Necronomicon přečtené 45

Poslední stadium 2017, Jiří Pavlovský

Jako jo, chápu, že ukončit tuhle jizdu jen tak nějakým kýčovitým nebo přeslazeným hepáčem nešlo. Taky potřeba nějakýho originálního protivníka, no nevím teda... MÁŠ NĚJAKEJ PROBLÉM, TLAMO? V podstatě s druhou a třetí částí knihy nemám nijak zvlášť velký problém a ani s tou čtvrtou, tam leda s Felixem to bylo kách! POŘÁD OTRAVOVAL, TAK CO S NĚM!? Popsaný "konec" světa byl pojat zajímavě. Ale ta první část, ta byla teda jaksi spaplaná. Nezačala vůbec špatně, jako takový demonický postapo, to sem si říkal, kde se to tam vzalo... jenže po těch pár zajímavých větách se to škobrtlo o dva dny zpět, kdy se nám čtverka rozhodla, na popud fon Blaschkof, řešit dilema, vydala se kamsi, aby se Felix ponořil do samotné... jak pravil svými slovy, prožil znovu vlastní porod, nasosal se samotnou... to mě přišlo strašně bezúčelné, jenom aby to mělo jak pokračovat, v tom jsem pocítil něco jako zklamání. KUŠUJ! Skoro mi to přišlo, jakoby byl nejdřív vymyšlený prostředek a závěr příběhu a začátek napaplán až nakonec. NESTĚŽUJ SI, XINDLE! No ale na závěr... NÉÉÉ! PRÓÓÓČ!? POVSTAŇTE A NA MINUTU ZAVŘITE KLAPAČKY ZA PADLÉ! FŇUK! SMRK! ŠKYT!... celý text

Bůh strachu 2016, Jan Hlávka

Propadnout se s noblesou humorem přímo do temnoty, to neumí jen tak někdo... Toto byl úder přímo na solar plexus! Do hry vystoupila nová charismatická postava Adama Reyese , který přišel z druhé strany. A ten teda zamíchá kartami. Jedna z nejlepších částí knihy je ta, kdy si 3x za sebou vychutnáte pocit zadostiučinění, když je zúčtováno s jedním ne zrovna sympatickým šmejdem:) To se panu Hlávkovi povedlo. Kniha má podmanivou atmosféru, temnou a hutnou, obepínající chapadlama strachu, že téměř toužíte, aby vás Adam Reys uchopil svými bledými prsty a...... celý text

Kladivo na démony 2016, Jiří Pavlovský

Kladivo je zpět, bejby! OuJé! "Promiňte, že ruším, ale ptá se po vás Vondráčková." "Která?" zeptal se Rashil. "Helena," řekl asistent. Rashil si povzdechl. "Zase další omlazování. Už mám na její úpisy zvláštní složku. Hned tam budu." "Chceš do ní taky nasadit démona?" řekl Felix. "Zbláznil ses? I démoni mají svou úroveň!" Za mne nejlepší díl od Pavlovského a další TOP vůbec. Po Felixovi někdo jde, když odpočívá v županu. Felix vyšetřuje případ... v županu. Ve Felixově týmu to začíná skřípat, když je v županu. Felix se vydává na osamělou cestu.... v županu. Vydává se do Zasvětí, tedy na Pohraničí.... v županu... Vincenc s Walterem jsou naštvaní a vydávají se za svým, Klaudie má morální jasno a zároveň prožije nejerotičtější zážitek...ti v županu nejsou. To a ještě mnohem víc županu, akce, hlášek a humoru přineslo Kladivo na démony!... celý text

