Luccinda
přečtené 825
Zrazená
2010,
Kristin Cast
Zrazená víceméně navazuje na události předchozího dílu. Díky tomu má knížka mnohem lepší rozjezd, hlavní zápletka je odhalená velmi brzy a celkově je Zrazená od samého začátku čtivější a plynulejší. Autorky se stále drží velice jednoduchého stylu psaní, ale naštěstí už knížka nepůsobí tak dětským dojmem, jako tomu bylo v případě Označené, takže jsem si čtení od samého začátku vážně užívala. Trošku mě ale mrzelo, že celý druhý díl se točí v podstatě jen okolo vztahů. Jasně, pohybujeme se v žánru young adult, ale když už milostné problémy hlavní hrdinky zabírají dvě třetiny knihy, tak je něco špatně. A s tím se pojí i druhý problém tohoto dílu, kterým je samotná hlavní hrdinka. V prvním díle mi prostě seděla víc. Tady mi Zoey přišla hrozně ufňukaná, sobecká a panovačná, až mi to její neustálé "ach jo, co mám dělat, když mě chtějí tři kluci najednou a já si mezi nimi nedokážu vybrat" a "můj instinkt mi napovídá, že uvažuju naprosto správně a navíc jsem nejnadanější mládě v celé upíří historii, takže to prostě bude podle mě" lezlo pěkně na nervy... Už se těším na to, až v dalších dílech dostanou více prostoru i ostatní postavy, které zde byly trošku upozaděné. Nicméně i tak se mi Zrazená líbila o maličko víc než první díl, konec navíc slibuje skvělou zápletku do dalšího dílu, a už se nám tu dokonce začíná projevovat největší padouch celé série, takže věřím, že Vyvolená posune laťku ještě o kousek výš.... celý text
Imámova dcera
2012,
Hannah Shah
Miluju knížky podle skutečného příběhu. Ten pocit, že se to všechno doopravdy stalo, že se to dělo reálným lidem a v reálném světě, je pro mě skoro magický. I když musím přiznat, že při čtení Imámovy dcery jsem měla spoustu pocitů, ale magický mezi ně nepatřil. Miluju knížky o lidském utrpení, jakkoliv divně to může znít. Líbí se mi, když ve mně knížka vyvolá emoce, ať už jsou pozitivní či negativní. Ráda se při čtení směju, pláču, červenám, nadávám na chování postav a na nesmyslnost příběhu, nebo jen sedím se zatajenýn dechem a v napětí čekám, jak to celé dopadne. A v neposlední řadě miluju knížky o lidském utrpení podle skutečného příběhu. Imámova dcera je přesně TA knížka. Knížka, která ve vás něco zanechá. Knížka, která vás donutí přemýšlet. Knížka, která je navzdory svému tématu tak čtivá, že jí neodložíte, dokud jí nedočtete. Jedna otázka mi po dočtení Imámovy dcery stále rezonuje v hlavě: Proč se lidé vůbec upínají k nějaké víře? Jsou moc zbabělí na to, aby svůj život žili bez ní? Z čeho vyplývá ta dychtivost dodržovat nějaká nesmyslná pravidla, která člověku mnohdy přináší jen utrpení? Je díky víře život jednodušší, nebo je to jen způsob, jak "přežít", aniž by člověk skutečně žil?... celý text
Dej mi své jméno
2018,
André Aciman
Čím jsem starší, tím častěji se v literatuře snažím vyhledávat nějaký hlubší smysl, něco, co by mě donutilo o té dané knize přemýšlet. A Dej mi své jméno to do puntíku splňuje. Na první pohled by se mohlo zdát, že se tato knížka neliší od jiných současných youngadultovek. Příběh je vcelku jednoduchý, nenajdeme tu žádnou super originální zápletku, hlubokomyslné dialogy či dechberoucí popisy prostředí. Kouzlo této knížky totiž spočívá především v úvahách a myšlenkách hlavních hrdinů. Na rovinu říkám, že pokud nejste fanoušci knížek s pomalu plynoucím příběhem bez nějaké větší akce, Dej mi své jméno se vám pravděpodobně příliš zamlouvat nebude. Mě samotnou hodně překvapilo, že jsem celou knížku zvládla přečíst v průběhu jediného dne, a že navzdory pomalému ději byla knížka neuvěřitelně čtivá. Z velké části na tom má podíl autorův nádherný, skoro až poetický styl psaní, který tento všední příběh dokázal pozvednout úplně na jinou úroveň. Knížka mě donutila přemýšlet - o životě, o lásce a touze, o ztrátě blízkého člověka. Všechny ty myšlenky a pocity, které se v knize objevují, jsou popsány tak reálně, jako bych to prožívala já sama. Autor navíc dokázal krásně vystihnout bezstarostnou letní atmosféru prosluněné Itálie, díky čemuž jsem měla pocit, jako bych sama trávila prázdniny na italské Riviéře.... celý text
