mataaskorice přečtené 364

Irský vlkodav 2008, Alice Kane

Přínosná knížka o historii plemene, o výběru štěněte a jeho aklimatizaci v novém domově, poměrně dost prostoru je věnováno osvojení hygienických návyků psa. Dočteme se také nějaké základní rady pro zvládání poslušnosti. Závěr knihy je pak věnován otázkám veterinární péče, nemocem a jejich možné prevenci, popřípadě léčby. Doslova mě šokovala gigantická čísla ohledně množení škrkavek. Pěkné zvětšené fotografie blechy, roztočů a klíšťat, případně vnitřních parazitů by měly být chovatelům strkány pod nos co nejčastěji, třeba formou fotoreprodukcí v čekárně u veterináře - věřte, že tohle doma fakt nechcete :-) Kniha je o irském vlkodavovi, ale nadpoloviční většina informací je poplatná pro psy obecně, napříč rasami.... celý text

Bajky z celého světa 2005, Natalia Rodríguez

Knížku jsme četly s dvouletou dcerou, jednoduchý text čítající čtyři, pět řádků na stránku je pro mrně tak akorát. Bajky jsou poučné, pro malé dítě snadno uchopitelné, strany jsou celoplošně tvořeny barevnými ilustracemi, do nichž je vložen text. Přesto dávám přednost trošku jiným knihám, co se zpracování týče, nejsem úplně fanda ála disneyovských obrázků, ale je dost možné, že malé dítě by vybíralo jinak. Dceři se knížka nelíbila o nic méně než ty mé oblíbené s vymazlenými ilustracemi.... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Tak tohle bylo vážně pěkné. Věrohodně, citlivě napsané. Knížka se mi dostala do rukou dost neplánovaně od bezva sousedky a přestože jsem v posledním roce přelouskala více knížek o zdravotním postižení - smrti, tohle bylo dojemné zase v úplně jiné poloze - bezesporu i díky milostnému podtextu. Teď jsem zjistila, že knížka má další dva díly, tak ty do sebe v nejbližších tydnech naláduju taky.... celý text

Moji čtyřnozí pacienti - Úsměvné historky o zvířatech 2001, Pavol Fabian

Pohodové čtení z veterinární praxe. V této knížce nejde primárně o seznámení se zdravotními komplikacemi zvířat (což mě osobně baví o kapánek víc), ale spíš o zajímavosti z praxe, o kuriózní příběhy, takové "veselé historky z natáčení".... celý text

Chata v Jezerní kotlině 2005, Jaroslav Foglar

Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Teď ji dočítám svým dětem. A pořád má to kouzlo, pořád baví jako tehdy, napínavá a milá je jako v mých vzpomínkách. Pravda mravokárný antikuřácký závěr je poněkud patetický, což jsem vnímala už jako dětský čtenář, nicméně s ohledem na dobu vzniku, život a ideje Foglarovy, je tato křiklavost čtenářsky odpustitelná. Pro mě byla Chata v Jezerní kotlině přesným příměrem mých dětských tužeb, mého dětství v lesích kolem našeho města a v divočině na chalupě. I když jsem pohlaví ženského, kluci z foglarovek žili a bavili se přesně podle mých vizí.... celý text

Čekání na Vlka 2021, Sandra Dieckmann

Knížka o smrti, o ztrátě někoho blízkého. Psána poetickým jazykem, metaforicky, textově úsporně, přesto s jednoznačným vyzněním. Stejně jako v jiných autorčiných knihách je minimalistický text vložen do krásných, pestrých ilustrací a tvoří tak opravdu líbivý a příjemný celek.... celý text

Bílá nemoc 1948, Karel Čapek

Bílou nemoc jsem četla kdysi na gymplu a teď jsem se k ní po letech vrátila. Tehdy jsem intenzivně vnímala hrůznost diktátorského režimu, kult osobnosti, fanatičnost davu. V Maršálovi nelze nevidět Hitlera, v prohlášeních o slavném, skvělém národu a jeho cti a pravdě a touze podrobit si ty drobné, podřadné narody nelze nevidět nacismus. Pozoruhodně dobře je tu odhaleno i to, jak se jednotlivec dostává do vnitřní krize, pokud se zájmy ideologie rozcházejí se zájmy osobními. Teď v době covidové se text pro nás čtenáře rozrostl ještě o jiný rozměr. Ta paralela je až děsivá.... celý text

