Mermaid přečtené 146

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Thrillery běžně nečtu, ale tady jsem udělala výjimku, už anotace mi prišla poutavá. A nelituji. Jistě, víte poměrně brzy, jak kniha asi dopadne, ale i cesta může být cíl a četbu jsem si užívala. I když je příběh místy trochu děravý, není to nic hrozného. Hrozný je jen fakt, že i takoví lidé opravdu žijí mezi námi.... celý text

Skleněný zámek – Vzpomínky na dětství 2008, Jeannette Walls

Kniha velmi dobrá, určitě nenudí. Rodiče autorky jsou nicméně typem lidí, kterým bych děti odebírala, mohli být geniální jak chtěli (nebo to spíš předstírat), ale jejich nezodpovědnost a neschopnost vychovávat děti je očividná. Rodičovství je i trochu sebeobětování se, takový krok ale udělali snad jen jednou, dvakrát, jinak je hnala sobeckost a nejspíš i duševní poruchy. Tohle je skutečná Amerika, pod blýskavým staniolem.... celý text

Z Paříže do Paříže 1980, Joseph Joffo

Tuto knihu bych označila jako dobrý úvod do problematiky druhé světové války a tzv. Židovské otázky. Z tohoto důvodu je vhodná zejména pro starší děti, ale to určitě neznamená, že si na své nepřijdou i dospělí. Jen neobsahuje žádné velké "drasťárny", snad mimo jedné části je to kniha dobrodružná, nikoliv děsivá. Přiznám se, s určitou omluvou, že mne chvílemi i napadalo, že toho štěstí mají kluci neobyčejně mnoho a také, že se mi potvrdilo, že ve Francii byla válka celkově mnohem mírnější. Tady (a vůbec dále na východ) by totiž jejich zážitky byly úplně jiné. (viz např. tématicky podobné Nabarvené ptáče, které doporučuji, ale stojí na opačné straně - je jen pro silnější povahy). Z Paříže do Paříže je pěkně napsaná kniha na zajímavé téma a zaslouží si plný počet bodů, ale akce jí trochu chybí. Vzhledem k tomu, že se jedná o autobiografii, chce se mi dodat: "Naštěstí!"... celý text

S duší Japonky 2016, Denisa Ogino

Dá se to číst, ale jen pokud jste fanoušci prvního dílu. Což může být zároveň trochu kontraproduktivní, protože tím pádem si ho asi i pamatujete a některé zážitky jsou ve dvojce popsány znovu, jenže jinak. Takže čemu pak věřit? Taky celkový děj je už poněkud méně zajímavý, odehrává se totiž skoro celý na Slovensku, což není žádná velká exotika. Je to prostě už trochu nastavovaná kaše. Pokud jde o Denisu O. (nyní Cabadajovou), doufam, že je stále spokojená, dle knihy mi přijde, že její druhé manželství je spíš "z rozumu", ale to vlastně není až tak důležité. Držím jim všem třem palce.... celý text

Romeo & Julie 2300 1982, Vladimír Páral

Tuto knihu jsem četla několikrát, připomíná mi vykreslením budoucnosti Bulyčovu Alenku a zápletkou neodbytně samozřejmě i "Hodíme se k sobě, miláčku?". Je to taková milá retro sci-fi, dokonce s budovatelskými (Páralovskými) prvky. Nepůjde tedy asi o případ, kdy si říkám, jak bych se na místě hlavních hrdinů zachovala já sama, na to je děj asi už příliš nereálný, ale kniha se čte dobře. Za mě nej od autora, kterého jinak zrovna moc nemusím.... celý text