Napůl zlý
2014,
Sally Green
Když jsem knížku začala číst, absolutně bych nepoznala, že to psala Sally Green – autorka Zlodějů dýmu. Zloději dýmu jsou totiž minimálně o deset levelů výš! Ať už příběhově, nebo stylem psaní. Velkou roli podle mě hraje to, že Napůl zlý je autorčina prvotina a jde to na něm hodně znát. Těch problémů, které jsem s knížkou měla bylo hned několik. Za prvé: nebavilo mě to, strašně jsem se při čtení nudila. Za druhé: příběh není vyprávěn chronologicky, občas jsem byla dost zmatená. Za třetí: autorka píše hrozně chladně a odtažitě, což je nejspíš důvod, proč jsem si nedokázala oblíbit žádnou postavu. Chyběly mi tam propracované charaktery a něco, co by ty postavy vůbec od sebe odlišilo. A nakonec za čtvrté: hlavní hrdina Nathan mě štval od začátku až do konce. Myslím si, že Napůl zlý je dost průměrná kniha, kterou ozvláštnilo pouze vyprávění v du-formě, které ale bylo nakonec použito jen v pár kapitolách, což mě trochu mrzelo, protože kdyby ho autorka používala častěji, byla by knížka aspoň něčím zajímavá.... celý text
Kladivo na čarodějnice
2007,
Václav Kaplický
Historický román Kladivo na čarodějnice se plným právem dostal na seznam povinné četby k maturitě a přestože se hlavně svým tématem řadí spíše k té náročnější literatuře, jako jedna z mála knih z maturitní četby se mi četl opravdu dobře. Autor se sice jazykově snažil přiblížit české mluvě 17. století, ale díky jednoduššímu stylu psaní, krátkým kapitolám a napínavé dějové lince bych knížku označila dokonce jako čtivou, díky čemuž by s ní nemuseli mít problém ani mladší čtenáři. Jediný zádrhel představovalo značné množství jmen, nicméně už po pár desítek stranách zjistíte, že pokud si zapamatujete cca pět hlavních postav, zbytek jmen už není pro samotný děj tak důležitý. Co se mi na knížce hodně líbilo bylo střídání vypravěčů, kteří se měnili třeba i v průběhu jedné kapitoly. Vůbec to nebylo tak zmatené, jak by se mohlo na první pohled zdát, naopak díky tomu máte naprostý přehled o ději a lépe pochopíte myšlení a uvažování některých postav. Autor v této knížce zpracovává skutečnou událost z konce 17. století. Příběh je vážně děsivý už jen sám o sobě, ale když se po dočtení knížky dozvíte, že to všechno se skutečně stalo a že všichni ti lidé skutečně žili, to vám teprve přeběhne mráz po zádech. Je až neuvěřitelné, co všechno dokáže způsobit fanatismus jednoho jediného člověka a kam až může zajít lidská lhostejnost. Je prostě příšerné, strašné a smutné, k čemu všemu vás dokáže dovést víra a za jakými hrůzami stojí náboženství. Nicméně pokud rádi čtete o lidském utrpení stejně jako já, tahle knížka je přesně pro vás!... celý text
Klan
2019,
Adrienne Young
Čteno v angličtině. Knížka Sky in the Deep, která u nás vyšla pod názvem Klan, zaujala spoustu lidí především skvělou obálkou a tématem vikingů, které slibovalo originální a drsnou youngadultovku. Mně přišlo sympatické i to, že se jedná o standalone, což se v dnešní době fantasy YA sérií už moc nevidí. Bohužel jsem před čtením knihy udělala jednu obrovskou chybu - přečetla jsem si anotaci. Když si totiž přečtěte celou anotaci, dozvíte se všechno, co se stane v prvních dvou třetinách knihy, a zbytek už si prostě domyslíte, protože co si budem, zas tak originální ta zápletka opravdu není. Takže pokud knížku plánujete číst, anotaci se vyhněte velkým obloukem. S příběhem jsem ale byla i přes jeho předvídatelnost a jednoduchost docela spokojená. Palec nahoru dávám hlavně za úžasné postavy, nevynucenou romantickou linku a skvěle napsané bojové scény, kterých je v knize opravdu dost. A rozhodně nečekejte žádný roztomilý příběh, takhle knížka je v některých pasážích opravdu drsná!... celý text
Šelma
2018,
Andrew Mayne
