Lily101 přečtené 593

Karamelová džungle 2020, Tereza Salte

Takové nemastné, neslané.

Kim Čijong (ročník 82) 2019, Čo Namdžu

Dost plytce klouže po povrchu a závěrečná kapitola snad ani nemusela být :-), neb jen celý dojem z knihy za mě narušila. Ale na to, že je plytká (v ne úplně špatném smyslu), má v sobě poselství. I přes výše uvedené a celkové hodnocení doporučuji.... celý text

Obhájce 2019, Victor Methos

Možná je to problém překladu, ale opět (obdobně v knize: “Pánský klub”): právník a advokát nejsou synonyma! A advokát a státní zástupce také ne (v knize se hovoří o obžalobě místo státní zástupce, ale předpokládám, že takováto osoba ani v Americe nemůže být členem advokátní komory). Nesouhlasím s názorem níže, že se jedná o ideální volnočasové čtení pro právníky. Právní systém je jiný, ale to není úplně podstatné. Nejpodstatnější je terminologie (viz výše), která Vám prostě bude pít krev. Trochu považuji za klišé, že káva Vás natolik nakopne, jak je to napsáno v knize, ale to není součást hodnocení, neb je to subjektivní a je to ryze na autorovi, co si do knihy napíše. V knize je vykreslen dost brutální případ a vlastně jsem zvažovala, zda knihu dočíst. Doporučil mi ji kolega, koncipient, a to mě drželo v četbě. Knihu lze napsat i s ne tak děsivou skutkovou podstatou, která má za následek jednání klientky hlavního protagonisty, což za mě dokazuje kniha: “Pánský klub”. Bohužel mi to nedá a musím srovnávat s knihou “Pánský klub”, která je za mě naprosto skvělá (závěr v podobě náhlé vedlejší zápletky trochu knize ubírá, ale co se týče popisu začátků pracovního života po škole, tak za mě nejspíš nepřekonatelný literární počin) a tak nějak “více na úrovni”(neb je psána čtivě, ale ne tolik primitivně jako tato a současně si myslím, že i laik by jí mohl porozumět). Pokud Vás zajímá trestní právo a chcete se po studiu práv věnovat právě v této právní profesi, pak si to přečtěte. Ne kvůli procesu (neb máme jiný právní systém), nýbrž s ohledem na začátky, které Vás u Theodora nadchnou, protože Vás spojuje právě zájem o trestní právo. Pro laiky je kniha asi také dobrá, avšak jen za plného uvědomění, že procesní právo v ČR je zcela odlišné. A obecně (nejen pro ostatní nevyjmenované výše, ale i laiky,…) stejně doporučuji “Pánský klub” (i když jste knihu: “Obhájce” četli či se chystáte číst).... celý text

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)

Zajímavá kniha, jen mě závěrečná část knihy (vývoj s manželem) dost zklamal a úplný závěr mi přišel dost osekaný (mě by prostě zajímala i ta minulost i budoucnost více). Ale jinak se mi kniha líbila.... celý text

Dej mamce pusu 1993, Joy Fielding

Na jednu stranu dobrá kniha, na druhou stranu by se něco takového dnes spíš nestalo (právo již řeší otázky vztahující se k otázce mezinárodního práva/víc kvůli spoileru záměrně neuvedu/ v knize a spojení s Melem na konci knihy by vyřešil mobilní telefon-je fajn vidět vývoj v čase), naivita i protivnost hlavní protagonistky vůči Melovi a Annie mi přišla ne úplně patřičná (+jak již je uvedeno pode mnou v recenzích-) Fakt se musela osmiletá Annie ptát Donny na něco takového? Není to trochu na úkor autenticity, hl. vůči datu vydání knihy i překladu knihy do českého jazyka/dnes už možná děti vyspívají rychleji, ale i kdybych toto vzala v potaz a tedy to posuzovala dle doby současné, tak mi to přišlo moc brzy na takový dotaz/?) a překlad místy zvláštní (pár vět ani nedává smysl, ale přečíst knihu se i tak dá bez odložení).... celý text

