moonell
přečtené 369
Pod skleněným zvonem
2018,
Sylvia Plath
Novela, která nezmění svět (a ani se o to nesnaží), jen se potácí v zeitgeistu, podobně jako Esther. Doslov byl podivně odkloněný od ústředního tématu, stejně jako kniha samotná. Už je na dřeni, není tedy kam jít jinam než na hladinu a dusit se iluzí nebes s odleskem oken.... celý text
Tajemná zahrada
2020,
Frances Hodgson Burnett
Myslím, že je to něčím hezký, ale jiným dílem zase toxický a bolej z toho zuby. Ducha doby odpárat nelze, a pokud ten bude vzat v potaz, je to milá kniha. Zároveň je mi ale líto každýho chronicky nemocnýho dítěte, kterýmu tahle kniha podsunula myšlenku, že jeho postižení jde vyléčit vůlí. Je mi z toho lehce nevolno.... celý text
Červený obr
2023,
Tereza Bínová
Jo. Takhle se dělá minimalismus. Ne ta přiblblá instagramová poezie. Má to v sobě hluboko zasazenej pocit, nehmatatelnou nostalgii a strach z neklidu. Zdánlivě nevinný otazníky. Přečetla jsem na stojáka v knihkupectví za 10 minut, ale koncepce času je kontextově irelevantní. Zůstal ve mně dojem i s tak malým množstvím slov.... celý text
Babička pozdravuje a omlouvá se
2015,
Fredrik Backman
Každý sedmiletý dítě potřebuje superhrdiny. Čtvrtinu knížky jsem probrečela, dvě čtvrtiny se smála nahlas a děsila spolucestující v různých prostředcích hromadné dopravy. Bála jsem se druhé knihy, toho, že Backman neudrží vlastní tempo. Udržel a ždíme pořád stejně. V příběhu je spousta dobře načasovaných klišé, on to prostě umí napsat, i když by to jinde působilo kýčovitě. Pokládaly mě samostatný věty, náhodně umístěný doprostřed odstavců, jakoby mimochodem. A paradoxně nejvíc jedna replika z mnoha, která mě zastihla nepřipravenou. „To přece není správné, Ulrico. Je to moje místo. Nikdo mi ho nemůže jen tak vzít...“... celý text
Srpny
2023,
Jakub Stanjura
Fuuu... Hodně úzkosti. Hodně povědoma. Křičela jsem o happyend a věděla, že nepřijde. Někdo tu píše, že rozpad osobnosti byl příliš rychlý. Nezdá se mi, že by taková průpovídka mohla vycházet z osobní zkušenosti (a zajímalo by mě díky tomu, z čeho ano). Na odseknutí od reality stačí i pár týdnů, když se hvězdy a ticho sejdou na správným místě.... celý text
Jana bude brzy sbírat lipový květ
2022,
Miloš Doležal
Těžké téma. Oceňuju sentiment, rozumím terapeutickým důvodům, kvůli kterým sbírka zákonitě musela vzniknout. Pár dobrých veršů tam je, ale na Magnesii Literu moc nechápu, proč to dosáhlo. Bolest se dožaduje procítění a já respektuju, že někdy vyleze ven. Ale působí na mě dojmem šuplíkovek, které bude mít po psacích stolech rozházené kdekdo procházející si traumatem. Ale možná právě proto?... celý text
451 stupňů Fahrenheita
2022,
Ray Bradbury (p)
Znepokojující. Je v tom něco hrozně prázdného, jen nafouklá bublina plná úzkosti letmo škrábající povrch myšlenek. Nevím, co si mám myslet. Nevím, jestli souhlasím s idejí díla, nevím, jestli s ní mám souhlasit ani kterým směrem se mě autor snažil otočit. Mám mít strach? Mám chodit po světě s vykřičníkem a pocitem, že neustále něco dlužíme budoucnosti, protože přítomnost je nenapravitelně rozbitá? Je možné existovat ve vakuu naplněném marastem, které Bradbury zvládl tak krásně teoreticky vykonstruovat a my ho teď žijeme? Nevím. Požárníci přinesli do mého života Ticho a Neklid.... celý text
Dlouhý, temný čas svačiny duše
2004,
Douglas Adams
