martin6849 přečtené 475

Stmívání nad sakurami 2003, Takashi Matsuoka

!!!Možné SPOILERY!!! Těžké hodnotit tuto knihu. Obsahovala všechny potřebné jednotlivosti, ale vlastně ničím nevynikala (je to takový lehčí případ Rimmerovy verze sendviče se smaženkou, chilli omáčkou a chutney). Štvala mě zbytečná fantastika s vizemi budoucnosti a děj byl průhledný a předvídatelný (až na to, že Heiko byla Eta), postavy mi nějak extra nepřirostly k srdci. Přitom se to ale nečetlo špatně a určitě si přečtu druhý díl. Nemůžu nic psát o překladu, protože jsem četl v anglickém originále, ale vadí mi český název. Originální název Cloud of Sparrows má význam, Stmívání nad sakurami vůbec. Chápu, že sakura má více japonský nádech než vrabec a tedy se to lépe prodává, ale bohužel vrabci mají v knize prostě velkou důležitost. Mohl se vydavatel trošku zamyslet.... celý text

Norské dřevo 2005, Haruki Murakami

Nemůžu si pomoct, ale Bezbarvý Cukuru se mi líbil více. Ale možná to bude tím, že jsem ho četl dříve. A jednu velkou vadu ta kniha má - teď si budu muset něco najít a přečíst o všech reáliích, které neznám. I když to asi není chyba knihy :-D.... celý text

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování 2015, Haruki Murakami

Mně se to hodně líbilo. Na rozdíl od jiných Murakamových knih (ne že bych jich zatím četl tak hodně ;-)) to nebyla fantasmagorie, dokonce se spousta věcí vyřešila a celé to někam vedlo. Murakamiho styl je prostě super. !!!Můžou následovat spoilery!!! Poslouchal jsem audioknihu. Celkově se mi styl čtení líbil, ale velmi mě štvaly 4 věci: 1. Nechápu, proč se do tolika audioknih cpou tak vyloženě otravné zvuky jako předěly mezi kapitolami (a tím nemyslím ten kousek Le mal du pays). 2. Nevím, jestli to byla chyba v překladu, nebo ve čtení, ale ve chvíli, kdy se Cukuru baví s Akem, tak místo toho asi pětkrát (možná i více) zazní Ao. Podobné chyby byly na více místech (třeba se z Kury na jednom místě stal chlap), rušilo to. 3. Nelíbilo se mi čtení finských jmen, opět to rušilo. 4. Nemám nic proti slovu "ženská", ale tady mě to vyloženě otravovalo. Nevím, jestli to vychází z originálu, ale na hodně místech by se prostě hodilo "žena", taky to tahalo za uši. A bohužel jsem zjistil ještě pátou věc a ta celou audioknihu shazuje dolů. Nevím, jestli to je proto, aby se vlezli do nějakého rozsahu, ale vesele proti textu vynechávají věty, odstavce i více! Za tohle obrovský palec dolů :-(. Zas tak moc audioknih jsem neposlouchal, ale jestli je tohle normální praktika, tak s nimi končím.... celý text

Konec civilizace 2011, Aldous Huxley

Myšlenky dobré, jen ten děj je vlastně krátký a primitivní. A těch pár kverulantů se odstraní (a nebo se odstraní sami) a jede se dál :-). Zajímalo by mě, jak se na knihu dívají třeba takoví Japonci. Pro ty už stovky let platí, že jedinec musí ustoupit potřebám všech, nedivil bych se, kdyby pro ně nebyla představa společnosti nastíněné v knize tak odpudivá jako nám individualistickým Evropanům. Obyčejný rolník v Tokugawském šogunátu vlastně byl taková gamma mínus, samuraj by byl tak beta a daimjó alfa. Predestinace byla dána tím, kde se člověk narodil, protože přecházet mezi třídami nebylo možné (trestem za porušení byla smrt klidně pro celou vesnici). A jak byla ta společnost stabilní - zakonzervovaná, nevyvíjející se, ale bylo to nejdelší několikasetleté období míru v dějinách Japonska. Nebýt vnějších vlivů, tak věřím, že by ten šogunát mohl fungovat krásně dodnes. Takže evidentně by taková (anti)utopistická společnost mohla reálně fungovat. Poslouchal jsem audioknihu a speciálně třetí kapitola byla strašlivě otravná. Větve příběhu se střídaly skoro po větách a pokaždé zazněl opravdu protivný zvuk. Za to určitě palec dolů (ale ne hvězdička, není to chyba knihy jako takové).... celý text