Pánský klub 2021, Erica Katz

Opravdu jsem chtěla dát 5 hvězdiček! Ale po posledních min. 50 stranách nemohu. Prostředí advokátní kanceláře vč. vysoce náročného pracovního tempa je dost atraktivní a po této stránce je kniha na pět hvězdiček, TEDY když pominu-za který autorka nemůže (aspoň v to doufám, když dle medailonku vzadu dělá to, co dělá) a tudíž to u ní nehodnotím-NAPROSTOU neznalost pojmů (právník a advokát). Překladatel si myslí, že to jsou synonyma, ale není tomu tak. Současně roky praxe mají koncipienti, advokát je advokát a roky praxe už nepotřebuje, neb už za účelem advokátních zkoušek stanovenou praxi naplnil a úspěšně složené advokátní zkoušky mu umožnily “pracovat sám na sebe” a i kdyby pracoval v AK, tak už se praxe nějak nepočítá tak, jak v knize (1.-4.ročník, školení). SPOILER: Navíc, kdy byly advokátní zkoušky vykonané, když po úspěšném absolvování práv hlavní protagonistka odjela s tátou do zahraničí a pak už nastupovala do práce? KONEC SPOILERU. Třeba je tomu tak v Americe (nevěřím), ale i kdyby, tak by kniha měla být uzpůsobena podmínkám dle překladu, nebo ne? Popisek tedy zcela odpovídá pracovní pozici advokátního koncipienta. Dost mě zklamala i linie výslechu, která byla napínavá a napínavá a najednou…nuda. Taktéž hlavní dějová linie vyšuměla a nahradila ji vedlejší, přitom mě tak zajímalo, jak to bylo s praxí dál. SPOILER: A ejhle, krátce před zařazením do týmů, je najednou střih a 3,5 letá praxe na dané pozici a ve vysněném týmu. KONEC SPOILERU. SPOILER: Iniciativa na mě působila dost neuvěřitelně. Což na Vivienne asi také :-D. KONEC SPOILERU. K tomu, jak se hlavní protagonistka hodně změnila…no, já si to nemyslím, neb sklony k tomu, co ji změnilo, místy prostě měla. SPOILER: Tři týdny s otcem po úspěšném absolvování studia cestovali a kouřili jistou drogu. Takže k tomu možná měla sklony. A s Peterem nic mít nemusela; bylo to čistě její rozhodnutí. Tak jako ji nikdo nenutil brát jisté omamné látky; to ona chtěla okolí dokázat, že není slušná, což vzhledem k tomu, že zkusila drogu před nástupem do práce, asi i byla pravda. Jinak to neměla lehké, ale doteď nechápu, jak byla naivní, co se Carmen týče (ačkoliv v knize postava Carmen “vyšumí do ztracena”, což je škoda).KONEC SPOILERU. Knihu jsem si spontánně zakoupila v knihkupectví. Nelituji a doporučuji všem advokátním koncipientům (nejlépe po úspěšném absolvování studia a před nástupem do zaměstnání na tuto pozici) min. v ČR, kde pracovní náplň a také povinnost let praxe obecně odpovídají této pracovní pozici (knihu berte min. trochu s nadsázkou, je tam popsán extrém).... celý text

Tesař 2018, Jon Gordon

Dost dobrá kniha.

