Mermaid přečtené 146

Velký Gatsby / Poslední magnát 2008, Francis Scott Fitzgerald

Dvě různé knihy, dvě odlišná hodnocení, jedno mají však společné - Fitzgerald osciluje mezi genialitou a příšerně-rozvláčným-příběhem, u kterého si vážně nejste jisti, že vůbec nějak dopadne (což se u Posledního magnáta potvrdí), občas je v knize něco řečeno a pak zase vysvětleno jinak. Nedalo mi to, abych si během četby jednak nezosobňovala samotného autora i jeho manželku, podle Allenovy Půlnoci v Paříži, ale v první části také nejnovější filmové zpracování Velkého Gatsbyho. A bojím se, že to mohlo trochu ovlivnit můj úsudek. Velký Gatsby - nepamatuji si, že bych kdy označila film lepší knihy. Tím spíš, že Hollywood románové předlohy většinou tak "zmrší", že lituju, že jsem si to vůbec pouštěla (příkladem za všechny budiž Gejša). Tady ale - snad i proto, že i autor byl Yankee, že je příběh ryze americký, to zvládli. Nemůžu si odpustit poznámku, že ve filmu bylo téměř vše mnohem promyšlenější, závěr vygradovanější, charakteristiky postav lépe seděly k jejich činům. Samozřejmě je lehčí příběh domyslet, než ho vytvářet znovu, ale přesto - pro příště tedy asi výjimečně raději shlédnu film. Poslední Magnát - zde obzvlášť vynikne občasná zmatenost a neudržení jedné dějové linie. Omluvou pro autora může být zejména skutečnost, že příběh není dopsaný a věřím tomu, že by jej dokázal ještě "učesat". Předpokládaný konec, tak jak si prý F.S.F. dělal k němu zápisky a jak se s ním údajně svěřoval svým známým je dost složitý a zmatený ale opravdu si myslím, že je v tom autor nevinně, tak to hodnotit nebudu. Celkový dojem: za úžasné pasáže 5*, vzhledem k výhradám výše jde jedna dolů.... celý text

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane F. (p)

Během mé docházky na ZŠ nesehnatelná kniha, dostala jsem se k ní konečně až před pár lety, kdy jsem byla ale už mnohem starší než hlavní hrdinka a nebyla jsem si předem jistá, jestli mě román ještě zaujme. Zaujal. Christiana prožívá děsivý příběh, během kterého dospívá, stárne (myšleno obrazně) a skoro umírá. Dělá to, co byste VY neudělali, je jako kamikadze a VY s tím nemůžete nic dělat. Nakonec - s její minulostí je neuvěřitelné, že se dožila dnešních dnů. Jde o skutečný příběh, což je znepokojivé, a proto vzrušující. Další kniha, kterou bych zařadila do povinné četby.... celý text

Rychlé šípy 2007, Jaroslav Foglar

Motýlek 2005, Henri Charrière

Četla jsem i s druhým dílem jako jednu knihu, přesto budu hodnotit samostatně, protože každá z částí na mě zapůsobila jinak. První díl Vás nemůže než strhnout. Osobně vyhledávám příběhy podle skutečných událostí, ale tady je potřeba přijmout nejprve několik faktů: 1) Víc než kdy jindy jsem si uvědomovala, jak je taková autobiografie subjektivní a docela dlouho mi trvalo si zvyknout, že ať řekne Moty cokoliv, vždy mu ÚPLNĚ VŠICHNI (včetně jeho logických oponentů) dávají za pravdu, jednají s ním jako s rovným, volí ho za svého zástupce. Motýlek je prostě vždycky nejchytřejší a vždy má pravdu. Je to otravné, ale v půlce knihy už jsem to ani nevnímala. 2) Druhou skutečností je údiv nad tím, jak jeden člověk mohl stihnout prožít tolik věcí. Měla bych chuť si přečíst i "Antimotýlka", o kterém je v knize zmínka, ale nepodařilo se mi jej zatím dohledat. Osobně si myslím, že si Moty spoustu historek vypůjčil od svých spoluvězňů, možná i kompletně vymyslel, ale nechci mu křivdit. Další výtky se týkají až druhého dílu, takže je zde uvádět nebudu. První díl ale budu hodnotit komplexně - jde o velice čtivou, napínavou, a dobře napsanou knihu, která nemá snad žádná hluchá místa. Pokud se rozhodnete ji přečíst, jsem přesvědčená, že litovat nebudete.... celý text