Žrádlo pro psy 2015, Darek Šmíd

Tak jsem, v dobře rozjeté sérii, dostal studenou sprchu a ze vzrušení je za pět minut půl šesté... :( Díl, co je přecpaný tolika slovy, jejichž význam ani nemáte chuť hledat, pokud zrovna nejste náruživý lingvista, nejčastěji požívaná slovesa jsou: šplíchat, cákat, chlístat, autor se nebojí připitomělých reakcí: "Tak dobrou," řekla Švanda. Ultimat00r jí jediným rafnutím vykousl hrudník z těla a polkl. "No do prdele, " hlesla, když pohlédla na jámu ve svém trupu. "Moje dudy." A bylo po ní... Pod chabým pláštíkem nevědomí se děti brodí kalužemi krve a vnitřností, krmí spálené labutě, kolem, místo ryb, plave filé, vypařují se tisíce hektolitrů vody, zvedají tsunami na Vltavě, probíhají zápasy několika tunových psů... Příběh slabý, jaksi chaoticky vyprávěný, bez pointy zasazené do příběhu, podivně překreslené charaktery, za mne dosti přehnaný množství násilí bez hlavy a paty i na tento žánr. Jediným přínosem tohoto dílu bylo, že Felix alespoň Klaudii kápl božskou.... celý text

Pekelná šleha 2015, Martin D. Antonín (p)

Kladivo, nabývající epochálních a velkolepých rozměrů, vás s chutí břinkne do palice přímo mezi světla, či skla, kdož jste, stejně jako já a Vincenc, postižení dioptriema, aby vás jednou pro vždy ujistilo, že vás baví a nic jiného neexistuje... "Tak to je poprvý..." vypravil ze sebe Felix, "...co vidím mamuta zašlápnout vajgl." Další skvělý díl, co se do vás hrne horem spodem a navnadí na další pokračování. Posune kousek kupředu, že se něco chystá proti... aby se zabránilo tomu... kvůli přežití tamtoho.... A taky odhalí, jak to bylo s vytunelováním tunelu Blanka.... celý text

Síť přízraků 2014, Ondřej S. Nečas (p)

Na Kladivu mne baví, jak je každá kniha jiná. Sic toto byl pro mě zatím nejslabší díl, místy přeplácaný, ale se zajímavým zvratem a skvělou krizí identity, kterou si prošel Vincenc, že by ste ho s chutí přetočili na záda a podrbali na břísku, tak mne to stále baví. Tady to teda zrovna nevypadalo, že by paní magie měla nějaký trabl, tady to magično přímo sršelo.... celý text

Drsné sny 2014, Jakub Mařík

Felix a Klaudie se vydávají k branám pekla, kde na ně čekají nenávistné a vražedné pohledy, cvakající tesáky, tyčové zbraně a hole a smrtonosná vozítka, zákeřné útoky pod pás a do žeber... to vše, když se rozhodnou vyslechnout osobu pracující v obchodním domě kde mají slevy a na otevíračku před vchodem čekají důchodci! :) Jinak žraso, tým si to jde rozdat s čistokrevným démonem, další z těch počinů, u kterých se tlemíte.... celý text

Výtah do pekla 2013, Jiří Pavlovský

Tohle bylo morbidní, oplzlý... Tohle páchlo, ze stěn vytékal poševní sekret... čvachtalo to a bylo to plné fekálií..., no nejedna zmrzačená duše se zatetelí blahem :) Linka se Starci mohla nabídnout asi víc, kromě šílenství to bylo dost prázdné, až pak na nemastné poodhalení zápletky. Ale také nám to odhalilo něco o Klaudii a Felixovi, protože ti tu hrají prim. Pak je tam i Walter, stejně otravný jak jindy... Vincenc, kterého Ester fon Blaschkof vyslíchá, jestli dokáže přelít energii a zvětšit si tak libovolnou část těla... A nad tím vším visí otázky, cože je to s tou magií a jestli má Klaudie kozy... ?... celý text

Sonáta pro Azazela 2013, Dušan Fabian

Asi nejpůsobivější orchestrální hudební doprovod, co jsem kdy četl... to pekelný dunění mi rulovalo fusekle! Jako krimec, kdy si tipujete, kdo je ten hajzlík, a já ho v jedné chvíli odhadnul, šmajznutej hororem a satanismem, byl prostě fň! Mezi tóny sonáty inferny jsem hledal alespoň zmínku o stěžejní kostře příběhu... Uštěpačné poznámky Felixe a Azazela, ať už to byl trapák, chvástající se cizím jménem, nebo samotný padlý anděl, nad bublajícím prořízlým hrdlem, měly grády a vyloženě bavily ... bože ... ehm ... ďáble ... bo kdo ... není to rouhání ... jméno velkýho exorcisty je mi u zádele ...! No, abych se tu nevykecával, jo tohle bavilo, zatím ze všech Kladiv asi nejvíc! No a to intermezzo, no uznejte sami, úplnej "majstrštyk"!... celý text

