Msomaji
přečtené 1028
Dívka, kterou spolklo moře
2023,
Axie Oh
Kdybych měla knihu popsat jedním slovem, nejspíš bych řekla, že je nádherná, ale i tak je to naprosto nedostačující výraz. Dívka, kterou spolklo moře je úchvatná „pohádka“ o tom, jak se někdo dokáže obětovat pro druhé, o nesobeckosti lidského jedince, o tužbách a přáních, o lásce i utrpení. Od první strany až do konce jsem se nemohla odtrhnout. Úžasný podvodní svět, který autorka vytvořila, mě lapil a já odmítla vyplavat. Fascinující prvky i postavy mě uchvátily, a já se ani nechtěla loučit. Tohle se nedá popsat, to si musíte „prožít“. Svižný děj, nádherné prostředí, důraz na rodinné vazby, láska k bližním. Hodně důležitá je tady právě rodina jako taková, a Mina, byť je mladá dívka, je silná a odhodlaná jít si za svým cílem – pomoci (nejen) své rodině. Je to krásný příběh, místy i smutný, ale to mu jen dodává na síle.... celý text
Temné a kruté lži
2023,
Ginny Myers Sain
Ohó, tohle je naprosto skvělá kniha! Čtivý příběh hned vtáhne do děje a tak těch 400 stran uteče jako nic. Začátek je pomalejší, nic moc se sice neděje, ale už ten je zahalen do tajemného a ponurého hávu, a tak nutí čtenáře spekulovat, co se vlastně na tom ostrově, v těch hnusných bažinách, mohlo stát. A pak přijde smršť; zvraty, na povrch vyplouvají dávná tajemství a na řadu přichází otázka, jestli vážně není lepší některé věci nechat „spát“. Úžasná temná atmosféra, gradující napínavý děj, velmi lehká romantická linka, skvěle vymyšlený příběh. Kdybych chtěla, mohla bych se rýpat v tom, že mi občas někdo z „dětí“ malinko lezl na nerva, mohla bych tam najít nějakou drobnost, která se mi nelíbila (občas se opakující detaily), ale já NECHCI! Tenhle příběh se mi tak líbil, že mu neprominu jen to, že už skončil.... celý text
Dům v blankytně modrém moři
2022,
TJ Klune (p)
Příběh je to vlastně obyčejný – je o tom, že ať je člověk malý nebo velký, tlustý nebo hubený, prostě jakýkoliv, má právo na rodinu a lásku. „Obyčejný“ příběh lidství, ozvláštněný magickými tvory, musí ale většinu čtenářů chytit za srdce. Skoro až neskutečně lehká forma psaní o vážných tématech, několik životních mouder, dojímavých momentů, lehce romantická linka, a nechybí ani humorné pasáže – ano, tohle všechno najdete na necelých 400 stranách příběhu. Přiznávám, že TOHLE jsem opravdu nečekala a klobou dolu před autorem. Asi je zbytečné ke knize psát víc – bylo toho napsáno už dost, a hlavně, tohle si prostě musíte přečíst sami, protože ty pocity vlastně ani moc nejdou popsat.... celý text
