MagdalenaSlaba přečtené 111

Palác lží 2017, Erin Watt

Knižní mýdlová opera pokračuje a stále si drží úroveň. Jdu na další díl.

Prokletý princ 2017, Erin Watt

Pohodová, humorná a přitom napínavá četba. Knižní soap opera z prostředí americké smetánky plná dramatických zvratů, intrik a milostných afér. Callum mě nepřestává udivovat. Hned jdu číst další díl.... celý text

Papírová princezna 2017, Erin Watt

Humorně, obratně napsané. Pohotovosti, s jakou hlavní hrdinka Ella dokáže reagovat na urážky a příkoří od svého okolí, jsem se kolikrát musela od srdce zasmát. Kniha mi silně připomíná seriál Gossip Girl, je to takové čtení spíše pro náctileté a mladé dospělé. Postavy studentů z Astor Park jsou podle mě na svůj věk v některých ohledech poměrně vyzrálé, což je něco, co bych zase neřekla o řadě starších postav, například o otci Royalů, o Brooke nebo Dině. Základním motivem příběhu je kontrast mezi bohatstvím a chudobou, pýcha, touha po moci, předsudky, inktriky, ale rozhodně nechybí ani spousta sexu, násilí, drogy, alkohol, dokonce ani gambling nebo klub rváčů. Základní dějová linka je celkem předvídatelná, nepřekvapí, ale pouze po povrchu to taky úplně neklouže - například když se Ella snaží odkrývat tajemství, o nichž tuší, že zásadně ovlivňují chování jednotlivých členů rodiny. A víte co? Mě ten svět zhýralých, hříšných, pomstychtivých a přitom v hloubi duše utrápených boháčů docela baví. S touhle sérií jsem neskončila.... celý text

Taťána a Alexandr 2013, Paullina Simons

Musim říct, že druhý díl jsem si užila o něco víc než první, měl podle mě větší spád, zhltla jsem ho jako malinu. Je to skvěle napsané, poutavé, poetické, napínavé, ale i drastické... Úryvky z minulosti mi nevadily, naopak mi tam hezky seděly, ucelilo to děj, lépe se díky nim daly pochopit jednotlivé postavy... Pokud ovšem lze vůbec porozumět tomu, co Alexandr prožil... “Nikdy jsme neměli budoucnost. Dnes v noci budeme žít pět minut,” zašeptal. “Takhle jsme žili vždycky, ty a já, a tak budeme žít zase,...”... celý text

Měděný jezdec 2013, Paullina Simons

"Člověk je jen součtem svých částí." Poutavé romantické vyprávění o jedné osudové lásce - o odvážném a dobrosrdečném vojákovi s poněkud prudší povahou a o nevinné, obětavé, zdánlivě křehké a přesto nakonec nesmírně silné a bojovné ruské dívce. Příběh je inspirován básní Alexandra Sergejeviče Puškina a odehrává se v sovětském Rusku, převážně v tehdejším Leningradu, v období druhé světové války. První díl trilogie je dlouhý, ale čtivě napsaný. Některé pasáže jsou až příliš rozvleklé nebo působí naivně a díky tomu i nereálně. Občas jsem přemýšlela, jestli mají věty, které jednotlivé postavy říkají, vůbec nějaký smysl - byly tak nekonkrétní. A občas v nich bylo smyslu tolik, že mě to až chytlo za srdce. Kromě romantických pasáží (včetně velmi explicitně líčených sexuálních scén - ach jo) autorka velmi barvitě líčí také utrpení, kterým si procházeli vojáci Rudé armády i civilisté. Popisuje boje na frontě i bídný život v Petrohradě v době blokády. Nelze si ani představit ten chlad a mráz, hlad a bezmoc, které museli obyvatelé města v zimě roku 1941-1942 prožít. Autorka poměrně zdařile líčí strádání, v jehož důsledku nad lidskostí převládne pud sebezáchovy a člověk tak zapomene na lásku a solidaritu vůči ostatním; strádání, které dokáže vzájemně odcizit i přátele a rodinné příslušníky... Lze v této temné době vůbec zůstat člověkem? Lze si zachovat lidské hodnoty? Hlavní hrdinové jsou rozhodně zdrojem naděje, že to možné je. Na pozadí krutostí druhé světové války dává autorka na odiv ruskou hrdost, touhu bojovat o svou svobodu a území s německými vojsky. A přitom nenápadně upozorňuje, že zdrojem nebezpečí nemusí být pouze Německá říše v čele s Adolfem Hitlerem, ale také všudypřítomná NKVD, která se stává reprezentantem komunismu jako absurdního, utiskujícího a nehumánního politického směru. Inu, zlo zkrátka často plíživě přichází i z vlastních řad...... celý text

