lioncel
přečtené 1077
Ples u vévodkyně
1996,
Robert Merle
Počáteční rozpaky a zbytečné a neopodstatněné pochybnosti nad novým pokračováním mé vele oblíbené ságy, záhy zcela zastínilo bezmezné nadšení a převeliký obdiv nad mistrným, naprosto dokonalým vykreslením a popisem osobnosti, tolik mě okouzlující svým roztomilým bezprostředním chováním a místy až komicky působícím povýšeným vystupováním – samotné to vévodkyně z Guise, kteráž mi svou na veřejnosti neobvyklou a v jejím případě i nešikovně skrývanou mateřskou láskou ke svému nemanželskému synovi naprosto učarovala a získala zcela mé nejupřímnější sympatie. Co sympatie, získala mé srdce, neboť takovéto lásky jsme si doposavad v Dědictví vlastně moc neužili, ba právě naopak. Zamilovaná, krásná, svéhlavá, s obavou převelikou ze stárnutí svého, kouzelně umanutá i neustále příšerně žárlící… pyšná, někdy běsnící, v občasném splínu trpící, ale hlavně, své dva nejbližší upřímně milující… Pokaždé v tomto natolik lidská a plně přirozená… Navíc, ani její krásná dcera princezna z Conti, nezůstala bez mého upřímného zájmu a obdivu… Nakonec jsem byl spokojen převelice.... celý text
Sašenka
2010,
Simon Sebag-Montefiore
‘Sašenka' je další román v mém seznamu vyvolených, nikdy na ni nezapomenu ( už jen ten název ) _ Pozoruhodné dílo, místy hodně mrazivý děj - děsivé reálie Ruska první poloviny 20. století - zajímavě zpracovaný příběh, rozdělený do tří etap, časově tak vzdálených, z nichž ta prostřední, svírající čtenáře pevně kol krku ledovou rukou hrůzy a odporu, ta se mi jevila zdaleka nejsilnější. Nečekaný příchod J.V.S. na večírek k Palicynům, už dopředu prozradil, co bude asi tak následovat… Sevřela mě převeliká lítost a držela se mě do poslední stránky. Mé uznání a upřímný obdiv pro autora, Sebag-Montefioreho jsem doposud neznal .. pár papírových kapesníků pro Sašenku. Uff, to byla tedy síla...... celý text
Dědictví otců
1989,
Robert Merle
Úvodní díl - pro mě osobně - asi nejlepší knižní série z tohoto žánru .. Právě díky takovýmto skvělým knihám se ze mě stal nenapravitelný romantik a věčný snílek .. Nádherný jazyk, ta vznešená dobová mluva, k tomu výborný překlad do češtiny uchovávající věrně mluvu a styl vyjadřování u všech postav ... Jsem už mírně omšelý a lehce omlácený životem - přesto, úplně stejně, jako kdysi, jsem byl opět hodně na měkko a dojat a celý nadšený... A vděčný Panu Spisovateli, mému velkému oblíbenci, kterému se s věrnou úctou a vděkem pln okouzlení už léta klaním a klanět vždy budu...... celý text