Tři životy Lídy Baarové 2010, Ondřej Suchý

Osm 2017, Radka Třeštíková

K první knize od RK jsem se dostala teprve pred měsícem a tohle byla moje treti, takže jsem si už zřejmě zvykla na ten styl vyprávění, na dlouhé věty, které obsahují kromě popisu činnosti dané postavy i její myšlenkové pochody a často i příčiny a důvody. A ne, nevadí mi to. Navíc pokud jste někdy vztah hledali, žijete v něm, máte děti, nebo všechno dohromady a pokud vám nechybí špetka sebereflexe, tak se v některých myšlenkách určitě najdete. No a teď příběh. Detektivky považuju všeobecně za docela nudný žánr, kde se opakují pořád ty samé postupy, takže je nečtu. Tohle jako detektivku neberu, zápletka byla docela zajímavá, ale jak je bohužel u autorky zvykem, ke konci už trochu odbytá a osudy postav se řítily samospádem kamsi, kde už by mě to možná přestalo bavit číst. Takhle jsem si to užila, je to odpočinkové, je to zábavné, ale je to občas na hraně. Někdy si říkám, že my bychom s paní Třeštíkovou napsaly skvělou knihu.☺️ Trochu tomu chybí a oxymórony to nejsou. Těch tam naopak pár přebývá. Já bych to zeditovala hned. Takže jedna hvězda dolů, ale na další knihu se budu těšit.... celý text

Čekání na Bojanglese 2017, Olivier Bourdeaut

Myslela jsem si, že mě to nedostane, dlouho jsem si to myslela... ale dostalo. Krásně napsané, Bourdeaut slovy doslova maluje, celé jsem si to představovala jako film. Snad po tom materiálu nějaký dobrý francouzský režisér brzy skočí. A to "francouzský" bych podtrhla, má to prostě jednoznačnou poetiku. Knihu doporučuji a myslím, vlastně jsem si jistá, že ji budu občas dávat i jako dárek.... celý text

Amerikána 2017, Chimamanda Ngozi Adichie

Romeo a Julie z Afriky. Proč ne? Jenže Julii Ifemelu je docela těžké si zamilovat, protože ta holka se moc sympaticky nechová. Často vystupuje nadřazeně, pozérsky, pomlouvá, neváží si vztahů, které má. Vztahů nejen mileneckých, ale i rodinných a kamarádských. A píše blog. Přiznám se, že právě kvůli němu jsem chtěla knihu v půlce odložit. A dělala si výpisky. Jenže by nemělo smysl ji s čímkoliv konfrontovat, protože já jsem "privilegovaná bílá" (i když tedy jen východoevropská lůza) a pro takové existuje jediný recept: poslouchat a mlčet, nediskutovat. Není možné připustit, že by to někdo mohl mít těžší, než černoši, na to rovnou zapomeňte. Takže si dovolím jedinou poznámku - nemám ráda, když návštěva přijde, sní a vypije na co přijde a následně reptá, že to bylo málo, nebo to bylo málo slané. Není většinou nezbytné zůstávat tam, kde se nám nelíbí. Pokud tam ale jít chceme, nepočítejme s tím, že nám hostitel hned dá dceru a půl království. Proč by to dělal? Zajímavé je, že jsem knihu vyhledala z osobních důvodů, ale většinu otázek jsem v sobě otevřela až při jejím čtení. A musím s lítostí přiznat, že mě to od afričanů začalo vzdalovat, což jsem skutečně nezamýšlela. Pokud by mělo být na tomto kontinentě vše tak, jak líčila Ife, včetně jakési normalizace trestné činnosti (kdo něco spáchal, toho neodsuzujeme, zasmějeme se tomu společně), pak si nejsem jistá, že najdeme společnou řeč. Jediný recept, který mě napadá je, že k bílým přestanou vzhlížet, vyřeší si ten interní rasismus (kdo je světlejší, je krásnější? WTF?) a zapomenou na minulost, když jsou tedy ten rozvojový světadíl, který má to nejlepší před sebou. No a že jsem Ifemelu moc nefandila a konec mi přišel nesprávný, to už dodávám jen tak, okrajově.... celý text

Krev mé krve 2000, Helen Grace Carlisle

Román bez čárek, ve kterém prostá a dobrá (nenapadá mě vhodnější výraz) Mary popisuje velkou část svého života. Dívka, žena, matka. Všechno by bylo idylické, kdyby to nebyl lidský život. Ta rodina je prakticky metaforou tehdejší společnosti. Úspěšný, snaživý architekt; inteligentní, leč naivní socialistka; prostá, ale pracovitá dívka no a pak gauner. Čtyři děti, krev Maryiny krve, mezi něž ovšem rozděluje lásku stejnoměrně a pro každého z nich je schopna obětovat sama sebe. Přesně taková má mateřská láska být, ačkoli vážně nevím, jestli je to správně. Příroda to zařídila... Znám ale ze širšího okolí jeden velmi podobný vztah matka-syn a klidnou mě to nenechává. Kniha se mi velmi líbila, nicméně, doufala jsem v trochu jiný, romantičtější konec, vykoupení hříchu. Nestalo se, nevadí. Doporučuji k přečtení. Jednou se k ní vrátím.... celý text