Pady 2018, Sandra Dieckmann

Nádherné ilustrace, poetický, textově úsporný příběh, ze kterého se dá vytěžit nejedno poučení, pokud knihu pojmeme jako odrazový můstek pro následnou diskuzi s dítětem. Vizuální stránka je ovšem to hlavní, kvůli čemu jsem po Padym při výběru knížky pro mé dvouleté dítě sáhla. A nezklamala.... celý text

Poslední věta 2021, Lisa Genova

Dojemná, dobře napsaná kniha. Někdy jsem si říkala, že už je toho utrpení, závratně nabývajícího v průběhu příběhu na mě moc. A přesto jsem se od knihy nedokázala odtrhnout a napjatě jsem očekávala další Richardův posun do vzduchoprázdna. Že to čtení bude čím dál srdcebolnější bylo nad slunce jasné. Poslední věta je o nemoci ALS, o utrpení, které nemocný a jeho okolí prožívá. Ale zdaleka není jenom o nemoci. Genová si slušně pohrává s psychologií jednotlivých postav, zejména ústředního (ex)manželského páru, jejich pocitů křivdy, vzájemného obviňování, neschopnosti komunikace, žárlivosti v oblasti jejich společné vášni k hudbě a možností kariéry každého z nich. Postupně pronikáme do historie jejich vztahu, kde oba poháněni každý svou vizí a představou o životě ze společného svazku postupně couval, až se oba ocitli v poloze vzájemné nesnášenlivosti až nenávisti. Současně s tím, jak nemoc pohlcuje Richardův život, oba rekapitulují jednotlivé etapy své minulosti a začínají chápat a přebírat zodpovědnost za své vlastní přehmaty a omyly. Neodvratná konečnost nemoci ALS tak nutí oba hlavní protagonisty vážit na miskách vah a napravovat vztah vzájemný, vztah k sobě sama, vztah k dítěti nebo rodiči.... celý text

Chlapec v pruhovaném pyžamu 2008, John Boyne

Tak tohle byla dobrá knížka. Čtivá bleskovka - přečtena za jedno odpoledne. Hrůzy, které obklopují židovskou otázku, vyvstávají na povrch jedna za druhou prostřednictvím naivního vyprávění devítiletého chlapce Bruna, syna komandanta v koncentračním táboře v polském Auschwitzu. Dětský pohled na dění druhé světové války mi připomněl knihy Morise Gleitzmana ze série Felix a Zelda. Tam byl ale vypravěč zástupcem druhé strany - Žid. Bruno je empatické dítě, které se zabývá pocity, pohnutkami, řečí těla osob, se kterými se setkává. Přes svůj věk - nebo možná právě díky němu - na různé situace pohlíží bez jakýchkoli ideologických zájmů, čistě z lidského pohledu. Jeho osobní zkušenost se Židy se dostává do rozporu s tím, co je nacistickou ideologií propagováno. Podobně jako v Gleizmanových knížkách i tady je krutost vygradována právě kontrastem mezi myšlením hlavního hrdiny - dítěte a tím, co o daných záležitostech ví čtenář. Ten - kdyby mohl - milerád by zasáhl do děje a dítě tak před neznámým nebezpečím varoval. Reálnost či nereálnost jednotlivých situací včetně závěru samotného neřeším - kniha nabízí dostatečný prostor pro úvahy nad samotným principem genocidy versus rasové nadřazenosti, byť prostřednictvím symbolu, jakým je přátelství chlapců z obou stran plotu.... celý text

Ty máš ale odvahu! 1999, Brigitte Blobel

Dobrá knížka. Děti (10 a 13 let) bavila. Bavila i mě, byla i napínavá a klepali jsme se na další společné čtení, kam se děj dál posune. Partička puberťáckých gangsterů je tedy docela drsného ražení, takže bych knížku směřovala ke čtenářům od těch devíti - deseti let. Zpracovaná ale není špatně. A rozhodně nabízí témata, která jsou aktuální a o kterých se, v případě, že se člověka samotného týkají, nesnadno (a se strachem) mluví.... celý text

Zasněžené pohádky - 15 hřejivých zimních pohádek o zvířátkách 2014, kolektiv autorů

