Majdule přečtené 430
Vrazi bez tváře
2013,
Henning Mankell
Rovnou přiznávám, že jsem skalní fanynka Kurta Wallandera, a proto ani nepředstírám snahu o objektivní kritiku. Tady se bude jenom chválit. Poprvé jsem se setkala s Wallanderem v jeho posledním příběhu. A pokud jsem si snad myslela, že v tom prvním potkám čerstvého, svěžího policistu plného sil a nadšení, spletla jsem se. S Wallanderem se potkáváme ve složité osobní situaci (rozvod, senilní otec, problémy s dcerou, sám na pokraji alkoholismu, navíc s pocitem, že mu svět nerozumí), přesto nezapře zarputilost a instinkt policajta. Mankell ovšem čtenáři nenabízí klasickou detektivku, tedy intelektuální hru s velkým detektivem a vodítky vedoucími k pachateli, jsou to spíš sondy do společnosti a násilí v ní. Čtenář je spíš svědek, než co jiného. Líbí se mi autorův styl, který ve vypjatých fázích vyšetřování používá strohé, krátké věty, kterými zvyšuje napětí. Košatět autor nechává ty části, kde pronikají na povrch emoce a osobní život Wallandera. Ostatně Kurt Wallander je největší devizou knihy, je plastický, uvěřitelný, skutečně živoucí postava. A ve mě má skalní fanynku.... celý text
Tajemství chrámové hory
2007,
Michael Byrnes
Na úvod technická poznámka. Tak mizernou jazykovou redakci jsem dlouho neviděla, naposledy opět u Joty, je to skutečně ostuda a ta redaktorka je buď přetížená nebo neschopná. Joto, styď se! Příběh sám rozehrává tolik populární biblické téma a snahu Vatikánu ukrýt tajemství, které by mohlo otřást vírou. S tím rozdílem, že tentokrát se o totéž, z podobných důvodů snaží i Palestinci v Jeruzalémě a do celé věci jsou zapleteni i Židé. Po skutečně akčním začátku následuje zklidnění, když se dva na sobě nezávislé týmy snaží rozluštit ono tajemství. To trvá zhruba do poloviny knihy, až mě z toho přepadaly obavy, protože čtenář samozřejmě ví, co odhalí. Nicméně děj získá na obrátkách ve chvíli, kdy má tajemství být odhaleno. Kniha má v závěru slušné tempo, a závěr je, když ne z morálního, tak z lidského hlediska uspokojivý. Největší tajemství je ukryto, ta menší poslouží pravdě (což je v tomto příběhu mimochodem chudinka), hrdinové se dočkají odměn dle zásluh. Žádný zázrak, ale slušných 65 – 70 %.... celý text
Ve stínu erbu
2011,
Hana Marie Körnerová (p)
Dobře řemeslně napsaný milostný román s historickou tématikou. Zápletka je napínavá, postavy k sobě hledají cestu, obsahuje zradu, intriky a přátelství. Ale chybí mu schopnost emočně zaujmout, vtáhnout. Tedy to, proč podobné romány čtu, byť nepatří do zlatého fondu literatury.... celý text
Klid mocných
2012,
Veit Heinichen
Tahle detektivka pro mě byla do značné míry zklamáním. Nabídla sice zajímavé a osobité postavy i inspirující prostředí a dobu, sice nedávnou, ale pro Evropu významnou, jenže svého potenciálu nevyužila. Pomalý a trochu zmatený rozjezd, který nenabídl jednoznačnou zápletku, se sice nakonec „vyvrbil“, ale zbývá mnoho zbytečného balastu, který příběh nijak neposunuje. Osobně mi vadila i četná geopolitická poučení, která ve mě budila podezření, že se autor živí psaním sloupků do novin a chce je ještě nějak zužitkovat. Ve chvíli, kdy se příběh trochu pohnul, dostal šťávu, tu byl konec. A to konec velmi rychlý až unáhlený, bez vysvětlení některých konsekvencí. Možnosti tu asi jsou, ale jinak vážně nic moc. 50 %... celý text