Síla pozitivního přístupu 2016, Jon Gordon

Kniha se mi moc líbila, byť některým pasážím jsem nedokázala uvěřit. Chvíli trvá, než si navyknete na metaforu s autobusem a přestane na Vás kniha působit trochu komicky. Tato kniha je velmi vhodná pro: - osoby mající zájem o pozitivní myšlení-tedy “začátečníky” (jak je napsáno recenzentkou pode mnou); - pro osoby, které z nějakého důvodu (např. jim život dal dost překážek do cesty v rámci krátkého časového období a vše se jim zhroutilo jako domeček z karet) pozapomněli či přestali aplikovat v životě pozitivní myšlení (zjistíte, že znovu chcete-buď před čtením nebo při čtení-myslet pozitivně + se Vám vybaví situace, kdy Vám pozitivní myšlení přivedlo do života příjemné až nádherné okamžiky v životě); - pro rodiny (obzvláště pro ty mající problém s nedostatkem energie či jak to popsat/?/ či časově náročné profese a tedy nedostatek času na děti/ostatně hlavní protagonista Jiří se s tím také potýká/). ALE HLAVNĚ: - pro začínající manažery; - pro stávající manažery (je jedno z kolikaroční praxí). Prvních cca 50 stran může působit jako kýč až nečtivě (hl. pro ty, co už se o tématiku pozitivního myšlení zajímali), ale vydržte! Výborné čtení do čekáren u lékařů i zubařů, na cestu MHD atd. neb kniha obsahuje dílčí kapitoly, které mají hlavní dějovou linii. Min. z počátku doporučuji číst pozvolna a pak už se to bude číst samo.... celý text

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Zápletka dobrá (jen jsem udělala tu chybu, že jsem dřív než čtení knihy viděla film-ale na druhou stranu mě právě film inspiroval přečíst knihu/mezi filmem a knihou jsem záměrně nechala cca dva roky rozdíl a stejně jsem si hlavní pointu vybavila️/), děj se rozjel (pár hlušších míst bylo, ale není čeho se bát, neb to byly jen krátké intervaly a daly se na prstech jedné ruky spočítat-ale toto je dost subjektivní, tak k tomuto prosím přistupujte s ohledem na tuto skutečnost) a nemohla bych hodnotit jinak, než kladně, ale násilí mi přišlo dost kruté (nejsem na násilí úplně zvyklá a ani si zvykat nechci) a to jsem ještě přeskakovala nějaké části textu(moc to nešlo, neb člověk neví, co kde bude napsané samozřejmě). Je to sice věc autora (souvisí to s dějovou linií), ale pro míru násilí musím ubrat hvězdičku, protože by knize (a jejímu spádu či napětí) nijak neuškodilo, kdyby se na násilí trochu ubralo.... celý text

Něžná píseň 2017, Leïla Slimani

Tato kniha stojí za přečtení (pokud však jste novopečení rodiče či máte hodně malé děti, tak raději knihu čtěte později). Jako recenzentům níže ani mi nevadilo prozrazení závěru na počátku knihy, ba naopak to tak nějak víc vtáhlo do děje. Kniha má větší velikost písma a tak je možné ji spolu s faktem, že je čtivá, přečíst za jeden jediný den (jako tomu bylo i v mém případě). Jsem bezdětná, ale téma “kariéra a děti” je něco, nad čím občas přemýšlím, neb dosáhnout kýžené rovnováhy je dost velký oříšek, což mi asi každý rodič potvrdí. Zcela upřímně: k vypůjčení knihy mě dovedla hlavně profese Myriam, jejíž životní příběh mě dost zajímal (nezklamal, byť jedna skutečnost mi přišla neuvěřitelná a sice, že Myriam hned práce nadmíru šla a to neměla žádnou zkušenost s prací /min. na hlavní pracovní poměr=přitom to je většinou šok a dost velká změna zcela nezávislá na školních výsledcích/ + byla nějakou dobu doma na mateřské a rodičovské “dovolené”-ale to není součást hodnocení, jen můj názor a jinakbyly v knize poznámky k profesi dost autentické, což s ohledem na to, že se jedná o popis zahraničního autora/tedy ze země s jiným právním řádem/, což je na potlesk, neb to se jen tak někomu nepodaří!), ale touto dějovou linií zajímavost knihy rozhodně nekončí (klobouk dolů autorce)!... celý text

V hlavní roli Tomáš Holý 2021, Ota Kars

Na pojetí jsem byla dost zvědavá. Přeci jen zachytit něčí život, notabene s tak tragickou smrtí, formou komiksu je dost atypické. Bylo to zajímavé a jsem ráda, že jsem měla tu možnost si toto přečíst (dokonce poprvé v životě jsem se stala historicky prvním čtenářem nějaké knihy v rámci veřejné knihovny, kterou navštěvuji), ale kniha: “Jmenuju se Tomáš” je prostě stále jen jedna, má náležitou hloubku (kterou komiks dosáhnout asi ani nemůže-proto není součástí hodnocení) a popisuje život komplexněji (což se u komiksu těžko činí- proto není součástí hodnocení). Nic nového jsem se nedozvěděla a u některých situací bych bez znalosti biografií (četla jsem dvě, ale bohatě pro orientaci stačí od stejnojmenného autora s názvem: “Jmenuju se Tomáš”) dost tápala.... celý text

