Micho86
přečtené 160

Lhář 3
2013,
Jakub Ćwiek
Tuto knihu vnímám jako takový oddechový díl, jelikož jak si můžete ostatně přečíst v podstatě ve všech komentářích, slouží jako příprava na velké finále a nic moc se tam neděje. Díky tomu, že se hrdinové rozdělí a každý si jede svou vlastní dějovou linku, se v celé knize vlastně ani nic moc převratného stát nemůže, protože těch linek je tolik, že zaberou celou knížku. Na scénu vstupuje Lucifer a pekelná knížata, Loki odhalí tajemství své přeměny, Eros s Jenny zapojí do příběhu nové postavy, archandělé se zabaví přípravou války a Bakchus je nucený k hladovce, samostatnosti a zodpovědnosti, což mu jistě neuškodí. Já vím, spousta lidí je zklamaná, že se nic moc nestalo, ale já jsem se stejně dobře bavila, takže se těším na poslední díl.:)... celý text

Lhář 2,5 – Machinomania
2017,
Jakub Ćwiek
Dodatečnou knihu jsem četla po druhém díle, jak je chronologicky zařazena, a možná jsem to neměla dělat, ale stejně jsem si to užila. Bylo to čtivě, sympaticky napsané a dobře jsem se bavila. Nemám co vytknout, občas tam byla v textu nějaká ta hrubka nebo ztracené písmenko, ale nebylo toho nijak moc. Poslední povídka mě překvapila - ani mě nenapadlo, jak to ve skutečnosti je. Lokiho životní příběh je natolik volný a ohebný, že poskytuje spoustu prostoru pro podobné dodatečné povídky, tak snad ještě autor nějaký ten příběh doplní, Lhářova série za to totiž stojí.:))... celý text

Lhář 2
2011,
Jakub Ćwiek
První díl mě bavil, ale druhý se mi líbil víc - povídky mi vůbec nevadí, ale oceňuji, že byl děj druhého svazku ucelenější. Eros a Bakchus jsou bezva postavičky, je s nimi prča a říkají Lokimu "šéfe", tenhle Ćwiekův mytologický mišmaš začíná být vážně okouzlující, těším se na další historky.:)... celý text

Lhář
2011,
Jakub Ćwiek
Vtipné, čtivé, přehledné, krátké kapitoly - jsem nadšená! Loki je můj oblíbený padouch, no vážně, tam kde je on, nezbývá místo pro nudu. Občas se mi zdálo chování některých postav podivné, ale nijak mě to nepopudilo, takže si můžu dovolit brát to jako autorův záměr, v pohodě. Mám neskutečnou radost z toho, že autor zamotal do děje i ostatní božstva a bytosti, a nemůžu se dočkat, kdo další se v následujících dílech k příběhu připojí. A taky jsem samozřejmě zvědavá, co Loki provede s těmi pírky, vy ne?... celý text

Severská mytológia
2018,
Neil Gaiman
Kdyby Gaiman přepracoval Staré řecké báje a pověsti, hned by se to četlo líp, to je tak, když si naučnou knihu vezme na starost přirozený vypravěč, čte se v podstatě sama od sebe. Po celou dobu čtení jsem se dobře bavila a řekla bych, že jsem si většinu i zapamatovala, což je podle mě v případě mytologie častý problém, jelikož tam autoři mají tendence mrskat jeden cizí název za druhým a kdo si to má potom pamatovat.. Vytkla bych autorovi jednu věc - na začátku knihy vysvětluje, že ze severské mytologie se toho moc nedochovalo, takže si dnes musíme leccos domýšlet a upravovat, nicméně Gaimanova verze byla dle mého názoru hodně slabý odvar i na to, co se dochovalo. Hádám, že účelem této malé cenzury bylo posunutí věkové hranice cílové skupiny čtenářů, nicméně pokud vím, germánští bohové se s nikým nemazlili a podle tohoto svazku to působí spíše tak, že se tam nahoře kočovali mezi sebou a nesežrali se jenom díky tomu, že se Loki postaral o všechnu zábavu. Každopádně je to krásná kniha a moc se mi líbila, takže pokud se mytologií nezabýváte (polo)profesionálně, vřele vám ji doporučuji; v opačném případě se nad jejím zakoupením raději ještě jednou zamyslete;)... celý text

Legendy & latéčka
2023,
Travis Baldree
Takové milé čtení, akce tam vážně moc nebylo, ale ani nemůžu říct, že bych se vyloženě nudila, bylo to poklidné a pěkné. Musím říct, že jsem vážně ráda, že nejím sladké, jinak bych tu knihu asi poslintala. Ve světě, který autor vytvořil, se mi celkem zalíbilo, takže nemůžu vyloučit, že si v budoucnu přečtu další díl. Nejvíc bych knihu nejspíš doporučila někomu, kdo má rád akci a fantasy a chce si přečíst něco poklidného, aniž by se příliš vzdálil od svého vybraného vkusu.:)... celý text

