Mánička178 přečtené 515

Život ve stylu Lagom 2017, Elisabeth Carlsson

Svět by se bez této knihy asi obešel, ale dá se v ní najít pár pěkných myšlenek a to je fajn! :) Lagom přístup tak, jak o něm autorka píše, je určitě přístup hodný inspirace. A věřím tomu, že kdo bude chtít, dokáže díky lagom nalézt kus svého štěstí každý den :)... celý text

Anča a Pepík 4 - komiks 2017, Lucie Lomová

Dokonalost - miluju je! :)

Útěk z Kůstkova (01) 2010, Jeff Smith

"Tak nějak, kámo. Proč vynášet eso, když stačí dvojka." :D A postava Teda je je TOP!

Člověk musí hořeti 2009, Aleš Palán

Obdivuhodný život želivského opata zachycený v opravdu důkladném, promyšleném a podrobném rozhovoru. Jednou z věcí, kterou ve vás utvrdí je to, že komunismus byl a je opravdovým zlem, ale samozřejmě se dozvíte nejen to. Jeden fakt mě však na knize velmi mrzí a myslím, že jí hodně ublížil - Vít Tajovský je bezesporu velkou křesťanskou osobností a jistě by v rámci rozhovoru měl velký potenciál říci mnoho cenného i v duchovní oblasti. Ač mě kniha lákala svým názvem "Člověk musí hořeti", z duchovní oblasti se v čistě život popisných rozhovorech objevilo pramálo :( A ačkoli autoři mohli tuto další rovinu vynechat záměrně, já to považuji za promrhaný potenciál. Protože proč byl Vít Tajovský takovou ikonou? Jistě ne jenom proto, že strávil tolik let v kriminálu a byl perzekvován za totality, ale zejména proto, jakou sílu ducha měl... Tak se budu muset dopídit v jiných knihách :)... celý text

Do tmy 2015, Anna Bolavá (p)

Musím se smát komentářům, že je kniha akorát o pošahané magorce apod. :D Přitom se v knize toho dá tolik objevit - je prostě jiná než prvoplánovitý příběh, když už při čtení tušíme, jak co bude. Je o vášni hraničící se závislostí - někdo sbírá byliny a každé úterý musí být ve sběrně, někdo sedí každý večer u televize a chlastá pivo, někdo nakupuje každý týden hadry nebo krémy a šminky, někdo má každodenní tendence prezentovat své názory v internetových diskuzích. V knížce "Do tmy" je však vyhnaný příběh ad absurdum - a o to snad jde... Ukazuje, k čemu může vést nezdravá přemíra - v podstatě čehokoli, dosaďte si - k samotě, izolovanosti, sebedestrukci, přerušení mezilidských vztahů včetně nejbližších. Chyťte se za nos - je to super kniha, právem oceněná :)... celý text

Slyšíš, jak mluví stromy? 2017, Peter Wohlleben

Úžasná knížka - zábavná, poučná, spoustu návodů, co si v lese osahat a zažít :) Super přístup, jak dětem přiblížit přírodu - paráda! :)

Proč obrazy nepotřebují názvy 2014, Ondřej Horák

Rozhodně skvělý přístup, jak přiblížit umění dětem - ale nejen jim - především i těm, kteří si leckdy u obrazu říkají: WTF :D Docela dobře si dokážu představit, že v dětech vzbudí zvídavost a třeba je to i ponoukne k tomu víc se o umění zajímat :)... celý text

Proces (komiks) 2009, David Zane Mairowitz

Temné, temné, temné... Někdy si tak připadám na úřadech, kde mě honí od čerta k ďáblu a pak si vždycky vzpomenu na Proces.