Kruté stroje 2013, Ondřej S. Nečas (p)

Kruté stroje to vzaly trochu hustější atmosférou, Felix a Klaudie jedou sólo pátrací linku, k tomu má Klaudie vedlejšák, který každopádně nefunguje... :) Alespoň Walter, který tu chytračí, a Vincenc, který je furt takový jaký je, připomínají původní partu... jinak hlášek ubylo, taktéž akce, za to dostaneme detilnější prostředí, díl je vyloženě kriminální s osobitou zápletkou, která dělá Kladivo na čaroděje tím, co Kladivo na čaroděje je. Změna autora je vidět, to bez debat. Je to nutně špatné? No, je to jiné... Jako když vyměníte volné trencle za slipy.... celý text

Město mrtvých 2012, Jiří Pavlovský

„A když jsme u zombíků,“ otočil se na Waltera. „Když nás kousnou, umřeme a změníme se v zombie?“ Walter se rozohnil. „Proč byste se měli měnit v zombii? Když vás kousne pes, změníte se v psa? Když vás kousne kočka, změníte se v kočku?“ „Pokud by mě kousla nemrtvá kočka...,“ namítl Vincenc. „Je to pitomost. Naprostá, nevědecká pitomost!“ „Takže se jich nemusíme bát?“ „Samozřejmě,leželi dlouho v zemi a jsou v rozkladu, takže když vás kousnou, je otrava krve to nejmenší, co můžete čekat. Tudíž bych doporučoval se kousancům vyhnout.“ „Aha.“ „ A se škrábnutím je to to samé. Jejich bakterie by se vám neměly dostat do těla.“ „Mohli bychom na to i umřít?“ „Bez okamžité léčby? Velmi pravděpodobně.“ „A když bychom umřeli,“ řekl opatrně Vincenc, „tak díky tomu tvému triku asi taky ožijeme, co?“ „No... možná.“ „Takže, abych to shrnul, když nás kousnou, umřeme a změníme se v zombie.“ „No... když to bereš takhle...“ Kromě toho, že se vám znalosti zombie a vše co jste o nich věděli stávají jen tím, co jste si mysleli, že víte, je kniha jedna velká mlata, černošedý šlem za šlemem, rotujících čepelí jednoho nejmenovaného zemědělského stroje a hláška za hláškou. Já začal číst a najednou jsem byl na konci s poťapaným úsměvěm na xichtě... celý text

Magie pro každého 2012, Jiří Pavlovský

Šílená squadra vyvrhelů, jedna, co má morální zásady a problémy s chlastem a něco jako fantasy kriminálka s nekorektním humorem, něco jako Kulhánek či Kotleta.

Luciferovo kopyto 2017, Jan Sviták

Satanova oháňko! Jako tak to jo. Zpočátku jsem si myslel, že po mysteriózním Čertově kopytu, akčním a temném Pekelném adventu to Sviták ukončí komediální formou v Pratchettovském stylu. Oliver hláškoval, jako otrlej bijec... Jako vzít to z ozdravovny pro otylé, od mastičky z najemno pomletých dětí a zákonem chráněných trpaslíků, která měla vyléčit obrovy houbičky v podpaží a mezi prsty na nohou, přes šlápotu v úsměvu domácího mazlíčka, trpasličí marmeládu, zabijácký prasata až na Krvavý Hornohrad, kde sídlí samotná Temnota, kde vás obejme Kravodvěd, to znamenalo jízdu, na kterou vás Sviták vypravil a nepřipravil! A ten konec vzal ďas v zápachu síry a ohnivých plivanců!!!!!... celý text

Pekelný advent 2010, Jan Sviták

Druhý díl mi přišel dosti lepší. Byl temnější, sálalo z něj zoufalství, akčnější... Prohlédl ten, kdo měl prohlédnout.

