ludek.n přečtené 3088

Ledovec 2001, Clive Cussler

Dobrodruh Dirk Pitt pátrá v dalším svém dobrodružství po tajemství jachty, uvězněné v plovoucím ledovci v Severním ledovém oceánu, jejíž ztracený náklad by mohl v rukou nesprávných lidí způsobit celosvětovou katastrofu. Schéma příběhu je jasně dané, přesto se Cusslerovi podařilo své vyprávění pořadně zamotat. A co hůř, naládoval do něj podivné pseudovědecké teorie, politiku zemí třetího světa a obludnou konspirativní teorii. Nic proti, ale v tomto případě to prostě nebylo ku prospěchu věci. První polovina románu je neskutečná nuda a já ji celou prozíval. Už jsem chtěl nad Ledovcem zlomit hůl, vypnout všechny receptory a dočíst knihu na setrvačník, když se do toho naštěstí Hermit Limited pustili s pravou zlodušskou vervou a odhodláním škodit lidem i světu. Donutili tak Dirka zahodit bábovičky, opustit pískoviště a konečně se do toho naplno opřít. Už žádné zastřižené trávníky a umetené cestičky, ale drsné islandské fjordy a pirátstvím ohrožený kalifornský Disneyland. Jak se říká: pozdě, ale přece. Clive Cussler zachraňuje svou reputaci autora adrenalinových dramat doslova na poslední chvíli. Z propadáku to nakonec vytáhl na slušný průměr.... celý text

Pacifický vír 2004, Clive Cussler

Ředitel zvláštních projektů Národní podmořské a námořní agentury NUMA hledá v Pacifiku zmizelou atomovou ponorku Starbuck a zachraňuje svět před nebezpečím, hrozícím z potopeného světa Kanoli. Jak uvádí Clive Cussler v předmluvě románu, jedná se o první dobrodružství Dirka Pitta, který není ani tajný agent a už vůbec ne policejní nebo soukromý detektiv. Nedozvíme se tu, kde se vzal, co dělal, ani kým ve skutečnosti je a jaké jsou jeho vazby na ostatní. Prostě ho tu máme, odvážného dobrodruha, sympatického chlapíka, experta na oceánografii, který je s každou krásnou ženou hned jedna ruka, jedna noha a žádná postel nezůstane dlouho nezahřátá. Jeho milostné eskapády však nejsou to, co poutá zájem veřejnosti a vlastně jsou zde zmiňovány jen okrajově a jaksi mimochodem. Pro Dirka Pitta ta nejdůležitější věc pod sluncem je splnění ÚKOLU. V tomto případě zabránit zloduchovi v páchání jeho ohyzdných ziskuchtivých činů, ohrožujících v konečném důsledku bezpečnost světa a amerického národa především. Jedná se o jednoduchý, nekomplikovaný, dobrodružný příběh (nutno brát v potaz, že vznikl už před půlstoletím), který si nehraje na velkou literaturu, ale dokáže přiměřeně zaujmout a pobavit.... celý text

Pavučina 2008, Karin Slaughter

Návrat policistky Leny Adamsové do rodného Reece rozhodně nepatří mezi nejšťastnější události jejího života. Trýznivé vzpomínky na dětství, pochybnosti a nezodpovězené otázky ji vrhnou do víru děsivých událostí, které svým hledáním pravdy nastartovala. Ani šestá kniha Grantské série nezůstala v klidných a bezpečných vodách některého z jižanských přístavů, ale vydala se do peřejí nacionalistického fanatismu, rasové nenávisti, korupce a špinavého obchodu s drogami. Karin Slaughterová prostě nehodlá stát při zdi a zpracovávat běžná a jednoduchá témata. V Pavučině znovu dokazuje, že umí psát strhující dramata s ostře nabroušenými kůly, v jejichž finálních pasážích rozdrtí na prach vše, na co si vzpomene. Dokáže být stejně drsná a nemilosrdná, jako konejšivá a vlídná. Předkládá nám zde dvě časově posunuté dějové linie, v jedné úřaduje Lena Adamsová, v druhé šerif Jeffrey Tolliver a patoložka Sára Lintonová. Jakmile se obě linie spojí, už není cesta zpátky a obrátky nadobudou nadkritické hodnoty. Finální lety střemhlav jsou v podání Karin Slaughterové opravdu dechberoucí a hrozí při nich zlomení vazu i přesto, že sedíte pohodlně v křesle. Pavučina je určitě důstojným (a trochu i smutným) zakončením zajímavé série.... celý text

