Malarkey
přečtené 879
Carpe Diem - Reedice
2012,
Robert Fabian
Robert Fabian je prostě knižní militantní génius. Jeho military sci-fi kousky jsou prostě pecka. Přitom stačí nehledat složitosti a vyprávět příběh od píky. Jako třeba zde v případě mladého zlodějíčka Portera (mimochodem dobré jméno, mít hned černého portera po ruce, tak si ho k čtení dám vysloveně s chutí). Četl jsem reedici, bichly jak hovado, ale četlo se to doslova samo. Příběh Portera začíná zlodějskými praktikami, pak čápnutím, soudem a následným vysláním do vojenské čety, kde si s ním procházíte vším. Dvouměsíčním tréninkem, který jak kdyby z oka vypadl Olověné vestě a pak následně i bojovými operacemi, což je prostě pecka. Autor píše s takovou lehkostí, že odtrhnout se od příběhu prostě nedá. Až do samotného konce. No a v případě reedice na konci je ještě k dispozici jedna sci-fi novelka, která je také peckovní.... celý text
Atlasova šestka
2022,
Olivie Blake (p)
Musím říct, že vazba této knihy je něco, co Vám v knihkupectví rovnou cvrkne do oka. Možná i více, než výsledné nadšení (respektive nenadšení) během čtení této knihy. Young adult, které se tváří jako temnější variace na magií prosáklý fantastický svět, ale pořád je to hlavně young adult. Problémy dnešních mladých, mileniálové na každém kroku a do toho taková aristokratická arogance hlavních postav na každém kroku, která mě prostě nebaví. Nevím, jestli vůbec budu mít chuť pokračovat ve čtení této série, ale spíš ne.... celý text
Písek
2020,
Hugh Howey
První knižní setkání s autorem, byť Silo seriálově sleduji a už se dost těším na druhou sérii. Autor evidentně umí rozjet zajímavá postapokalyptická prostředí. A pak je jen otázka času, jak to posune dál. Zde mi to písečné prostředí přišlo poměrně zajímavé, ale hlavní postavy mě nedonutili k tomu, abych další stránky četl s chutí a nadšením. Navíc i ten děj je poměrně konstrbatý, i tak ale věřím, že v dalším díle by se to mohlo stabilizovat.... celý text
Poslední záblesk slunce
2019,
Guy Gavriel Kay
Bohužel se zde zařadím mezi tu minoritu, kteří z knihy úplně nadšení nebyli. Nicméně jsem pochopil, že pan autor je legenda v oboru, a pokud mi nesedne toto, tak jinde by to chyba být už nemusela. Šanci mu tedy rád určitě dál dám, každopádně zde se mi to úplně lehce nečetlo. Vikingská tématika, poměrně kruté prostředí, nesourodé vyprávění, různý důraz na různé postavy, kde na ani jednu jsem si úplně nezvykl. A ani děj mě úplně nebavil…ale to asi především i proto, že kruté, temné fantasy mě málokdy nadchne.... celý text
Trochu divné kusy 3
2007,
Martin Šust
Kvalitou zpracování jednoznačně odpovídá předchozím dvěma titulům. Je vidět, že Martin Šust si s výběrem autorů dal opravdu práci, i když v tomto případě škoda, že se zaměřil vysloveně na jeden rok. Kvalita některých povídek tu mnohdy jednoznačně kolísala. Mezi nejzajímavější ale jednoznačně řadím Dům mimo vaši oblohu, Dům U sedmi knihovnic (ta obzvlášť), Kouzelná prasátka, Machr přes malá hvězdná tělesa, Město u Postiženého moře a Neuskutečnitelné sny.... celý text
Trochu divné kusy 2
2006,
Martin Šust
Hodně neortodoxní sbírka divných povídek. I když, pravda, ne vždy jsou úplně divné. Spíš jsou od autorů, kteří tu nebyli zajetí a tohle jim trošku mohlo otevřít cestu. Obecně jsou povídky poměrně zajímavé, i když pravda, zpracování knihy a popisky jak Martina Šusta, tak i komentáře samotných autoůr, knize jednoznačně přidávají o hvězdičku navíc. Osobně se mi nejvíce líbily jejich poznatky na naši republiku. Mnohdy je zajímavé sledovat pohled na naši zemi očima cizince a nezaujatého. Každopádně co se týče povídek, nejvíce mě zaujaly Aloha, Jazyk můr, Jízda na bílém býkovi, V zahradách vlahé noci a Pašo.... celý text
Třetí planeta smrti
1992,
Harry Harrison
Třetí díl série planet smrti jsem četl hned v závěsu za druhým a možná to byla chyba. Vlastně se nic nezměnilo. Jason dinAlt už zapomněl na to, jaké to bylo na první a druhé planetě smrti a spadnul zase do stejného průseru. Tentokrát ale na planetě, která ale pro změnu hodně připomíná temnej středověk. Jakože opět super, sranda, ironie a sarkasmus stříká ze všech směrů, ale vlastně je to pořád dokola to samé.... celý text
Druhá planeta smrti
1991,
Harry Harrison