Jménem krále
2009,
Vlastimil Vondruška
Příběh vydaný pod tímto názvem je v podstatě obsahově totožný s povídkou Osudný turnaj. V této podobě se jedná o předlohu k filmu (nebo přepis filmu?). Je to napínavé, zručně napsané, příjemné čtení. Vondruška potěší, pohladí, ovšem na druhou stranu na čtenáře neklade žádné zvláštní nároky. 70 %... celý text
Rembrandtovo tajemství
2011,
Alex Connor
Příběhu přidává na zajímavosti neobvyklé prostředí obchodu s uměním a nečekané vyvrcholení. Jinak je to spíš slabší průměr, mě osobně chyběla postava, se kterou bych se mohla jako čtenář ztotožnit a také to, že mě příběh nedokázal vtáhnout. Celou dobu jsem si držela odstup, a to je zrovna u tohoto žánru, který vás má strhnout a donutit číst na jeden zátah, prostě problém, byť je jinak napsaný umně. 50 %... celý text
Dáma ve věži
2002,
Amanda Quick (p)
Milý příběh se zajímavou zápletkou, typičtí hrdinového, svěží tempo, přitažlivé prostředí i doba. Prostě příjemné čtení.
Osmanský tábor
2012,
Vlastimil Vondruška
Osmanský tábor se dosavadní sérii vymyká tím, že se jedná o jeden příběh, nikoliv tři povídky, jak jsme u Jiřího Adama z Dobronína zvyklí. Ale jinak zde Vondruška udržuje svůj velmi slušný standard. Příběh plyne hladce, postavy naplňují naše očekávání, a byť původní úkol pana komořího spíš spadá do politických vod, i na pár vražd dojde. Nicméně na druhou stranu svůj standard autor nepřekročí. Příběh pobaví, pohladí, ale nestrhne, neuchvátí. Nezasáhne. Na můj vkus je zde i trochu moc politikaření. Tahle knížka zajistí příjemně, byť nijak podnětně, strávený čas. 70 %... celý text
Zlatá čtyřka
2009,
Eduard Fiker
První díl série Kalaš – Karlíček, k níž patří i nepoměrně slavnější (neboť zfilmovaná Série C-L), se mi nehodnotí úplně snadno, nedokážu si zcela odmyslet optiku reálného socialismu (proč právě tady a ne u druhého dílu zatím nevím). Samozřejmě, že na druhé straně vznikaly stejně tendenční příběhy, ale stejně … Zlatá čtyřka se ale od běžné provenience tohoto druhu (pokud to dokážu odlišit) přeci jenom liší. Za prvé je psána v ich formě, což jí dodává sílu prožitku, neb nám to umožňuje vidět fakta ve stejném úhlu jako vypravěč a cítit se tak angažovanějším. Jako špionážní příběh to má šťávu, netuším zda i uvěřitelnost, ale určitě napětí. Kalaš je totiž dobrým vypravěčem a já se dokážu ztotožnit i s jeho chybami. A samozřejmě mimořádné a z kontextu doby se vymykající (jak ostatně upozorňuje i doslov v mém vydání) je rozuzlení příběhu, tedy jeho pachatel a důvody. Ale nechci se pouštět do spoilerů. Mám pro Fikera slabost, i když Zlatá čtyřka nakonec není úplně můj šálek čaje. 70 %... celý text
Vraždy právníků
2010,
Reginald Hill