Češi 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi 2016, Pavel Kosatík

Moc se mi líbila celá edice, která představuje zlomové momenty českých dějin velmi příjemným způsobem, i když bych řekla, že vzhledem ke zkratkovitosti příběhů je nutné mít jakýs takýs přehled o tom, co se skutečně stalo. Co se týká tohoto dílu, opět vyznívá velmi mrazivě - zablokovaná politická situace prezidenta Beneše opravdu nezáviděníhodná. Aby v ní člověk obstál, je platnější být mistrem v šachu a nikoli boxu.... celý text

Brnox. Průvodce brněnským Bronxem 2016, Aleš Palán

Naprosto unikátní a neotřelý úkaz na knižní scéně, řekla bych. Opravdu moc mě potěšilo, že taková publikace vznikla právě o brněnském Bronxu - přečtěte si ji, i když podobné čtvrti záměrně nevyhledáváte :D Myslím, že autentičnost místa se autorům povedla zprostředkovat na jedničku s dvěma hvězdičkami. A to zejména díky tomu, že reálie z Bronxu se autorům povedlo pokrýt opravdu v mnoha vrstvách - od minulosti (historie a židovské stopy v této čtvrti) až po současný život a jeho rozmanitosti (duchovno, jídlo, děti a výchova, kultura, sport, noční život, fauna a flora). Knížka překypující původními hláškami místních obyvatel, fotkami... prostě samé perly a navíc je to krásně graficky zpracované :) Paráda!... celý text

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček

Kromě jiného miluju tyhle tři věci: 1. obrazy českého venkova 2. vyrovnávání se s vlastními dějinami 3. knížky, ve kterých autor snoubí bod č. 1 a 2 A co si budeme povídat, Jiří Hájíček tyhle body sladit opravdu umí. Jeho literatura vás protáhne nejen jižními Čechami, ale také tématy jako hledání kořenů, konfrontuje vás s otázkami temných zákoutí české historie. Navíc autor používá opravdu krásná obrazná pojmenování - není jich moc, ale když už, tak se opravdu povedou :) Drobný příklad: "Zatáhl jsem závěs, déšť byl pořád za oknem, tloukl do skla, jako by se chtěl dostat k nám dovnitř." Prostě požitek a moc se těším na Dešťovou hůl :) Edit: koho by zajímalo více o knize, viz Jiří Hájíček v pořadu Čtenářský deník - trvá to jen 13 minut :)) http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169663406-ctenarsky-denik/308292320020015-ctenarsky-denik-jiri-hajicek-selsky-baroko/... celý text

Zmizet 2009, Petra Soukupová

Obdivuji schopnost Petry Soukupové vcítit se do duše malých chlapců a zároveň její talent zprostředkovat stylem jazyka tu reálnou surovost, nevyumělkovanost, drsnost vztahů s lidmi nejbližšími. Až mě někdy zarážela především ta sourozenecká nenávist a nutilo mě to zamýšlet se na tím, jestli jsme to jako děti měli s bráchou stejně... Nebo ta touha některých rodičů ovládat svoje dospělé děti a určovat jim, co mají dělat. Brrr!!!... celý text

Zdivočelá země / Aukce 2006, Jiří Stránský

Příběh Sudet mě začal fascinovat nejvíc ve chvíli, kdy jsem se do této pohraniční oblasti poprvé vydala. Doslova tam na mě dýchnul genius loci a ve vzduchu se něco jakoby zpřítomňovalo - při pohledu na rozbořené usedlosti, omšelé a opuštěné majestátné kostely a zešedlé omítky budov - všecko jako by člověku žalovalo, co se kdysi v těchto končinách stalo nepěkného. Hřbitovy s neudržovanými hroby, náhrobní kameny plné německých jmen, jako by se zastavil čas nebo se člověk vrátil o x desítek let zpět v čase... Mrazivé, ale současně něčím bytostně fascinující. Je to obraz vísek, který z vnitrozemí vůbec neznám, a to údajně v polských Sudetech vypadá prý ještě mnohem hůře. Proto jsem sáhla po Zdivočelé zemi, zajímalo mě, jaké bude číst si o těch místech. A skutečně, první díl mi něco z té atmosféry dokázal zprostředkovat, nechybělo napětí, láska, bolesti, vzlety, pády. Bohužel díl Aukce na mě působil mnohem planěji a měla jsem problém ho dočíst, ten náboj jako by byl pohlcen, možná i změtí postav, ve kterých se člověk víceméně přestával orientovat. I přes stále slabší drajv se však nic nemění na tom, že Jiří Stránský napsal zdařilou ságu odehrávající se v jednom z nejdůležitějších a nejbolestivějších období našich dějin.... celý text

Zlodějka knih 2013, Markus Zusak

Příběh ždíme z lidí emoce - proto se stala Zlodějka knih bestsellerem. Neplatí však, že bestseller rovná se literární skvost.