Bez víry 2006, Karin Slaughter

Abigail „Abby“ Bennettová byla pohřbena zaživa, ovšem se starostlivou péči, aby ve svém hrobě přežila a mohla se znovuzrodit jako fénix z popela. Něco se ale pokazilo a šerif Jeffrey Tolliver teď má na krku mrtvolu mladé ženy a spoustu nezodpovězených otázek, které volají po odpovědích. Karin Slaughterová otevírá bezednou studnu náboženského fanatismu a uzavřených církevních sekt, které se sice ohánějí vírou v Boha, ale o spasení mají představy, hraničící s nelítostnou bestialitou. Náprava hříchu má v jejich podání podobu krutého mučení. Téma, které vzbuzuje silné emoce už jen z meritu věci, však v podání Karin Slaughterové zůstalo tak trochu za očekáváním. Přece jen těch týraných, zbitých, znásilněných a ponižovaných žen je už v této sérii až přes míru a začíná to být malinko jednotvárné. Podobně na tom jsou koneckonců i neustále se opakující partnerské rozmíšky mezi Sárou Lintonovou a Jeffreym Tolliverem, nebo citové tápání Leny Adamsové. Na druhou stranu vypjatá finální scéna v domě Stanleových je vskutku nervy drásající drama, hodné potlesku na otevřené scéně a už jen kvůli ní, mělo smysl celé toto bezvěrecké dílko číst.... celý text

Stigma 2005, Karin Slaughter

Hříchy minulosti zasahují svými důsledky do současnosti, která se na policejní stanici v Heartsdale proměňuje v děsivou noční můru. Soudní patoložka Sára Lintonová se utíká ke vzpomínkám, aby objevila východisko ze vzniklé krize. Karin Slaughterová nás tentokráte vezme na retrospektivní výlet proti proudu času, přičemž nás zavede dokonce ještě před události prvního románu celé série a dám nám nahlédnout do samých počátků mileneckého vztahu Sáry a jejího budoucího manžela, šerifa Jeffreye Tollivera. Retrospektiva je to notně hrubá a ušpiněná. Pokud byste čekali nějakou romantickou love story, budete těžce zklamáni. Jižanské městečko Sylacauga je totiž všechno jiné, jen ne to nejpříjemnější místo na Zemi. A je vlastně úplně jedno, jste-li místní hvězda nebo poslední outsider. Při nahlédnutí za závěsy jsem měl často pocit, že depresivnější prostředí snad ani neexistuje. Ty odpudivé provinční ksichty místních „hrdinů“ a patolízalů mě strašily ještě dlouho po dočtení knihy. Připočtěte nesmyslné a zcela pomýlené násilí Erica Kendalla, jehož psychologický profil spadá do kolonky psychopat, a je jasné, že tohle není žádné uhlazené čtení pro příjemné večery. Ani mě nenapadá, co si z něj vzít dobrého pro sebe sama…... celý text

Mrazivý strach 2003, Karin Slaughter

To, co zpočátku vypadalo jako sebevražda rozpolceného mladého muže, se už záhy proměňuje ve vražednou sérii maniaka, zaměřujícího se na univerzitní prostředí. Jeffrey Tolliver a Sára Lintonová budou muset napnout všechny síly, aby případ vyřešili, tím spíše, že se jich osobně dotýká. Karin Slaughterová se tentokráte více než kdy dříve přiblížila žánru klasické detektivky a buduje mysteriózní atmosféru strachu v prostředí americké univerzity. Ta ji nabídla široký prostor pro výzkum chování adolescentů, zbavených přísného dozoru rodičů, a podnikajících první objevitelské cesty za hranice zákonů etiky a morálky. Sex, drogy a hiphop zní patry univerzitních kolejí a nic není důležitějšího než okamžitý prožitek či obyčejné surové vzrušení. Jenže touha ovládat druhé, podřizovat je své vůli, mít peníze a moc, zasahuje už i sem a vybírá si svou krvavou daň. S každým dalším mrtvým ve mně nicméně narůstal pocit jakési uměle vykonstruované strategické hry, kdy se jednotlivé okolnosti vymýšlejí tak, aby bylo dosaženo cíle bez ohledu na smysluplnost indicií. Vrstvení položek příběhu pak nabere směr, který už ani nepřipomíná původní záměr a celé schéma působí značně rozháraným a nestejnorodým dojmem. První váhání, zda čtyři hvězdy nejsou až příliš…... celý text

