Malarkey přečtené 879

Crota 2023, Owl Goingback

Už Běsnění kojota vnímám jako jeden z nejlepších překladových románů Golden Dogu. Na Crotu jsem se tak logicky velice těšil. Výsledek je pak k mé spokojenosti dobrý. V rámci filmové terminologie by Crota byl naprosto klasický vyvražďovací horor s klasickou zápletkou a neklasickou zrůdou, kterých je tu sto a jeden kus za rok. Jenže Crota je, jako když si poprvé pustíte Věc od Carpentera. Výborně napsaná a fantasticky využívající indiánskou mytologii, takže Vám do těch klasických hororových prvků přidá něco navíc a čtení tak díky tomu všemu baví od začátku do konce.... celý text

Troll 2023, Matthew A. Clarke

Přesně to, co v knížce je, jsem tak nějak tušil. Příběh internetového trolla, který nešťastné lidi ponouká k nešťastným činům. Na to, jak syrový nápad a průběh příběhu vlastně je, byl závěr poměrně abstraktní a zbytečně fantaskní.... celý text

Okno do času 2017, Peter F. Hamilton

Peter F. Hamilton mi v knihovně už nějaký ten pátek smrdí. Než se ale pustím do těch jeho špalíků, chtěl jsem ho alespoň trošku poznat a tak jsem se pustil do té nejtenčí knížečky, kterou tu od Planety9 v knihovně mám. Výsledek ale dopadl skvěle. Vypráví úsměvný příběh Julese, který je v mnoha ohledech dokonalý autista. Bavilo mě to. Chvílemi jsem se vnitřně nejenom pobavil, ale i zasmál. Navíc to bylo za pár chvil přečtené a závěr tomu dodal pěknou korunu.... celý text

Železná vdova 2022, Xiran Jay Zhao

Asi už jsem na plno věcí starej. Musím se totiž přiznat, že už úvodní pročítání anotace na knížce mě okamžitě zarazilo a kdyby tato kniha nebyla přílohou v Pevnosti, byl by to určitě jeden z důvodů, proč bych se do knihy nepustil. Leč označení spisovatelky jako oni jsem vnímal jako tiskovou chybu a snažil se ji při čtení nereflektovat. Kniha jako taková je totiž solidní poměrně netypické splynutí sci-fi, fantasy a čínské mytologie. Velice pěkné obálka sedí k příběhu, který je poměrně nápaditý a čtivý. Hlavní postavou je hrdinka, která je, v rámci dnešní generace, poměrně oblíbený lůzr, který ale nabyde na jedinečnosti. Takové postavy mám rád a musím říct, že jsem si na ní dokázal zvyknout. Po přečtení knihy jsem si pak autorku (autora, autory?) ze zajímavosti vygooglil a to způsobilo, že celé to relativní nadšení ve mně opadlo. Dnešní generaci prostě v mnohých ohledech neporozumím. Přijde mi, že spějeme jako lidstvo k potenciálnímu zániku, když v triviálně jasných věcech budeme hledat nejasnosti. V této knize ale naštěstí tyto lidské rozvrácenosti úplně neproběhly, respektive byly napsány poměrně citlivě, takže nemůžu říct, že by autorčina rozvrácenost měla na knihu nějaký negativní vliv. Spíš naopak.... celý text

Na dně 2019, Rachel Caine (p)

Výborný a ve skrze perfektně čtivý thriller z prostředí středozápadu USA. Počítat můžete s mrtvolami, ale trošku jinak, než byste byli třeba u detektivky standardně zvyklí. Zde postava detektiva je až na druhé koleji. Na té první je rodina, která se, a to především, snaží ve světě přežít, protože byla, aniž by to věděla, součástí manželových vraždících praktik. Chvílemi je to pěkně drsné, pak zase rodinně, až ledově, klidné. Jedno ale tyto odlišné pocity spojuje. Skvělý autorčin rukopis, který si s příběhem jednoznačně perfektně pohrál.... celý text

Konec křížů 2008, Martin Moudrý

Moje první setkání s Martinem Moudrým, tajuplným autorem, jehož spisovatelský vrchol byl v době, kdy já jsem začal dospívat a kdy Jiří Kulhánek sekl se psaním, protože se nikdy pořádně nespokojí s tím, co napíše. Na to ale, jak jsem pochopil, poměrně záhy navázal právě Martin Moudrý. A ano, Konec křížů mě bavil. Je to přesně ten typický brak plný akce, krve a černého humoru. Možná díky němu ten žánr začal trošku všednit a dnes už těch autorů je celá kopa, ale v rámci té doby to muselo být fajn zjevení. Hlavně to muselo uspokojovat všechny ty, kteří prahli po dalším Kulhánkovi a ne a ne se ho dočkat. Možná to ale není tak čtivé, brutální a geniální jak mistr svého řemesla, který byl přeci jen první a tudíž nejlepší, ale předpoklad žánru to splnit bez potíží dokáže.... celý text