Staré grécke báje a povesti
1975,
Eduard Petiška
Tento titul by měl jednoznačně patřit do každé knihovny a kdo se tomu prozatím úspěšně vyhýbal, bude mít v životě velké mezery, vážně, věřte mi a přečtěte si to, radím vám dobře. Mytologie všeobecně mě moc baví a ta řecká v podání Eduarda Petišky se mi zdá příjemně stručná a přehledná. Hádám, že cílová skupina jsou v první řadě žáci základních škol - já osobně bych ocenila podrobnější zpracování, v tomto podání jsem knihu rychle přečetla a záhy opět zapomněla skoro celou tu nálož jmen a míst, což mě poměrně dost štve, ráda bych s jednotlivými hrdiny strávila o trochu více času. Také bych autorovi ráda vytkla přeskakování mezi styly vyprávění v napínavých situacích, kdy mě ta náhlá změna spíše vyrušila než napnula, to podle mě nebyla úplně šťastná volba. Staré řecké báje a pověsti nedám z ruky, jednou je zdědí moje děti - tato kniha je důležitou součástí kultury a to nejen té jižanské, dle mého názoru by si je měl alespoň jednou za život přečíst každý z nás.... celý text

Bohové jadeitu a stínu
2021,
Silvia Moreno-Garcia
V první řadě musím uznat, že obal knihy je opravdu krásný, stejně tak i její přebal - když jsem si jeden výtisk začala prohlížet v knihkupectví a současně hledala tentýž titul na Databázi knih, moc jsem si přála, aby hodnocení bylo dobré a já si mohla knihu koupit. Mám zásady. Ráda jsem se seznámila s mayskou mytologií, se kterou jsem doposud neměla tu čest, a v tomto ohledu byl pro mě příběh velmi poutavý. Pokud jde o samotný děj, tak z toho jsem maličko zklamaná - ano, hlavní hrdinové měli cíl, potkávali nové cool postavy a zápletka dávala smysl, ale přišel mi takový zbytečně zdlouhavý.. Ono se nemusí neustále něco dít, ale když se nějakou dobu neděje skoro nic, začínám se nudit, a v případě Bohů jadeitu a stínu se mi to stávalo bohužel poměrně často. Také mi úplně nevyhovoval způsob psaní, podle mě to autorka (potažmo překladatelka) slušně fláká, což bude asi ta příčina výše zmíněného problému, tedy že je příběh zoufale ucouraný, je to škoda holky nešťastný. Celkem vzato jsou to za mě takové lepší 3 hvězdy, nechápejte mě špatně, vlastně se mi to docela líbilo a jsem ráda, že jsem tuhle knihu četla, jenom na ty 4 hvězdy už to prostě nevytáhnem.... celý text

Terapie
2019,
Sebastian Fitzek
Já nevím, čím to je, že Fitzekovy knihy vždycky přečtu v průběhu jediného dne, ale Terapie nebyla výjimkou, nemohla jsem přestat číst. Již ve třetině knihy jsem si utvořila názor na zápletku příběhu, takže mě pak završení děje dost překvapilo, a neříkám, že nepříjemně, jen jsem byla maličko zklamaná.. no a proto ubírám jednu hvězdičku, jelikož můj nápad se mi líbil o něco víc.:)... celý text

Dvůr stříbrných plamenů
2022,
Sarah J. Maas
Tento díl byl z poloviny erotika a z té druhé příběh o tom, jak se stát valkýrou. Bylo to moc fajn, ale některé postavy by si ještě zasloužily šťastný konec, takže doufám, že autorka napíše další díl, otevřené konce nemám ráda. Jsem však značně rozmrzelá z jedné věci, a to z korektury českého překladu - ta kniha má 720 stránek a na každé 3.-5. je chyba, nedá se na to dívat, je to hrozná škoda! Ve většině případů chybí písmenko, přebývá nebo je nahrazeno jiným, ale výskyt těchto chybiček je opravdu hojný, úplně to kazí všechny lechtivé nebo napínavé scény. No nic, bylo potřeba si na to postěžovat, jinak pokud jde o příběh samotný, bylo to fajn oddechové čtení a já teď budu vyhlížet další díl:)... celý text

Dvůr křídel a zmaru
2018,
Sarah J. Maas
Bylo to super, ale obsahově o něco slabší než předchozí díl. Ráda bych podotkla, že mi lezlo na nervy, že i ve třetím díle bylo vidět, že překladatelka nechápe princip skloňování zájmena jenž (jehož, jejichž, jíž, atp.), což by se podle mého názoru stávat nemělo.. Jinak se mi kniha líbila a výjimečně k ní nemám moc kritiky, ani té konstruktivní, snad jen to, že jsem ráda poznala blíže některé z postav, například Mor. Budu se těšit na další díl.:)... celý text