Šelma se díky své nádherné obálce, obrovskému zájmu knižních blogerů a propagace ze strany knihkupců stala naprosto nepřehlédnutelnou knihou, a to naprosto oprávněně. Ani já jsem si tento detektivní thriller nemohla nechat ujít a vám radím to samé, Šelma zkrátka stojí za přečtení! A proč je vlastně Šelma tak skvělá? Splňuje totiž všechno, co od skvělého thrilleru očekáváte, sympatickým hlavním hrdinou počínaje a mrazivou atmosférou konče. Kromě toho nám knížka představuje naprosto originální zápletku, která je tak napínavá a tak děsivá, že to neodložíte, dokud to nedočtete, to vám garantuju! Ano, i Šelma samozřejmě má nějaké ty vady na kráse. Začátek je spíše pomalejší, docela dlouho mi trvalo, než jsem se do příběhu dostala. Konec byl zase na můj vkus až příliš akční a překombinovaný což mi ke zbytku knížky úplně nesedělo. Nicméně pro mě byl zbytek knihy natolik silný a záživný, že jsem ochotná veškeré ty drobné nedostatky odpustit. Sečteno podtrženo, Šelma je bezesporu tím nejlepším thrillerem, jaký jsem kdy četla. Při čtení mi doslova běhal mráz po zádech a to je přesně to, co od thrillerů očekávám. Pomyslnou třešničkou na dortu byly vědecké popisy, které knížce dodávaly na věrohodnosti.... celý text
Označená
2009,
Kristin Cast
Když jsem ve svých patnácti letech začínala sérii Škola noci, která už v té době měla na kontě pěkných pár dílů, neměla jsem ponětí o tom, co znamená pojem young adult literatura a netušila jsem ani to, že právě Škola noci mi otevře dveře do jednoho z mých nejmilejších žánrů, kterého se nehodlám vzdát ani v dospělosti. Proto mi přišlo správné se do světa této dvanáctidílné ságy podívat znovu. Teď, o šest let později, kdy už mám v žánru docela dost načteno, bych ani nepředpokládala, že by mě Označená uchvátila stejně jako kdysi, přesto bylo úžasné vrátit se ke knížce, která pro mě tolik znamenala. Co si budem, Škola noci rozhodně není nikterak originální dílo. Máme tu výjimečnou hlavní hrdinku, která se ovšem cítí být úplně obyčejná, nechybí ani super skvělá škola pro mladé čaroděje (ehm, upíry). Přesto jsem se do této série naprosto zamilovala a i teď, když mám za sebou rereading prvního dílu, musím přiznat, že ten svět mě vážně baví. Pro upíry jsem měla slabost vždycky a když k tomu přidáte magii, cool tetování a školní prostředí? To je prostě boží kombinace! Označená představuje spíš takový úvod do příběhu, nic moc se tam nestane, ale zároveň je knížka díky jednoduchému stylu psaní neuvěřitelně čtivá. S tou jednoduchostí jsem popravdě zpočátku trošku bojovala, ale pak jsem si zvykla a druhou polovinou knížky jsem přečetla jedním dechem.... celý text
Láskou ji nespoutáš
2018,
Atticus (p)
Čteno v angličtině. Nikdy jsem se nepovažovala za velkého fanouška moderní poezie, ale tahle sbírka mě naprosto dostala! Jak už název napovídá, sbírka je rozdělená do tří částí - Love, Her a Wild. Přestože byly všechny tři opravdu skvělé, nejvíce se mi líbila část Wild, která pojednává o životě, o lásce a štěstí, o snech a životních cílech. Atticus do této knihy vložil část svého srdce a to je právě to, co všechny básně činí tak nádhernými. Sbírka je navíc doplněná o překrásné černobílé fotografie, které básním dodávají přímo kouzelnou atmosféru.... celý text
Deset tisíc nebí nad tebou
2018,
Claudia Gray (p)
První díl trilogie Ohnivák byl pro mě obrovským překvapením, a to především kvůli tomu, že mezi čtenáří nemá takové ohlasy jako jiné YA série. Pokračování sice nedosáhlo takových kvalit jako předchozí díl, nicméně i tak jsem byla s knížkou nadmíru spokojená. Jednu z největších změn prodělala samotná hlavní hrdinka. Marguerite jsem si v prvním díle oblíbila hlavně pro její rozhodnost a sebevědomí, tyto vlastnosti se ale v této knížce jaksi vytratily. Najednou tu máme nejistou Marguerite, která pořád dokola přemýšlí jen nad jejím "osudovém" vztahu s Paulem, což po pár stranách začne lézt pěkně na nervy. Bohužel ani nové dimenze už nejsou, co bývaly, připadají mi takové nemastné neslané. Na druhou stranu autorka opravdu umí psát, knížka je od začátku až do konce neuvěřitelně napínavá, na čtivosti jí přidávají i krátké kapitoly. Příběh plyne velmi rychle a provází ho jedna akční pasáž za druhou, takže se při čtení rozhodně nenudíte. Poslední věcí, kterou bych chtěla zmínit, je milostný trojúhelník, který já bytostně nenávidím a tady ve druhém díle je snad ještě markantnější než v tom prvním. Navíc si prostě nedokážu vybrat, s kým by měla Marguerite nakonec skončit. V předchozím díle jsem byla jednoznačně tým Paul, ale teď u mě převládá spíš Theo.... celý text