První planeta smrti mě hrozně překvapila. Hlavně tím, jak zábavné sci-fi akční béčko to je na úkor datumu vzniku. No a po přečtení druhého dílu musím říct, že tady v té sérii se muselo za ta léta inspirovat tolik lidí, že na seznam několika A4 by to nestačilo. Vlastně víte, že je to sci-fi, ale zároveň se děj odehrává někde u nějakých takřka pralidí otrokářů se svými pravidly, kde si hlavní ranař Jason dinAlt užije a zároveň se u toho upřímně nasmějete, hlavně v interakci s jeho parťákem Mikahem. Za mě absolutní spokojenost.... celý text
Mise ve vesmíru
2022,
Michael Mammay
Pokračování Mise na planetě začíná přesně tam, kde první kniha skončila a drží si přesně ty kvality, které byste od ní očekávali. Zábavná sci-fi akčňárna, která, kdybyste v hlavní roli měli Arnolda Schwarzeneggera a vrátili byste se do zlatého věku kinematografie 80. a 90. let, tak byste si to na plátně dokonale užili. Zábavné, vtipné, sarkastické, ale i chytlavé. Nabízí se říct, že Mise ve vesmíru působí jako takový knižní blockbuster. Odpočinete si u toho a zároveň máte pocit, že nečtete nic špatného. Ve všech ohledech tedy spokojenost a už se těším na pokračování.... celý text
Síň slávy II A: Nejlepší SF novely
2006,
* antologie
K této knize jsem se dostal vlastně náhodou, v doprodeji vyřazených titulů v knihovně v Mladé Boleslavi. Nicméně námět dát do jedné knihy povídky a novely, které hnuli se sci-fi žánrem mi přijde úplně fantastický. Jen je třeba, coby čtenář, se připravit na to, že některé náměty, zpracování a myšlenky tu budou, s dnešním srovnáním, už poměrně archaické. Ale tak to se dá pochopit. Každopádně tak, jako v každé povídkové sbírce, i zde se střídají ty lepší příběhy s těmi horšími. Nicméně těch lepších je tu výrazně víc. Mezi ty nejlepší určitě řadím Stroj času od H. G. Wellse, na ten jsem se hodně těšil. Pak ale také určitě Věc, u které jsem, přiznám se, vůbec netušil, že filmová verze je založena na této povídce. No a pak taková klasická scifárna jako …A pak už tam nezbyl nikdo a nápaditý Sturgeon s povídkou Mrňousovi jsou tři, který, jak jsem pochopil, děsně rád ty sci-fi náměty podporuje dětmi.... celý text
Šaman
2022,
Kim Stanley Robinson
Řekl bych, že autor, aby mohl napsat něco z období pralidí, musí mít nejenom hodně načteno, ale musí mít zároveň obrovskou představivost. Jenže zatímco Lovci mamutů měli nosnou myšlenku a hlavně zbytečně nic neprodlužovali a nenatahovali, tak tady jsem se tak nějak plácal stránku za stránkou stále na jednom místě. Námět je hodně povrchní, vůbec nikam nespěchá, většinu knihy vlastně nevíte o čem to je a zároveň tušíte, že krom abnormálně velkého popisu prostředí tu toho víc ani nebude. A ano, ve výsledku není. Máme tu skupinu pralidí, kteří mají jasně nastavený status ve své společnosti. Každý je od něčeho a každý tu dělá něco. Sem tam tu loví, sem tam si nastavují status vůči ostatním, sem tam nějaké zvíře zbourají a i o tom dokáží dlouze hovořit. Moc mě to nebavilo, byť kniha je to zvedená krásně, tedy jak se od Planety9 standardně sluší a patří.... celý text
Schismatrix Plus
2022,
Bruce Sterling
Tak nějak přijímám fakt, že cyberpunk pro mě v knižní podobě asi nebude to pravé ořechové. Přitom u Schismatrixu jsem tak nějak doufal, že by se to mohlo zlomit. Ale nezlomilo. Už ve dvou úvodech mě autor upozorňuje na to, že to je to nejdivnější, co kdy napsal, a že to napsal v tom nejdivnějším období, které v životě měl. A ano, asi to po přečtení chápu, byť na začátku si tomu reklamu úplně neudělal. Ten příběh a to prostředí je opravdu hodně divné a musím říct, že při čtení mám hodně co dělat, abych si ten svět dovedl představit. Když hraju nebo vidím nějaký cyberpunk, okamžitě mě uchvátí atmosférou, v knižní sféře si ho ale nějak vůbec neumím vybudovat. A to hůř se mi to pak čte. Povídky mi ve výsledku přišly zajímavější.... celý text
Tvá dubnová lež 1
2023,
Naoši Arakawa
Japonci evidentně zvládnou vytvořit mangu na cokoliv a nemusí to nutně být fantaskní, hororové a nebo jakkoliv jinak neuvěřitelné. Třeba to může být úplně běžné, citlivě něžné a otevírající témata, se kterými se mladý mnohdy potýkají a neví, jak z nich ven. Dobře napsané, nakreslené, zajímavě čtivé. Bavilo mě to od začátku do konce.... celý text
