Makaja
přečtené 455
Říkali mi Leni
2001,
Zdeňka Bezděková
Přečetla jsem v rámci výzvy, jako knihu přeloženou do angličtiny, mohla bych i jako knihu přečtenou za jeden den, konkrétně mi to trvalo 2 hodiny. Ačkoli je to kniha pro děti, líbila se mi, jako dítě mě bohužel minula a myslím, že je to škoda. I dospělému má kniha co dát, ale dětem bych řekla víc, přece jen je to psáno očima jedenáctileté dívenky, je patřičně naivní a jednoduchá. Přesto je ten příběh silný a klidně si ho mohou přečíst všechny generace. Osobně ho dceři dám přečíst počítám tak za tři, čtyři roky, teď má devět a je ještě hodně dětská, nejraději čte pohádky.... celý text
Marley a já aneb Život s nejhorším psem na světě
2007,
John Grogan
V rámci výzvy jsem sáhla do své knihovny a vylovila tuto knihu, která tam trůní už pár let jako jedna z mála nepřečtených. Mám ji po babičce, které byla oblíbená, ale já nějak nikdy neměla chuť jí číst. Takže když teď nastala vhodná chvíle, pustila jsem se do toho. A možná to je dáno už tímto přístupem nebo nevím, ale zkrátka mě nijak nenadchla. Chvilkama zábava, chvilkama moc ne a chvilkama docela nuda. Na konci jsem si poplakala, to přiznávám, dost mi to připomínalo odchod našeho psího miláčka. Za ten citlivě zpracovaný konec dávám hvězdičku navíc. Kniha půjde zpět do knihovny a zůstane tam - třeba jí za čas vytáhne dcera.... celý text
Motýlí ostrov
2014,
Corina Bomann
Mně se kniha líbila, ale je fakt, že někdo nemá rád to střídání časů a příběhů - já tomu přicházela na chuť také celkem dlouho a to zejména v knihách Woodové, teď už mi to nevadí. Nejvíc mě asi zaujal příběh Viktorie a Wikrama. Knihu jsem četla asi dva dny, což je u takto tenké knihy pro mě průměrná doba. Přesto bych jí s klidným srdcem doporučila kamarádkám, primárně určena je pro ženy (už podle obalu :-) )... celý text
Rezistence
2012,
Veronica Roth
Tak pro mě dost zklamání, děj mě nebavil, opět se objevují nelogičnosti a nedotaženosti. Styl psaní je čtivý, to ano, ale samotný příběh je takový, nevím...nudný, zdlouhavý, zbytečný .... jsem místy i přelétávala pasáže jen tak očima a to se mi stává zřídka. A vzhledem k Alianci (3. díl trilogie) mi druhý díl připadne tak trochu jako jakási vycpávka, nabývám pocitu, že kdyby se mírně poupravil konec Divergence, mohla být Rezistence zcela vynechána a nic by se nestalo. A i když to sem úplně nepatří, tentokrát u mě zvítězil film nad knihou (přestože se o poznání víc odklání od knihy) a to ale výhradně díky speciálním filmovým efektům v simulacích, na které se hezky koukalo. Série obvykle dočítám (až na výjimky, kdy je už první díl děs a recenze dalších neslibují nic hezkého) a už jsem četla i horší pokračování mnohých dobrých prvních dílů, tragédie to není, ale podruhé to číst asi nebudu.... celý text
Divergence
2012,
Veronica Roth
Divergenci už mám dočtenou asi týden a zatímco na zbylá 2 pokračování mám celkem jasný názor, tady stále váhám s komentem, jestli jen a bezmezně chválit, nebo vypichovat nesrovnalosti. Tak asi obojí - příběh je pěkný, i když předvídatelný a hlavní osa příběhu je modifikace téhož posté, styl psaní je velmi čtivý, okamžitě vtáhne do děje a člověk nemůže přestat. Nechybí trocha romantiky a hromada napětí. Na druhé straně mi chybí větší propracovat prostředí, času, okolností - mám v žánru sci-fi, fantasy, dystopie a spol ráda vykreslení prostředí do té míry, abych si je mohla v hlavě snadno představit - zde se mi to nepodařilo. Občasné nelogičnosti a nedotaženosti díky čtivosti a svižnosti děje autorce prominu. Nevím, jestli už jsem moc stará, nicméně hrdinové mi svým chováním a jednáním nepřipadají jako teenageři, což ale, přiznávám, může být ovlivněno i filmem, kde Theovi bylo tuším 29 a Shailene 23... prostě bych brala Tris tak kolem 18 a Čtyřku klidně 25, ale asi by se pak autorka dostala do jiné cílovky. Já knihu vzala do ruky proto, že jsem zcela náhodně a neplánovaně viděla film Divergence, líbil se mi, ale zdál se mi trochu nedotažený a chtěla jsem pár věcí osvětlit, což se sice nepodařilo (pouze jsem zjistila, že ve filmu bylo lecos vynecháno, chybí některé postavy, něco bylo ve filmu naopak logičtější), ale i tak jsem se bavila výborně a jako takovou nenáročnou literaturu klidně doporučuju. Pět hvězd s hóóódně odřenýma ušima :-)... celý text
Čtyřka: Divergentní povídky
2014,
Veronica Roth
Musím říct, že se mi to četlo dobře, je to psáno stejně svižně jako Divergence, možná i proto, že podle všeho minimálně část knihy vznikala ještě před prvním dílem trilogie. Za mě mohla být kniha klidně propracovanější. Pasáže z Divergence viděné očima Tobiase mi nevadily, ale asi bych je i oželela, nebo naopak je prolnula všemi díly - a opět platí, že by to chtělo více do nitra vypravěče, víc by mě zajímalo, co všechno běželo Tobiasovi hlavou než znovu číst tentýž dialog opačně. Oddychovka :-)... celý text
Had a hůl
2014,
Barbara Wood
Co se stylu a zpracování tématu týče, není co vytknout. Ale téma mě moc nechytlo a zvratů v osudech bylo možná až moc. Nicméně platí, ze když vezmu do ruky jakoukoli knihu od Wood, těžko se mi odkládá a rychle se k ní vracím.... celý text
Čáry života
2017,
Veronica Roth
Jsem rozpačitá, asi jsem po divergenci čekala něco jiného. Neříkám, že se mi to četlo špatně nebo že bych byla vyloženě zklamaná, ani neupírám autorce určitý posun v tvůrčím psaní (přišlo mi to stylisticky lepší než prvotina), ale mě to nějak úplně nevtáhlo do děje. Nemůžu se zbavit dojmu, že prapředloha prostředí je ve Star Wars, složitý vesmír, jednotlivé planety řízené Shromážděním.... a já radši zůstávám i ve vzdálené budoucnosti na naší planetě. Ať jsem navíc dělala, co dělala, představa Cyry s Proudy pod kůží mi přišla vizuelně prostě odpudivá až děsivá. No a pak ten konec, to je jako co? Vím, že bude další díl, ale alespoň dílčí konce mám u sérií ráda, tady ho postrádám. Rozhodovala jsem se mezi třema a čtyřma hvězdama, nakonec tři, je tu pro mě moc malinkých subjektivních vad na kráse. Nicméně pokračování si i tak nenechám ujít. A rasismus jsem tam tedy nepostřehla ani omylem.... celý text
Broučci na pouti
2006,
Hana Vrbová-Piskáčková
Moje nejoblíbenější leporelo z dětství, dodnes ho umím odříkat zpaměti a moje děti už taky
