Luciefever
přečtené 158
Traviči ze země Caux 1: Dutý drahokam
2012,
Susannah Appelbaum
Kniha mne bavila, pohádky mám ráda:) Nevíte někdo, zda byly vydány další dvě knihy ze série, nebo zda se chystá překlad??? Je škoda, že vydají knihu, která si získá hojný počet čtenářů, a další díly nejsou k dostání v českém překladu:( Poisons of Caux 2: The Tasters Guild ( Cech ochutnavačů) Poisons of Caux 3: The Shepherd of weeds... celý text
Den Trifidů
1999,
John Wyndham (p)
Když většina lidí na zeměkouli přes noc náhle oslepne, poté co s úžasem sledovali neznámý roj meteoritů… Když toho využijí trifidi – dosud přísně hlídané a na speciálních farmách pěstované chodící divnokytky, jejichž zbraní je vystřelovací žahadlo se smrtelným jedem… Tak tu máme zaděláno na slušnou post-apokalyptickou sci-fi pecku!... celý text
O kousek dál napravo
2011,
Fred Vargas (p)
Francouzský humor, nedbalý šmrnc, vykreslení postav i zápletka činí v mých očích tuto čtivou detektivku vhodným společníkem do postele, milým rozptýlením pro světlá období bdělosti v promaroděném a prospaném týdnu.... celý text
1984
2003,
George Orwell (p)
Přiznávám se veřejně - četla jsem to poprvé. Věděla jsem o čem kniha je, Velkého Bratra nevyjímaje. Znala jsem pojem antiutopického žánru, znala jsem tu neskutečně pravdivou a mrazivou předpověď autora o směru vývoje totalitního režimu. A jestliže mě v životě Farma zvířat zlákala k trojímu přečtení a pokaždé bylo nad čím se zamyslet a znova a opět souhlasit, kniha 1984 mě dostala dvojnásob. Sledování, absolutní kontrola Strany nad občany, potření jakékoliv formy individualismu, odosobnění, vymazání lásky a zničení pojmu rodina, udržování permanentního strachu obyvatel díky umělému vedení světové války mezi třemi superstáty, vymývání mozků, a falšování minulosti - to vše je natolik současné, až je to děsivé. Kdybych mohla, přála bych si, aby se tohle nikdy nestalo. Jenže ono se to už stalo.. a děje se to dál..... celý text
Čtenář z vlaku v 6.27
2015,
Jean-Paul Didierlaurent
Mí Francouzi mi rozumějí! Nebo je to naopak? Z mého pohledu mají totiž frantíci zvláštní dar povýšit podivínství na půvabnou a nezaměnitelnou lidskou vlastnost. Takhle kniha je na první pohled hubeňour, ale uvnitř skrývá nutričně pestrou a vyváženou stravu pro duši knihomola. Příběh tu vyprávět nebudu – co kdyby se našel někdo, kdo by se chtěl taky nakrmit;)... celý text
Královna v nesnázích
2011,
Miloš Toman
Tato první kniha série je mile zábavné a zábavně milé fantasy dílko. Celé se nese v duchu saturninovského humoru, brilantních slovních obratů typických pro britské konvezračky, došlo i na poirotovskou dedukci. Též jsem tu našla prachetovskou atmosféru lehkého fantastična, ačkoliv sám autor upozorňuje, že " magie se do děje vměšuje jen zřídka, takže více záleží na důvtipu." Ale jak si mám vysvětlit, že hrdina, mladý britský gentleman William C. Thomson, umí procházet zdí, dokáže být neviditelný, nad jeho hlavou zhasínají lampy (což mu obzvlášť při studiích činilo značné mrzutosti) a rozumí cizím jazykům i ze vzdálených vesmírů? Pravda, Williamovi, jakožto člověku určitého postavení v britské společnosti, tyto vlastnosti připadají nevhodné. Ale právě díky nim dokáže obstát, když se transdimenzionálním tunelem - nebo to spíš byla díra v ementálu? - dostane na paralelní planetu Zemi, do paralelní Anglie, tedy spíš do Cornlandu, kde o pravé Anglii jaktěživ nikdo nikdy neslyšel. Osud je mu ale nakloněn, a pošle mu do cesty překvapivého spojence - velkou zelenou myš - inteligentního tvora mluvícího lidskou řečí, odbornici na sýrové speciality a vína...... celý text
Chtělo by to nový jména
2015,
NoViolet Bulawayo
Je to příběh z černošského slumu v proklaté i požehnané nejmenované Africké zemi (investigativně jsem se z nenápadných zmínek v textu dopátrala, že jde o Zimbabwe), ve které po bojích za nezávislost a osvobození se z kolonizační nadvlády angličanů " šlo všechno do háje". Takhle to vidí desetiletá vypravěčka Miláček. Mě bylo při čtení úzko, někdy se mi zvedal žaludek, chvílemi mě mrazilo, občas jsem se musela usmát. Taky jsem si ujasnila pár věcí: -že jsem dítě Štěstěny - a vy ostatní taky - protože jsem se narodila na padesáté rovnoběžce -že na dovolené v tropické zemi nikdy nebudu jíst kvajávy (guave) ve větším než malém množství (děti ze slumu je z hladu chodili krást do zahrad bohatých bílých afričanů, a pak kňučeli bolestí když se šli vykadit do buše, protože semínka z tohohle ovoce jim trhala zadky) -že je totální blbost, když neziskovky vozí dětem do rozvojových zemí, zmítajících se v občanských válkách, hračky jako jsou pistole a samopaly -že přestanu fňukat, když mi dojde kukuřičná, kokosová nebo špaldová mouka v jednom tejdnu, protože vždycky mám ve špajzu aspoň tu obyč, a hlavně, jak nám říkávaly naše mámy - co by za to děti v Africe dali... -chtě nechtě jsem musela přehodnotit svůj názor na uprchlíky - teda myslím na ty, kteří vážně utečou před hladem, bídou a krutostí ve vlastní domovině a chtějí prostě jen někde v klidu žít a pracovat. Tečka. Přečtěte si to sami;)... celý text