Tak jak mívám u Adamse často pocit, že sice nemám tušení, co se děje, ale nemůžu se dočkat, až budu zmatená ještě víc, u této knihy jsem bohužel zhruba od půlky byla jen konsternovaná a nechápající. Dočítala jsem čistě z tvrdohlavosti a nejsem si úplně jistá, že jsem pochopila závěr. Možná mi něco uniklo, možná se i mistr tesař někdy utne. Škoda, rozjezd solidní, pak jako kdyby nedokázal udržet tempo ani kontinuitu (paradoxně úplně stejně jako Gaiman v Nikdykde).... celý text
Muž jménem Ove
2015,
Fredrik Backman
Backman ždíme a pumpuje slzy víc jak pořádnej hollywoodskej doják a já mu to celou dobu žrala i s navijákem. Chtěla jsem něco odlehčenýho a nebyla ani trochu připravená na tohle švédský mono no aware v podobě mrzutýho dědka se Saabem a diverzního ansámblu, před kterým by se zastyděl celej Netflix. Ano, čerpá to klišé a hraje na city, ale je mi to jedno. Sedlo to jak prdel na hrnec.... celý text
Matylda
2007,
Roald Dahl
Dostat se tak k téhle knize jako dítě, myslím, že bych se zbláznila radostí. Třeba jednou to štěstí zprostředkuju nějakým mladším generacím. Do té doby bude muset stačit, že i jako dospělá jsem zvládla několikrát pobreknout.... celý text
Jedna želva za druhou
2018,
John Green
Pasáže s intruzivními myšlenkami byly hodně nepříjemný, ale jako člověk s OCD jsem ráda, že autor s OCD dal život postavě s OCD. Po dějové stránce mě kniha nijak zvlášť neuchvátila, ale za interní pochody a ruminace Holmesy 10/10.... celý text
Nikdo není sám
2022,
Petra Soukupová
Můj vztah k Soukupové je trochu zvláštní. Na jednu stranu mě totiž rozčiluje, jak píše, jsou i (pro nedostatek lepších slov) lyričtější způsoby, jak vytvářet dojem toku myšlenek a autorka se občas moc neobtěžuje s rozsáhlým slovníkem, díky čemuž členové rodiny ve svých niterních projevech místy splývají a působí jen jako určité výhonky sebe navzájem. Ale možná je to záměr, co já vím. Koneckonců vlastně výhonky jsou? Nicméně realističnost, které byla schopná docílit ve faktických interakcích mezi postavami, mi vyrazila dech už potřetí. Cítila jsem místy nasrání na Veroničiny rodiče pomalu intenzivněji než na ty svoje.... celý text
Muži ve zbrani
2014,
Terry Pratchett
Pratchettův archetyp idiota, který vůbec není idiot je mi s každou další Zeměplochou víc sympatický. Nakombinovat středověk, laciná klišé fantasy, filmů noir i detektivek, téma rasismu a sexismu, celý to zasypat britskou suchostí a voilà, pejsek s kočičkou upekli velice solidní dort.... celý text
Nesmír
2010,
Karel Šiktanc
Nějak se ne a ne naladit. Možná by bylo potřeba u Šiktance zvolit start na začátku, vyvíjet se s ním? Takhle jsem si z toho odnesla jen pár hezkých obratů, které mi nepřeletěly hlavu, a spoustu kaleidoskopického zmatení. Starý, třikrát ohřívaný život rozšuměl se na plotně ... Blázen, mám ještě na všem lešení! ... A pořád jsou věci, které přivoláš jen mlčení.... celý text
Tělo a krev
2014,
Michael Cunningham
Cunningham je americký Kundera emocí, kdyby ovšem Kundera nebyl tak zatraceně sexistický a homofobní. Nesnesitelná lehkost bytí na člověka dopadá ze stránek v naprosto nestřežený momenty. Nedokážu tu hořkost, křehkost přetavit do slov. Jen ve mně zůstává viset. Cunninghamovská melancholie, neurčitá nostalgie po životě, který jsem nikdy neměla. Nevysvětlitelná úzkost, nekonečný příval pocitů, který rozbíjí hlavičky hřebíků.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Začalo to slibně, ale nezvládlo to tempo, není to dotažený. Vytváření konceptů postav a celého světa, který potenciálně mohl být zajímavý, ale zůstal jen dvojrozměrný, načrtnutý, šuplíkový. Nedochucený.... celý text
