Lískaran
přečtené 1094
Komu letí meruna
2023,
Dav Pilkey
Když někomu nasazují psí hlavu, nemusí to být vždycky špatné, jak dokazuje Dogman, cajt právě s psí hlavou. A když se k němu přidá kotě Peťulka, aby potírali zločin, navíc pod hemingwayovským názvem Komu letí meruna a místy se záměrně dětinskou kresbou, je to neodolatelná kombinace. A hlavně - kromě ulítlých fórů, chmatáckých merun, robokrys a komických padouchů je to dojemný příběh o tom, jak i dítě (kotě) může něco naučit svého tátu, a o hledání vztahu ke světu.... celý text
Dětský zvěřinec
2008,
Pavel Brycz
Trochu magický realismus, kde se děti mění ve zvířata a nikomu to nepřijde neuvěřitelné. Ostatně vždycky někdo ví, že je potřeba zavolat do Dětského zvěřince, který je tu právě pro takové případy. Příběhy ukazují, že děti se ve zvířata mění kvůli problematickým vlastnostem nebo nezvládnutým emocím, což ovšem často souvisí i s tím, jak se chovají dospělí. Výchovnost je ale schovaná až za imaginací a laskavým i humorným stylem vyprávění. Ředitel Dětského zvěřince si mě hned získal - měří jen 127 centimetrů, a tak v každém příběhu vyráží do akce nikoli autem, ale na svém výjezdním superprkně Tornádo - a s pochopením pro děti.... celý text
Příběh fotbalového hřiště
1968,
Miloslav Bureš
Jakési mystérium fotbalového zápasu odehrávajícího se vždy ve vlastním čase vytrženém z času všedního se tu setkává s konkrétním vesnickým hřištěm za druhé světové války, jak už naznačuje název sbírky. Jsou tu poetické postřehy o hře i vzpomínky na spontánní zápas proti německým vojákům. Jen na tomto kousku země, ohraničeném čarami z vápna, trvají v této obklíčené zemi pravidla o vztahu člověka k člověku.... celý text
Generace nula (Český komiks 2000-2010)
2010,
Tomáš Prokůpek
Generace Nula svědčí o pestré škále stylů (někdy i v rámci jednoho příběhu - Karel Jerie) i žánrů tehdy mladých autorů, ale kdybych měl říct, co si z toho zapamatuju, už to taková sláva nebude. Když to srovnám s antologií Generace 89, výtvarný standard je asi celkově výš, ale zase tu není nic tak vynikajícího jako eroticko-parodická Sheila nebo famózní Dračí let. Ne že by mě to nebavilo, ale není tu moc extra kousků a možná by to bylo zábavnější bez zahánění do tematických chlívků, které tomu už předem dávají nějakou nálepku.... celý text
Dobré kosti
2005,
Margaret Atwood
Dnes se hodně užívá obrat, že někdo někomu dává hlas ve smyslu nechává svým dílem promluvit někoho přehlíženého či utlačovaného. Margaret Atwoodová dává hlas červené slepičce nebo Hamletově matce či pohádkovým macechám. Ale nejde tu jen o ženské postavy zakleté ve své roli - Atwoodová dává hlas třeba taky netopýrům. Další povídky to dovádí dál. V nich je například pohledem zvnějšku nahlíženo lidstvo - vidíme se cize a místy ve vtipné zkratce (každá z povídek má jen pár stránek). Ale jiné jsou zase o stárnutí či smrti. Anebo taky o citu Raymonda Chandlera pro popis nábytku. Povídky, které se nedají převyprávět.... celý text
Evangelium ohně
2010,
Michel Faber
Velice vtipná a snad až příliš lehce napsaná kniha. Jako by autor marnotratně nadhodil příběh, který by si zasloužil víc… A že je toho dost. Máme tu nejstarší a převratné autentické svědectví o Ježíšovi – které se při prezentaci samozřejmě musí podřídit pravidlům šoubyznysu a knižního trhu. A jaké by asi byly „recenze“ čtenářů/zákazníků? Právě tohle autorovo napodobení různých výlevů je úžasně trefné a vtipné – je vidět, že už pěkných pár takových četl. Ale Evangelium ohně je i zamyšlení nad tím, jak slova a knihy mohou změnit náš život – ať už jsme jejich autorem nebo čtenářem. A se slovy si hraje i autor – hlavní hrdina objeví a vydá text, který hrozí otřást vírou, a přece se jmenuje Theo (tedy jménem odvozeným od Boha). A zatímco v kapitole Genesis se svitky zrodí z břicha sochy bohyně poničené výbuchem, jako Exodus je nazvána kapitola, kde Theo dostává kopačky od své přítelkyně…... celý text
Děsivé radosti
2015,
Ondřej Neff
Fajnové spojení. Suchánkův styl připomíná kreslíře Steva Dillona, a vynikající Neffovy povídky tak dostaly kabát, za který by se nemusel stydět ani Marvel nebo DC. Ale proč ta prostřední povídka? "Nápad za všechny prachy" má nápad vážně dobrý, ale ne na komiksovou adaptaci. Většinu krátkého příběhu tvoří docela statické dialogy v jedné místnosti, což mezi zbylými příběhy působí vizuálně trochu chudě. Navíc do knihy moc nezapadá ani tematicky - "Jitro pro strašnou radost" i "Konec dobrý, všechno dobré" se vyznačují různou podobou perverzí a společenských korektností a napětím mezi nimi, kdežto v "Nápadu za všechny prachy" ty „děsivé radosti“ moc nejsou. Bonusem jsou Neffovy komentáře ke vzniku uvedených povídek – o tom bych klidně četl celou knihu.... celý text
Malý upírek 2
2011,
Joann Sfar
Největší potěchou z tohohle komiksu je to, jak v obou příbězích Joann Sfar svou tužkou a fantazií oživuje rozličná pitoreskní stvoření. Ale přestože některá jsou až hororově laděná, zlé věci tu dělají hlavně lidé (samozřejmě ne všichni lidé). Malý upírek je sympaťák. A taky jsem zjistil, že pojem meniskus znamená i něco o dost jiného, než jsem si doposud myslel.... celý text
