mgeisselreiter přečtené 752

Vědomí konce 2012, Julian Barnes

Rozhodně ne tuctové čtení, je to víc na zamyšlení, trochu filozofické. Zajímavé téma, na první pohled běžné a banální, ale ve skutečnosti trochu hlubší. Určitě nejde o oddechové čtení na dobou noc, ale na druhou stranu není třeba v románu hledat nic složitého. 70-75%, 18. 4. 2022.... celý text

Mučivé hodiny 2002, Peter Maas

Román faktu o zajímavé události, ale ze dvou třetin příliš rozvláčný a nezajímavý. V poslední části jsem se konečně začetl, bylo to poutavější, napínavé, ale celkový dojem to jen mírně vylepšilo, takže při 70% dám 3*, 16. 4. 2022.... celý text

Cizinky 2013, Stanislav Struhar

Stanislav Struhar píše dle mě moc pěkně, jeho povídky jsou takové psychologické črty - je třeba trochu domýšlet, co postavy mají na srdci a nahlas neříkají, co je trápí apod. Zároveň píše na zajímavé téma - jako český emigrant odráží tuto skutečnost ve svém díle, což je čtenáři blízké, jelikož vlastně Rakušan píše o Československu. První povídka mě chytla víc (80%) než druhá (70%), celkově 75%, 15. 4. 2022.... celý text

Valachiho svědectví 1987, Peter Maas

Valachi jako první uceleně odhaluje mafii Cosa nostru v USA, o které do té doby kolovaly jen zvěsti. Byl to vlastně první práskač, který nedodržel slib a mluvil. Vzhledem k rozsahu a věrohodnosti informací bylo Valachimu povoleno vše sepsat a výsledkem bylo 1180 stránek strojopisu, které představitelé spravedlnosti USA výjimečně (vzhledem k zákonům USA) povolily zveřejnit. Nejspíš díky dalším tlakům mafie bylo toto povolení zrušeno, ale Peter Maas, který u toho byl a Valachiho zpovídal, mohl s jistými potížemi vydat tuto výpověď. Jde tedy o skutečný, literárně nijak nepřikrášlený příběh, podaný jako dokument, reportáž. Je nabitý informacemi o mnoha mafiánech, rodinách apod., není to tedy úplně čtení na dobrou noc. Dle knihy byl natočen slušný stejnojmenný film v roce 1972, který byl ale zastíněn Kmotrem. Mario Puzo zcela jistě taktéž vycházel k Valachiho písemné zpovědi nebo z Maasova románu, podařilo se mu ale informace lépe pro čtenáře zpracovat a podat. Tato kniha rozhodně stojí za přečtení, je zároveň historickým dokladem a sahá až do začátku 20. století. 75-80%, 12. 4. 2022.... celý text

Ve spárech Aljašky 2015, Jan Kopka

Jan Kopka je má „krevní skupina“, úplně mu rozumím, máme hodně podobný pohled na svět. Navíc nesmírně obdivuji lidi, co všechno dokážou ze sebe vymáčknout v extrémních situacích. Ač Honza je sportovec a ne spisovatel, podařilo se mu napsat 2 výborné knihy, a to nejspíš z toho důvodu, že píše lidsky, přirozeně, poutavě a na zajímavé téma. První kniha (kterou jsem četl v revidované rozšířené verzi pod názvem Cesty peklem a sněhem) popisuje 3 extrémní závody, kdežto tato se věnuje jen jednomu. Na zhruba stejném počtu stran tak v této knize je mnohem více prostoru pro úvahy a smyslu života, o odtržení člověka od přírody apod. Jan též hodně popisuje Aljašku, její obyvatele a zvyky, jde tak vlastně zároveň o zajímavý cestopis, průvodce cestovatele. Tím je ale celá kniha víc roztahaná a neodsýpá tolik jako jeho první kniha, která je hutnější a kompaktnější. Ve výsledku jsou ale obě knihy výborné. 5*. 10. 4. 2022.... celý text

Ovčí deník 2020, Axel Lindén

Netradiční čtení na cca 2 hodiny. Poznámky ze života ovcí a jejich ovčáka mě zaujaly víc než společenské úvahy, se kterými se navíc neztotožňuji s autorem. 70% a 4*, 5. 4. 2022.... celý text