Motýlek 2. díl 1991, Henri Charrière

Zklamání, po výborném prvním dílu byl tento o poznání méně akční a poměrně ubrečený. Motýlkovi zůstala jeho subjektivita, pořád má v životě to neskutečné štěstí, že mu všichni nadšeně naslouchají a dávají za pravdu, což je trochu (myšleno ironicky) monotónní. Dozvíme se více o případu vraždy, která spustila celou tu ohromnou lavinu událostí a Motýlek tvrdí, že je napravený, nicméně já v pozadí mnoha událostí cítím levotu, kterou ovšem nechce přiznat a tváří se navíc strašně apoliticky a patrioticky. Je ale jasné, že přiznat se v knize ke zločinům, které spáchal ve Venezuele by byla hloupost, přece jen tam žije. Takže pokud chcete vědět, co se s Motym stalo (a po prvním díle věřím, že budete chtít), shoďte veškerá očekávání a pusťte se do čtení. Tenhle galejník je přese všechno sympaťák :-)... celý text

Bestiář 2007, Barbara Nesvadbová

Kniha měla své světlounké okamžiky, ale daleko víc bylo těch slabých. Nakonec mě nejvíc pobavila postava, na jejíž jméno si nevzpomenu, ale ve filmu ji hrál tuším Vašut. Od té doby, co jsem měla "tu čest" chvíli spolupracovat s exmanželem Nesvadbové, Březinou, jsem si jistá, že to napsala podle něj. A úplně přesně, takže talent má ;-)... celý text

Sophiina volba 2005, William Styron

Saturnin 1999, Zdeněk Jirotka

Miluju ten humor! Teta Kateřina: "Podávat rakvičky v mém věku je krajně nevhodné!" :-D Je mi jedno, jestli Saturnin kopíruje Jeevese nebo ne, i v TV se na to ráda podívám :-)... celý text

Na Větrné hůrce 1973, Emily Brontë

Poetický název, znepokojující čtení. Hlavní postavy se k sobě chovají tak zvláštně a přestože se milují tak zle, že jsem kolikrát netušila, co si o tom myslet. Rozhodně to není dívčí románek, ale přes všechnu nehostinnost kraje, nejednou jsem zatoužila zajet se podívat na nějaké to vřesoviště. Ke čtení doporučuji pouštět stejnojmennou (Wuthering heights) píseň od Kate Bush.... celý text

Miláček 1972, Guy de Maupassant

Četla jsem na ZŠ, četla jsem na VŠ a stále se mi kniha líbila, určitě se k ní ještě vrátím. Atmosféra, intriky, lži, všechno zabalené do pěkné slupky tehdejší doby a přece tak současně prohnilé ;-). Doporučuji!... celý text

Kytice 2009, Karel Jaromír Erben

Úžasná básnická sbírka, kterou pro mě nepřekonala žádná jiná. Na základní škole byly doby, kdy bych odříkala zpaměti mimo Záhořova lože celou Kytici a pak to doplnila ještě verzí od Semaforu. Skvělé spojení básnického řemesla, života a tradic "obyčejných" lidí a hororu. K tomuto nemám co dodat 10*... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Z této knihy přímo čiší, že autorka, stejně jako románová hrdinka Dora, musela strávit neuvěřitelné množství času přípravou v archivech, knihovnách a přímo na místě, odkud bohyně pocházely. Klobouk dolů před její důkladností! Ta měla bohužel ale ještě vedlejší efekt, aneb - Bylo by škoda všechny ty informace v knize nepoužít. Román je tedy zahlcen dlouhými pasážemi, které mají přibližovat celou Surmeninu kauzu, ale v naprosté většině nejsou natolik důležité, aby je stálo za to pozorně číst. Přiznám se, že jsem občas přeskakovala. Pro Doru bych si přála happyend, který nepřišel a přestože to nelze autorce vyčítat (ani skutečný život tak často nekončí), byla by to asi věc, kvůli které bych po knize znovu sáhla. Takto o tom přesvědčená moc nejsem. Na film ale zajdu.... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Tuto knihu jsem od slečny Tučkové četla jako první a musím říct, že na mě dost zapůsobila. Nevím, jestli je to proto, že jsem brňačka a všechny ty reálie jsem si mohla promítat do skutečných míst. Bohužel někde v polovině se něco zlomilo a éra komunismu už mi přišla o dost méně zajímavá, řekněme, že je to i z důvodu, že čtenář si zvykne, že ho neustále něco šokuje a napíná a pak mu to vezmou. V každém případě ale "Vyhnání" ovlivnilo můj pohled na brněnské Němce, rozhodně jsem pochopila, že zdaleka ne všichni si tento osud zasloužili, už jen proto, že nesouhlasili s tím, co se za války odehrávalo. I když ubírám jednu hvězdičku, celkově se mi kniha líbila více než "Bohyně".... celý text