Já jsem latte, ty jsi cappuccino 2015, Damrong Pinkoon

Očekávala jsem něco, nedostala jsem vlastně skoro nic (v tomto naprostý souhlas s první recenzí zde). Podobu s kávou jsem si představovala jinak než “jen” grafikou šálků s vrstvami (káva, voda, …). Některé pojmy by vyžadovaly širší vysvětlení (alespoň “správný” a “špatný” “přístup”), protože nějakým způsobem vysvětlené jsou, ale čtenář si není jistý, zda např. pojem není širší,…a některé moudra jsou dost kostrbatá (občas tomu trochu napomáhá spojování slov v podobě + mezi slovy a následný text, kde se takové spojení + vyskytuje vícekrát).... celý text

Šarlatáni 2018, Robin Cook

Kniha byla rozvláčnější, než jsem u autora zvyklá. Obsahuje opravdu dost chyb týkající se např. záměny dne (následuje jeden příklad za všechny: - porada o nemocnosti a úmrtnosti: str. 81 dole poslední věta, kde se píše o příštím týdnu X str. 83 odst. 1 poslední věta: “Vždyť do čtvrtka, kdy se koná, zbývají pouze čtyři celé dny.” X str. 94 cca v polovině (není možné úplně jasně určit odstavce-6./?/): “ Máte v úmyslu na tu středeční poradu přijít?” X str. 97 předposlední odstavec: “ Pro většinu lidí začínal víkend už v pátek po obědě, a Noah se tedy obával, že si s ní bude moci promluvit až v pondělí.”.... celý text

Pandemie 2019, Robin Cook

Mám dojem, že jsem četla jinou knihu, než recenzenti pode mnou, ale věc se má tak…četla jsem přes léto nemálo knih od autora a tato byla skvělá! Tedy až na ty překlepy v překladu (stane se) a až na protagonistu, jindy dost bystrého, který si nyní nebyl schopen propojit souvislosti, tak jak tomu bývalo dřív, ale jinak ta kniha má šmrnc. Pro mě byla i nesmírně čtivá…první den jsem přečetla 250 (!) stran a druhý den (tedy dnes) 155 stran (obsahová část děje má celkem 411 stran, z toho děj začíná od strany č. 7= 411-6=405 stran). Takže pokud se někdo bojí tlouštky knihy, tak za mě není důvod k obavě (aspoň to zkusit, neb samozřejmě každý čtenář je jiný a co někomu připadá mimořádně čtivé, to se tak jinému zdát nemusí-ale já se od knihy nemohla odtrhnout + mnohdy asi četla s ústy dokořán údivem nad samotným obsahem knihy=za mě prostě výborný výkon autora, kterému aspoň obrazně smekám klobouk).... celý text