Smrtící polibek 2003, Karin Slaughter

Začalo to sobotní hádkou puberťáků na parkovišti před městským stadionem a skončilo zločinem, jehož obludnost otřese celým Heartsdalem. Místní šerif Jeffrey Tolliver má na krku další z případů, na který mu příručka policejního náčelníka určitě stačit nebude. Karin Slaughterová si pro svůj román znovu vybrala poměrně kontroverzní téma: dětskou pornografii. Dotýká se jí citlivě a opatrně, když ale přijde na lámání chleba, nezaváhá odkrýt i její temné hlubiny a hrozivé propasti. Mrazivá atmosféra strachu a nervy drásající napětí čiší z každé stránky, a to i přesto, že se tu pachatelé neprohánějí v rychlých autech, ani se tu nestřílí na potkání. Promyšlená struktura, přirozené dialogy a ostrá gradace zápletek se starají o to, že čtenář proletí Smrtícím polibkem na jedno nadechnutí. A protože Karin Slaughterová umí probudit i celou škálu emocí, od těch nejpřízemnějších až po ty exaltovanější, je četba jejího dílka opravdovým zážitkem. Ať už řeší psychologii sexuálně zneužívaných dětí, posttraumatický šok brutálně znásilněné ženy nebo na opačném pólu znovuobjevování přátelství a lásky, vždy podává natolik přesvědčivý a precizní výkon, že nezbývá než s pokorou smeknout pokrývku hlavy a těšit se na další z jejích příběhů.... celý text

Zběsilost 2002, Karin Slaughter

Městečko Heartsdale v okrese Grant County se stává dějištěm řádění sadistického sexuálního devianta, který se navíc ohání biblickou symbolikou. Soudní patoložka Sára Lintonová a šerif Jeffrey Tolliver se musejí poprat nejen s brutálním násilníkem, ale i s roztřepenými vzájemnými vztahy. Karin Slaughterová vtiskla své prvotině nejen úžasnou dynamiku a napínavost elektrizujícího dramatu, ale uvádí do pohybu i hromadu všedních dějů a vztahů na americkém maloměstě. Obě polohy zvládá s bravurou ostříleného profesionála, přičemž je zcela přirozeně a nenásilně spojuje do jednoho dokonale funkčního celku, který by ji mohli závidět i její, v žánru daleko etablovanější, kolegové. Výborně vyprofilované postavy, skvostné dialogy, parádní struktura a vedení děje, napětí, výbušnost, originalita - to vše dělá ze Zběsilosti čtenářský zážitek. Těžko tady najdete hluché místo, které byste mohli zkritizovat, výplň, která by nudila, a tak jediné nad čím bych si posteskl je ona psychopatická surovost a eklektičnost základního motivu. Násilí, postavenému na nesmyslných pohnutkách choré a zbloudilé mysli, prostě nedokážu fandit ani ho přijmout za vlastní. Jinak mě ale Karin Slaughterová přesvědčila o svých kvalitách.... celý text

Zloděj temnoty 2011, Richard Doetsch

Himálajské hory ukrývají mezi svými vrcholy posvátné a současně temné místo, svět andělů i démonů, lásky i utrpení. Jediné, co je odděluje, jsou masivní dveře, které by nikdy neměly být otevřeny. Aby se to nestalo, musí Michael St. Pierre se svými přáteli dokázat nemožné. Zvláště, když ve hře není jen záchrana světa, ale i život Kate Ryanové, které Michael otevřel své srdce. Ano, čtete správně: do Zloděje temnoty se vkradla i romantika. Samozřejmě pod okovanými botami těžkotonážní akce, kterou jsou romány s Michaelem St. Pierrem pověstné, má co dělat, aby nezašla na úbytě. A to není jediné socializující téma, kterým se závěrečný díl Doetschovy trilogie prezentuje. Ještě tu máme problematický vztah sester Ryanových, které v mládí osiřely a musely se postarat sami o sebe. Propletenými vzájemnými vztahy se to tu ostatně jen hemží a s každou další kapitolou se dá očekávat nějaké další překvapení. Pod tíhou těchto skutečností děj románu lehce zvláčněl a zpomalil. Už to není jedna třeskutá, smrtonosná akce za druhou, nýbrž se najde i chvíle na zamyšlení, rozjímání a především na vzájemné pošťuchování mezi jednotlivými protagonisty. Zloděj temnoty je každopádně důstojným zakončením série a poslední dobrodružství Michaela St. Pierra jsem si užil stejně, jako jeho předchozí eskapády.... celý text

