdají být některé události nelogické. Záměna je zcela zbytečná a přispívá k nevěrohodnosti příběhu. Kladem knihy je, že si čtenář zopakuje místa husitských bojů, ale musí se v nich nadmíru brodit potoky krve a dávat pozor, aby neupadl do spárů fanatických táborských ženštin. Jediné místo, kdy děj slibuje zajímavé čtení, je turecké zajetí, o němž se však autor nerozepisuje. Nepříliš vydařené dílo.... celý text


Rýme a šprýme

Rýme a šprýme 1912, Karel Dostál-Lutinov
4 z 5

Písničky i verše psal Karel Dostál srdcem. Jsou zpěvné, lehké, ze života (Předmlova: Ten náš holé stařeček, na pravdě só boži, chajdo měle zadloženó, ale dobry zboží), mají vtip (V hospodě: Má mně decke řikává, nemám vesezovat, na ženo a na děti mám pré pamatovat. A což ten náš hospocké nemá děti, ženo? Co´s odělal bližnimo, bode odplaceno). Jiné nepostrádají dramatičnost (Povodeň: Potopa se vzmáhá, vzmáhá, kdo neutek´- marná snaha. Ovčírny i ovce plavou, unášeny vodou dravou, střecha skáče pod chaloupku ... S horní vsi hledíce v hloubku nad svých statků troskami lomí lidé rukami). Inspirovány jsou převážně životem rolníků v autorově rodném kraji, nechybí však ani kritika městského způsobu života (Panička). Smysl některých slov v hanáckém dialektu mi zůstal utajen, ale nevadí. Sbírka je to milá, optimisticky laděná.... celý text