milan3696
přečtené 129
Hovor se smrtí
2017,
Chris Carter
Jo, Carter je zpět ve své nejlepší formě. Některé prvky se nám opět opakují (záhadná žena v kavárně, v poslední scéně policista v nebezpečí, setkání s vrahem ještě před jeho odhalením), ale celkově jednoznačně výtečná práce. Bylo by pěkné, kdyby se pan J. dočkal nějakého návratu v dalších knihách - jeho příběh by mohl být pro Huntera vhodnou emoční potravou. A pro mě taky.... celý text
Odkaz Stiega Larssona: Po stopách vraždy Olofa Palmeho
2019,
Jan Stocklassa
Za mě je tohle přesně ten druh literatury, jaký by měl pro dospělou populaci být. Zábavnou formou rozšiřovat obzory. Nemyslím si o sobě, že bych byl nějaký zásadní ignorant, na druhou stranu o vnitropolitické situace jakékoliv cizí země (byť evropské) v osmdesátých a devadesátých letech loňského století nevím téměř nic. Že byl v roce 1986 zavražděn švédský premiér jsem vůbec netušil. OK, tehdy mi bylo devět a přes železnou oponu se to sem asi stejně nedostalo. Nebo jo? Pamatuje si to někdo? Každopádně je velmi zajímavé, jak tehdejší západní svět (nám líčený jako jednolitá nepřátelská kapitalistická cizina) loboval za svoje vlastní zájmy. Paralely přetrvávají a mnohá tehdejší spojenectví byla zpřetrhána, aby místo nich vznikla jiná. Dokumentární román psaný místy s použitím prvků thrilleru (při návštěvě Lídy v bytě možného pachatele jsem téměř nedýchal) na mě působil od začátku do konce velmi silně a to hlavně proto, že líčí pozadí skutečných událostí a popisuje skutečné autorovo bádání a pátrání po pravdě. Přál bych si, aby jednou skutečně došlo k odhalení toho, co se tehdy ve Švédsku stalo a bylo pro mě velmi zajímavé zjistit, nakolik se autorova hypotéza shoduje se skutečností. Dozvíme se to někdy?... celý text
Já jsem smrt
2016,
Chris Carter
Další Carterovka, další nechutné vraždy. Je to odporné, ale stejně to zase musím dočíst. Šablona všech případů Roberta Huntera se zde opět opakuje. Ale to nevadí. Tentokrát je to okořeněno druhou časovou rovinou, o které jsem velmi dlouho nevěděl, že ve skutečnosti druhou časovou rovinou je. Hezký nápad. Těším se na další dobrodružství milé dvojice detektivů.... celý text
Zloba
2016,
Chris Carter
Přestože pro fanoušky série v této knize zazní jen málo novinek z příběhu Roberta Huntera, jsou jeho v minulosti prožité životní situace zasazeny do nových kulis a použity jako jistý druh psychického trýznění. Koncepce šesté knihy série také do jisté míry opouští dosavadní šablony standardních "carterovek" a je to vskutku povedené a vítané oživení. Aby nebylo pochyb, že se jedná pořád o Cartera, tak pořád zůstává, že na konci musí jít někomu z LA policie o život, někdo musí umřít a poslední oběť se nakonec obětí nestane. A vrah neunikne. Beru. Všemi deseti.... celý text
Jeden za druhým
2015,
Chris Carter
Jedu Carterovky teď nějak v kuse. Je to trošku šablonovité. Vždycky je tam někdo, kdo vraždí protože se mu v minulosti stala "nespravedlnost". Vždycky je tam "náhodné" setkání s vrahem přibližně v polovině knihy. Ve vrcholné scéně je vždycky ohrožen život někoho z policejní dvojice. Přestože ze začátku detektivové vůbec nevědí, kudy se do případu pustit, vždycky se časem "náhodou" objeví na místě, které jim poskytne vodítko. Poslední "oběť" se vždycky podaří zachránit. Tak proč se od toho nemůžu odtrhnout? No asi proto, že je to tak psané schválně. Všichni víme, jak chutná pizza a stejně si jí znovu objednáme. Všichni víme, jak píše Carter. A právě proto otevíráme další knížku.... celý text
Prach
2016,
Hugh Howey
Jako završení příběhu super. Na druhou stranu zvratů je tam možná až moc. Vždycky jsem si už už myslel, že vím, jak to s kým dopadne a hned v další kapitole se to změnilo. No, to je vlastně super. I tak ale úplný konec projektu v knize popsán není. Je pouze naznačený myšlenkovými pochody postav. Co se stane za dvě stě let?... celý text
Turnus
2015,
Hugh Howey
Nechtěl jsem to číst jako prequel k Silu. Chtěl jsem, aby časová osa příběhu pokračovala dál. Velmi mě potěšilo, že jsem se ve svém chtění zmýlil. Tenhle prequel toho hodně vysvětluje a přidává. Popisné pasáže nejsou tak otravné jako v Silu. A nebo jsem si zvykl...?... celý text
Silo
2014,
Hugh Howey
Se Silem jsem to měl těžké. Velmi mě uchvátila atmosféra. Jako náruživý hráč Falloutů asi tuším, kam chodil pan autor pro nápady. Ale jeho sila jsou přece jen o dost jiná než Vaulty od Vault-tecu. Měl jsem problémy s dlouhými popisnými pasážemi. Co nevadí u Tolkiena, to najednou u knížky ve 21. století působí nepatřičně. Často než jsem dočetl odstavec, věděl jsem, že se z něj nic důležitého nedozvím. A když se mi to stalo vícekrát, začal jsem některé přeskakovat. Škoda! Tolik zbytečné práce. Ale příběh. To bylo to, co mě táhlo dopředu a kvůli čemu jsem to přečetl za necelé tři večery. Zvraty byly nečekané, hlavní postava sympatická, její motivy a chování pochopitelné. Když to skončilo, chtěl jsem víc. A proto jsem se hned pustil do prequelu Turnus.... celý text