Zloděj víry 2009, Richard Doetsch

Podzemí Kremlu ukrývá starobylý byzantský poklad, jehož součástí je podle legendy i pouzdro s formulí věčného života. Aby zachránil své blízké, musí ho Michael St. Pierre získat. Čekají ho nejen nástrahy nejstřeženějšího místa světa, ale i lidé, pro které život druhých nic neznamená. Zloděj víry je mnohem učesanější a sofistikovanější než jeho předchůdce. Zmizely fantasmagorické motivy a děj se postavil více na zem, aniž by ubylo akce či se zmírnil neúprosný tah na bránu. Spíše naopak. Okamžiků, kdy se nestřílí, nebojuje nebo neuniká pronásledování je v knize jako šafránu. Jen hrdinové uniknou z jednoho nebezpečí, už jsou oběma nohama ve druhém, ještě hrůzyplnějším a osudovějším. Nikomu nelze věřit. Dějových zvratů je tolik, až si člověk říká, jestli jich není už příliš. Jedna skupina chce tohle, druhá tamto a pro všechny je ubližování ostatním zúčastněným příjemná a vítaná kratochvíle. Maskulinními hromotluky se to tady jen hemží a adrenalin stříká snad i z fontán. Brzdy rozhodně nepatří k nejdůležitější výbavě vozů a střílet něčím míň než dávkami z kalašnikovů téměř ani nemá cenu. Pro rozjímání chybí čas i prostor, a tak se společně s Michaelem St. Pierrem a jeho společníky řítíme nezadržitelně vpřed směrem k cíli silou tornáda. Zařazení mezi thrillery tomuto románu sedí jako poklice na hrnec.... celý text

Zloděj nebes 2006, Richard Doetsch

Za život a spásu své milované ženy by se Michael St. Pierre postavil třeba i samotnému peklu. Když ukradl dva starobylé klíče, ještě netušil, že právě učinil první kroky na této strašlivé cestě. Z názvu knihy, anotace a při pohledu na obálku jsem nabyl přesvědčení, že vím, do čeho v případě Doetschovy prvotiny jdu. Nemohl jsem se více zmýlit. Tohle pekelně nebeské představení bylo něco úplně jiného, než jsem očekával. Trochu náboženský úlet a trochu precizní akční makačky. Rychle a hladce se to čte, o tom žádná, ale… v jednu chvíli jsem se opájel vygradovaným napětím, dramatičností a úderností zápletky, abych hned vzápětí proklínal nakašírovanou teatrálnost a motivační plytkost děje. Tady klišé jako hrom a tam záblesk génia, smích a slzy, zhnusení a nadšení. Ty extrémy byly tak jasně ohraničené a připoutané k sobě navzájem, že jsem neustále zápasil s různorodými pocity. Líbí/nelíbí a proč? Někdy jsem už chtěl knihou mrsknout do koše a hned o pár stránek dál jsem se od čtení nedokázal odtrhnout. S postavami totéž v bledě modrém. Naivní trouba a všemi mastmi mazaný sympaťák, drsňák a tvrďák, přitom poeta se srdcem na dlani, ostřílený profesionál a perfekcionista, který se nechá zmást kdejakou klukovinou, ďábel, jenž může skály lámat, hory převracet, ale předmět čouhající z kapsy vytáhnout nedokáže. Doetsch stvořil podivuhodnou ohňotvornou show, která však trpí silnými porodními bolestmi. Tři hvězdy jsou málo a čtyři moc, ale chci mu věřit…... celý text

Obléhání nebes 2013, Tom Harper (p)