Čaroprávnost
2007,
Terry Pratchett
Tento třetí díl ve mě jako první v pořadí vzbudil náklonnost ke knihám Terryho Prattcheta. Čarodějky dodávají celému světu Zeměplochy nový rozměr a já se moc těším na další postavy z této série. Děj byl svižný, přehledný a vtipně popsaný, tuto knihu bych doporučila i někomu, kdo se s Terrym Pratchettem ještě nestačil seznámit.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Druhý díl odhalil, jak měla autorka děj ve skutečnosti promyšlený, a to dost dobře - hádám, že již při psaní první knihy smolila základy ke druhé, všechno krásně zapadalo. Také musím ocenit, že čtenář nemá šanci si klást technické otázky, protože autorka prostřednictvím dialogů všechno přirozeně vysvětlí, což mě v opačném případě u jiných knih značně štve. Nové postavy byly příjemným osvěžením děje a - jak jinak - i jejich charaktery jsou poutavé a jedinečné. "Lechtivé scény", což je pojem, který jsem použila v komentáři k prvnímu dílu, je v tomto případě dost slabý výraz a občas jsem měla trochu pocit, že v ruce držím výtisk z červené knihovny. Sestry Feyre v tomto díle dostaly větší prostor, což mi udělalo radost. Bohužel musím podotknout, že mi jejich charaktery úplně nekorelovaly s předchozím dílem - jako by si to autorka rozmyslela a rozhodla se je začlenit do děje až později. Já chápu, že v prvním díle bylo potřeba z nich udělat trochu mrchy, aby to ve vás vyvolalo sympatie k hlavní postavě již od prvních stran, ale ve druhém díle je Elain najednou nejlaskavější bytost na světě namísto původní lenivé ignorantky a Nesta ve skutečnosti není nafoukaná čůza a jenom se o všechny hrozně stará, to jsou podle mě moc velké změny.. Nicméně s jejich novou rolí v příběhu jsem spokojená a protože jsem už skoro v půlce dalšího dílu, můžu si za tímto tvrzením v klidu stát. Taky jsem se při čtení zasmála a nebudu zapírat, že občas i nahlas, protože jak dialogy tak nadávky v magickém papírovém chatu Feyre a Rhysanda byly fakt vtipné. Hlavní zápletka, což je blížící se válka, se krásně rozvíjí a já nemám nejmenší tušení, co se bude dít, a to se mi líbí.:)... celý text

Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Dostala jsem po čase chuť odpočinout si od válek a krváků, které běžně zaplňují můj čtecí pořadník, a přečíst si nějaké YA fantasy na odlehčení. Takže si asi dovedete představit, jakým překvapením pro mě pak bylo, když jsem zjistila, že ani Sarah J. Maas nehodlá čtenáře v tomto ohledu nijak šetřit; naopak mi někdy přišlo, že si autorka tyhle situace vyloženě užívá - taková zlomená kost trčící z ruky mě dovedně mrazila četně stránek, a to jsem zvyklá číst o lecjakých zvrácených nechutnostech. Děj byl svižný a čtivý a charaktery postav jsou naprosto jedinečné. Ani sem tam nějaké to překvapení nescházelo, stejně tak i lechtivé scény. Ač je příběh psaný v ich-formě, vytvořila jsem si bližší vztah s jinými postavami než se samotnou vypravěčkou, ale zároveň mi ani není nijak nesympatická, prostě ideál. Svazek má spoustu stran a s každým dalším je to horší, nicméně už jsem v půlce druhého dílu, čte se to samo, tak nenechte těch 600 stran, aby vás to odradilo.;) Nechávám prostor jedné hvězdy; bylo to skvělé, ale ne přímo geniální, schovávám si tedy rezervu pro případné vyjádření nadšení z dalšího dílu.... celý text

Pacient
2019,
Sebastian Fitzek
Po Balíčku byl Pacient druhou autorovou knihou, kterou jsem prozatím četla, a věřím, že mi jich táta ještě hodně napůjčuje, protože Sebastian Fitzek jakožto přední německý autor psycho thrillerů prostě nemá v povaze psát špatné knihy. Příběh samotný byl neskutečně napínavý a ačkoliv jsem z jeho završení až tak moc odvázaná zase nebyla, poděkování na konci stálo vážně za to. Pacienta doporučuji, ale pokud vám můžu poradit, nikdy tomuhle autorovi nic nevěřte, jinak si po přečtení budete sami připadat zralí na léčení..... celý text