Barbora a Zlatý robot 2020, Ondřej Neff

Je to pohádka a tak je třeba se k tomu tak stavět. Tupost některých postav (a robotů) z toho úplně čiší, ale četlo se to pěkně. Škoda useknutého závěru a taky nezodpovězených otázek, hlavně za konec je ta hvězdička dolů. Naopak palec nahoru za hezké obrázky.... celý text

Senátor 2020, Václav Láska

Bohužel musím hodnotit stejně jako první díl. Jedná se o pohádku z alternativní reality, která nemá s tou naší nic moc společného. Hlavní hrdina je klaďas a správňák, že by se Mirek Dušín mohl vedle něj červenat hanbou a všechny postavy jsou strašně ploché. Buď jsou absolutně dobré, absolutně zlé nebo absolutně blbé. A příběh... slabý. Takže palec dolů.... celý text

Megapolis 2004, Miroslav Žamboch

Začal jsem rok odpadem a končím ho bohužel stejně. Už jsem to psal několikrát, Mirda Žambochů by se na fantasmagorické pseudo scifi měl vykašlat a psát jen to, co mu jde - fantasy.... celý text

Pole šťastných náhod 1989, Ondřej Neff

Několik zajímavých okamžiků v poli banalit a předvídatelností :-). Ale jinak jo, jako oddechovka, která zabaví na pár hodin, se to dalo.

Konec světa & Hard-boiled Wonderland 2008, Haruki Murakami

Je to taková divná kniha a celkem dlouho jsem nevěděl, co si o ní mám vlastně myslet :-). Nevím, která z těch dvou linek se mi líbila více, chvílemi jedna, chvílemi druhá. Nebudu vypisovat o nějakém poselství o konzumním světě, to si můžete přečíst v doslovu, ale ta ujetina okolo (v "reálné" lince) byla docela zajímavá. Čtu divnosti rád, takže jsem spokojený. Závěr nezávěr mě moc nepřekvapil, člověk vlastně neví nic, ale tak to má být :-).... celý text

Královna smrti 2005, Miroslav Žamboch

Druhý díl je méně vaty a více fantasmagorie... Je to o chloupek lepší než jednička, ale pořád celkem špatné. Pan Žamboch by měl zůstat u fantasy, to mu jde mnohem lépe...... celý text

Smrt zrozená v Praze 2004, Miroslav Žamboch

Ze začátku super, ale časem to byla čím dál tím větší nuda. Je to takové trošku moc roztahané. Sem tam nějaká akce a mezí tím hromada vaty. Autor napsal mnohem lepší knihy (ale zase i horší :-)).... celý text

Stalingrad 2019, František Kotleta (p)

Mám knihy od Kotlety rád, tohle je ovšem úlet hodně špatným směrem. Nevím, na kolik moje hodnocení ovlivňuje fakt, že jsem nečetl, ale poslouchal audioknihu, nicméně mě to nebavilo a přišlo mi to dost hloupé (a to samozřejmě počítám s tím, že je to brak a jako takový ho čtu a většinou se mi i líbí). Z druhé strany plusem je, že je to ideální kniha k řízení, protože se nad ní nemusí vůbec přemýšlet a proto nerozptyluje.... celý text