Tři na cestě 2015, David Nicholls

Zajímavé v dobrém i horším slova smyslu. Pokud Vás nebaví detailní popisy zážitků z cest s detailními popisy navštívených míst, tak se Vám tato kniha bude moc líbit. Něco nového se dozvíte, ale nebude to úmorné, ani děj zatěžující. Tím pro mě však bohužel klady končily. Chyby v překladu jsem už dlouho (ne-li vůbec) neviděla v takové míře jako zde. Chápu, že se překladatel přepsal, ale číst např. chybu typu /uvádím příklad, ne však doslovně/ “byl dotčeno”, ještě, když je podmět rodu ženského, je přinejmenším zvlášťní i s ohledem na to, že to první berete jako svou chybu a čtete větu třikrát. To se ale může stát, nicméně (a to mě už dost vytáčelo) aby bylo psáno na střídačku, že jednomu protagonistovi je x let (nechci spoilerovat, tak neuvádím konkrétně), pak je mu o rok méně, následně opět let tolik, kolik bylo uváděno předtím a tak pořád dokola, je dost šílené. Avšak to už nevím, zda je chyba překladatele či autora samotného. K samotnému obsahu: Poprvé v životě mi nebyl žádný z protagonistů knihy sympatický a výslovně jsem je všechny nesnášela. Současně jsem i tak nějak dokázala vnímat, proč se protagonisté nemají rádi navzájem. S Douglasem jsem sdílela názor na výchovu (ano, jsem zatím bezdětná, takže jen do mě :-D), ale jinak mi byl stejně jako ostatní dost nesympatický, co se týče chování. Dvě hvězdičky za snahu autora, jednu za vykreslení manželství po 25 letech (autor má na toto nejspíš talent, jak už projevil v knize “Jeden den”) a za to, že cestopisné části byly nadmíru zajímavé (nikoliv vysilující či ubírající na ději).... celý text

Štvanice 2021, Lucy Foley

Je Vám líto, že jste neměli nikdy partu přátel či jste o ně po absolvování základní, střední či vysoké školy přišli? Pak je pro Vás tato kniha ta pravá. Jedinou její chybou je rozpornost textu na vícero místech. Za mě styl “nenapíši Vám, kdo byla oběť, ani kdo je vrah”, přičemž obět autor prozradí dřív, než vraha, ale obojí je dost napínavé a trvá až do závěrečné třetiny knihy, mi seděl a dost plus mi přišel dost originální (byť dost možná již existuje kniha se stejným přístupem).... celý text

Plachetnice na vinětách 2020, Jiří Hájíček

Kniha se mi moc líbila. Měla jsem půjčené z knihovny i další dvě knihy od autora (“Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku” a “Dešťová hůl”), které jsou pro mě nečtitelné už od první strany. Tato kniha je čtivá, místy melancholická, trochu otevřený konec mi zde vůbec nevadil (asi to je dáno i stylem psaní knihy) a děj plyne pozvolněji, ale čtenář se u něj nenudí (což je umění a klobouk dolů panu autorovi).... celý text