Čertovo kopyto 2011, Jan Sviták

V českých luzích a hájích jsem našel tento počin a řekl si "proč ne?" Anotace zajímává a kdy já naposledy, krom pohádek, zaznamenal něco o pekelnících...? A musím říct, že po opuštění sídliště a odjezdu za babičkou, jsem s Oliverem a Emou příběh začal prožívat. Poodhalování tajemství, legenda o čertovi Křivákovi, jeho labyrintu a pekelné růži.... Jo bavilo to....Dokud si babička nezlomila nohu, dokonce ji postihla zlomenina otevřená. V tento okamžik, kdy ji děti, byť ne ve zlém, nadopovanou třemi pilulkami ibuprofenu a hltem slivovice, opustily a každé si šlo po svém úkolu, se ve mne cosi zlomilo. A odtud toho bylo víc. Nepochopitelné pro mne bylo, proč vlastně Strážci měli duše vodit a vázat k čertovu řetězu, když naopak měli zabraňovat jejich získání. Párkrát tam byla řeč o nějakém glejtu, ale ten zprvu vyzníval jinak. Na Onom světě se autor utrhl ze řetězu úplně, Pekelný trojboj byl dosti trapný, oslavování ze strany pekla jakbysmet a konec nedomrlý. Vzhledem k tomu, že to má ještě dvě pokračování a prvotní nadšení ve mne přece jen stopy zanechalo a kniha se četla svižně, dám jim šanci.... celý text

Sirotčinec v údolí 2024, Philip Fracassi

Dle popisu knihu autor napsal za čtyři týdny. Možná to někomu přijde uspěchané, mě tam chyběla i jakási hloubka a větší smysl posedlosti a démona, než jen prachobyčejné posednutí. Začátek je obkecávání okolo sirotčince, zvyků a trestů, to jsem si říkal, co na tom koho bavilo. Ale potom, s příchodem šerifa a záhadného muže s pytlem na hlavě, to nabere na obratkách a brutalitě, která není tak do detailu popsaná, ale také nechává prostor fantazii. A to je asi nejsilnějších stránka knihy - spád a brutalita, kór když jde o děti, které teda občas dětmi nejsou, protože i ti nejmenší mluví jako ti odrostlejší. Na druhou stranu ale čekáte třeba nějaký zlom, nějaký moment, kdy zatajíte dech - ten mi ale chyběl. Od začátku do konce prostě víte a nic nového nepřijde. Plusem je netradiční happyend, nějak nejsem fanda sladkých a kýčovitých konců. Ale i tak si knihu můžete užít, protože má svou silnou a temnou atmosféru. Při čtení se vám v mysli zrodí černý mrak, slyšíte hlasy... v ruce se vám objeví palička na maso...vaše trýzněná mysl, kterou zahnalo cosi zlého do kouta, vykřikne v marné naději, ale ruku, která paličku třímá, už neovládá vaše vědomí... paže se zvedne, palička opíše oblouk a...... celý text

Noční směna (20 povídek) 2023, Stephen King

Povídky od Kinga věnující se strachu. Heh, jak originální a u něj bezpředmětné. Povídky mě vyflusly do rozjetého čehosi, co nejvíc připomínalo anotaci ke knihám, kterými chce někdo zaujmout. Nic víc to nebylo, řádně to ani nekončilo. Nejvíc mne zaujala první povídka - Prokletí Jeruzalému, ta dokázala vtáhnout, silná byla i povídka Kostlivec, ale ukončená prostě nijak. Pak jsou to povídky pitomé - Bojiště, bezduché - Náklaďáky, Muž který miloval květiny, prázdné - Noční příboj... V závěru je to jen přehršel slov o ničem, který na chvíli ukrátí čas, než si vyberete jinou knihu. Já už Kinga ne, pro mne to rozhodně král hororu není a nikdy nebude.... celý text

Stín se šíří 2023, James Oliver Rigney, Jr.