Mně se tahle knížka prostě líbí! Pravda - příběhy jsou velmi triviální, ale pro mrňouse dostačující. Příběhy jsou pro začátek zimy a pro předvánoční čas příjemným prostředkem k navození té správní zimní atmosféry. To hlavní v téhle knížečce jsou ale skutečně nádherné, něžné ilustrace. Čteme s dvouleťačkou a knížku si opravdu zamilovala, před každým spaním chce dva, tři příběhy přečíst. Máme ji půjčenou, ale už se po ní poohlížím i do domácí knihovny.... celý text

Superstar SpongeBob 2019, Annie Auerbach

Krátký příběh o tom, kterak se ze SpongeBoba stala filmová hvězda, jak mu narostlo ego a jak se skrz svou nafoukanost začal povyšovat nad své kamarády a toho, jak v závěru dospěl k poznání svých omylů. Knížka desetileté dcery. Je nečtenář, takže jsem ráda za jakoukoli knížku, po kterém sáhne. Pro milovníky SpongeBoba jistě bezva počtení, pro nás běžné čtenáře taková znouzectnost.... celý text

Papua - Nová Guinea 2000, Bernhard Kittel

Utlá knížka, která si neklade za cíl být v pravém smyslu slova cestopisem,jde o cestovatelský deník - velmi stručný a bleskový cestovatelský deník, který je ale doplněný velkým množstvím krásných fotografií. Minimum textu, něco málo informací, pěkný obrazový doprovod (respektive spíš obrazová publikace stručně doplněná slovem). Taková prohlížečka, co je za hodinku přelouskaná.... celý text

Zloději hvězd 2014, Nicole Mtawa

Z počátečních tří hvězd v úvodu knihy, kdy jsem si taky říkala něco v tom smyslu, že Nicole je hazardér a naivka (hned první stránky k takovému pojetí vybízí), jsem se postupně prokousala k závěrečným pěti. Pokud si chce čtenář knihu užít a hlavně si z ní něco vzít, přičemž kniha má ohledně hodnot a smyslu života opravdu co dát, musí se na text podívat tak nějak z nadhledu - bez předsudků a konvencí středoevropada v, bez nutnosti myslet a konat tak, jak to naše kultura od nás očekává. Nicole obětovala svůj život pomoci těm nejnuznějším. Její vztah k Jumovi byl sice jistý kaskadérský kousek s nejistým výsledkem, ale toho si byla sama od počátku vědoma a své pochyby v knize mnohokrát sdílí. K tomu, aby mohla nabídnout bezprostřední pomoc člověku bez práv, ekonomických jistot, bez domova, musela dobře znát prostředí, ve kterém se pohybuje, způsoby jednání, zvyky, tradice, které jsou tolik odlišné od těch v naší kultuře. Je tedy zcela přirozené, že se snažila co nejvíce proniknout do světa chudých, pokud jim měla být v budoucnu nějak nápomocná. Stejně tak v případě Jumovy drogové závislosti musela poznat obrysy toho, co užívání drog obnáší (pouze jako pozorovatel). Pokud má člověk s něčím bojovat, musí svého nepřítele znát. Tak to je. Nicolin život se významně vymyká tomu, na co jsme my, Evropané, zvyklí, ale když se člověk zbaví těchto tradičních předsudků a omezení, najde v Nicolině jednání stopy ledasčeho, jen ne hlouposti a naivity. Za mě - respekt a klobouček dolů za schopnost žít v maximální prostotě, nekomfortu a zároveň snaha činit tolik pro potřebné. Matku Terezu za její obětování se dobré věci taky nikdo nepranýřuje. Pravda, nebrala si kluka ulice a netahala ho od fetu a od pouličního gangu, ale podstata jejího nezištného postoje k životu, k lidem, k materiálnu, k lidským právům, stojí na podobných základech. A Nicole od počátku věděla, že její snaha odvrátit Jumu od života za hranou nebude jednoduchá a možná ani úspěšná. Rozhodně si nebrala cizince po měsíci chatování na seznamce nebo po dvou týdnech dovolené v Egyptě. Upřímně - tohle jednání některých Evropanek mi přijde mnohem víc nelogické a riskantní, než osobní důkladná znalost podmínek a prostředí v případě Nicole. Jinak se knížka četla moc dobře.... celý text