Už je tady zas 2013, Timur Vermes

Zvláštní kniha. Už proto, že hlavním hrdinou je Hitler a v knize vystupuje jako sympaťák. Nakolik jsme se na něj mohli dřív dívat jako na největšího zločince všech dob, natolik se nás nyní snaží přesvědčit, že to všechno bylo pro dobrou věc. Otázce holokaustu se ovšem dokola vyhýbá, protože, cituji: "téma židé není vtipné". HAHAHA Román začíná probuzením, které se za celou dobu nevysvětlí (čti: bylo by to moc složité) a končí nesouvisle, dějová linie se najednou zlomí a během pouhých dvou týdnů ostatní postavy prožijí celý půlrok. Jako, kdyby to autora nebavilo, nebo potřeboval rukopis odevzdat nakladateli. Navíc je kniha místy docela nudná, viz dlouhé Hitlerovy úvahy o lidech, kteří nám nejsou tak známí a ty drobné narážky tedy nelze pochopit. Naproti tomu určité charakteristiky, které má člověk (zřejmě i neprávem) zafixovány jako červenou nit života těchto lidí, (například vztah Goebbels - Baarová, atentát na Heydricha) tam nejsou vůbec. Ale to je koneckonců pochopitelné a vůbec by to nevadilo.... Co mi ale přijde obludné, je právě to postavení Hitlera do lepšího světla. Všichni se tváří, že jeho vystoupení je jen hrozná legrace, ale vlastně s tím úplně souhlasí, protože se führera neustále snaží dostat do politiky, Jeho názory tedy nejsou vtipné, ale správné. Obludné je to především z toho důvodu, že právě takhle to začalo i tenkrát. Tak dlouho se prezentovaly a prosazovaly ty "správné" názory pro Německo (a kdo by na to neslyšel, že?), až z toho byla davová psychóza a soused neznal souseda, z Židů byli podlidé a tak dále a tak dále. Plíživé a o to nebezpečnější. Proto to nepovažuju za politickou satiru, ale za vychytralou knihu, která těží ze zájmu těch, kterým to přijde jen vtipné. Přesně takoví byli i lidé v knize a druhý díl by mohl být o tom, jak si Hitlera zvolili s jeho heslem "Všechno nebylo jenom špatné", jak je důležité získat zpět některé území, eventuelně je v zájmu Německa je ještě rozšířit (Vždyť i v Praze a Brně se mluvilo dřív hodně německy, tak co). Bohužel, i tento román mě přesvědčil, že spousta lidí prostě do hloubky a o následcích nepřemýšlí a stejně jako v reálném životě se veze na populistické politické vlně. Platí to jak v Německu, tak i u nás. Jen doufám, že se tady skutečně taky neobjeví někdo, kdo by měl podobné vize, protože jsem si uvědomila, jak zatraceně snadné by to měl... celý text

Nejkrásnější ženská ve městě 2007, Charles Bukowski

Tak nějak mám pocit, že úspěch Bukowského tkví především v syrovosti toho, jak popisuje sex a vůbec věci okolo. A zaráží mě, že kniha byla vydaná poprvé v roce 2001, úplně mi to evokovalo 80. léta. Poslední povídky jsem nedočetla, bylo to pořád a pořád dokola to samé. Pokud chcete něco lechtivého, pusťte si radši v druhém okně porno. Tahle knížka má působit na stejné pudy (i když ani to se příliš nedaří), pro mě je to ale na kvalitní literaturu zatraceně málo. NUDA!!!!... celý text

