Malarkey přečtené 911

Spotřebič 2024, J. O. Morgan

Půlnoční slunce 2024, Ramsey Campbell

Mrazivý horor. Kdy jindy jej číst, než v zimě. Když ale není zima, jakože roční období, tak zde s jistotou postačí, když na jaře na chvíli vypnete topení. Výsledek bude stejný. Bude Vás mrazit. Půlnoční slunce to bez potíží splňuje. Jen teda to dělá poměrně rozvláčnou metodou, kde vypráví příběh jedné prokleté rodiny a než se dostane k jádru věci, chvíli to trvá. Je tedy třeba být při čtení trpělivý. Pak za to ale okolní atmosféra rozhodně stojí. Jen teda s pocitem, že kdyby to bylo o sto stran kratší, vůbec nic by se nestalo. Vědomá inspirace Osvícením ale jde autorovi určitě ku prospěchu díla. Jen se teda divím, že Golden Dog tuto knihu nezařadilo do jejich Oldschool edice.... celý text

X 2023, David Demchuk

Do této knihy se mi hrozně dlouho děsně nechtělo. Asi pro ten námět a fakt, že do nás současná společnost těžce cpe queer věci a s tím náležející LBGT tématiku. Což mě jako generaci čím dál tím starší začíná spíš vadit, než abych to přijal jako fakt. Tady jsem se ale bál zbytečně. Autor umě připravil až detektivní téma, které prolíná svými zkušenostmi a pocity, čímž knihu notně ozvláštňuje. Za úspěch vnímám i to, že jsem jí přečetl jedním dechem. Děsně mě zajímalo, jak se ten děj bude vyvíjet dál a to i přesto, že se vlastně stále opakuje ztrácení postav v oblasti Toronta. Akorát pokaždé v jiné době a za jiných okolností. Výsledek je ale uspokojující. Jsem spokojen. Možná i proto, že jsem to nečekal.... celý text

Řeč ptáků 2024, Víctor Sellés

To je tak, když magický realismus potká horor. Jenže zatímco Velká ryba Tima Burtona nebo cokoliv od Murakamiho je vlastně poměrně vlídné a napínavé takovou jaksi nenásilnou formou, tady se mnohdy bojím o zdraví nejen hlavních postav, ale po chvíli i mé. Řeč ptáků je vpravdě velice zajímavá kniha. Především atmosférou, kterou má hodně neotřelou a velice prazvláštní. Bylo nesmírně zajímavé ten děj číst a rozplétat je. Zajímalo mě, jak to s Abelem a jeho kámoškou dopadne a musím říct, že občas jsem se ztrácel v abstrakci. Co máme doma malého špunta, tak mě navíc násilí na dětech dost dere a hodně se s tím vnitřně peru. Včas jsem se ale zase vzpamatoval a jisté kouzlo příběhu na mě ve výsledku zapůsobilo, což v rámci žánru určitě zafungovalo. Určitě ale nic, co bych si v rámci něj musel pamatovat navždy.... celý text

Jidáš zbavený pout – Poslední hlídka 2020, Peter F. Hamilton

Čtvrtý díl Ságy Společnosti jsem dal už jen z povinnosti. Když už jsem si dal ten čas, abych přečetl předchozí tři díly, byla by škoda, abych si to vnitřně v hlavě nezakončil. Jenže ano, přesně se potvrdilo to, co jsem si celou dobu říkal. A to, že se Hamilton neskutečně vykecává. Je to přesně takové, jako když máte známého, co se rád poslouchá a tak celou diskuzi s Vámi dokáže mluvit on a vůbec mu nedojde, že Vám nedal ani šanci promluvit. Položí si otázky, sám si na ně zodpoví, předloží pár alternativ, sám je pak zadupe do země a nakonec se pochválí, jak chytrý je, že na to všechno přišel. Tak nějak na mě působí tato kniha a horko těžko budu hledat důvody, abych si cokoliv od Hamiltona, co bude mít víc jak pět set stran do budoucna přečetl.... celý text