Křižácká Boží armáda dorazila na dohled Jeruzaléma. Než ale stane před hradbami tohoto Svatého města, musí si její velitelé vyřešit řadu osobních antipatií a vzájemného obviňování. Demetrios Askiates by se za této situace rád vrátil domů, ale není mu bohužel přáno. Osud si pro něho připravil nejednu zkoušku, v níž mu jde o duši i o život. Třetí a poslední díl Harperovy trilogie je věrný oné drsné a pochmurné atmosféře, kterou se vyznačovali už jeho předchůdci. Ráj není na dohled, jen vyprahlá, spálená pustina bez vody a bez stínu. Všudypřítomný prach, špína, krev, pot a výkaly. Lidé se mění ve zvířata, v kruté a nelítostné bestie, kterým není nic svaté. I ti, kdo mají k Bohu nejblíže, tady selhávají. Zachovat si tvář a čest dokáže jen málokdo. „Deus voluit - Bůh to chtěl!“ zní z úst křižáckých bojovníků a posvátný Jeruzalém svým běsněním utopí v krvi. Harper se snaží o historickou hodnověrnost a daří se mu to možná až příliš. Obléhání nebes je temné, tuhé a zatěžkané čtení, které se nezdolává lehce. Nedá vám nic zadarmo, ani se pod vaším upřeným pohledem neohne. To už vám spíše setře úsměv z tváře. Chcete-li do něj proniknout, musíte se mu přizpůsobit a doufat, že to přežijete bez újmy na zdraví.... celý text

Rytíři kříže 2012, Edwin Thomas

„Přiznejte hříchy, očistěte svá srdce a připravte své duše na věčné vítězství. Jsme bratrstvo Kristovo, jedním chlebem a jednou krví jsme spojeni. Díky Boží milosti a Boží vůli zvítězíme.“ Píše se rok 1098 a před hradbami Antiochie stojí křižácké vojsko, které bojuje nejen proti nepříteli. Nesmiřitelná řevnivost panuje i mezi jednotlivými národy, účastnících se tažení. V této atmosféře pátrá Demetrios Askiates po vrahovi Draga z Melfi, jednoho z rytířů normanského velitele Bohemunda. Rytíři kříže jsou bezesporu kruté, drsné a krvavé čtení. Není tu nic, co by odlehčilo ponurou, temnou a bezútěšnou scenérii. Pohříchu tu bohužel není ani žádná progrese, něco, co by táhlo děj kupředu a nabízelo zajímavé okamžiky. Neustálá snaha ospravedlnit všechno to zvěrstvo a krutost Božího záměru se velmi rychle zajídá a unavuje svou jednotvárností. Harper v některých pasážích nefabuluje, ale káže. Celému tomu pokryteckému řečnění chybí zaujetí a nějaký dramatický prvek. S přibývajícími stránkami jsem stále více podléhal apatii a osud hrdinů mě přestal zajímat. Závěrečné rozluštění smrti Draga z Melfi mě tak zanechalo už zcela chladným a nezúčastněným.... celý text

Mozaika stínů 2012, Tom Harper (p)

Zákeřný střelec se v ulicích Konstantinopole pokusil zavraždit byzantského císaře Alexia. Šíp panovníka minul a neúspěšný vrah hned poté zmizel. Je teď na Demetriovi Askiatesovi, luštiteli tajemství, aby ho našel a pohnal k odpovědnosti. Tom Harper zasazuje děj svého románu do skutečných historických kulis křižáckého tažení za osvobození Jeruzaléma z rukou nevěřících na konci 11. století. Dějištěm a průsečíkem všech událostí je hrdé město Konstantinopol, před jehož branami se usadila francká armáda, která sice přišla jako spojenec, ale mnozí si myslí spíše na byzantské poklady a nová území, která by uchvátili. A v této vypjaté atmosféře Demetrios Askiates hledá osnovatele spiknutí proti trůnu. Asi nikdo neočekává od takového tématu, že to bude lehké a veselé čtení. Nicméně Harperova rétorika mi přišla až příliš těžkopádná a především v první polovině i notně ospalá. Potenciál by tu určitě byl, ale jakoby se nedokázal prosadit a prodat zajímavé momenty, o postavách ani nemluvě. Spousta toho zůstala uschována pod těžkými černými mraky, kterými neprorazil jediný paprsek a pocit, že se čtení táhne, převažoval nade vším. Uvidíme, jak si Harper povede v dalších pokračováních.... celý text