Kdo chytá v žitě 2000, J. D. Salinger (p)

Ztělesněná nuda poplatná době v které vznikla. Kdysi šlo o kontroverzní román, což se z dnešního pohledu obtížně chápe, protože hranice jsou zatraceně posunuté. Určitě už se nebudu pokoušet ji někdy číst znova. S vypětím všech sil jsem se prokousala na konec abych zjistila, že se vlastně zase nic zvláštního nestalo....... celý text

Nabarvené ptáče 2011, Jerzy Kosiński

Možná nejlepší kniha, co jsem kdy četla! Absolutně mě šokovala, koho také ne a mám vlastně pocit, že pokud má tato kniha v hodnocení od někoho menší počet hvězdiček než 5, tak se v komentářích dočtete, že je to právě kvůli brutálnosti. Chce to silný žaludek a určitě to není kniha pro každého, neměla by se dostat do rukou nikomu pod 16, 17 let. Vyhněme se spekulacím o plagiátorství v tomto díle, které se průběžně řeší a posuňme se dál.... Práva na zfilmování má český režisér Marhoul. Prý je vyfoukl Hollywoodu, kde by to sice nezvládli - jejich pojetí evropského prostředí a mentality je v lepším případě vždy úsměvné, ale v českých podmínkách, řekněme si to na rovinu, pro změnu nejsou peníze. A já bych mu na film tentokrát klidně přispěla, i když si popravdě nejsem vůbec jistá, že něco takového zfilmovat jde. Už jen kvůli požadavkům na dětského herce. Výkon hlavního hrdiny v knize nelze popsat, musí se to přečíst.... celý text

Krvavé jahody 2008, Jiří S. Kupka (p)

Ani díky ní jsem nepochopila, co vlastně přesně vedlo rusáky k tomu, že jednoho krásného dne pochytali svoje soudruhy v zahraničí jako zajíce a odvlekli někam, kde bylo cílem je maximálně eliminovat na životech. Pravda je, že když jsem tenkrát knihu dočetla a na závěr si přečetla, že její protagonistka Věra Sosnarová stále žije (a to dokonce poměrně nedaleko), měla jsem extrémní chuť za ní jet a obejmout ji, nebo tak. :-) Za všechno, co prožila a za to, že to překonala a zvládla i neméně těžký návrat do země, která se k ní zachovala tak macešsky. Kniha je neznámá, což je, podle mě, tak extrémně nespravedlivé, že ji doporučuji a půjčuji na všechny strany i teď, několik let po dočtení.... celý text

Svět podle Garpa 2003, John Irving

Za mě tedy velice přeceňovaná kniha. Když jsem si četla, jakou "revoluci" způsobila v době svého vydání, nechtělo se mi tomu pak ani věřit. Sama Garpova existence, tedy okolnosti jeho početí mi přišly jako absurdní vzhledem k tomu, jak se po zbytek knihy Jenny projevovala. Nějak si nedokážu představit, že by to skutečně udělala. Povídky o cirkusu a o znásilnění kdesi v americkém buranově byly stylově dobré, ale stejně jsem z nich měla pocit, že je autor nemohl uplatnit samostatně, tak je prostě stylem CTRL+C, CTRL+V (pokud by to bylo tenkrát možné) překopíroval do knihy. Pořád jsem čekala na zázrak, který se nekonal. A že to bylo vzhledem k rozsahu knihy hodně dlouhé čekání. Pokud si knihu nepřečtete, tak skutečně O NIC NEPŘIJDETE.... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Velmi dobrá kniha. Trochu mi, pravda, trvalo, než jsem se dostala do děje, protože mě hned z počátku odrazovalo, jak smrt popisuje oblohu, popisuje knihu, popisuje vlastně kde co....Ale pak už mě příběh bavil. Pravda, občas trochu rozvláčné, ale byla tam místa, která ve mě vyvolala dojetí a i kvůli těm pár stránkám by to stálo za přečtení. Velmi ráda se podívám na film, snad nebudu zklamaná. Ale trochu mi tam chyběly informace, co bylo potom? Našla Liesel matku, nebo zůstala u pěstounů? Myslím, že by to vystačilo i na druhý díl.... celý text