Temná strana slunce 1997, Terry Pratchett

Terry Pratchett, to je pro mě kvalitou tak strašně nestálý autor, že pokaždé nikdy nevím, co od jeho příběhů očekávat. No a k této knize jsem se dostal náhodou, navíc je poměrně kraťounká, tak proč toto jeho jedno z mála sci-fi, které kdy napsal, nezkusit. A ano, je dobře, že je to jednohubka. Je to totiž po jeho vzoru správně střelené, mnohdy parádně vtipné, ale také hodně neosobní a bez jakékoliv postavy, kterou byste si stihli oblíbit. Spíš si je stihnete neoblíbit. Jako jednohubka dobrý, ale přelom žánru v žádném případě.... celý text

Vřeteno osudu 2015, Otomar Dvořák

Věřím tomu, že opravdu jedinečné knihy, na které nikdy nebudete chtít zapomenout, si Vás tak nějak musí najít sami. Přijdou bez pozvání, bez očekávání a donutí čtenáře chvíli spočinout na atmosféře příběhu, zamyslet se nad tím celkovým děním kolem…a přesně to do puntíku splnilo Vřeteno osudu. Nádherná kniha, věrně popisující dobu národního obrození za života Karla Jaromíra Erbena. Krásně popisuje dění, setkáváte se s více či méně známými postavami té doby, přidáváte si to do souvislostí a užíváte si každou větu, kterou tu Karel Jaromír Erben prostřednictvím Otomara Dvořáka sdělí. Nicméně je teda pravda, že začátek byl mírně košatý, chvíli jsem se do toho děje dostával. Jenže jak to přišlo, nedokázal jsem se odtrhnout. Mnoho textu, mnoho informací, ale i kdyby toho bylo jednou tolik, stejně bych neměl dost. Ten život jsem si tu s Karlem Jaromírem Erbenem doslova prožil. Bylo to krásné, pravda, mnohdy trpké, jak jen život umí být, ale i přesto…krásné.... celý text

Hitokiri 2018, Oskar Fuchs (p)

Při čtení Hitokiri jsem se cítil přesně tak, jako když jsem poprvé četl Kotletu. Byl jsem fascinován autorovými nápady, ale zároveň si říkal, jak strašný brak to je. V tom dobrém slova smyslu. Dnes už Kotletu čtu mnohdy opravdu s chutí pro jeho spisovatelské kvality, ale musel jsem se k tomu nejprve pročíst. No a mám pocit, že u Oskara Fuchse to nebude jinak. Po jednohubce Frost jsem se pustil do výrazně většího díla a bavila mě to. Jednoduché, přímočaré, v hlavní roli s japonským ostřím a s vědomými připomínky k velmistrům českého braku. Jsem zvědav, co od autora přijde příště…... celý text

Deepsix 2023, Jack McDevitt

Když jsem se začetl do Motorů Boha, hodně jsem bojoval s technickou stránkou knihy. Autor byl hodně technický a během čtení jsem měl pocit, že knihu napsal spíš pro atomové inženýry, než pro sci-fi fanoušky. U Deepsix už mě ale přesvědčil, Prakticky okamžitě. Otočil, ubral na techničnosti, přidal na příběhovosti a vytvořil tu příběh s postavami, které jak kdyby vypadli z Hvězdné brány. Bomba. Tuto knihu jsem díky tomu přečetl prakticky jedním dechem. Zábavné, akční archeologické sci-fi plné zajímavých myšlenek a nápadů o rase, která by v příbězích autora možná mohla ještě něco říci.... celý text

Frost 2017, Oskar Fuchs (p)

Po povídkové stránce to mám s autorem různé. Jednou dobré, po druhé horší, ale to se tak u povídek může stát. Na moje první knižní setkání jsem se pak dostal ke knize, která tu ze všech jeho knih má nejslabší hodnocení. A je to škoda. Frost je totiž zábavná, ujetá, jednoduchá béčková jednohubka, která by si nezadala s Kotletou ani Kulhánkem. Baví a brzo skončí. Nic víc nečekejte a není to ani potřeba.... celý text

Parchant 2024, Alexej Osadčuk

Zábavná fantasy. Trošku středověku, trošku dnešní doby, trošku magie. A kolem toho všeho hlavní postava, která má jedinečné schopnosti a nevyužívá je úplně vznešenou formou. Čte se opravdu suprově a dovedu si představit těšit se na další díly. Jen mi k příběhu úplně nesedí obálka, protože kdybych soudil jen podle obálky, po otevření bych čekal spíš mangu.... celý text