Lída Baarová stále fascinuje 2016, Ondřej Suchý

Vzhledem k tomu, že jsem toho měla načteného o LB už dost, čekala jsem, že mi to pan Suchý tak nějak utřídí, srovná. V mnoha ohledech si totiž různé zdroje protiřečí. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už jsem na to kápla se tam připletlo zase svědectví pana Motla a nevím jistě nic :-) A tak to má asi být. Dokumentární, poměrně čtivé, oceňuji nestrannost autora. Jediné, co mě nebavilo, byla sekce s dopisy mladých obdivovatelů herečky. Ačkoliv se jedná plus mínus o mou generaci, bylo to pro mě nezáživné.... celý text

Dánská dívka 2011, David Ebershoff

Tak nevím, kniha je napsaná velice hezkým stylem. Ale po pár kapitolách se to celé tak nějak stále zacykluje. Dá se říct, že i děj začne být příliš předvídatelný a ačkoliv bych to zpočátku neřekla, přestalo mě to bavit. Snad i proto, že jsem si neprozřetelně přečetla, že se skutečností to zase tolik společného nemá. Je to zvláštní směs pikanterie a nudy.... celý text

Ten sen 2009, Martina Formanová

Za mě možná i nejlepší kniha od MF. Ona prostě psát umí a nepřestává mě tím překvapovat. Jistě, není to žádná "haute littérature", ale jako oddechovka dobré. Taková karmická kniha, dalo by se říct. Víc tu prozrazovat nebudu, žádné spoilery. Nicméně, věta "Přináším sem čerstvý sexuální vítr přímo z ulice!", ta mě bavila speciálně. Na to si musím někdy na úřadě vzpomenout.... celý text

Případ Pavlína 2014, Martina Formanová

Původně jsem chtěla ohodnotit na méně, než "Skladatelku", ale když se příběh rozjel, kniha se četla dobře. Mám také ráda biografie, daleko líp se pak do postav vcítím a nejlepší příběhy píše sám život. Co k tomu dodat? I taková byla doba...... celý text

Dítě Bridget Jonesové 2016, Helen Fielding

Helen to zase vytáhla trochu výš, dá se říct, že takhle už bych si představovala i film (který jsem ještě neviděla). Má to ten filmový humor i příhody a snad poprvé jsem se za Bridget ani nestyděla. Krátká jednohubka s romantickou zápletkou, jediná kniha z těch čtyř, kterou bych si asi přečetla znova. Na většinu předchozích už totiž asi nenajdu odvahu. Budiž mi moje komentáře zde dostatečným varováním. Tentokrát je to čistá 4-hvězdičkovka, snad i na tu pátou by si povyskočila.... celý text

Bridget Jonesová: Láskou šílená 2014, Helen Fielding

Toto byl zatím nejlépe napsaný díl ze všech. Nelze samozřejmě srovnávat s filmem, který není, ale bylo poznat, že autorka spolu s Bridget (trochu) dospěla a nechala si spoustu těch šílených a nepravděpodobných náhod a nehod z předchozích dílů od cesty. Nebo HF třeba konečně jen někdo radil, nevím. Každopádně tato kniha je uhlazenější a nebojím se říct milá, ačkoliv ten fekální humor je totálně, ale totálně otřesný a nevěřím tomu, že by pobavil třicetileté koloušky. Maximálně tak čerstvé teenagery. Taky mi bylo protivné, jak neustále používala zvolání jako "ÓÓÓ, já jsem myčka/pračka/nějaká osoba, podívejte se na mě, jak jsem dokonalá". Tento styl humoru rovněž nechápu a rovná se to termínu "nafoukaní ženáči", který byl v předchozích dílech používaný snad stokrát. Proč??? No a ještě bych mohla pokračovat. Teď to vypadá, že je to vlastně celé hrozné. Není. A kdo to napsal, ten první dva díly viděl maximálně v televizi. :-D Pořád ale platí, že Bridget dávám zas o jednu hvězdu víc, než by si asi zasloužila, a to z jakési nostalgie. Není to excelentní veledílo, ale lepší nadprůměr a na odreagování stačí. Jdu číst (zatím) poslední díl.... celý text