Domov pro Marťany 1998, Martina Drijverová

Prima knížka pro děti. Kromě hlavního tématu hendikepovaného člověka - zde dítěte (a zesměšňujícímu až nenávistnému postoji k takovému člověku ze strany některých lidí), otvírá řadu - zejména vztahových - témat, která mohou čas od času trápit každé dítě. Například vztah mezi kamarádkami: morální kvality člověka X povrchnost, empatie X bezohlednost, sobeckost, tolerance X nesnášenlivost, potřeba ponižovat druhé; vztah sourozenecký: neustálé smiřování se s hendikepovaným sourozencem, vnitřní rozpor mezi studem za takového sourozence před ostatními a smířením a láskou k sourozenci, ať už je jakýkoli, nezištná upřímná pomoc, snaha posouvat vývoj hendikepovaného dítěte, pomáhat mamince s náročným dítětem, celková ochota a snaha pečovat o dobré rodinné vztahy všech členů rodiny; vztah rodičů: vnímání občasné hádky jako přirozeného vyjasnění názoru v jinak funkční rodině X porovnání jiných rodin, kde dítě vyrůstá v sociálně nevyhovujícím prostředí, dítě, které žije jen s jedním rodičem. Knížka prostě nabízí hromadu témat, na které lze s dítětem při čtení zavést řeč nebo je dál rozvíjet po svém. Přesto text není nijak přehlcený, všechno do sebe kompaktně zapadá. Knížka bavila i desetiletou dceru. Milé a užitečné počtení.... celý text

Ruce 2008, Otokar Březina (p)

Na verše prvních básní jsem se musela hodně soustředit, abych se zvládla držet jejich smyslu. Postupně čtenář zjišťuje, že témata a motivy jsou stále stejné - nadosobnost, plné prožívání dění na zemi, emotivna, krás přírody a zároveň odstup od toho všeho a náhled odkudsi zdaleka, sounáležitost lidí, bratří bez ohledu na čas a prostor, jednota člověka jako článku řetězu, kterým je lidstvo napříč minulostí, propojenost těla (ruce), duše (srdce) a ducha (hlava) každého z nás. Přináležitost k něčemu vyššímu, nadpozemskénu, k božstvu a kosmu. Knížka mě teda ani za mák nebavila, z básní mám nepříjemný pocit, složitost výrazu je tu předimenzovaná, náročná, bezesporu jde o dílo zkušeného a zralého básníka, ale čtenářsky je to fakt nestravitelné.... celý text

Alyin dům 2018, Leila Meacham

Taková příjemná pohádka pro ženy.

Nekonečný příběh 2001, Michael Ende

Autorovi nelze upřít neotřelost, skvělou představivost, fantazii, jeho světy jsou až snové, mnohdy značně absurdní. Přesto mě část po obnovení jména dětské císařovny příliš nebavila. Těch imaginací bylo prostě moc. Byla to taková jízda v rauši. A Bastián byl neskutečně protivný a samolibý pokrytec. Kniha trochu působí jako směsice pestrobarevných, někdy až abstraktních obrazů, jimiž se čtenář může procházet. Poselství zásadních etických myšlenek mi taky neuniklo. Ale tyhle hypersenzitivní až přeludové záležitosti nejsou úplně moje parketa. Podobně jako Alenka v Říši divů mi je i Nekonečný příběh svou vyšinutostí značně nepříjemný. Mám pocit přehlcenosti, chaosu, snad až někde hluboko z dětství zakódovaného strachu z podobných zmatečných příběhů. Souhrnem - první část a samotný závěr na pět hvězd, druhá část na bídné tři, zprůměrováno čtyřmi hvězdami.... celý text

Zvěrolékař na klinice 2000, Vicki Croke

Úžasná knížka, na kterou budu dlouho vzpomínat, respektive zvažuji, že si ji po přečtení z knihovny koupím přes bazar i do knihovny své. Kniha přináší vyprávění z veterinární praxe, přičemž veskrze jde o dost složité, náročné, emotivní, někdy kuriózní případy. Prostě taková procházka zvířecím JIP sadem. Čtení je to samozřejmě pro člověka, kterého daná problematika baví a zajímá. Když jsem stála na prahu rozhodování o dalším studiu, byla veterina mým snem a cílem. Rodiče této mé vizi tehdy nedali zelenou, což mě dodnes mrzí. Ale čtení o zvířatech a jejich zdravotních obtížích a nápravě mě zajímá stále. Milovník zvířat bude mít pravděpodobně při čtení co chvíli na krajíčku, možná bude dokonce ronit i krokodýlí slzy. I mě se příběhy z této knihy hodně dotkly.... celý text