Malé ženy 2009, Louisa May Alcott

Příjemné počtení pro příznivce Jane Austen, mezi které se také směle řadím. Četla jsem nezkrácenou verzi od Knižního klubu a ocenila jsem už jen úvod, ve kterém je stručně popsán život autorky a její názory. Vyloženě mě pak bavilo sledovat analogie s jednotlivými postavami, jejich sny a představami o životě. Kniha jako celek rozhodně není nadčasová, ale lze v ní narazit na řadu pasáží, o nichž by se s drobným přimhouřením očí dalo říct, že by je mohl napsat i současný autor. Navíc je text poutavě a srozumitelně napsaný, i když místy možná až zbytečně rozvláčný a moralizující. Druhá část rozhodně potěší romantické duše, i když popisované námluvy se nám dnes mohou zdát až úsměvné. Ale to známe i z děl Jane Austen. :) Děj je místy značně naivní, což ale koresponduje s tím, že kniha byla napsána pro mladé lidi a na zakázku. Za přečtení stojí už jen proto, že se jedná o americkou klasiku.... celý text

Tři přání 2016, Liane Moriarty

Nejdřív jsem se do toho vůbec nemohla začíst, ale nakonec mě to docela pohltilo. Není to nijak přehnaně romantické ani ufňukané, je to trochu šílené a často i zmatené (podobně jako hlavní postavy) a snad nejlepší na tom je nápad prokládat kapitoly krátkými epizodami líčenými z pohledu cizích lidí, kteří tomu, co se odehrává, prostě jen nechápavě či pobaveně přihlížejí. Děj není nijak překvapivý ani strhující, ale v knize je opravdu barvitě popsáno, jak blízký a zároveň konfliktní vztah mezi sebou mohou sourozenci (a obzvlášť dvojčata, trojčata) mít.... celý text

Dům U Tří borovic 2011, Hana Marie Körnerová (p)

Hezká kniha, i když mě nijak neuchvátila. Ale na to, že se jedná o romantický příběh, tak to vlastně vůbec není přehnaně sladké, což oceňuji. Stojí za přečtení.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Opět krásná kniha od mé stále víc oblíbené autorky. Jasně, na Hanu to nemá, ale to jsme snad ani čekat nemohli. Ale opravdu oceňuji práci, jakou si autorka dala s tím, aby vylíčila tytéž události z pohledu více postav, dokonce i z pohledu různých generací. Zase mi to díky tomu přišlo takové reálné, uvěřitelné. No, zkrátka takové, jaké to Mornštajnová umí.... celý text

Dívka, již jsi tu zanechal 2015, Jojo Moyes

Tak tohle mě opravdu mile překvapilo! Je to první kniha, kterou jsem od autorky četla, i když jsem o ní už samozřejmě slyšela v souvislosti s filmem Než jsem tě poznala. Ale měla jsem zato, že to bude jen červená knihovna, které já nijak neholduji. Takže jsem k ní přistupovala dost opatrně a skepticky. A v podstatě jsem ji otevřela jen proto, že mi ji kamarádka donesla. A ono to přitom mělo naprosto neočekávaný přesah! Takže jsem ji odkládala jen s těžkým srdcem a jen proto, abych se taky někdy vyspala a došla do práce. Na závěr nezbývá než uvést překvapivě moudrá slova jedné z postav: “No jen si to představte, o co všechno přijdete. Jenom tím, že se nechcete vzdát nějakých pár věcí.” Co že to znamená? Přečtěte si, pochopíte.... celý text

Nejlepší víkend 2018, Patrik Hartl

Z jeho knih asi nejslabší, ale stojí za přečtení.