Vzkaz v láhvi 2014, Nicholas Sparks

Můj první "román pro ženy" :D S potutelným úsměvem jsem vzpomínala na "almaru" přelouskaných dívčích románů v období puberty. Vzkaz v láhvi mi to období významně připomněl - stydím se (:D), ale zejména ten čistě závistivý pocit, který se ovšem trochu změnil ze závistivě snivého náctiletého "jednou snad taky potkám takového skvělého a božského kluka" na rovněž závistivé, ale skeptické cetileté "no jasně, jen tak mimochodem potká toho nejromantičtějšího, nejopálenějšího, nejnasekanějšího, nejchytřejšího sexy samce z celých států, vážně haluz" a bláznivě se zamilují, love 4ever až za hrob... och :D Ale dost cynismu a ironie - snít je potřeba! :) A i když tohle nebude (aspoň prozatím :D) můj oblíbený žánr, tak je potřeba krmit ženské křehké duše, lásky není nikdy dost :) PS: A dost se mi na tom líbí, že to napsal chlap!... celý text

Pražská zima 2012, Madeleine Albright

Jde vidět, že Pražská zima je primárně psaná pro "nemístní", na což sama autorka v úvodu upozorňuje - ovšem vůbec to neubírá knize na atraktivitě a rozhodně líčení některých historických souvislostí nenudí, ba naopak: obzvlášť události a kořeny Mnichova v roce 1938 a následně i převratu v únoru 1948 jsou popsány velmi přehledně a zejména v souvislostech. To považuji za veliký klad této knihy. Když si zpětně uvědomuji, jak jsem se o těchto momentech dějin dozvídala ve škole já, tak si vzpomínám na strohý vzorec "letopočet - událost". Co ale k těmto událostem vedlo, proč se staly, co znamenaly, kdo byl hybatelem - to mě bohužel tehdy asi moc nezajímalo :( Možná se chudák učitel pokoušel souvislosti zprostředkovat, ale řekla bych, že v šestnácti zasáhne takové téma asi málokoho. Nebo aspoň já neměla takový rozhled, abych všecko to důležité "pobrala". Ale díkybohu za to, že se člověk pořád vyvíjí a také za to, že si následně může mezery vzniklé v pubertě doplnit ve chvíli, kdy se sám chce dozvědět víc... přečtení knihy jakou je Pražská zima může být velkým obohacením: můžete ho využít jako pouhý odrazový můstek do hlubšího studia nebo jako sympaticky podané doplnění mezer, které vám zůstaly prázdné od hodin dějepisu ve škole - vřele doporučuji :)... celý text

Vládneme, nerušit: opoziční smlouva a její dědictví 2006, Erik Tabery

Naprosto skvělá knížka, která komplexně předkládá příčiny, spojitosti a důsledky opoziční smlouvy a nejen jí. Přečtením získáte velmi ucelený obraz toho, co se na přelomu tisíciletí odehrávalo na politické scéně naší republiky, a čtení to je věru místy velmi znepokojivé, protože jak vidno, důsledky tohoto paktu se promítají až do dneška. V tehdejší době jsem byla ještě pískle, které se o politiku snad ani nemohlo zajímat, ale toto "hluché místo" bylo přečtením této knihy významně dokresleno a jsem za to moc vděčná. Co jsem si z knihy odnesla především: - díkybohu za Senát - ač je leckdy označován jako zbytečný, myslím, že jeho prvoplánovité zrušení by bylo velikou chybou - vždyť jen díky senátorům neprošlo několik opravdu nebezpečných zákonů - spoustu "vlastenců" si neuvědomuje, jakou osobností pro nás byl Václav Havel a kolik toho pro náš národ vykonal - bylo štěstím, že stál v čele naší republiky - jen doufám, že ještě někdy zažiju prezidenta, se kterým se budu moci ztotožnit tak, jako s ním :) - je vidět, že demokracie se opravdu musí učit a není automatická - čtyřicet let "vymývání" mozků veřejnosti, zabraňování v samostatném myšlení společnosti, to nechá ve společnosti stopu snad i na celou generaci lidí, ne-li více... Proto nechme naše děti vzdělávat, pobízejme je ke styku s okolním světem a nezavírejme je doma - jen tak si snad budou vážit svobody, kterou vybojovali naši rodiče... ...a tak by se dalo pokračovat :) Excelentní kniha, která klade otázky a pomáhá utvořit názor. 5*... celý text