Dr. Krvemsta aneb Jak se nám vedlo po bombě 2009, Philip K. Dick

Divná kniha, stejně jako ty ostatní od P. K. Dicka :-). Škoda toho ujetého konce, to už bylo trošku moc. A taky by mi více líbilo více sci-fi a méně nadpřirozených schopností. A je vidět, že Dick je dost optimista, společnost relativně vesele funguje, všichni jsou OK, trupíci a uhlíci si pobíhají po světě a maximálně vám někdo sežere koně. V reále by probíhal boj o moc a všechny by terorizovaly tlupy otrapů...... celý text

Příběh 47 róninů 2004, John Allyn

Taková jednohubka na jeden den. Ale dobrá :-).

Samuraj 2018, Šúsaku Endó

Knihy o Japoncích je nejlepší číst od Japonce. A tahle byla super.

Bílá nemoc 1948, Karel Čapek

Já chápu tu myšlenku, kterou v sobě kniha má, i vztah k době, ve které byla napsaná, ale nemůžu si pomoct, přijde mi to strašně naivní.

Válkotvůrci 2020, František Kotleta (p)

Vcelku banální povídky, které se jednoduše čtou, ale většinou nemají žádnou hlubší myšlenku. Takže takový solidní průměr.

Musaši 2007, Eidži Jošikawa

Tak tenhle cvalík mi dal zabrat víc, než jsem čekal :-). Ale rozhodně byl Musaši přístupnější a čtivější než Taikó (v něm mi ta změť jmen (a jejich změn) dělala místy dost problémy). Z druhé strany mě chvílemi nebavily části, kdy Musaši zmizel ze scény a kniha se věnovala jiným postavám. Třeba Matahači byl dost otravný otrava a myslím, že by si zasloužil víc, než jen pár ran holí přes záda :-P. Taky mi přišlo, že by to byl vlastně dobrý námět na kolumbijskou telenovelu, protože to, jak na sebe jednotlivé postavy náhodně pořád narážely, bylo dost neuvěřitelné (já vím, já vím, je to legenda, navíc řízlá fikcí :-)). Je fajn, jak na sebe Taikó, Šogun Jamese Clavella (ten před bitvou u Sekigahary končil, a opět, já vím, tohle je už čistá fikce) a Musaši dějově krásně navazují, je to spousta a spousta stran super čtení. K překladu: Myslím, že celkem OK, nestávalo se mi, že bych narazil na nějaké věci, které by nedávaly smysl, takže jednoznačně palec nahoru! Z druhé strany mi přijde trošku nešťastné rozhodnutí důsledně překládat všechna tradiční japonská slova a míry. Kdo už toho má načteného více, by překvapený nebyl a ostatní by se aspoň poučili (předpokládám, že tuhle knihu bude číst někdo, kdo má o Japonsko zájem). Myslím si, že mnohem lepší je si přečíst, že někdo dostal 100 koku služné (zvlášť, když by u toho byla vystvětlivka, že 1 koku, je tolik rýže, kolik vystačí člověku na rok), než 18.000 litrů (kde si člověk nepředstaví vlastně nic). Takže za to palec dolů. Určitě si chci přečíst Musašiho Knihu pěti kruhů, ale rozhodl jsem se, že nebudu věřit překladům a přečtu si ji v originále, takže to bude určitě až za dlouho, moje japonština je dost mizerná :-D. Ale alespoň to bude motivace k dalšímu studiu.... celý text

Advokát 2008, Václav Láska

Opravdu hloupá pohádka...

Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze. Svazek druhý 2013, neznámý - neuveden

Ximen Qing je pěkný ptáček. Celý druhý svazek jen chlastá, baví se a souloží. A když už se dostane do problémů, není to nic, co by dostatečný úplateček nespravil. Prvních deset kapitol bylo lepších, ale i tohle je zábava. Jen je škoda, že neznám všechny reálie, zážitek ze čtení by byl o hodně větší. Takhle se Google u čtení zapotí :-).... celý text