Lorri přečtené 309

Nejkrásnější dětská říkadla 2007, Vlasta Švejdová
3 z 5

Břicháč Tom 2015, Tomáš Kosačík
1 z 5

A dost! – Francouzské děti nedělají scény 2012, Pamela Druckerman
4 z 5

Pohodové rodičovství 2021, Milan Studnička

Srovnání s opicemi mě pobavilo, ne všechny deti se chtějí nosit a ne všechny deti jsou proste kontaktni. Dále si taky neumim představit, ze bych mela jít naha s nahym miminem třeba nakoupit (kdyz už zmiňuje, to, ze si máme mimino dat vždy kůži na kuzi). Já vím, ze je to kniha o výchově, ale přesto ji čtou (většinou) dospěli lidé a ne deti, takže těch zbytečných zdrobnelin na mě bylo až moc, ano das si jablicko… ok, ale veta, “Honzícku, až ti bude na tělíčku zima, vem si bundiçku” a nazývat 6 lete dítě “malým děťátkem”, je i na mě moc… Dále autor uvádí, ze školky jsou zbytecne, ze se tam od jiných deti nenauci vhodnému chování, nenauci se resit konflikty, laskavost a pochopeni… no tady bych jen dodala, ze to se kolikrát nenauci ani od dospělého a ani od svých rodičů, když vidím, jak sebou decka před kramem placnou o zem, ze chtej to a to Co mě velmi nemile překvapilo, byla kapitola “proč je důležitá maminka”, kde autor zmiňuje, ze defakto otec by měl vychovávat - ukazovat dětem, co se smí a co ne a matka by vlastně měla být něco jako zpovědní vrba, ke které se chodej decka jen vyplakat, obejmout, přitulit atd… no v roce 2022 mi tedy přijde přinejmenším úsměvné rozdělovat role rodičů a ještě takhle pitomě … Po kapitole, kde autor varuje před tím, abychom dívky chránili před společenskými hrami (deskovky, karty atd…), protože není žádáno, aby zena /dívka byla soutěživa, jako kluk, jsem knihu zavřela, odhodila a žasla nad tím, jaký jsou v tý knížce vetsi a vetsi bláboly... celý text

S láskou o dětském spánku 2018, Lenka Medvecová Tinková

Na to, jakou má ta kniha propagandu, jsem čekala něco úplně jiného. V první radě mi neprijde zcela adekvatni srovnání, když autorka vystihuje spaní s miminem v jiných zemi, jasně v Indii, Indonésii nebo v indiánských kmenech jsou radi, když tam vůbec nějakou postel maj, tak samozřejmě nebudu mít navíc pro mimino. Dále, autorka srovnává mimino s dospělým člověkem a zmiňuje, ze partnera byste taky nedali do jiné postele, jen proto, ze se chcete vyspat… no je pravda, ze když jsem se tehda partnera ptala, jestli chce k obědu jako přílohu brambory nebo ryzi, tak mi odpověděl, priste to tedy zkusim i u svého 8m prcka a uvidím, co (a jestli vůbec) mi řekne Co mě ale asi iritovalo nejvíc bylo, ze autorka automaticky počítá s tím, ze každa žena koji (muže kojit), takže její rady a zmíněné výhody společného spánku, jakoze blízkost je gut pro tvorbu mlika, ze decko se samo koji, zatímco vy spite, ze kdyz je neklidné, tak vy mu tam zase strcite cecek, ze nemusíte vůbec vstavat z postele… ale vzhledem k tomu, ze proste někdo nekoji a já stejně pro tu flašku musím vstat a dojít, mliko nepotrebuju aby se mi tvořilo, v noci se samo neobslouzi a kdyz je neklidný, tak stejně musím pro tu flašku vstat, tak jsou tyhle její rady stejně užitečné, asi jako automat na kondomy ve Vatikánu... celý text

Respektovat a být respektován 2008, Pavel Kopřiva
1 z 5

Kniha jako taková je fajn, spousta ukázkových situací, nicméně zde chybí i příklad, kdy přes veškerou domluvu dítě řekne NE! Jak tedy pak zareagovat? Příklad: Jsme na nákupu, dítě chce hračku, ok, dle knihy bych to měla podat asi takto " Ale Milánku můj, ve svém pokojíčku máš přeci hračiček spousty, nemyslíš? HMMM NE, JÁ JI CHCI. Já si ale myslím, že ji nepotřebuješ, co kdybychom ji koupili příště? HMM NE! :D :D no a samy si na sebe ušijeme bič Také mi vadí v knížce zdrobněliny, však je zde jasně uvedeno, že dítě je taky člověk a jak jednáme s kamarádem (partnerem, šéfem, kamarádkou), tak tak bychom měli jednat i s dítětem... hmm ok, já ale teda nikomu neříkám, jestli si dá jablíčko nebo rohlíček... Základní myšlenka tedy není vůbec špatná, i když se spíše ztotožňuji s francouzkou výchovou, ale ukázkové situace v knížce, dle mě nemají řešení...... celý text