Bridget Jonesová – S rozumem v koncích 2004, Helen Fielding

U tohoto dílu už vůbec nechci srovnávat s filmem, tam byla ta zápletka prostě lepší! Bridget byla v knize opravdu s rozumem v koncích. Jinak by se nemohla chovat tak nereálně, nelogicky, často mi tím byla až protivná a uprimně jsem netušila, co na ní Mark ještě vidí?! Taky tam byla urputná snaha o nějakou legraci. Co nejhoršího by se asi tak mohlo stát? Stane se to! V knížce určitě. Víc tu část se svatbou považuju za hodně špatnou, je typickým příkladem výše uvedeného, plus ještě nemožná agitka singlů. V prvním díle bylo většinou vše řečeno lehce, mezi řádky, tady si nejsem jistá, jestli by se pod to někdo svobodný podepsal. Kniha měla i své světlé okamžiky, ale hodně bych proškrtala.... celý text

Deník Bridget Jonesové 1998, Helen Fielding

Vzpomněla jsem si, jak jsem Bridget četla poprvé. Byla sem nadšená a říkala si, jak by bylo hezké ji vidět ve filmu. Někdo mě vyslyšel, až na to, ehm, že se mi moc nelíbil. Chyběla tam spousta scén a asi jsem si to celé představovala trochu jinak. Po skoro dvaceti letech (!!!) je všechno naopak. Filmy jsou z těch, které v televizi neprepnu a všechny knížky jsem si teď naordinovala jako vlastní čtenářskou výzvu. Nemělo to být těžké, dost jsem se těšila. Ale nakonec to občas výzva byla. Hodně balastu, zvláštního přeskakování, až moc katastrof...myslím, že tomu opravdu pomohlo odlehčení na filmovém plátně. Nicméně z nostalgie dávám 3*, i za to, že mi celou knihu v hlavě poctivě odříkala Martina Hudečková. Toho hlasu už se prostě v souvislosti s BJ asi nezbavím.... celý text

Dobře mi tak 2014, Radka Třeštíková

Tak jsem si uvědomila, že touto knihou už mám přečtené od RT všechno a můžu srovnávat. Prvotinu psala ještě trochu jiným stylem, což není špatné, brala bych to dokonce jako plus. Ale - hlavní postavy mi byly snad všechny nesympatické, femme fatale dokonce hodně a ten důležitý okamžik, který zde nechci prozrazovat, ten je popsaný i odůvodněný tak plytce, že skoro nevím, proč se s tím nadělalo pak tolik povyku. Postavy měly vývoj, ale celé to bylo na moc chatrných základech. Paní Třeštíková to umí líp. Vlastně bych tuto knihu označila za její jednoznačně nejslabší.... celý text

Skladatelka voňavého prádla 2009, Martina Formanová

MF je cílevědomá a upřímná. Chce se mi napsat "americky" upřímná, ale tam se zase věrně a v superlativech odhalují jen ty příjemné stránky života, takže, co já vím, asi to bude mít v genetické výbavě, jít bez skrupulí s kůží na trh. Nemusím si ani číst komentáře, abych věděla, že ji to spousta lidí dá sežrat. Hlavně těch, kterým chybí osobní odvaha a koukají přes plot na sousedovu zelenější trávu. No asi tak, Martina má jistě do jeptišky daleko, ale napsat toto chlap, dostane se mu v nejhorším shovívavosti, v nejlepším velebení, jaký že je to kanec. Jenže MF musí mít osobně velké charisma, to je totiž TO, čemu nakonec všichni podléháme. Navíc mě opravdu překvapila, že umí psát. Nevidím důvod těch pět hvězd nedat. I za to, že došla do cíle. A ne, nebylo to přes mrtvoly, jak se tu někdo snaží tvářit...... celý text