Spiklenci obruče a kladiva 2019, Jan Bauer

První setkání s Janem Bauerem bylo fajn. Asi bych z toho nedělal nic víc. Ano, téma je super. Vrací se historicky k době, kdy se vzedmula vlna kališnictví po upálení Jana Husa. Ale dělá to trošku prostopášnicky a lacině. Také je to ale 200 stránková jednohubka, tak bych si to asi nijak nedovoloval více kritizovat. Co je ale zajímavé, tak poslední stránky a dialog Jana z Trocnova s Čeňkem z Vartemberku. To jsem si vysloveně užíval. Pro to se vyplatí tuto historickou fresku přečíst.... celý text

Světlo v temném domě 2013, Jan Costin Wagner

Historicky už jsem zažil tolik dobrých skandinávských detektivek, že jakákoliv průměrná se prostě trestá. A tak to také schytala tato. Finské prostředí je určitě k plusu, kór, když má pro čtenáře osobní charakter. Tím to ale končí. Nuda, šeď, zmar. Hlavně teda nuda, melancholická nezáživná nuda.... celý text

Objevitelé 2007, Gardner Dozois

Sbírka sci-fi povídek od renomovaných, ale i pro mě naprosto neznámých autorů žánru, které spojuje jedno – cestování napříč galaxiemi a poznávání nových ras. Mnohdy ale také ne. Sbírka je tak naprosto různorodého charakteru. Přes ty vydařené, až přes ty vysloveně průměrné. Mezi nejzajímavější nicméně řadím jednoznačně Klíče k prosinci, kde Roger Zelazny neustále představuje, jaký génius byl. Líbily se mi ale také Ginungagap, Hlídka a Setkání s medúzou od A. C. Clarka a Sliby se mají dodržovat od Jacka McDevitta, která mě zároveň dokopala k tomu, abych si konečně přečetl i Deepsix a pro autora se finálně absolutně nadchnul.... celý text

V jámě lvové 2024, Jakub Mařík

Fantastické zakončení boje s Korzáry. Autor mezikapitolami finálně popsal zrod Korzárů, což mě na této knize bavilo asi ze všeho nejvíce. A zároveň tu vychystal prakticky celou knihu na jednu závěrečnou epickou bitvu. Což, je pravda, mělo svoje slabší momenty hlavně tím, že ta bitva byla dlouhá a kniha samotná pak delší o sto stran oproti předchozím dílům. Možná pár desítek stran z bitvy ubrat by doznalo čistým pěti hvězdám. Tady jsem chvíli bojoval s pocitem, že už je to prostě dlouhé. Finální rozuzlení je ale krásné a stálo za to se k němu přes pět knih pročíst. Excelentní série.... celý text

Skeldal 2021, Jindřich Rohlík

Ano, autor to dokázal a donutil mě přidat i tu čtvrtou hvězdu. Skeldal je vyvrcholení výpravy, takže je plné akce a zábavných momentů. Pořád si to ale drží svojí osobitost, u které už dnes musím uznat, je vlastně ve výsledku pozitivum k autorovy samotnému. Tím svým přístupem k věci totiž z celé této série udělal jedinečnou záležitost, která nemá úplně obdoby, nebo já se s něčím podobným ještě nesetkal. A to i přesto, že se vlastně jedná z podstaty věci o typické putování hrdinů po fantasy světě. Jen netypicky ztvárněno. Zároveň oceňuji i Straky na vrbě, že setrvaly a tento příběh zakončily v podobně krásném vázaném duchu, jako i díly předchozí.... celý text

Nemrtvá inkvizice 2016, Jan Urban

Na téhle sérii je nejlepší to, že autor si tu apokalypsu narval do obecně známých hradů a na Kokořínsko, které je ode mě coby kamenem dohodil. A zároveň se to i suprově čte, i když těch popkulturních odkazů tu oproti prvním dílům, řekl bych, je výrazně méně. Jinak se ale jedná o naprosto poctivou zábavnou výplachovku, která mě bavila od začátku do konce. Jsem zvědavý na finále.... celý text

Led, oheň a fůra větru 2018, Jindřich Rohlík

Zde více, než v předchozích dílech, jsem se setkal s pocitem, že mi putování hlavních hrdinů připomíná hraní Brány Skeldalu, což bylo super. Výprava totiž doznala dalšího postupu v rámci cesty na Skeldal a celé to má takový nádech vedlejších úkolů, které mě při čtení baví čím dál tím víc. Osobitý autorův přístup k divadelním dialogům a pocit, že celé je to spíš parodie na fantasy mě ale brání dát víc než tři hvězdy.... celý text

Bílá věž 2017, Jindřich Rohlík

Vlastně se to od prvního dílu moc nezměnilo. Jen se to ustálilo na typicky netypické fantasy putování se vším všudy. Ale pořád jsou tu navíc autorovy specifické divadelní dialogy, pořád je tu autorův osobitý humor, pořád je tu sarkastický komentář vypravěče a celé to má pořád takový nádech absurdního románu, který někomu může sedět víc, někomu míň. Po prvním díle ale minimálně můžete tušit, co Vás v dalším díle bude čekat a podle toho se na to i připravit.... celý text