Micho86
přečtené 154
Město nebeského ohně
2015,
Cassandra Clare (p)
Bezvadný, mám to za sebou. U tohoto dílu jsem se moc často nerozčilovala, což by možná bylo příjemné osvěžení, protože se děj nekonečně táhnul, ale nemůžu říct, že by se vůbec nic nedělo, jen bych z celkového počtu 600 stran aspoň tak třetinu s čistým svědomím vyškubala. Postava Clary byla pořád stejně na houby, tradičně se o ní všichni krásně starali a neváhali vyřešit jakýkoliv problém, kterému by tato "hrdinka" nedej bože musela čelit, na druhou stranu s tím už jsem se tak nějak smířila. Dospělí v tomto příběhu nejsou potřeba, jelikož se jako dospělí nechovají, v tomto světě vládnou teenageři. Jace byl v tomto díle častokrát krásný, v podstatě v každé třetí kapitole byl krásný, autorka nás v tom neváhala pravidelně rochnit. To, co paní Cassandře Clare přijde potřeba popisovat, nebo co se jí zdá důležité, zajímavé nebo vtipné, to jde absolutně mimo mě, ale jinak mi je její styl vyprávění celkem příjemný, což musím poctivě přičíst k hodnocení. Další dvě hvězdičky získávají Simon a Magnus, protože jsou to prostě bobíci. Mám konečně dočteno a čau, celou sérii odnesu do Knihobota a k tomuto příběhu už se vrátím jen prostřednictvím seriálu, bylo to hrozný.... celý text
Město ztracených duší
2014,
Cassandra Clare (p)
Čtení tohoto dílu bylo jedním velkým utrpením, autorce nejspíš došla fantazie, byla to hrůza od začátku do konce. Ano, všichni víme, že Jace je dokonalý, že má sametově hebkou zlatavou pleť s runami, bílými jizvičkami a mozoly na rukou, jeho oči jsou jantarové a občas zlaté a že hezky voní, protože všechny postavy v tomto příběhu jsou jako policejní psi a okamžitě na 10 metrů daleko poznají, když někdo voní po mýdle, růžovém dřevu a slunečním svitu. Všechno tohle víme, protože si to nutně musíme připomenout v každé pitomé kapitole tohohle nepopsatelně špatně napsaného příběhu. O tom, jak Clary cítila krev ze svého zakrváceného milého všemi pěti smysly jsme se taky dočetli dost, když krvavý přitáhnul domů od krve, protože slovo krev se v každé větě objevilo aspoň dvakrát. Vidíte, jak je to otravné? Netuším, zda to není třeba překladem, každopádně Jace hlášky v tomto pokračování vůbec nejsou vtipné, jedná se spíš o přehlídku trapnosti inspirovanou útržky konverzací na chodbě druhého stupně základní školy, oproti předchozímu dílu nepochopitelný rozdíl. Clary a její příšerná povaha v tomto díle gradují, s touhle slečnou bych se bavit asi nezvládla. Vážně nechápu, co na ní Jace vidí - celou dobu se o ní jen všichni starají a neustále fňuká. Jace jednou zmínil, že si na ní váží její odvahy.. K tomu už nemám co říct, protože bych se opakovala a to by bez krve přece nebylo ono. YA fantasy může být inspirací pro mladé dospívající lidi, může je naučit, jak se postavit problémům, může jim svou jednoduchostí pomoct vytvořit si vztah ke čtení, může jim zlepšit znalosti jazyka, pokud je dobře napsaná, může je naučit vhodnému vyjadřování v rámci stejné věkové skupiny. Co se děcka naučí z této knihy? Tak to potěš, asi nemusím vědět všechno.... celý text
Město padlých andělů
2014,
Cassandra Clare (p)