Tahle detektivka s drsným názvem opravdu potěší. Zejména humorem, neboť se drží slavné tradice anglických humoristických románů plných smíchu tak suchého, že šustí. Já jsem se dokonce několikrát přistihla, že se směji nahlas. Samotná detektivní linie je standardní v tom dobrém slova smyslu, okruh podezřelých omezený a náhoda, která nakonec detektiva nasměruje k cíli je uvěřitelná. Ostatně právě detektiv je vedle humoru hlavní devizou příběhu, důvodem proč skutečně stojí za to si tuhle detektivku přečíst. Joe je postava mimořádná a opravdu výjimečná, byť její mimikry jsou velmi nenápadné, ba všední. Nenechte se zmást, tenhle malý černoch s přísnou tetičkou a svérázným kocourem patří k těm nejvíc osvěžujícím hrdinům, které anglická detektivka stvořila. Shrnuto, podtrženo, anglická detektivní škola ve výborné formě a moderních kulisách.... celý text
Střet králů
2011,
George R. R. Martin
Druhým dílem Píseň ledu a ohně košatí a zaplétá se. Dlouhou dobu jakoby se příběh nadechoval. Ovšem pozor nikdo neumí nádech na skoro 500 stránkách podat tak poutavě jako autor této ságy. Stránky plynou s rozkoší a děj nikam nespěchá. Prudký výdech akce a děje se ovšem blíží. Druhá část je strhující. Jenže já jsem měla velký problém. Pro mě osobně byla příliš násilná. A tak jsem se odhodlávala do dalšího čtení, dokonce jsem se i zasekla. Přes lehkost stylu se mi to četlo těžko. Velkolepé, ale já si dávám pauzu.... celý text
Případ úzké dýky
2012,
Stanislav Češka
Tahle detektivka nás zavádí až do doby a na území Velké Moravy, námět tedy mnohé slibuje. Nicméně tak trochu „dětský styl“ a autorova snaha čtenáře okatě poučovat je příběhu velmi na obtíž. Autor nás totiž podrobnostmi z historického pozadí zahlcuje v takové míře, že to citelně zpomaluje rytmus děje a napětí. Navíc případ je vyřešen v polovině knihy a pak se v důsledku toho mění z detektivky spíš na dobrodružný román o pronásledování pachatele. Knize by podle mě slušelo zařazení do edice pro mládež, jako plnohodnotná detektivka v mých očích neobstál. 50 %... celý text
Nástroje temnoty
2012,
Imogen Robertson
Viktoriánský thiller/detektivka Nástroje temnoty je typickým čtením na dovolenou. Svižně napsaný, nepříliš hluboký (což nemusí být nutně vada!) příběh hezky odsýpá, aniž by ve čtenáři zanechal hlubší stopy. Pobaví, leč nenadchne. Žánrově je to přeci jenom spíše detektivka, byť ne zcela dotažená. Zápletka je lehce čitelná, thillerové napětí zase trošku bezzubé. Nicméně hlavní postavy jsou sympatické, dobře popsané, byť zejména vztahově neukotvené, což někdy vzbuzuje trošku rozpaky, jak co kdo vlastně myslí a kam ho sympatie táhnou. Celkově čtivá oddechovka bez hlubších ambicí.... celý text
Dům hedvábí
2012,
Anthony Horowitz
Nový příběh Sherlocka Holmese? Skoro se chce vykřiknout: Svatokrádež! Nebo děkuji, raději ne, známe ta pokračování … A přeci se svět zbláznil a Horowitz tohoto prvního z Velkých detektivů oživil, a to věrohodně. Vyvstává před námi viktoriánský Londýn, Holmes i Watson v nejlepší formě a zapeklitý případ, který vede až do nejvyšších společenských pater. A řešení je, zdá se daleko, neboť je tak hrozné, že si ho detektiv ani nechce představit. Úchvatná atmosféra, strhující tempo, doponění několika bílých míst v životě hrdinů a hlavně neskutečný pocit, že Holmes skutečně ožil. Klobouk dolů, pane Horowitzi. 90 % A těch deset procent dolů si nechávám, protože jsem už dlouho nečetla žádného doylovského Holmese, tak abych měla rezervu :-)... celý text
Rudá rakev
2012,
Sam Eastland (p)