Výlet do hor 1956, Roger Vailland

Román neskrytě vypráví sám za sebe Roger Vailland, který v té době pobýval ve vesničce v kopcích nad městečkem. Tedy alespoň to tak působí, jistě jde z velké části o fikci. Prvních snad 50 stran jsem se nemohl zorientovat, vypadalo to, že čtu komunistický blábol a skoro knihu odložil. Dobře jsem udělal, že jsem četl dál, protože se ukázalo, že jde o velmi zajímavé líčení chodu přádelny, která je součástí mezinárodního konsorcia. Je to cenné svědectví své doby, jak se kapitalistický svět střetává s dělnickou třídou. Komunisté jsou zde líčeni bez předsudků a bez stranění jim, takže čtenář si dokáže udělat obrázek sám, jak moc jsou nebo nejsou ti francouzští komunisté dobří nebo špatní. Po výborném románu Zákon mohu tak doporučit i tento zajímavý příběh. 75%, 4. 4. 2022.... celý text

Norské dřevo 2021, Haruki Murakami

Moje šestá kniha, kterou od Murakamiho čtu, je zároveň asi nejslabší, přestože nejspíš patří mezi nejoblíbenější a nejpopulárnější autorovy prózy. Ta popularita je pravděpodobně způsobená nebývalou sexuální otevřeností, v jedné rovině jde o silně erotické, až do pornografie přecházející dílo, zároveň ale podané dost suchým a strohým vyjadřováním, takže mě tyto pasáže nijak zvlášť ani nepohoršily, ani nenabudily. V románu tentokrát poprvé chybí nadpřirozená linka, takže jde vlastně o realistický román z Japonska podaný v západním stylu, přístupný čtenářům na celém světě. Na druhou stranu druhá hlavní linie románu ukazuje právě na japonskou mentalitu řešit věci sebevraždami. Přiznám se, že do knihy jsem se pořád nemohl nějak dostat, opravdu mě zaujala a dá se říct skoro pohltila až asi v poslední čtvrtině. 70-75%, 2. 4. 2022.... celý text

Rakousko 2017, Christiani Kerry (p)

Bohužel asi poprvé dám Lonely Planet méně než 4*, mám totiž pocit, že knihy s moderní dobou spoléhají na to, že čtenář si vše dohledá a doplní na internetu. Rakousko je tedy takovým přehledem, ale tak, jak jsem byl dříve zvyklý podle knihy kompletně plánovat a cestovat, to už nejde. Kniha je přehledná, dobře se s ní pracuje, ale není tak kompletní, jak bych očekával. 70% a 3*, 27. 3. 2022.... celý text

Cizinci: Dvě povídky 2019, Stanislav Struhar

Sice jen dvě povídky, každá na cca 40 stran, ale po přečtení mě jaksi naplňují, jako bych přečetl celé 2 romány. Jsou psány hutnou, ale přesto lehce stravitelnou formou. Obsah je čtenáři velmi blízký, jelikož hrdiny jsou lidé z Česka nebo z Česka pocházející. Jsou to prosté příběhy obyčejných lidí, reálné příběhy ze života. 80% (Daniel) a 75% (Tillmann), 26. 3. 2022.... celý text

Agent na cizím hřišti 2020, John le Carré (p)

Pro mě příjemné překvapení, autor ve svém věku dokázal napsat smysluplný reálný špiónský román. Děj (zápletka) není sice nijak moc zajímavý, ale samotné líčení všeho kolem naopak je velmi zajímavé. Jen se zcela neztotožňuji s levicově a proevropsky zaměřeným směrem, le Carré prostě na stará kolena vnímá svět trochu jinak. 75%, 24. 3. 2022.... celý text

Cesty peklem a sněhem 2009, Jan Kopka

Kdo má rád extrémní výkony a extrémy vůbec, kdo má rád dobrodružství, reálné příběhy ze života, nemůže tuto knihu vynechat. Jan Kopka je šílenec, ale z knihy poznáváme, že jsou ještě větší blázni než on. Slova šílenec a blázen berte v uvozovkách, je to pochvala. Co člověk v sobě dokáže najít za sílu a vůli, to je přímo učebnicové. Dost už chvály, sežeňte si knihu (která vyšla v roce 2009 a 2015 a také jako první vydání pod názvem Cyklistickým peklem v roce 2006) a přečtěte si ji. Plných 5*, 21. 3. 2022.... celý text

Stohlavá saň 1974, Michail Jevgrafovič Saltykov

Výbor z díla obsahuje 21 povídek, z nichž asi tak tři byly pro mě nestravitelné, většina slušných a pár nadprůměrných. V doslovu jsem se mimo jiné dozvěděl, že autor byl velký satirik, naštěstí tento výbor prezentuje autora hlavně jako romanopisce. Ty nestravitelné, pro mě nečitelné povídky byly právě ty satiry, které jsem vůbec nepochopil. Povídky moc pěkně čtenáři přibližují ruský venkov a ruský lid, ať už panstvo nebo i poddané, z období před zrušením nevolnictví. Miluji tuto atmosféru a v tomto ohledu mě kniha uspokojila. Bohužel výbor zbytečně přidává některé povídky, které do něj nezapadají. Poznámka na okraj: Dobový doslov dokázal z autora, který byl v podstatě šlechtic, udělat socialistu a revolucionáře.... celý text