V říši mrtvých 2023, * antologie

Totální nadšení. Převládalo při zjištění, že Petr Boček dal dohromady sbírku hororových povídek autorů 19. století a potvrdilo se i během čtení a především při uzavření poslední stránky. Tohle muselo dát velkou práci. Nejen ty povídky do sborníku směstnat, ale také k autorům napsat medailonky. A musím říct, že přes mnohdy archaickou češtinu byla vysloveně radost povídky číst. Člověk se občas podivuje, že český horor existuje, ale tady má důkaz, že existoval už v 19. století. Některé z povídek byly vysloveně povedené a i když se to vesměs točí kolem nemrtvých, piteven, hřbitovů nebo zakletých osob, pořád je to důkaz, že čeština dokáže překvapovat i o dvě století později. Krásná kniha a určitě jeden z kousků, který si ve své knižní sbírce budu hýčkat. A to díky Petrovi Bočkovi, který udělal úctyhodnou práci.... celý text

Jidáš zbavený pout – Pronásledování 2019, Peter F. Hamilton

Nevím, co jsem čekal. Mám doma kopu bichlí o Společnosti od Hamiltona a po dvou dílech jsem byl tak jaksi rozvrkočený s pocitem, že Hamilton si vytvořil úctyhodnou budoucnost, ale tak do detailu prostě jít nemusel. Vzhledem k zakončení druhého dílu jsem ale čekal, kam to posune a mnohdy je to posunutí hodně zajímavé, tvořící neotřelé myšlenky a pocity. Jenom tradičně natolik rozvleklé, že kdyby to bylo minimálně o polovinu kratší, zřejmě by se vůbec nic nestalo. Teď je teda otázka, jak moc dobré to je. Pro onu rozvleklost na tuto sérii určitě nezapomenu, otázka ale, jestli si budu mít důvod pro cokoliv jiného na ní vzpomenout.... celý text

Hnízdo 2023, Gregory A. Douglas (p)

Oldschool jak vyšitej. Takže kniha, která přesně spadá do toho ranku, do kterého ji Golden Dog umístil. Při čtení této knihy jsem se totiž cítil, jak kdybych koukal na ty nejklasičtější brakové horory 80. let. Prostě, jako kdybyste přišli na Festival otrlého diváka, dali si pět piv a pak se vypravili na promítání, protože jinak by se to zvládnout nedalo. Jen tady s tím rozdílem, že místo obrazu dominuje text. Výsledek je ale stejně otrlý.... celý text

Zkazky z Nefritové knihy 2024, Eliška Drongová

Dlouho se mi nestalo, abych ze sbírky povídek od jedné autorky byl tak nadšený. Vlastně si ani nejsem vědom, kdy naposled jsem tak nadšený byl. Kamkoliv se totiž autorka vrtla, tak se mi to líbilo. Jakýkoliv námět v knížce mi přišel vysloveně zajímavý a některé ty nápady měly i skvělé pointy. Tak co víc od povídky chtít, že?... celý text

Hrdinové umírají 2023, Matthew Woodring Stover

Dlouhé knihy to mají u mě těžké. Dlouho se odvažuji, že se do nich pustím. Mám od nich totiž obecně velké očekávání. Stejně tak, jako od dlouhých filmů. Jenže když už se do nich pustím, předpokládám, že to za to bude stát. Jenže ona to vždycky není podmínka. Hrdinové umírají je další z krásně vyvedených knih Planety9. Očekával jsem tedy epické dílo. Výsledek je ale kombinace cyberpunkového moderního sci-fi s fantasy, které se v příběhu prolíná formou dvou světů. Během čtení jsem tu měl trochu pocit, jak kdybych četl něco podobného jako Ready Player One. Jen s tím rozdílem, že tady to autor všechno předkládá poměrně náročnou, těžce čtivou, ale úctyhodnou formou, která mě ale bohužel nepohltila. Nápad je v rámci splynutí dvou žánrů solidní. Něco na způsob Assassins Creed. Ono by to asi jinak ani jen tak nešlo. Víc mě teda bavilo to sci-fi, než to fantasy. V obou případech je ale třeba přijmout pravidla těchto světů, které autor v prvních sto stranách dost náročně popisuje, než se začne reálně něco dít. Když ale začne, tak akce je tu nevídaná a svižná jak čerstvý vichr z hor. Nakonec ale končím stejně se třemi hvězdami. Chyběly mi emoce, vztah k postavám, něco, co mě bude bavit. A to jsem zde úplně nedostal. Do dalšího dílu bych se asi už nepouštěl. Je to jednoznačně titul pro náročnější čtenáře, prakticky hard sci-fi/fantasy.... celý text

