Mantichora
přečtené 159
Hudba ticha
2015,
Patrick Rothfuss
Vůbec bych se nezlobila, kdyby se autor rozhodl v tomhle stylu pokračovat a sepsat něco jako deníky Auri. Jednu hvězdu jsem strhla za krátkost knihy, chci víc!
Krev na sněhu
2015,
Jo Nesbø
Celou dobu se mi kniha zdála jako průměrná detektivka, ale pak přišel závěr a já zaplesala. Ano! Není to tak jednoduché, jak se od začátku zdálo! Takže nakonec jsem opravdu nadšená :)... celý text
Američtí bohové
2001,
Neil Gaiman
Nejdříve jsem četla Nikdykde a hlavně z toho důvodu, ale také z důvodu mnoha skvělých recenzí, jsem se na Americké bohy opravdu těšila. Když jsem ale knížku konečně otevřela, čekalo na mě mezi stránkami zklamání. Do čtení jsem se musela nutit, děj neodbíhal tak, jak by mohl, některé složky příběhu byly vyčerpány až moc, jiné sotva nakousnuté. Co mě ale iritovalo nejvíc, to byla postava Stína (aspoň na prvních 250 stranách), který vůbec nevyšiluje z tech absurdních, surrealistických situací, do kterých se dostane. Kdyby měl jen trochu přiměřené reakce, hned by byl pro mě příběh přístupnější. Ať ale nejsem úplnej škarohlíd, tak musím poznamenat, že i přes výše zmíněná negativa jsem knihu přečetla za dva dny, takže tak špatná zas není :)... celý text
Ztracený symbol
2010,
Dan Brown
Příběh je napínavý a přečetla jsem knihu za dva dny, ale našly se pasáže, do kterých jsem se musela nutit, dokonce jsem sem tam přeskočila odstavec. Proti Šifře to prostě není ono. Jak už tu poznamenala Hanichka, to věčné divení se a nepochopení je dost přehrávané. Je to škoda, snad se spravím později u Inferna.... celý text
Malí bohové
1997,
Terry Pratchett
Kniha hodně filosofická a právě proto skvělá. Hezká prezentace Platónových myšlenek v Diogénově obalu. Přimyslete si k tomu hláškami sršící želvu a máte před sebou tuto výbornou knihu :-)... celý text
Mabinogi – keltské pověsti
1995,
neznámý - neuveden
Můj osobní favorit. Kniha je poučná, výpravná a zajímavá zároveň.
Mortdecaiův záhadný případ s knírem
2015,
Kyril Bonfiglioli
Nesmírně ráda bych dala plný počet. Za ten styl, jakým je kniha napsaná by si jej určitě zasloužila. Před překladatelkou smekám, má můj nehynoucí obdiv. Jednu hvězdu jsem ale přece jen strhla, a to za závěr. Nebudu se rozepisovat, jelikož nejsem fanynka spoilerů, ale nějak se mi nepozdával, čekala jsem víc podrobností. Taky je zavádějící filmová obálka, jelikož tento román není námětem filmu, který zrovna běží v kině (usuzuji podle traileru, celý film jsem zatím neviděla, takže pokud se mýlím, tak komentář časem upravím). Každopádně i přes tyto výtky je to pořád vynikající kniha hodná přečtení. Bavila mě i mě nutila přemýšlet, a tak to má být.... celý text