Sladká pomsta 2020, Jonas Jonasson

Jakože se v románu vyskytuje dost krav, je to kravina. Celé od začátku do konce prošpikováno humorem, u kterého jsem se ale snad vůbec nezasmál. Je to klábosení jenom pro klábosení. Byla by to možná pěkná zajímavá povídka na 10-20 stran a úplně by to stačilo. Spoustu zbytečného, ale na druhou stranu autor vůbec nedokáže lépe přiblížit, vystihnout hlouběji postavy. Vše je jen povrchní. Závěr jde úplně do kytek - žádné vyvrcholení, ale naopak to člověk dočítá jen proto, aby už byl na konci. Bohužel nejhorší autorova kniha (pardon, po Zabijákovi Andersovi), chybí jí lepší nápad, lepší životní postřehy. 60%, 13. 3. 2022.... celý text

Dámský gambit 2021, Walter Tevis

Geniální kniha geniálně napsaná geniálním Walterem Tevisem. To byl prostě koncert. Emocionální, poutavé, čtivé. Plný počet hvězd, 6. 3. 2022.

Lenin: Osobnost, ideologie, teror 2021, Victor Sebestyen

Opravdu detailně propracovaná kniha, kde autor odvedl jistě hodně komplikovanou a náročnou přípravu. Poznáváme Lenina od jeho mládí až do smrti, poznáváme jeho povahu, vlastnosti, ale hlavně je vše zasazené do souvislostí, takže lépe chápeme, jak a proč došlo k revolucím v Rusku a proč se vývoj dále odvíjel a dokonce i v současnosti nyní odvíjí nejen v Rusku, ale v podstatě na celém světě. Velmi poučné čtení, navíc podané tak, že se dobře čte. Čtenář se neztrácí v množství informací a detailech, jak se někdy stává, a to také díky organizovanému členění knihy do kratších tematických kapitol. Rozsah knihy je enormní, uvedených 448 stran je trochu zavádějících, protože formát knihy je trochu větší, písmo je drobné a využití stran je s minimálními okraji. Při tradiční velikosti a sazbě by kniha dosahovala možná k 900 stranám. Dávám plných 5*, 5. 3. 2022.... celý text

Penězoměnci 1992, Arthur Hailey

Pohled do zákulisí jedné velké americké banky se Haileymu nepovedl tak dobře jako do zákulisí výroby aut či do zákulisí letiště. Čekal jsem hlubší, detailnější informace. Přesto jde o velmi dobré, zajímavé a občas i poutavé čtení. Navíc je to zajímavá exkurze do historie roku 1975, jak v té době (bez internetu) bankovnictví v USA fungovalo. 75%, 19. 2. 2022.... celý text

Květinářka z Deauville / Zločin v boudě 1993, Georges Simenon

Dva zajímavé případy detektivní kanceláře "O", jejímž šéfem je bývalý spolupracovník Maigreta velký Torrence a mozkem zrzavý mladík Emil. Simenon své fanoušky prostě nedokáže zklamat, tradičně výborně na malém prostoru dokáže vystihnout charaktery postav i atmosféru prostředí, takže jste rázem součástí příběhů. 80%, 13. 2. 2022.... celý text

Tancuj, tancuj, tancuj 2021, Haruki Murakami

Po přečtení této knihy Murakamiho definitivně přidávám ke svým oblíbeným spisovatelům. Nevím, jak to autor dělá, ale prostě se mi vždycky trefí do mého vkusu. S hlavním hrdinou si perfektně rozumím, nadpřirozena a tajemna je navíc v tomto románu jen tak akorát. Trochu jsem se obával závěru, ale zbytečně. Čtivé (místy výborně, místy trochu méně), napínavé, zajímavé, prostě bezva čtení (i když asi nesedne každému čtenáři). 85%, 12. 2. 2022.... celý text

Prázdniny v Česku 2021, Ladislav Zibura

Zibura se vypracoval na profesionálního spisovatele, a to v dobrém smyslu. Jeho spisovatelský růst je znát knihu od knihy, a přesto zůstává sám sebou. Jeho humor (ač nemusí sedět každému) nevyprchává, ale nesnaží se za každou cenu být vtipný. Takže vyloženě humorné kapitoly (nejen ta s oslem, která mě fakt rozchechtala) se střídají s poznávacími (a Ladislav vyhledává ne tak známá místa a nebo o nich aspoň nepíše jak encyklopedie či cestovní průvodce) a s historicky vzdělávacími. Opět platí, že kniha je kvalitně a naprosto bezchybně provedená se spoustou ilustrací, které knihu velmi příjemně oživují. 75%, 6. 2. 2022.... celý text