Neposvěcená půda 2019, Mel Starr

Lékař a bamptonský bailiff lorda Gilberta Hugh de Singleton se oženil s Kate Caxtonovou a společně zažívají první radosti manželského života. Když je ale na křižovatce Cows-Leys Corner nalezen oběšenec, u něhož si Hugh není jistý, zda jeho smrt byla skutečně tak dobrovolná, jak si všichni ostatní v Bamptonu myslí, je zaděláno na další případ. Mel Starr se tentokrát pustil do řešení zajímavé otázky, zda si i člověk, který za svého života kolem sebe rozséval jen zlobu, zášť, bolest a nenávist, člověk, který kradl, znásilňoval a podváděl, zaslouží stejnou spravedlnost jako čestní a poctiví občané. A hned vzápětí tu je další problém: má být pohnán k zodpovědnosti ten, kdo ze společnosti vyřízne její hnisající vřed? Na pozadí detektivního pátrání se tak objevuje konflikt mnohem závažnější, než kdo je vrah, konflikt svědomí. Jeho řešení rozhodně nepatří k jednoduchým, a tak tápeme společně s Hughem de Singletonem blátivými bamptonskými cestami a hledáme východiska, která by uspokojila duši i právo. Zařazení msty zhrzeného nápadníka je úkrokem stranou a nezapadá tak docela do struktury příběhu. Cílem nejspíš bylo pozvednout adrenalinovou složku, která jinak vyprávění chybí. Závěr opět nabízí oslí můstek k dalšímu dílu, kterého jsme se už v Česku bohužel nedočkali.... celý text

Inkoustová stopa 2017, Mel Starr

Potřetí máme tu čest s mladým a nadaným lékařem Hughem de Singletonem, který se tentokrát vydává do Oxfordu, aby pomohl svému bývalému učiteli a příteli mistru Wyclifovi nalézt ukradené vzácné knihy, a také aby se pokusil získat srdce krásné Katherine Caxtonové. I v tomto případě použil Mel Starr při výstavbě příběhu podobné schéma jako u předchozích knih, a tak není divu, když se onen ústřední detektivní motiv s poměrně primitivní zápletkou divže neztratí pod vrstvami vedlejších (a přiznejme si bez ostýchání, často mnohem dramatičtějších) jevů a událostí. Celé to pestré a bohaté prostředí oxfordských univerzit, kněžských seminářů, klášterů, šlechtických paláců i chudinských baráčků nám tu doslova ožívá před očima. Tady se odehrává zápas o duši, lásku, štěstí i o holý život. Chamtivost a osobní zášť proti čistému srdci, víře v Boha a touze po spravedlnosti. Hughovo pátrání po ukradených knihách se tím vším proplétá jako červená nit, aniž by se dralo nějak vehementně do popředí a dává tak prostor rozvíjet ostatní motivy. V pravou chvíli se pak znovu, klidně a rozvážně, ale naplno a bezprostředně, přihlásí o čtenářovu pozornost. Řekl bych, že Inkoustová stopa o stupínek převyšuje své předchůdce.... celý text

Zločin u kostela 2016, Mel Starr

Druhý případ lékaře Hugha de Singletona z městečka Bomptonu míří mezi pytláky a vyděrače. Všechno odstartuje podivná smrt místního nočního hlídače. Celé vyšetřování se patřičně zamotává a komplikuje, když je přepaden sám Hugh, načež je pachatel tohoto činu nalezen druhý den v lese mrtvý. Hugh kromě toho že pátrá po zločincích, také úspěšně provozuje svou lékařskou praxi, spravuje panství lorda Gilberta a v neposlední řadě hledá lásku. Mel Starr je i v druhé knize Pamětí Hugha de Singletona stejně laskavý vyprávěč jako tomu bylo i u předchozího dílu. Detektivní složka je osou příběhu, okolo níž se oplétá barvité líčení každodenních slastí a strastí života obyvatel Bomptonu a okolí ve 14. století. Občas jsem se přistihl při kacířské myšlence, že mě tahle omotávka baví dokonce víc, než vlastní Hughovo pátrání, které je povětšinou věcí spíše náhody a šťastných okolností, než přiložením ruky k dílu. Občas totiž utečeme od zcela zjevných odpovědí, jen abychom se je nedověděli dříve než je nezbytně nutné a příběh tak mohl gradovat. Zločin u kostela je lehké a příjemné čtení, kterému nicméně chybí jiskra, aby se rozhořel plamenem.... celý text