Démoni jsou věční 2009, Petr Heteša

Potřeboval jsem si od složitých hard sci-fi trochu odpočinout a pustil se do legendární knihy Petra Hetešy, která etablovala jeho žánr na trhu a mě vysloveně během čtení dělala radost. Když totiž čtu nějako dobu něco, co je obecně přijímáno pozitivně a mně to nesedí, tak pak mám pocit, jestli není problém se mnou. Démoni jsou věční mě ale přesvědčily, že se mnou problém není. Jedná se totiž o neuvěřitelně čtivou, sarkasticky zábavnou, temnou detektivku, která má mimojiný hezký fantastický vstup v podobě hlavního hrdiny, kterého zastřelí a on se zjeví v pekle, kde ale shodou okolností řeší jeden palčivý problém, který se rozhodne vyřešit. Pět set uteč jak pára nad hrncem. Ani se nestihnete nadát a je konec. Takhle to mám rád. Absolutních pět hvězd a už se těším na autorovy další kousky…... celý text

Pandořina hvězda – Invaze 2019, Peter F. Hamilton

Po přečtení prvního dílu jsem se záhy pustil i do pokračování s názvem Invaze. A ano, tam, kde první díl skončil, tu autor okamžitě navazuje tak, jak kdybyste stále četli jednu a tu samou knihu. A nemění se ani nálada příběhu, takže tu opět autor nemá problém popsat naprosto cokoliv. Klidně i barvu a tvar tužky, která se náhodně kdesi objeví a nemá vůbec žádný smysl v ničem. Ten popisný stav je tady opravdu neuvěřitelně obsáhlý a je pravda, že autorova představivost je neuvěřitelná. Musíte se ale připravit na to, že tady Vám ten příběh zadarmo nedá. V druhé polovině už se začíná schylovat trošku k nějakému důslednému ději, což je fajn, ale skončí to přesně tak, že zvažuji, jestli pokračovat dál nebo ne. A ano, tuším, jak na tom budou i další knihy…... celý text

Pandořina hvězda – Bariéra 2018, Peter F. Hamilton

Dlouho, předlouho, jsem se odvažoval k této sérii. Přeci jen každá z těch knih je špalek jako kráva. Jenže nakonec jsem neodolal a Bariéru otevřel. Výsledek je ale mírné zklamání. Peter F. Hamilton je jednoznačně zručný spisovatel, ale v téhle epopeji pojal epiku tak rozsáhlého charakteru, že než aby rozjel dynamický děj, rozhodl se svět spíš staticky popisovat, aby ho čtenář pochopil. Jenže on popisuje vlastně většinu knihy a toho dění je tam zatraceně málo. Navíc jsem tu nenašel jedinou postavu, která by mě zajímala…hodně jsem tu po přečtení plaval a přemýšlel, zdali se mi vůbec chce pokračovat. Přeci jen to není čtení na dva večery.... celý text

V nefritové kleci 2024, Jakub Mařík

Naprosto fantastické a překvapivě povídkové zakončení jedné dnes už můžu říct epické sci-fi série o vesmírné lodi Salamis. A musím říct, že zvolit povídky pro zakončení dějů jednotlivých postav byl super nápad. Respektive pochopil jsem, že většina povídek z tohoto světa jsou samostatného a naprosto různorodého charakteru a pak poslední novela V nefritové kleci to celé hezky zakulacuje a číst poslední stránky bylo hodně trpké a smutné. Prostě tak, jak to bývá, když jedna série, se kterou prožijete hezké chvilky, končí. Jakub Mařík mě bavil hodně. A vůbec bych po prvním spíše detektivním příběhu netušil, že to pak chytne tak epický spád. Nemělo to chybu a už se těším na autorův příští projekt. Ať už bude jakýkoliv.... celý text

Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím) 2017, Lauren Graham

Ne, Gilmorky pro mě určitě nebyly směrodatné. Zase tak zženštilej nejsem :-) Nicméně Lauren Graham je přeci jen pořad herečka dnešního a devadesátkového Hollywoodu, tak jsem byl docela zvědavý, co zajímavého tady sepíše. Když už se ty její memoáry staly v Hollywoodu bestsellerem, docela mě to zajímalo. A ano, Lauren psát umí. Je to takové to střelené psaní co na srdci to na jazyku. Ale trošku mě tím v některých ohledech Hollywood zprotivila. Ten život tam a setrvání na věčném slunci tam vlastně teda nikomu moc nezávidím.... celý text

Nejlepší den pro umírání: (Thompsonův rok) 2010, Vladimír Šlechta

Rozdílnost knih Nejlepší den ze Strak na vrbě a Nejlepší den pro umírání: (Thompsonův rok) jsou rozdílné akorát v jedné povídce, která je v této knize navíc. Takže v knihovně nechávám tuto knihu, protože i ta jedna povídka se počítá a ze světa Gordonovy země a okrajově Krvavého pohraničí je cokoliv navíc prostě a jednoduše super.... celý text

Rok Havrana 2015, Vladimír Šlechta

Vladimír Šlechta mě vlastně svým románem Šílený les před lety vpravil po mnoha letech nečinnosti do dnešních fantasy světů českých autorů. Za to mu hodně děkuji a musím říct, že na něj díky tomu nedám dopustit. Nicméně jsem si všiml, že občas má tendence experimentovat. A musím říct, že ne vždy jsou mi ty experimenty po chuti. No a Rok Havrana je přesně ten experiment, který je nápadem zajímavý, ale zpracováním a některými myšlenkami celkem dost extravagantní, zmatečný a vlastně úplně pitomý. Postkatastrofický svět, Česko zdevastované do mrtě, pod útoky Arabů se všudy přítomnými elfy. No nevím…:-)... celý text

Šedá zóna 2018, Richard Šusta

Vlastně poměrně hardcore sci-fi záležitost. Hodně postav, hodně děje, navíc poměrně bichle na čtení. No, musíte se chtít do toho světa vpravit, pak, věřím, to bude hodně zajímavé. Kniha to ale nedá zadarmo. Naopak Vás bude trápit, a buď Vás zlomí nebo ne. Já jsem se nezlomil. Prokousával jsem se dějem a marně jsem hledal něco, co by mě v rámci žánru chytlo. Naopak jsem se v té změti mnohdy dost ztrácel.... celý text

Nejasné hranice 2024, Marie Domská

Série Kchrat mě už námětem hodně lákala. Tvoření vztahu dvou naprosto odlišných civilizací v kontextu s blížícím se nepřítelem je nosná myšlenka jak stehno. Jenže během čtení jsem měl pocit, že autorka až moc kladla důraz na vztah konkrétního mimozemšťana s konkrétní postavou, v tomto případě s navigátorkou Erin Marthenovou. No a celé to pak působí jako taková meziplanetární soap opera. No co Vám budu povídat, asi bych to v rámci žánru očekával trochu jiné a ne takový crossover, jaký tady vznikl. Nicméně úvodní díly sérií bývají většinou pro čtenáře vstup do neznáma a tady mám pocit, že další díly budou jen a jen lepší.... celý text

Odysea 2024, Jack McDevitt

Vlastně od přečtení Motorů Boha, kde jsem hodně lapal po námětu, ději a hledal nějakou nosnou linku, jsem vlastně absolutně nadšen. Úplně jsem se utopil v tom světě, kde cestovat vesmírem je úplně běžná věc. A zatímco Deepsix měl nosnou linku na jedné planetě, tady prostě a jednoduše ten děj plyne tak, jak tu hlavní postavy cestují vesmírem. A do toho se mimoděk dějí takové jako běžné konzumní situace v širém okolí, nahlížíte do meziplanetárního deníkových sloupků nebo si užíváte ty narážky na konzumní společnost. No a celé to je napsané tak, jako kdybyste četli filmovou verzi Hvězdné pěchoty. Jen teda bez té nekonečné akce, které je tu sice míň, ale to vlastně vůbec nevadí. Na druhou stranu se tu ponenáhlu rodí velký nepřítel a vy to tak nějak zkoumáte a zamýšlíte se nad tím, kam tím autor vlastně směřuje. Jenže to nám asi opět přiblíží až další díl. Fantastická sci-fi série a trefa Planety9 do černého.... celý text