Hadrový panák
2017,
Daniel Cole
Co vás na knížce upoutá jako první je bezpochyby anotace, která je tak mrazivá, jak jen u thrilleru může být. Ve stejném duchu se nese i začátek knihy, takže se do příběhu začtete opravdu rychle. Toto kouzlo ale postupem knihy nějak vyprchalo. Co mi v knížce nejvíce chybělo bylo pátrání po pachateli, detektivové se totiž celou dobu zaměřovali víceméně jen na seznam budoucích obětí a na to, kdo je vrah, přišli na konci knihy jen tak mimochodem. Knížce ale naštěstí nechyběl velký zvrat spojený s hlavní postavou, který jsem opravdu nečekala a po dočtení příslušné kapitoly jsem jen seděla s otevřenou pusou a myslí se mi honily věty jako "To přece nemůže být pravda." Hlavnímu hrdinovi samozřejmě nechyběly typické povahové rysy téměř všech současných knižních detektivů. Workoholik se sklony k násilí, s tajemnou minulostí a odporem k autoritám. Už by si ti autoři měli vymyslet něco originálnějšího. Celkově mi charaktery postav přišly hodně ploché, občas jsem se ztrácela ve jménech a nebyl tam nikdo, koho bych si vyloženě oblíbila.... celý text
Nyxia
2019,
Scott Reintgen
Nyxia vás hned na první stránce vtáhne do děje. Nečekejte žádný zdlouhavý úvod plný popisů a vysvětlování, Nyxia jde rovnou na věc! Od samého začátku je knížka nabitá akcí, prakticky pořád se v ní něco děje a jakmile začnete mít jen trošku pocit, že příběh začíná být maličko stereotypní, přijde zvrat jak blázen. A ne jeden. Za chvíli už nebudete vědět, čemu věřit, protože autor si s vámi celou dobu hraje. A kvůli tomu začnete mít brzy strach o osud vašich oblíbených postav (a že jich nebude málo), protože v téhle sérii přichází smrt velmi nečekaně a velmi často. Řekla bych, že právě postavy jsou na celé sérii to nejlepší. Přestože vám ze začátku bude připadat, že je jich tam hrozně moc, brzy vám většina z nich přiroste k srdci. Autor si dal na postavách hodně záležet, jejich charaktery jsou propracované a skoro u každé postavy se dozvídáme i něco o její minulosti. V průběhu celého prvního dílu se hrdinové neskutečným způsobem vyvíjí, ještě markantnější vývoj ale zaznamenají v dalších dílech. Jako jedna z mála YA Nyxia nestojí na romantické lince. První náznak romantiky se objeví až na konci knížky, autor se jí ale příliš nezabývá. Kromě toho i ta droboučká romantická linka vyplyne z příběhu naprosto přirozeně a vy té dvojici budete už od začátku držet palce, protože ti dva jsou spolu zkrátka dokonalí. Za zmínku stojí také extrémně čtivý styl psaní, kvůli kterému prakticky prakticky nejste schopní knížku odložit! A připravte se také na epický zvrat v závěru knihy, protože po dočtení budete okamžitě potřebovat druhý díl (takže na to myslete a kupte si ho už dopředu, jo?).... celý text
Snílek Neznámý
2018,
Laini Taylor
Podruhé jsem naprosto okouzlena knížkou Snílek neznámý a podruhé se mi nějak nechce věřit, že se tahle knížka mohla někomu nelíbit. Ano, příběh plyne trošku pomaleji, než jsme u young adult zvyklí, a chápu, že ne každému může vyhovovat popisnější styl psaní autorky, ale já všechny tyhle věci osobně vnímám jako ta největší pozitiva, která Snílka tolik odlišují od ostatních knížek stejného žánru. Hned od první stránky jsem z knížky cítila nádhernou pohádkovou atmosféru a nechala se příběhem úplně pohltit. Každá věta, každé slovo bylo pohlazením po duši a já mám pocit, že i kdyby příběh stál za starou belu, stejně bych si čtení užila. Naštěstí byl ale příběh stejně dokonalý jako všechno ostatní. Už dlouho jsem se při čtení necítila být součástí příběhu natolik jako právě u Snílka neznámého. Žila jsem s postavami, oplakávala je a smála se s nimi. A do toho jsem si připadala, jako bych se ocitla v pohádce...... celý text
