Medunkavera
přečtené 297
Dějiny umění 1
1977,
José Pijoan
Dějiny umění. To je ta správná ozdoba knihovny. Měli jsme deset dílů a pamatuji se, když někdo přišel na návštěvu, hosté se po nich hnali a lačně si je prohlíželi. Vůbec jsme je nemohli donutit, aby si konečně sedli a vypili si kávu. Nejsem si teď úplně jistá, ale první díl stál něco okolo osmset korun. Je to možné? A i další díl něco okolo šestiset.. Akorát vím, že ty knihy byly strašně drahé. A byli jsme hrdí na to, že je máme. Však jsou krásné. Krásné fotografie a zajímavé čtení.... celý text
Klukovská hra
1984,
Johan Fabricius
Nahlížím do své knihovny, co si tak dnes začít číst. A narazila jsem na tuhle knížku a kategoricky jsem řekla: NE! NE! Ale pozor! Kniha je tak perfekně napsaná, scény popsané tak, že si to dokážete perfekně představit. Proto jsem si řekla ne. Ale.. na mně nedejte. Kniha je fakt super, ale podruhé bych to prostě nedala..Brr..... celý text
Já, písnička 1
1995,
* antologie
Jéé, teď jsem tu objevila tuto knížku a hned se mi vybavilo, že náš syn měl hudební nadání a tak jsme ho přihlásili do Lidušky. Nejdříve zpíval, pak foukal na flétničku a pak chtěl hrát na kytaru. Tak jsme mu koupili kytaru. Pak se to nějak vytratilo do ztracena. Už je to 27 let.... celý text
Už zase skáču přes kaluže
1976,
Alan Marshall
Velký obdiv. Ano. Mám velký obdiv k malému chlapci Alanovi, který se dokázal poprat s tak těžkou nemocí, kterou měl. Moc ho obdivuji, že musel snášel tolik bolesti a to, že musel být půl roku v nemocnici. Být v nemocnici: hrůza pro každého z nás. Ležet na cizí posteli, mít okolo sebe cizí lidi . . Nemůžete nic. Nic. Jen ležet. Alan měl úúžasně čistou duši - jak už děti mívají. To na nich obdivuji. A tak si získal náklonost všech, se kterýma ležel na pokoji. Však i oni obdivovali jeho odvahu se se vším poprat. Také měl milující, klidné a rozumné rodiče, kteří mu dodávali sílu. To byla velká podpora. Pak se mi moc líbilo, jak se k němu chovali i jeho kamarádi. Jak přistupovali k té jeho nemoci: prostě ho brali, jako sobě rovného. Prostě ho brali, jako že je jeden z nich. Ale více, než knihu, tak mám ráda náš krásný český film: Už zase skáču přes kaluže. Ve filmu se chlapec nejmenuje Alan, ale Adam. A je to jeden z nejkrásnějších starších filmů, na který se vždy - když ho dávají - podívám. Prožívám všechny ty bolesti, zklamání i výhry malého Adama, kterého ztvárnil nádherně Vladimír Dlouhý, který už bohužel není mezi námi a kterého jsem měla ráda. Vždycky, když hrál v nějakém filmu, bylo to hezké. Tento film mám i ve svém PC, ale na tom malém monitoru to tak není působivé, jako v televizi. A teď už nečtěte, napíši konec filmu, který se mi hrozně líbí. + SPOILER +SPOILER Nečtěte. Maminka a tatínek stojí před svým domem. "Maminko, co to bylo za rajťáka, co se prohnal kolem našeho domu?" "To byl přece náš chlapec, tatínku.." Nádhera. Film končí a já ještě chvíli pláču.... celý text
Claudius bůh a jeho žena Messalina
1972,
Robert Graves
Když jsem dočetla Já, Claudius, vrhla jsem se na tuhle knihu, ale ta už mi v mysli nijak neuvízla. Neumím vysvětlit proč. Však už je to víc, jak třicet let. A tuhle knihu jsem nenechala zmoknout. Pak už jsem žádné knize neublížila. Protože to, co jsem udělala s Claudiem mě straší dodnes.... celý text
Já, Claudius
1985,
Robert Graves
