LenkaAK
přečtené 450
Tatér z Osvětimi
2018,
Heather Morris
Konečně si mě ta kniha našla. Ukázalo se, že se jedná jen o takovou čtecí jednohubku. Bohužel, některé scény a větné konstrukce mě vytrhovaly ze zaujetí příběhem, tak byly strojené. Škoda. O tématu vyhlazovacích táborů jsem přečetla už spoustu stránek. Překvapilo mě, jak mainstreamově a plytce je tento příběh podán. Nesnižuje to Laleovu výpověď, ovšem styl vrhá zlehčující pohled na celou Osvětim.... celý text
Panský dům
2017,
Anne Jacobs
Mladá, odvážná a chytrá Marie dostane příležitost jako pomocná kuchařka. Díky své povaze a osobnosti se brzy stane komornou mladé slečny. A u toho nezůstane.... Zajímavé bylo také prostředí továrny, předválečné německé vztahy a tajemství kolem Mariina původu. Těším se na další díl :-)... celý text
Slib
2018,
Lisa Kleypas
Rozsahem kratší příběh, ale ani při této délce neztratil děj na půvabu. Caroline i Andrew byli sympatičtí hrdinové.
Aristokratka u královského dvora
2020,
Evžen Boček
Tak tohle byla zase pecka! Žádné trapné pasáže, příběh byl plný vtipu a opravdu jsem se u tohoto příběhu zrelaxovala. Za mě snad ještě lepší než první díl? No, nevím, musela bych si ho znovu přečíst. Paní Tichá tomu dodávala svými komentáři ten správný říz.... celý text
Aristokratka ve varu
2013,
Evžen Boček
Bylo to dobré čtení, ale trochu slabší oproti prvnímu dílu. Ale v dalších dílech se to zlepší :-D Zasmála jsem se, mělo to spád a zajímavou zápletku. Narážky na knížete S. byly vtipné.... celý text
Neděle odpoledne
2022,
Viktorie Hanišová
Moje třetí kniha od Hanišové a zatím za mě nejlepší, opět jsem ji přečetla jedním dechem. Příběh jedné rodiny, Teodora a jeho rodičů. Kniha je rozdělena do tří částí, pomalu se před námi rozvíjí příběh chlapce s mateřským znaménkem na oku. Bylo to napínavé, strukturované, děj se stupňoval, postupně vyplývaly na povrch nové skutečnosti a mohla jsem si tvořit mozaiku rodinného osudu.... celý text
Severka
2023,
Nina Špitálníková
Další příběh ze Severní Koreje zpracovaný tentokrát do beletristické formy. Autorka předvedla své literární nadání. Příběh je čtivý a napínavý. Doslova jsem ho zhltla. Bylo velmi zajímavé pozorovat život prominentní osoby v totalitním režimu, vnímání reality, neuvědomování si dalších aspektů i přes mládí hrdinky. A pak ten neočekávaný zlom v jejím životě. Zde bych tedy očekávala, že popisu kontrastů bude věnován větší prostor. Vnímání reality, zboží v obchodech, lidské vztahy, technika,... je rozebráno jen okrajově. Sama si pamatuji, jak jsem jako malé dítě sledovala příchod kapitalismu v devadesátých letech, jen to množství zboží! Škoda, že tomuto nebylo věnováno více slov. Ale možná to bylo z objektivních příčin, které se čtenář dozví na konci knihy. Kdo ví. Moc se těším na další román autorky!... celý text
Dlouhá trať
2020,
Viktorie Hanišová
Moje první kniha od této spisovatelky. Narazila jsem na ni v oblíbené sekci "vrácené" v knihovně. Prostě jsem po ní sáhla s tím, že si od této spisovatelky chci už dlouho něco přečíst. Mé nadšení trochu pokleslo, protože povídky nepatří do mého oblíbeného žánru. Ovšem hned u prvních stránek jsem byla nadšená. Nadšená stylem, brilantním jazykem, čtivostí, napětím,... Knížku jsem doslova zhltla. Každá povídka se mě nějak osobně dotkla.... celý text
Smrt v Benátkách
2005,
Thomas Mann
Po této knize jsem sáhla už podruhé a byla jsem zvědavá, jestli na mě bude mít stejný vliv jako před lety. Nadšení trochu pokleslo, ale přesto mě opět okouzlilo Mannovo vypravěčské umění. Příběh o poblouznění starého von Aschenbacha (baví mě část, kdy se zkrášluje), jeho platonické lásky, zbožňování mlaďoučkého Tadzia, popis města Benátek, nic se nevytratilo, spíše s věkem získalo přesnější obrysy. Shodou okolností jsem zrovna v té době naplánovala cestu do Benátek a vlivem knihy jsem nemohla vynechat ani nedaleký ostrov Lido, na jehož plážích von Aschenbach pozoruje a touží po Tadziovi. Deset minut po opuštění ostrova Lido jsem dostala zprávu o smrti kamaráda. Kniha i místo získaly až děsivě reálnou podobu :-(... celý text
Smrt v Benátkách
2003,
Thomas Mann
Po této knize jsem sáhla už podruhé a byla jsem zvědavá, jestli na mě bude mít stejný vliv jako před lety. Nadšení trochu pokleslo, ale přesto mě opět okouzlilo Mannovo vypravěčské umění. Příběh o poblouznění starého von Aschenbacha (baví mě část, kdy se zkrášluje), jeho platonické lásky, zbožňování mlaďoučkého Tadzia, popis města Benátek, nic se nevytratilo, spíše s věkem získalo přesnější obrysy. Shodou okolností jsem zrovna v té době naplánovala cestu do Benátek a vlivem knihy jsem nemohla vynechat ani nedaleký ostrov Lido, na jehož plážích von Aschenbach pozoruje a touží po Tadziovi. Deset minut po opuštění ostrova Lido jsem dostala zprávu o smrti kamaráda. Kniha i místo získaly až děsivě reálnou podobu :-(... celý text