Holomráz
2010,
Štěpán Kopřiva
Štěpán Kopřiva se opět vyznamenal, fantasy se nebojí a ani by neměl, protože bych řekla, že mu to celkem jde. Příběh je rozdělen do tří etap, z nichž každou hlavní postava prožívá v jiné fázi života, a do několika povídek. Povídky mě vůbec nebavily, ačkoliv ta poslední to trochu zachránila, a potom doslov od mistra Jiřího Pavlovského byl naprosto geniální. Wolrich je vážně zajímavá postavička a autor se s ní k mému překvapení vůbec nemazlil; v současném světě by se tenhle vynalézavý podivín určitě neztratil a nejspíš by dokázal oblbovat nešťastníky ve svém okolí způsoby, které dosud ještě nikoho nenapadly. Drtivou většinu stránek zabírá hlavní povídka Holomráz, kde je Wolrichovi 61 let a musím říct, že nejsem zvyklá fandit pohybově omezené postavě takového věku, ale Kopřivovi se stejně nějakým způsobem povedlo mě k tomu přinutit a nemůžu říct, že bych byla z téhle knížky zklamaná, naopak, takže doporučuji.:)... celý text

Pomocnice
2023,
Freida McFadden
Tak tohle bylo skvělé, absolutní napětí od začátku do konce. Myslela jsem si, že zápletka bude prostá a nudná, ale bylo mi nějak divné, že ve chvíli, kdy se děj tvářil, že bude spokojeně a poslušně vrcholit, jsem byla teprve v polovině svazku, takže když se pak ukázalo, že jízda ještě zdaleka nekončí, byla jsem překvapená a nadšená. Mě nejspíš není těžké si získat, v podstatě mi úplně stačí, když děj není kompletně předvídatelný, když nenacházím moc pravopisných chyb a když hlavní postava není úplně vymytá, takže pro mě bylo naprostým překvapením, když jsem zjistila, že jsem knížku přečetla v průběhu 2-3 dnů a ještě ke všemu jsem si to neskutečně užívala. Děkuji a doporučuji, super kniha.:)... celý text

Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Knížku jsem dostala darem, i když sama bych si jí možná ze zvědavosti také koupila. Bohužel jsem při čtení jen kroutila hlavou nad hloupostí hlavní postavy, vážně, to snad ani není možný, aby měl někdo v hlavě tak vymeteno jako milá Grace.. Spousta pozitivních komentářů zmiňuje klady jako statečnost té týrané dobré ženy a promyšlenou důmyslnost děje, za mě tedy vůbec, asi jsem rozmazlená knihami jiných autorů, ale za mě ani jedno s čistým svědomím prostě uznat nemohu, je mi líto. Já vím, že to není nic snadného napsat kvalitní psycho thriller, a ani neříkám, že si s tím autorka poradila vyloženě špatně, ale lidem, kteří rádi a často čtou, tuto knihu prostě nedoporučuju. Na druhou stranu ale nelze říci, že bych tento titul četla přímo nerada, a tak bych teď chtěla odůvodnit své 3 hvězdy těmito klady, jež je dle mého názoru po takové kritice třeba zmínit: 1) četlo se mi to snadno a rychle 2) užívala jsem si pasáže se sladkou Millie 3) Ester byla podle mě nejlépe napsaná postava a na úplném konci knížky jsem jí musela zhodnotit jako inteligentní a fajnovou ženskou, kterých by mělo být na světě víc. Abych to shrnula; kdo čte proto, aby si odpočinul a nepotřebuje nic moc důmyslného, tak bude nejspíš velmi spokojený. Kdo má tento žánr rád a vyhledává další a lepší a zajímavější příběhy tohoto druhu, kupte si něco jiného. Dávám autorce prostor ke zlepšení a ráda si od ní přečtu za pár let něco nového, protože uznávám, že až taková tragédie to vážně nebyla.;)... celý text

Asfalt
2009,
Štěpán Kopřiva
Kdo se pekla nebál, po přečtení téhle knížky svůj názor nejspíš přehodnotí, tohle byla neskutečně nechutná, drastická a zároveň komická jízda. Zpočátku jsem měla trochu problém vyznat se v jednotlivých postavách, když jsem ale zjistila, že na půlku z nich můžu rovnou klidně zapomenout, mohla jsem číst vesele dál. Děj neubíhal rychle, spíš tak jakoby svištěl, rychlostí světla - to, co tady těch pět chlápků stihlo za dva dny, mi prostě hlava nebere. Styl psaní mi byl neuvěřitelně sympatický a líbilo se mi, že ač byl příběh psaný v er-formě, autor neopominul zařadit i kurzívou psané myšlenky jednotlivých postav, což by tady jinak vážně chybělo. Humoru spousta, masakrů taky dostatek a čtenář se rozhodně nudit nebude. Slabším povahám bych radila knihu vrátit, naopak kdo má rád Františka Kotletu nebo třeba Petra Schinka bude v pohodě.... celý text