Nemilosrdné příběhy českých dějin 2006, Jáchym Topol

Soubor skvělých textů vycházejících v Respektu na přelomu tisíciletí a nastavujících zrcadlo tvářím "hrdých Čechů" - jakákoli černá skvrna či kontroverze moderních československých dějin vás napadne, určitě o ní najdete článek v této knize, a to článek do hloubky zpracovaný. Ať už jde o zrod českého nacionalismu, odsun Němců, druhorepublikového Emila Háchu, romské tábory, politicky motivované komunistické vraždy, frontu na maso, Mašíny, normalizaci, antichartu atd atd. Materiálu je opravdu dost. Bylo mi nějak až vnitřně stydno, když jsem si četla o neskutečném pokrytectví lidí ("my byli za komunismu jen ty nejmenší ryby - to všecko oni", "jen jsem plnil rozkaz") nebo o tom, jak se ten český národ neustále v té víc než stoleté historii litoval - nejdřív jej utlačovali Habsburkové, potom Němci, pak se na nás vykašlali v Mnichově, pak nás zradili Sověti, pak za všecko mohli zase komunisti a teď aktuálně je tím špatným zase demokracie a EU... Jak kdyby náš národ tzv. hrdých Čechů měl na to stále mít v hubě křivdy sto let staré a talent na to ukazovat na svoje bebíčka. Přitom k tolika zvěrstvům, co jsme napáchali my, úžasní vlastenečtí Češi, tak to už se do našeho profilu otloukánků zas tak moc nehodí, a proto se k těmto černotám zas tak moc lidí nezná... Při čtení jsem si uvědomila, jak moc jsou takoví novináři, kteří stojí za uveřejněnými články, v dnešní době potřeba, jak je nutné chránit jejich práci a neúnavně kritizovat ty, kteří je napadají. Takže five stars.... celý text

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)

Aňa miluje život, což je téma, které se táhne všemi fejetony jako červená nit. Proto asi tolik lidí dočetlo do půlky a mělo pocit, že se "to" opakuje, protože z každého jde cítit nějaká forma lásky :) Když to pak čtete na jeden zátah, je jasné, že vám to všecko bude splývat... Miluje svoje sestry, rodiče, děti, muže, jídlo, výhry, prohry, Paříž - a to všecko je mi na ní sympatické :) Žádný prostor pro zapšklost a nadávání na život... Osobně bych řekla, že jí jde nejvíce psaní o jídle a popisy situací, lidí - o tomto dokáže vyprávět velmi barvitě, ale s úvahami o životě už je to někdy krapet horší a úryvky působí tak nějak rozpolceně a nevyváženě, jako takové střílení do vzduchu. Literárně mě to tedy z bot nevystřelilo, ale pár pěkných myšlenek jsem si zapsala :) Přes to všechno - Anino nitro je moc hezké :) No a obrázky, to je naprostá topka :)... celý text

Dávno tomu 1974, Josef Věromír Pleva

Úžasná vzpomínková knížka o starých časech, o dětství, o starostech všedních dní před několika desetiletími. Je krásné, jak měly rodiny k sobě kdysi blízko, přestože je až neuvěřitelné, jak tehdy některé věci fungovaly a jaké těžkosti musely rodiny prožívat. Mnohačetné rodiny přebývaly v jedné místnosti, prožívaly tvrdý život naplněný prací a skromnými výdělky, děti umíraly, trpěly pod přísnými učiteli ve škole a co mě velmi zaskočilo - jak se promítala rozdílnost náboženského vyznání do běžného života (v negativním slova smyslu). I děti mezi sebou rozlišovaly "helvíty" a "katolíky" a podle toho se k sobě leckdy i chovaly... Ač je tedy knížka vyprávěna s láskou a člověk by se do té doby někdy i zamiloval, tak díkybohu, že už jsou některé věci dnes jinak...... celý text