Neklidné kosti 2015, Mel Starr

Spisovatel Mel Starr uvádí v Neklidných kostech na scénu postavu mladého lékaře Hugha de Singletona, který za podpory lorda Gilberta Talbota otevírá svou praxi v anglickém Bamptonu. Právě tady se nachomýtne k případu neznámé zavražděné dívky a dostává pověření vypátrat jejího vraha. Zpočátku mi Starrův stylový projev přišel nesmírně neobratný a krkolomný, a to i přesto, že dějová linka plynule a bez zádrhelů uháněla směrem k cíli. Možná za to mohlo to Hughovo tykání každému bez rozdílu, ať už to byl pán nebo kmán. Lékaři možná měli ve 14. století výjimečné postavení, přesto ale pochybuji, že by si dovolili oslovit šlechtice při prvním setkání žoviálním „ty, mylorde“. Tahle iritující uvolněnost textu dost možná padá na vrub překladatelky Marie Válkové, nic to však nemění na tom, že mi po celou dobu četby způsobovala silnou vyrážku a jen těžko jsem se s ní smiřoval. Samotná detektivní zápletka nebyla špatná, ale bohužel k nějakým vysokým metám také nezamířila, tím spíše, že celé to Hughovo pátrání mělo nádech „jedna paní povídala“. Chápu, jsme ve 14. století a na nějaké sofistikované forézní metody mohu zapomenout, o to více bych ale očekával silný a hlubokomyslný příběh s ohňostrojem emocí, jenže se mi dostává jen takové hodné a klidné klouzání po povrchu. Tak snad příště…... celý text

Havárie 1990, Jiří Švejda

Ne náhodou bývá Jiří Švejda už od začátku své spisovatelské kariéry srovnáván s Vladimírem Páralem. Podobné náměty, podobní mladí ambiciózní hrdinové i kritické sondy struktur sociálního realismu. Na rozdíl od Párala však jeho invektivy postrádají onen odlehčující satirický nadhled a uchopují plán rozvoje národního hospodářství nesmírně vážně, přísně a zodpovědně. Díky tomu mohou Švejdovy knihy působit někdy až depresivně. Havárie je prvotinou (i když byla napsána až jako druhá po románu Dva tisíce světelných let) a výše uvedené dokládá v plné míře. Ambiciózní inženýr Kamil Coufal začíná jako muž, který je rozhodnut obětovat cokoli pro dosažení významného postavení, bohatství a úspěchu, končí však v hluboké osobní krizi, pracovní i rodinné. To, co se zpočátku zdálo snadné a dosažitelné, se rychle mění v pochybné a beznadějné. Sobecká touha po kariéře a penězích zatáhne Kamila na cestu do propasti, z níž je nesmírně těžké najít cestu zpátky. Švejda nemoralizuje, podává obraz doby, lehce povrchní, přesto dostatečně živý a vzrušující. Střídání, zdvojování a prolínání pohledů na jednotlivé události je forma, která funguje a celý příběh zajímavým způsobem oživuje. Povedl se i konec, otevřený, přesto jednoznačný.... celý text

Faraonův poklad 2012, Scott Mariani

Čtvrté pokračování dobrodružných výprav Bena Hopea má v Česku nového nakladatele: po ostravském Dominu se vydání chopil pražský gigant BB/art a přivedl zpátky i překladatelku Kláru Míčkovou, kterou u předchozí štace nahradil Petr Štádler. Ben Hope v tomto příběhu, jak už sám název napovídá, hledá bájný poklad, ukrytý před kontroverzním faraonem Achnatonem thébským veleknězem Venkaurem. Že to je pátrání smrtelně nebezpečné, netřeba pochybovat. Ve hře je obchodník se zbraněmi i mezinárodně hledaný terorista. Ben se dokonce znovu zamiloval, ale ani v tomto případě to není bez komplikací. Jeho neochota zabíjet došla tak daleko, že dějová linka ubrala ze zběsile krvavého akčního módu a vydala se spíše dobrodružnější cestou, plnou rychlých zvratů a překvapivých momentů. Sadistické scény mučení a zabíjení, kterými operovaly předchozí díly, se tak dostaly na okraj zájmu (ne že by úplně vymizely), což knihu lehce polidštilo. Do češtiny je Faraonův poklad posledním přeloženým románem s Benem Hopem v hlavní roli, přestože Scott Mariani samozřejmě pokračuje v psaní a k dnešnímu dni má série už celkem 25 pokračování. Třeba se někdy ještě některého z nich dočkáme.... celý text