Námi to končí 2018, Colleen Hoover

Na můj vkus až příliš červená knihovna, ale za to důležité, kontroverzní a někdy až tabuizované téma, které autorka v knize detailně zpracovává, dávám čtyři hvězdy. Vložila do toho duši. A toho si cením.... celý text

Tvůrci náhody 2018, Joav Blum

Krásná knížka, s ohromně zajímavým, až filozofickým námětem. S překvapivě a důmyslně propletenými dějovými linkami. Příběh o tom, že ne vždy je náhoda čirou náhodou, a o tom, že osudy lidí - i těch, kteří se třeba neznají - jsou vzájemně propleteny. Velmi oceňuji originalitu, s jakou autor knihu zpracoval - napůl příběh, napůl manuál k tvoření náhod. Rozhodně stojí za přečtení. Ale udělejte si na ni dostatek času - ať se nad myšlenkami, které jsou v ní obsažené, můžete zamyslet. Objevíte v ní poklady... Stejně jako v Malém princi.... celý text

Dům na jezeře 2018, Ella Carey

Docela příjemná četba, nenáročná, ale s dojemným příběhem, inspirovaná skutečnými událostmi. Jen mě to nějak nestrhlo. Nevím proč.

Hříšník 2018, Amanda Stevens

Zase jsem to zhltla. A musím přiznat, že jsem nevydržela a poslední díl si přečetla v angličtině. Takže dušička může mít pokoj. Když pominu ty části, které někdy až zbytečně hlasitě křičí “červená knihovna”, tak jsem si celou sérii docela užila. Nejhorší byl asi první díl, pak už to bylo jen lepší a lepší. I když autorka má nepopiratelnou schopnost natahovat prostředek knihy a s koncem být naopak velmi rychle hotová, až mě někdy mrzelo, že se finální scéně nevěnovala důkladněji. Ale i tak... fanouškům fantasy, napřirozena, tajemna a romance doporučuju.... celý text

Povídky 2008, Zdeněk Svěrák

Návštěvnice 2018, Amanda Stevens

Tahle série je s každým dílem lepší a lepší. Jak jsem byla na začátku skeptická, tak teď už v tom lítám. Tenhle díl je napínavý. Od začátku do konce. Závěr je ale hodně otevřený. Takže díky bohu, že už vyšel další díl. Jdu na něj.... celý text

Muffin a čaj 2018, Theo Addair (p)

Neotřelý, krásně a čtivě napsaný román. Zápletka je poutavá, hlavní postavy jsou realisticky vykreslené. Někdy je to až emočně náročná četba, ale to je vzhledem k tématu či spíše tématům, která autor v knize zpracovává, naprosto pochopitelné. Jedna hvězdička putuje dolů za možná až příliš prvoplánový vývoj romantického vztahu mezi hlavními postavami, ten závěr byl na můj vkus prostě trochu moc "americký".... celý text

Prorok 2014, Amanda Stevens

Asi zatím nejlepší z celé série. Čtivá, překvapivá zápletka. Tajuplná, místy děsivá, místy romantická a srdceryvná kniha. Klidně tím série mohla skončit. Ne nadarmo se říká, že končit se má v nejlepším. Ale uvidíme, co nám přinese další díl. Šanci tomu ještě dám, protože se tu rýsuje nějaké poslání, které by Amélie mohla mít. A na to jsem zvědavá.... celý text

Království 2013, Amanda Stevens

Lepší - čtivější, barvitěji napsané - než první díl, což je překvapivé, protože většinou mi připadá, že kvalita s navazujícími díly spíše klesá. Takže v tomhle milé překvapení. Děj měl spád, byl zasazený do divoké, tajuplné přírody. Nechyběly mystika, čarodějnictví, erotika (ale na hranici, možná až za hranicí vkusu!) ani rodinné intriky. Děj zároveň poskytl odpovědi na některé palčivé otázky, které se vynořily v prvním dílu, např. kdo je vlastně Amélie a proč vůbec duchy vidí... Ale celkově v tom pořád vůbec nemám jasno. Úplně nerozumím tomu, jak nadpřirozený svět vlastně funguje. Má tento "druhý" svět nějaká pravidla, podle kterých se nehmotné bytosti řídí? Co je přesně zač to čiré Zlo? Zmůže proti němu hlavní hrdinka vůbec něco? Má Amélie nějaké poslání nebo se tady jen tak plácá od jednoho vraha k druhému a vrcholem všeho má být šťastný společný život s nyní nebezpečným detektivem Johnem Devlinem?? Je to takové příliš roztříštěné, zmatečné. I když to je asi pochopitelné, když se v tom ani sama hlavní hrdinka nevyzná. No, nic... Budu doufat, že aspoň autorka se v tom vyzná, a dám tomu ještě šanci.... celý text