Tomáš Holý: kluk, který nikdy nezestárl 2012, Jan Brdička

Pokud Vás zajímá filmografie Tomáše Holého (podaná nestrohým výčtem filmů), pak je tato kniha pro Vás ta pravá. Pokud Vás spíše zajímá život Tomáše Holého, pak doporučuji knihu: “Jmenuju se Tomáš” od Oty Karse. Kniha byla relativně čtivá, poměrně povrchní (hl. co se informací o životě týče) a vlastně mě asi nejvíc vadilo to, že některé informace jsou zcela v rozporu s knihou: “Jmenuju se Tomáš”. Já Toma neznala (ani znát nemohla s ohledem na můj rok narození :-)) a chápu, že kniha od Oty Karse vyšla později než tato, ale min. smrt Tomáše Holého se zdá nedůvěryhodná vůči tomu, jak ji popisuje Ota Kars, který u ní sice nebyl, ale pro knihu oslovil lidi, kteří s Tomášem v ten den byli a do knihy to vkomponoval formou svědectví (výpovědích lidí, kteří s ním byli vč. spolezdce). Rozumím, že mohou existovat odchylné verze, ale autor sám na straně 68 uvádí, že se osobně setkal s těmi, kdo pana Holého dobře znali a nějakou část života s ním strávili. A kamarádi by mezi takové osoby patřit měli, notabene, když autor má i vyjádření Lucie Bílé, která s panem Holým strávila cca 6 měsíců intenzivní lásky. Ostatně kamarádi tvrdí, že jeho "největší životní láska" úplně nebyla šestiměsíční známost (strana 54 knihy), ale jeho první vztah (asi právě proto, že to byl první vztah). Min. dvě narážky na to, čím by dnes pan Holý mohl být (právníkem, hercem či něčím jiným), mi přijdou už moc (stačí jednou, ne;-)?). Oslovení právníkem se hodí, až jím člověk skutečně je (tedy po úspěšném absolvování právnické fakulty), byť pan Holý byl dost šikovný a jistě by se právníkem stal. Poslední věc, kterou musím okomentovat, je následující tři citáty z knihy: "Možná by vás napadlo, že práva budou vzhledem k jeho nespoutané povaze příliš strnulá a nezáživná, ale on je tak nevnímal." (str. 48) Nevím, jak v době totalitního režimu, ale nazývat studium práv jako "strnulé" a "nezáživné" je velkým mýtem a možná stojí za to si k tomu napřed něco zjistit, než tento mýtus rozšiřovat. "Ne snad, že by je bral tak vážně, aby se z něj stal jakýsi právnický "suchar", ale nahlížel na ně jako na prostředek, jak po letech bezpráví prokazovat skutečnou-a nikoliv vrchností "ordinovanou"-spravedlnost."(str. 48) Nevím, odkud autor vzal, že jsou právníci "suchaři". Tomáš Holý začal práva studovat v době totalitního režimu a nemohl vědět, že dojde ke změně režimu. Spravedlnost asi v komunistických právních předpisech nenašel a ani dnes není možné se neřídit zákonem (když bychom pocitově vnímali spravedlnost jinak-ano, budeme se snažit najít řešení a spravedlnost, ale není to tak jednoduché a jako čerstvá absolventka práv stále věřím/možná naivně/, že spravedlnosti je možné dosáhnout). "Zkrátka a dobře-chtěl pomáhat. Ne sám sobě, jak bylo tehdy zvykem, ale všem."(strana 49) Ano, toto je idea, která u studentů práv stále přetrvává a i já ji-jako absolvent-mám. Chápu, že v té době nebylo vždy zvykem pomáhat, ale to může platit i nyní. Resumé: Dvě hvězdy za snahu, třetí přidávám za filmografii i vzpomínky + perličky z natáčení. Za mě je prostě kniha: "Jmenuju se Tomáš" top a je dost smutné, jaký osud Tomáše Holého postihl.... celý text

Kafka a Praha 1991, Franz Kafka

Útlá knížka, která je svým způsobem zajímavá. Nejsem si jistá, zda všechny informace v knize jsou pravdivé (kniha je z roku 1991 a dnes už se asi ví víc, než na počátku devadesátých let), ale toto (i s ohledem na rok vydání) součástí hodnocení není. Kniha je trochu rušivá množstvím citátů (dost často jiných, než přímo Kafkových), leč mnohdy mají svá opodstatnění (vyjadřují se k Praze, kde Kafka žil či o historickém období-to ale působí místy trochu chaoticky, protože dojde k rychlé změně času, což čtenář ne vždy ihned v první větě pochopí). Co mě dost zklamalo, je poslední kapitola. Pro lidi zajímající se o marketing to poslouží jako ukázka reklamy v 90. letech minulého století. Chápu, že bylo potřeba informovat a v jistém smyslu to bylo i zajímavé, ale ne na dvou stranách po třech sloupcích na straně. Čtení je dost znepříjemněné písmem moc velkým a následně až příliš malého písma v rámci jednotlivých “kapitol”. Za snahu 2 hvězdičky, za přidanou hodnotu (min. v té době, ale asi i nyní;nejsou-li již informace překonané novými poznatky) přidávám hvězdu navíc.... celý text

Příběh nového jména 2017, Elena Ferrante

Druhý díl jsem četla ihned po přečtení prvního dílu a dost se mi geniální přítelkyně dostaly pod kůži, ačkoliv poslední stránky byly občas natolik popisné, že spíš ubíraly na čtivosti. Nějak nad nimi pořád přemýšlím (pár hodin po dočtení) a těším se, až si budu moci vyzvednout navazující díly z knihovny (nyní jsou půjčené, tak snad na mě brzy vyjde řada/mám knihy pochopitelně rezervované/). Druhý díl byl za mě o dost lepší (první není tak dynamický a je spíš pro mladší), ačkoliv už není úplně vhodný pro hodně mladé čtenáře a s nějakými rozhodnutími hlavní protagonistky i jiných postav jsem dost nesouhlasila.... celý text