Mishi
přečtené 347
Mráz
2015,
Bernard Minier
Velmi příjemné první setkání s Martinem Serazem. I přes velký počet stránek kniha rychle ubíhá, atmosféra houstne a příběh se zamotává. Vrah nebyl až takové překvapení, ale přesto byl konec zajímavý. Jen mi nebylo dobře u scén s vraždou koně, jelikož jsem milovník koní. Určitě si přečtu další díly.... celý text
Elizino tajemství
2020,
Dominik W. Rettinger
Ač by se Eliza dala označit za sobeckou mrchu, nebyla mi nesympatická. Životní osud ji k tomu tak trochu dohnal už před válkou a pak se jí to hodilo. Kniha se četla dobře, ale nemůžu říct, že by mě nějak zvlášť zasáhla. Možná je to tím, že nedáno jsem četla famózní Vypravěčku a oproti ní byly některé pasáže méně uvěřitelné. Část z nevěstince byla bohužel poměrně krátká a poslední třetina včetně konce mi přišla trochu "přitažená za vlasy", takže dávám jen 3*.... celý text
Vypravěčka
2014,
Jodi Picoult
Jedna z nejlepších knih o holocaustu, jakou jsem zatím četla. Velice silný příběh Minky, ale líbilo se mi, že má i přesah do života "před", ale i "po" a o tom, jak se s takovou minulostí vyrovnávají ti, co ji zažili, i jejich rodina. Jodi je moje oblíbená autorka a Vypravěčka rozhodně naplnila má očekávání.... celý text
Balíček
2018,
Sebastian Fitzek
Tak to byl přímo fičák. Už prolog mě vtáhl do děje a nepustil až do poslední stránky. Perfektně vykreslená Emmina psychika, napětí. Krátké kapitoly končí tak, že to nutí číst dál a dál. Moje první kniha od Fitzeka a rozhodně ne poslední. Tleskám!... celý text
Opravář osudů
2017,
Robert Fulghum
Přečteno za den. Myšlenka, že existuje opravář osudů, se mi líbí. Chtělo to však lépe uchopit, ukotvit, rozepsat. Na to, jak je kniha krátká, je tam tolik vaty, kliček a odboček, že to nakonec vyznívá jen jako vedlejší dějová linka. Možná to tak bylo zamýšleno, ale pro mě je to škoda. Víc než 3* dát nemůžu, spíš je to jen 2,5*. Velmi budu váhat, jestli si přečíst další díl. Uvidím, jestli mi ho osud přinese do ruky.... celý text
Dopisy, které nikdo nečetl
2017,
Iona Grey
Romantický, hodně předvídatelný příběh, ale čtení jsem si užila. Četla se lehce a zajímalo mě, co se stane dál. Večer po dočtení jsem z ní byla nadšená, teď ráno už emoce opadly. Naivní Stella a úžasný Dan byly poněkud ploché postavy, mnohem uvěřitelněji byl napsaný Stellin manžel Charles. Konec byl dojemný, ale slzy u mě nevyvolal. Jsem ráda, že jsem knihu četla, ale vracet se k ní pravděpodobně nebudu.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Minimalistický příběh, jak obsahem tak dějem. Co ale minimalistické není je atmosféra, která citelně houstne s každou přečtenou kapitolou. A závěr? Čekala jsem, že to nebude veselé, ale tohle ... Je mi smutno. Jediné, co mi při čtení vadilo, byl jazyk - umejt, cejtit... když tak mluví jedna postava, tak mi to tolik nevadí. Ale tím, že je kniha psána v ich-formě, vlastně dvou ich-formách, a mluví tak obě postavy, tudíž je tímhle stylem psaná celá knížka, to už bylo na mě moc. Ubírám jednu hvězdičku.... celý text
Tichá holka
2015,
Torey L. Hayden (p)
Je hrozné, že existují děti s osudem jako Venus. Ale naštěstí existují i lidé jako Torey. Její práce s dětmi je obdivuhodná. Příběh, který vypráví je velmi silný, čtiv a plný emocí. Hlavně z něj čiší autorčina láska k dětem, se kterými pracuje. Moje druhá knížka autorky a rozhodně ne poslední.... celý text
Zimní moře
2016,
Susanna Kearsley
Knížku jsem zvolila jako oddechovku po thrillerech a náročnějším čtení. Tento účel splnila dokonale - zajímavá historie, romantika, sympatické postavy. Nejdřív mě více bavil příběh Carrie, ale pak se to vyrovnalo, takže mi nevadilo, že v druhé půlce knihy historická linka dostala více prostoru.... celý text
Tajemství sídla Craven Manor
2019,
Darcy Coates
Tak tohle byla knížka přesně podle mého gusta! Opuštěné, zchátralé sídlo, zpustlá zahrada, skvěle vykreslená atmosféra. Konec se mi taky líbil, přesně tak jsem si říkala, že by to mohlo dopadnout :-) A že to nebylo až tak strašidelné mi vůbec nevadilo. Kdyby to bylo možné, dám i více hvězdiček.... celý text
Deník kastelána
2008,
Jan Bittner (p)
Poprvé jsem Deník kastelána četla v době, kdy vyšel. Byla jsem v pubertě a celkem jsem se bavila. Teď jsem se k němu vrátila kvůli čtenářské výzvě a ... už jsem se nebavila. Panoptikum různých postaviček, nemoc dcery a pod. mi nějak k smíchu nepřišlo. Do toho je tam použita spousta sprostých slov, která mi obecně nevadí, ale tady mi přišly zbytečné. Četla jsem i první dva díly Aristokratky a taky nic. S autorem se prostě míjím. Dvě hvězdy dávám v podstatě jen za prostředí, protože hrady a zámky miluju a mým snem je nějaký prolézt od sklepení po půdu.... celý text