Achjo! Mám velkou obavu, že nechám hrdiny tohoto eposu napospas Temnému a Zaprodancům a hodně hluboko v zapomnění. Přibylo sice akce, ale mnohdy bez patřičného popudu, jako třeba, když se Rand s Matem vydali do Rhuideanu, tak ty prašné bytosti. Prostě v Rhuideanu to byla nuda, tak se to Jordan snažil okořenit béčkovým bojem stylem - kde se vzaly, tu se vzaly záhadné bytosti. Perrin dostal svou silnější příběhovou linku, ale i z lovu trolloků Jordan udělal nudnou záležitost. Přišlo mi to jako v špatným filmu, kdy se chystá boj, je střih a náhle je po boji. Za zmínku stojí pak jen finální boj o Dvojříčí. Mezi reakcemi jednotlivých postav v rozhovorech je mnohdy tolik omáčky, že se musíte vracet, protože ztratíte nit toho, o čem se tam kváká, a to je převážná část knihy. No a potom všem slepičím kvákání se dobéřete ke konci, který, alespoň trochu stojí za to, jak už to Jordan umí. Nyneiva a Elain konečně něco předvedou a dokáží, Rand má svůj plán a přijmul svůj úděl, ale prostě je to málo, na to jak je příběh roztahaný, vláčný, postrádám tah na branku a nějaké to napětí a dechberoucí momenty. To tu nečekejte.... celý text

Velké hledání 2012, Robert Jordan (p)

Druhý díl si drží kvalitu, ale napálit tomu plný hodnocení prostě nejde a to ani zdaleka. Akce je tu přibližně stejně jako v díle predchozím, to znamená nijak zvlášť a když na ni dojde, je hned pryč. Třeba Randův souboj s Turakem, jiným mistrem šermířem, odvane úplně do prázdna a vůbec jsem si ho neužil. Jordan to odflákl popisem postojů a pozic a šlus. Stejně tak závěrečný boj. Začalo to tak nějak, že by to mohlo směřovat k nějaké velkolepejší akci, ale ani se to k ní nepřiblížilo. Záporák se mi jeví jako dost bezcharakterní plivanec, prostě jen víte, že se tam občas zjeví, víc si užijete jeho noshledů a stoupenců, a v tom, právě díky nedostatku akce, kniha dosti pokulhává.... celý text

Drak Znovuzrozený 2013, Robert Jordan (p)

Robert Jordan se rozhodl unudit své čtenáře, protože tento díl byl HODNĚ slabý. Přečíst ho dokonce vyžadovalo hodně trpělivosti a špetku sebezapření. Nejenže název knihy je mimo, Rand v ní nemá žádný ucelený příběh, ale plno věcí leze i na nervy. Jordan jede na stejné lince, kdy nepřijde absolutně s ničím novým. Sny hrdinů jsou na jedno brdo a lezou na nervy, jejich odmítání všeho leze na nervy. Zkouška Egwain je nemlich ta stejná jako Nyneivy, akorát v jiném pořadí a to lezlo na nervy. Tři díly a potřikráte se Rand, který dostane nejvíc prostoru až v závěru knihy, utkal s Temným, který je nemastný a neslaný, pokaždé, když se zjeví, potřikráte nad ním zvítězil a stále nic z toho, a to leze na nervy. Rádoby pátrací linka Nyneivy, Elain a Egwain, no ta byla k smíchu: "My víme, že je to past, tak ji necháme sklapnout ", ale že je to málem stojí vše bylo uboze nedořešeno. Matovo štěstí mi přišlo tak divné, že mi spíš připadalo, že autor neví kudy kam. Nakonec tady by příběh mohl i skončit, ale Jordan jede dál. A jelikož mám hodně stupidní zvyk dokončit rozečtené, ať je to sebevíc ubíjející, (odložím knihu, nebo nedoukoukám film jen tehdy, když už je to opravdu nepoživatelný paskvil), tak se začtu dál a budu doufat. Ale tímhle dílem to má Jordan u mě hodně nahnutý!... celý text