Inspektor Pekkala se vrací v příběhu Rudá rakev už jako prominentní vyšetřovatel Stalina, byť „s podmínkou“. Zůstává pomocník Kirov i Pekkalovy návraty do minulosti. Knize nechybí napětí a atraktivita prostředí a doby, ovšem tím, že Pekkala začal spolupracovat s režimem, byť s jasným a ostrým vědomím jeho limitů, ztrácí část napětí vnitřního. To se vrací v závěrečné třetině, neboť hrdinové naráží na fakt, že komunismus a soukromí jsou zcela se vylučující pojmy, i na to, že v lidech probouzí to nejhorší. Přesto je to dobré oddechové čtení. Ovšem ve srovnání s ambicemi, které nabídl první díl, je to trošku zklamání.... celý text
Věk nenávisti
2011,
Pavel Renčín
Velkolepý i když poměrně temný zážitek. Bolest, násilí a nepatrné množství naděje. Chvílemi se to pro tu nenávist hůř četlo. Renčín se sice nevyhnul některým klišé a dokonce ani sentimentu, ale zabalil to do takové dávky akce, že to snad ani nevadilo. Celá trilogie patří k silným čtenářským zážitkům. PS Když jsem byla malá, měl každý příběh nějaké ponaučení. Jaké mají Městské války? Po smrti se rozhodně nechám zpopelnit a pro jistotu i rozptýlit.... celý text
Dotek mrtvých
2012,
Charlaine Harris
Je pravděpodobné, že tato povídková kniha byla motivovaná tím, dostat z fenoménu Pravé krve něco navíc, ale mě prostě potěšila. Představuje Sookie a její svět z trochu jiných úhlů a v situacích, které jsou většinou okrajové, ale dokreslují její rysy.... celý text
Schůzka se smrtí
2007,
Agatha Christie
Po delší době jsem se vrátila k jedné, podle mě nej, detektivce A. Christie. A ani po letech nezklamala. Poutavá vztahová zápletka, která vlastně úspěšně maskuje všechny ostatní možné motivy, Hercule Poirot ve vrcholné formě, umné dialogy a exotické prostředí … Když tuhle směs okořeníte mnohonásobným happy endem, aniž by kuchařka zapadla po krk do trapnosti, vyjde vám čistá radost z jednoho z děl klasické detektivky.... celý text
Mrtvá a živá
2007,
Daphne du Maurier
Mrtvá a živá spíš do thillerů (ono se tam toho tak moc napínavého nestane) spadá do kategorie psychologický román. A nutno přiznat, že du Maurier je mistryně ve vyvolání atmosféry. Postavy před čtenářem vyvstávají velmi plasticky, ale snad ještě více vás uchvacuje pomalu se stupňující tísnivá atmosféra. Autorka nastolí i otázku, zda existuje ospravednitelný zločin, a byť se zdá, že ano (minimálně společensky dojde k happy endu, tedy v tomto případě neodhalení), přesto víme, že za něj zúčastnění zaplatili vysokou cenu. Možná, že tak vysokou, že ji nikdy nedokáží splatit. A ještě o něčem je Mrtvá a živá: Jak si můžete účinně zničit svůj vlastní život, dáte-li příliš na mínění a řeči druhých. Hlavní postavy jsou toho skvělým příkladem.... celý text
Zavržený
2010,
Becca Fitzpatrick
Tak tohle se čte výborně. Autorka umí skvěle postihnout rostoucí napětí mezi hrdiny i temnotu, která obklopuje Patche. Emočně velmi vypjaté, jen tomu trochu chybí dění. Hltám sice stránku za stránkou, ale také si říkám, že by se něco mohlo začít opravdu dít. Doplněk po druhém čtení: marně přemýšlím o sérii s přitažlivějším hrdinou než je Patch, zdá se, že vystoupil přímo z hromadné mysli všech žen a dívek.... celý text