Celá série ve mě začíná budit lehký nezájem - když ji srovnám s naprosto odlišným seriálovým zpracováním, je to velká bída. Vážně mě moc nebavilo pořád číst, jaké má kdo v různých situacích oči, jak Clary stydne krev do mrazivých krystalků, ani jakým stylem jí zrovna tluče srdce, autorce nejspíš začala docházet fantazie. Hlavní postavou je v tomto díle spíše Simon, jehož pletky se dvěmi slečnami byly občas trochu úsměvné. Clary mě ve svých pasážích pěkně štvala, ta holka nic nezvládne sama a nikdy nepřekvapí, to je podle mě hlavní postava naprd. Kromě toho je oproti ostatním lovcům stínů s výcvikem pěkně pozadu, měla by trochu makat, namísto toho absolvovala dva výcviky, které stejně proflákala s Jacem, jak má mít čtenář k té slečně nějakou úctu? Kromě toho si pořád čtu o tom, jak Clary ráda kreslí, ale kromě pár run, které čmárají i všichni ostatní, neudělala ani čárku. Dávám tři hvězdy jen proto, že se to rychle četlo a že Jacovy hlášky byly protentokrát celkem vtipné. Nevím. Bída, zklamání. Alekovy výstupy byly teda taky občas něco..... celý text
Město ze skla
2013,
Cassandra Clare (p)
Spousta lidí tady píše, že byl třetí díl o něco lepší než ten předchozí. Já s tím nesouhlasím, naopak ze mě postupně opadá nadšení a nějak se mi nedaří ho znovu najít a posbírat. Způsob vyprávění mi občas přišel krkolomný a obsahově maličko paradoxní, vyjadřování postav bylo často nezvykle strojené a nemůžu si pomoct, ale náš nový záporák mi připadal dost přehnaný - já vím, že to měl být sadista, ale ve své brutalitě postrádaly jeho činy eleganci geniální mysli, kterou se tak neoprávněně chvástal. Oceňuji přesun děje do Idrisu, spoustu nových postav a bližší seznámení s Valentýnem. No, nebudu lhát, čekala jsem od této série víc, alespoň prozatím.. Vždyť i YA fantasy může být kvalitně napsaná záležitost, no ne?... celý text
Město z popela
2013,
Cassandra Clare (p)
Druhý díl byl super, ale na 5 hvězdiček to fakt není, vlastně jsem dost váhala, jestli mu vůbec dám 4.. Nakonec to tak dopadlo hlavně proto, že záporáky sice většinou nemá nikdo rád, ale Valentýn je slušně povedenej magor, bez něj by to byla nuda, musím tuhle postavu trochu ocenit. Návštěva vílího dvora byl parádní zážitek a já doufám, že nás tam autorka vezme brzy zas. Simon mě vážně štval, na druhou stranu kdyby mě moje osudová láska nedokázala milovat nazpátek, taky bych asi byla trochu labilní a frustrovaná, takže jestli se z toho Simon brzy vzpamatuje, tenhle díl jsem mu ochotná odpustit. Clary leze na nervy očividně spoustě čtenářů, mě ještě tolik ne, ale uznávám, že v některých momentech bych se na ní v reálu taky trochu mračila. Její občasnou lhostejnost ani její věk neomlouvá - například dokážete si představit, že jste poměrně rozumná šestnáctiletá slečna, pro kterou se nevlastní táta může roztrhat, a vy mu ani nepomůže umýt nádobí? Takový přístup cítím i v jiných situacích, hlavní hrdince by přátelé určitě měli pomáhat, ale často mi přišlo, že Clary od ostatních žádá, aby přímo řešili všechno za ni. Luku sem, Jaci támhle a to co se pořád chce po Magnusovi.. Pojďme dát té zrzavé koketě ještě šanci, věnuji své 4 hvězdy a uvidíme v dalším díle.... celý text
Město z kostí
2013,
Cassandra Clare (p)
Já jsem bohužel úplně nechutně zaujatá, protože mi přirostl k srdci film i seriál, ale uznávám, že bez shlédnutí bych dala asi 4 hvězdičky, takže budu fér a dávám je i nyní. Důvodem bude pravděpodobně to, že jsem měla pocit, jako by několik hlavních postav autorka představila v určitém světle, které se v průběhu knížky změnilo; ze začátku byli všichni hrozně osobití a zajímaví a pak se začali chovat jinak - jmenovitě to byli hlavně Jace, Simon a Isabela. Nemám takové věci ráda, autor má mít své postavy pod kontrolou. Před touto sérií jsem louskala nesmírně nezajímavou knížku a dostala jsem chuť připomenout si svět Cassandry Clare, což asi taky podstatně přispívá k mému kladnému dojmu z Města z kostí. Neustálé srovnávání s filmovou či seriálovou adaptací je nevyhnutelné, nicméně protože jsem hnidopich, v tomto případě mi