Knihu jsem četla v roce 1988. Líbilo se mi číst o té době. Bylo to velice zajímavé. I když to bylo těžké čtení a u někerých postav jsem si nemohla zapamatovat, v jakém poměru jsou k vládci a jakou funkci zastávají. Naštěstí je v knize zobrazen rodokmen. Tak jsem si rodokmen nakreslila zvlášť na papír a když bylo třeba, mrkla jsem na toho "pavouka" a hned jsem věděla, kdo je kdo. A opět na sebe musím žalovat: Seděla jsem na chalupě na lavičce, bylo krásné léto, náádherně. Užívala jsem si příjemné čtení a v tu chvíli přijel na chalupu i manžel. Knihu jsem odložila na lavičku a šla jsem mu naproti. Vynášeli jsme věci z auta a v tu chvíli se spustil šílený déšť. Ale to bylo jako byste řekli: teď! Bez nějaké předtuchy, bez nějakého varování. Jako.. že by se hnaly mraky, zatáhlo se, nic. Šílený déšť. Zachraňovali jsme, co se dalo. Prostě všechno, co bylo zrovna venku a nemělo by zmoknout. Ááále na tu knížku, kterou jsem nechala na lavičce, jsem zapoměla! Když jsem si na ní vzpoměla a šla pro ní ven a vzala jí do ruky, tekla z ní voda. Bylo mi hrozně. Byla to úplně nová kniha. Nepřiznala jsem to. Dala jsem jí na půdu, kde bylo takové vedro, že se tam nedalo vydržet. Kniha vyschla, ale jak vypadala! To si dovedete představit. Pak jsem to s pokorou přiznala. A koupila novou.... celý text
Posmíval se konipásek
1985,
Josef Kainar
Hezké básničky a krásné ilustrace Zdeňka Milera. Alenka, užaslá všecka, viděla prvního šnečka. - Maminko, maminko, mámo, co to tu ujíždí samo? Autobus pro pány mravence? To jsme se nasmáli Alence! Hezké, ale . . Nejdříve bych měla vysvětlit dětem, že posmívat se někomu není hezké.... celý text
Eva tropí hlouposti
1944,
Fan Vavřincová (p)
Tuhle knížku mi také dala maminka. Jako svůj největší skvost. Mám to vydání z roku 1944. Uvědomuji si, že jsem tuhle knihu - jako malá holka - četla několikrát. Vlastně pak . . už jsem žádnou knihu nečetla dvakrát.. Moc se mi líbil film. Nataša Gollová tam byla úchvatná. Nejvíc se mi líbilo, když ke své tetičce lezla oknem a ta neustále štrikovala a Eva - celá zasněná a zamilovaná - jí rozmotávala ty klubíčka..... celý text
Nejkrásnější česká říkadla
2017,
kolektiv autorů
Moc hezká knížka. Jsou tam říkadla, která mi říkávala moje maminka, když jsem byla ještě maličká. A pak jsou tam i nová a jak píše katka_dv, tak některá se mi také nelíbila. Ale co se mi hodně líbí.. tak obrázky. Moc hezké. Krásné, srozumitelné obrázky. Nejvíc se mi líbí ta mašinka.... celý text
Tess z d'Urbervillů
1956,
Thomas Hardy
S Tess jsem vše prožívala, jak to měla těžké. Také to byla těžká doba.
Stařec a moře
1972,
Ernest Hemingway
Četla jsem hned, když kniha vyšla. No.. kniha, ona je to taková spíše knížečka. Malá, ale tím, co je v ní, velká. Moc se mi to líbilo. Líbily se mi ty myšlenky. Vše je vlastně napsáno v anotaci. Také.. hezká obálka knížky. Jednoduchá, ale zajímavá. Vlastně to vypadá jako ulomený kus LP desky..... celý text
Láska na míru
2006,
Harville Hendrix
Hezké. Takové výpravy do duše lidí. Ukázka ze sezení [+SPOILER] Marla (mluví tíše, beze stopy hněvu): "Minulou noc jsem ležela v posteli a pokoušela se Peterovi vylíčit důležitý sen, který na mě silně zapůsobil. Při vyprávění jsem ho znovu prožívala. Najednou jsem si všimla, že Peter jen sem tam prohodí nějaké hm...hm...ano, ve skutečnosti vůbec neposlouchá. Hrozně mě ranilo, že mě nebere vážně, otočila jsem se zády a plakala jsem. Tolik mi na tom snu záleželo, ale jeho to vůbec nezajímalo." Harville. "Dobře Marlo, teď bych rád, abyste se obrátila přímo na Petera a všechno, co jste právě řekla, vyjádřila jednou větou." Marla se obrátí na Petera a mluví stále stejně bezvýrazně. "Ranilo mě, že jsi vůbec neposlouchal, když jsem ti popisovala sen, který byl pro mě tolik důležitý." Harville: "Petere, teď bych chtěl, abyste to po Marle opakoval tak, aby věděla, že jste ji správně rozuměl." Peter: "Pokoušela ses vylíčit mi sen, který pro tebe moc znamenal, znovu jsi ho při tom celý prožívala, ale já jsem tě neposlouchal." Marla: "Ano, tak to je." . . . . . . . . . V knize jsou různé ukázky sporů mezi partnery a to, jak tyto situace terapeut navrhuje řešit. Moc zajímavá kniha.... celý text