Matty
přečtené 1330
Kieślowski o Kieślowském
2013,
Danuta Stoková
Vyprávění skromného a přemýšlivého tvůrce. V něčem podobné dvěma česky vydaným knihám od Tarkovského, ačkoli Kieślowského perspektiva je vzhledem k praktické orientaci režiséra méně spirituální. Kniha obsahuje jednu z nejvýstižnějších definic socialistického realismu, mimořádně stručnou a výstižnou (viz s. 92, vzpomínky na Jizvu), ale také třeba pojmenování nespravedlnosti vztahu dětí k rodičům, s nímž se plně ztotožňuji (s. 26). Dosud mi byl Kieślowski sympatický díky svým filmům, odteď si jej vážím také jako člověka pevných morálních zásad, který si dobře uvědomoval své možnosti. Radost číst.... celý text
Rozhovory
2013,
Ermanno Olmi
Rozhovory s Ermannem Olmim jsou podobně zpověď Krzysztofa Kieślowského (viz Kieślowski o Kieślowském) nejpodnětnější tehdy, odvrátí-li se o filmu k obecnějším otázkám lidské existence. Olmi tak jako člověk nábožensky založený a kromobyčejně hloubavý činí neustále. Některé jeho postoje byly na můj vkus příliš konzervativní, jeho pevnou morálku a jasnou filozofickou zacílenost zároveň obdivuji, neboť se mi zdá, že podobně duchaplných osobností v poslední době už jenom ubývá.... celý text
Jim Jarmusch: Rozhovory 1980-2000
2009,
Ludwig Hertzberg
Žádný z rozhovorů mapujících Jarmuschovu kariéru od Trvalé dovolené k Cestě samuraje není vyloženě analytický, sám režisér ostatně odmítá rozebírat svou tvorbu. Přesto jsem po jejich přečtení mnohem lépe chápal, z čeho slavný americký nezávislák vychází, proč točí a oč usiluje. Opakující se odpovědi jsou dobré pro osvěžení paměti, takže po dočtení dozajista dokážete vyjmenovat alespoň pět režisérů, kteří Jarmusche inspirovali (Ozu, Fuller, Wenders, Ruiz, Ray), uvést jméno seriálu, který považuje za vzor prázdnoty současné komerční tvorby (Miami Vice) a v pár větách shrnout metodu jeho tvorby (postavy na prvním místě). Jarmusch není bavič, svými odpověďmi se nesnaží být za každou cenu vtipný, dává si raději záležet, aby se vyjadřoval srozumitelně a zohlednil pokud možno vícero úhlů pohledu. Napříč všemi rozhovory působí jako skromný filmař, byť ke konci pronáší poněkud příliš rezolutní odsudky, který si pevně stojí za svými zásadami, jež jsou pro něj důležitější než masové uznání a peníze. Kolik takových dnes na periferii Hollywoodu ještě přežívá?... celý text
Jeden musí z kola ven
2012,
John le Carré (p)
Teprve po přečtení předlohy jsem pochopil, že filmová adaptace nemohla být natočena přehledněji. Naopak obdivuji, jak obratně nás filmaři provádějí labyrintem falešných identit, smyšlených informací a neprůhledných motivací. Pustím-li se do čtení knihy ještě jednou, pak jedině se čtverečkovaným papírem na zaznamenávání schémat vztahů mezi postavami a na vytvoření časové osy vyprávění. Zatímco u jiných knih přehlcených jmény (např. Hra o trůny) se mezi postavami postupně zorientujete, tady tvoří neustálá dezorientace a nejistota podstatu hry, která není v tradičním slova smyslu zábavná, ale funguje jako výborný intelektuální trénink zlenivělého mozku. Asi začínám přicházet na chuť špionážním thrillerům (resp. začínám chápat, že jejich síla spočívá v tom, co mne na nich dříve otravovalo).... celý text
Mandolína kapitána Corelliho
2002,
Louis De Bernières
Rozsáhlý román z velmi sympatického středozemního prostředí mne dokázal poučit o řecké historii, nahlas rozesmát (což se mi u knih stává ještě vzácněji než u filmů) i dojmout (ač ne k slzám). Střídání nálad není samoúčelné a myslím, že docela věrně odpovídá proměnám, jimiž Řecko v běhu času procházelo. Odpovídá tomu i postupné zklidnění zprvu velmi košilatého vyprávění - počet vyprávěčů se s přibývajícími kapitolami zmenšuje, klasický románový styl vytlačuje výstřednější stylistické postupy. Nejedná se o literární zázrak, "jen" o vtahující, s fakty svědomitě pracující, dobře vyladěný a příjemný dojem zanechávající příběh o nerovném střetu krutostí války s radostmi života. Jestli vám je blízká mentalita Italů nebo Řeků, jděte do toho.... celý text