to hrozně vyhovovalo - seriál zbožňuju a film mi původně přišel trochu přehnaný a chápala jsem, proč nemá pokračování. Po přečtení prvního dílu jsem názor trochu změnila - film se předloze podobá mnohem víc a ctí téměř všechny záměry autorky, na druhou stranu v seriálu si tvůrci vymysleli co mohli, nicméně obsazení do hlavních rolí bylo s jednou výjimkou absolutně perfektní. Tou výjimkou byl Jace, který by byl nejlepší jako kombo obou herců dohromady. Promiňte, ale já říkala, že jsem hnidopich. Už čtu další díl a nestačím se divit, jak moc se liší od seriálového zpracování, hrozně mě to baví. V českém překladu bylo minimum chyb, napsané je to moc hezky a bloky textu jsou pravidelně rozdělovány, takže si čtenář může dávat snadno dosažitelné milníky, i když já to čtu skoro jedním dechem. Tohle byl fakticky dobrej nápad!... celý text
Stín Černého hvozdu
2009,
Míla Linc (p)
No za mě teda nic moc.. Že tam bylo hodně postav mi ani nevadilo, problém byl spíš v tom, že se autor příliš neobtěžoval jejich popisem, takže mě v podstatě vůbec nezajímaly. Tato kniha mi zasekala čtecí pořádek na dva týdny, vůbec mě nelákalo zjistit, jak to bude dál, a ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že se do čtení nutím, jsem dospěla k rozhodnutí, že další díly neotevřu. Tato série se tak stává oficiálně první, kterou jsem kdy odmítla číst dál. Na jednu stranu je mi to líto, protože cítím, že autor psát umí, na stranu druhou proč to lámat přes koleno a trápit se dalšími svazky.. Stojím si za tím, že styl vyprávění nebyl vůbec špatný, takže Mílovi Lincovi dveře před nosem úplně nezavírám, ale této sérii již svůj čas věnovat nebudu. Plusové body musím autorovi přiznat za neobvyklou atmosféru středověkého fantasy a za jeho styl. Pokud bych měla ukázat na cílovou skupinu, která by mohla být ze série nadšená, jsou to stoprocentně nenapravitelní milovníci historie a trochy tajemna, širší ta cílovka bohužel prostě není.... celý text
Piráti oblohy
2015,
William King
Tuhle knihu jsem přečetla za 3 dny, moc se mi líbila. Zakončení by si podle mě zasloužilo víc stránek, chybí mi tam spousta informací, které nejsou k příběhu sice potřeba, ale po dočtení jsem získala dojem, že autor směřoval k dalšímu dílu a pak si to rozmyslel. Ten dojem je tak silný, že ubírám hvězdičku, nemám ráda neuzavřené příběhy. Dialogy byly skvělé, ty rozhovory mezi Ulrikem a Valeriem byly fakt sranda, vlastně všechny tři hlavní postavy mi připadaly dobře vymyšlené. Nějak nechápu, proč má tohle dílo tak málo komentářů, možná špatná reklama, každopádně někomu, kdo zrovna hledá lehké a úsměvné fantasy, bych Piráty oblohy klidně doporučila;)... celý text
Nepopsatelní
2014,
Cherie Priest
Tak nakonec celá tahle nešťastná feministická série vyústila do infantilního dobrodružství, to jsem vážně nečekala. Poslední díl, věnovaný třem adolescentním hochům a jejich hodné staré tetě, bych klidně zařadila mezi dětskou literaturu. Zápletka byla na můj vkus dost slabá, zajímavých zvratů a akce jsem se taky nedočkala a všechna ta neobjasněná témata, na která jsem si stěžovala v komentáři k předchozímu svazku, zůstávají i nadále opředená rouškou tajemství. Závěr láká k dalšímu dílu, který nevím jestli vůbec existuje, nicméně necítím potřebu si to zjišťovat, protože poslední díl série byl takovou slabou pohádkou, po které má přijít už jen "Dobrou noc:*".... celý text
Ganymédes
2013,
Cherie Priest
Začátek byl velmi sympatický, naše známé postavy hezky na jednom místě, to se mi líbilo. No a pak Andan Cly sednul do vzducholodě a odletěl do světa neakčního vyprávění a utahané nudy. V New Orleans z ničeho nic přibyla hromada nových postav, ve kterých jsem měla slušnej hokej, a spoustě detailů by prospělo malé objasnění. Například jsem si musela znovu prolistovat první svazek, abych si připomněla, jak kapitán Cly vlastně vypadá, a taky nám nikdo nevysvětlil, co zapříčinilo smrt předchozího prvního důstojníka. Autorka se vrací k vyprávění ve formě dvou dějových linek, které se nakonec samozřejmě protnou, sem tam se rozdělí, ale protože druhá hlavní postava je jak jinak cílevědomá žena, protlačí se do centra dění v ponorce a linka bude zase jenom jedna. Největší ponorková akce začala v podstatě na konci knihy, takže násilím uspěchaný závěr byl nevyhnutelný a poněkud odbytý.. U tohoto dílu jsem se bohužel docela nudila, no, každopádně doufám, že autorka objasní některá otevřená témata alespoň v závěrečném dílu série, tj například osud Croggona Haineyho a Belle Boydové, rengera Kormana a Josephine a pár informací navíc o zajímavé Ruthie by taky přišlo vhod.... celý text
Bitevník
2012,
Cherie Priest
Opět jsem se nerada přiklonila ke čtvrté hvězdě, protože 3 hvězdičky by byly málo, ale že bych byla nějak odvařená, to se taky zrovna říct nedá.. V první polovině svazku jsem se slušně nudila, nicméně od nástupu do vlaku to začalo být konečně zajímavé a pak už jsem byla až do konce příjemně zvědavá na další vývoj. Oproti předchozím dílům se zde nesetkáme s dvojí dějovou linkou, takže celý příběh se točí jen a jen kolem Mercy, což bylo pravděpodobně zdrojem prvotního nezájmu, ale pak se to autorce nějak záhadně povedlo napravit. Dalším důvodem k mé nespokojenosti bude to, že při čtení tohoto třetího dílu mi konečně naplno došlo, že v této sérii figuruje feministická politika upřednostňující primárně ženské hlavní postavy, s čímž jsem se také v rámci stejné knihy nakonec i smířila, nicméně mě trochu šokovalo, k čemu jsem se to zakoupením celé série vlastně upsala. Nových postav tu bylo až na půdu, ale Priestové se nějak podařilo, že se mi nepletly, což bych ráda ocenila. Také jsem k charakteru hlavní hrdinky pocítila něco jako sympatie, čemuž se v prvních dílech dalo velmi snadno vyhnout, asi jsem nedávala pozor. Pokud jde o mé předchozí stížnosti na překlad, kdy v prvním díle neseděla velká spousta písmen a ve druhém zas chyběly uvozovky, tak ve třetím se krásně snoubily oba dva nedostatky, moje OCD plakalo a nadávalo. Já tohle do celkového hodnocení zas až tolik netahám, ale začíná mě to trochu prudit. Abych to shrnula, půlka knihy se vlekla a nic moc poutavého se nedělo, na druhou stranu jsem věděla, že je na co se těšit, a napsané je to celkem hezky, takže jsem si postěžovala a rozdávám 4 hvězdy poloplnými hrstmi, jsem měkota, ale po přečtení jsem byla zase celkem spokojená.... celý text
Clementine
2012,
Cherie Priest
Druhý díl byl o něčem jiném než ten první, přesto v něm natrefíme na známá jména a seznámíme se s novými postavami. Opakuje se zde z počátku rozdvojená dějová linka, která se samozřejmě brzy spojí a pak to začne být teprve zajímavé. Díky menšímu rozsahu stránek tu ani nebyl prostor pro utahaný děj, což mě nejspíš přesvědčilo k tomu přiklonit se u 3,5-hvezdičkového dilematu ke čtvrté hvězdě. Pokud jde o český překlad, který mě při četbě většinou drtí nejvíc, scházelo tu méně písmenek ale zato mnohem více uvozovek u přímé řeči.. Já fakt nevím, jestli tohle točí i ostatní čtenáře, ale mě tyhle nedostatky bohužel trochu kazí celkový dojem..:( Děj byl vcelku zajímavý a plynulý, bavila jsem se dobře, takže i přese všechny stížnosti jsem spokojená a určitě hodlám sérii dočíst.:))... celý text