nefernefer přečtené 530
Asfalt
2009,
Štěpán Kopřiva
Koupila jsem tuhle knihu na základě zdejších oslavných komentářů svému kamarádovi k narozeninám a čekala nadšení. Ovšem nadšení nejen že se nekonalo, ale on mi dokonce zklamaně přiznal, že se nedostal ani přes 40 stran. Že ho to zkrátka nebavilo a tak toho nechal. Říkala jsem si, že to není možné, že se přeci všichni ti, co tu píšou ódy na konečně rovnocenného pokračovatele mistra Kulhánka, nemůžou takhle fatálně mýlit. Půjčila jsem si ji od něj a rozhodně nelituji :o) Je pravda, že prvních cca 60 stran akcí příliš neoplývá. I tady se však najdou světlé okamžiky, zejména co se týče dialogů. A když se nenecháte odradit, vytrváte a prokoušete se tím trochu rozvláčným úvodem, tak se nestačíte ani nadechnout a už to sviští :o) Plnokrevný brak plný "efektivní brutality" napsaný výborným jazykem, nacpaný odkazy a narážkami na miliony lidí a věcí, z nichž polovinu jsem si musela vygůglit, abych stíhala, a stejně mi určitě spousta vtipů unikla. Navíc je autor zjevně filmový fanda, což já taky úplně nejsem, takže i tady mi strejda Google musel notně pomáhat. Nicméně i přes toto drobné nepohodlí způsobené mezerami v mém vzdělání jsem si to náramně užila. Zařazuji se mezi nadšence a svého kamaráda donutím, aby dal knize druhou šanci. Myslím, že nebude litovat :o)... celý text
Hlava k listování
1997,
Adriena Šimotová
Adriena Šimotová mě jako výtvarnice nikdy příliš neoslovovala. Ale její psané texty jsou nádherné. Velmi intimní, niterné. Kniha je doslova nabitá emocemi. Po obsahové stránce si určitě zaslouží plných pět hvězd, ale jednu musím ubrat. Na to, jak je knížka poměrně luxusně pojata, co se týče výběru papíru, vazby a tak dále, si redaktor s její přípravou moc práce nedal, skoro mám pochybnosti o tom, že ji vůbec četl. Na každé čtvrté straně chybí háček nebo čárka, začátek nebo konec závorky, uprostřed slova se zničehonic objeví znaménko plus a podobně. Tyto nedokonalosti při četbě ruší, a v některých případech absence diakritiky dokonce způsobí, že se čtenář musí zamyslet, aby dosadil to správné slovo. Je to škoda, protože jinak je to opravdu krásné čtení.... celý text
Smrt muže, který patřil jedné ženě
1996,
Leonard Cohen
Cohenovy písně mám ráda a líbí se mi jejich slova. Proto jsem se těšila, že si "užiju" :o) Ale musím se upřímně přiznat, že jsem to nedokázala dočíst. Připadala jsem si jako mimozemšťan. Prostě jsem většinu textů vůbec nepochopila.... celý text
Vysmátá koza aneb Přízrak krásné modelky
2015,
Ivana Vostřáková
Jeden z oblíbených námětů, které většinou nezklamou - láska je silnější než smrt. A navíc kniha oceněná Cenou Miroslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu roku 2015. Tak jsem neodolala. Bohužel jsem možná čekala trochu něco jiného. Obálka mě asi měla varovat, v tomto případě totiž přesně koresponduje s obsahem. Je to červená knihovna ze hřbitova. Není to úplně špatné, celkem dobře se to čte, taková oddechovka na víkend. Ale nezasmála jsem se ani jednou a hlavní hrdinka mi přišla naprosto vypatlaná. Kdyby se toho chopil pan Troška, zajisté bychom měli další kasovní trhák. Nejspíš v roce 2015 nic lepšího nevyšlo.... celý text
Mrtvý holky
2007,
Miloš Urban
Výborné povídky. Je v nich všechno z „klasického Urbana“ - jeho fascinace rituály, vírou, krásou, uměním, tajemstvím, magií. Jsou tajemné, někdy dekadentní a zvrácené až děsivé, ale tak skvěle napsané, že vás drží a nepustí, dokud nedočtete. Moc se mi to líbilo :o) P.S.: Jo a konečně jsem zjistila, proč měl Max Unterwasser ze Stínu katedrály znetvořené oči a část nosu. :o)... celý text
Z fůry březové kůry
2000,
Jiří Maryško
Mám docela ráda nonsensovou literaturu, ale tohle do ní snad ani nepatří. To jsou jen ptákoviny, co člověka napadají cestou z hospody. Ani chytré, ani vtipné.
Deník haiku 2
2012,
Miloň Čepelka
Myšlenky či okamžiky vměstnané do tří řádků. Někdy něžné, někdy vtipné, někdy k zamyšlení. Jemné intelektuální „jednohubky“. Výborné v kombinaci se sklenkou něčeho dobrého pro příjemně strávený večer :o) Daleko, blízko, na tom vůbec nesejde. Patříme k sobě. V hlavě má guláš a to je trapné, je-li vegetarián. Vyčítáš Bohu, že je neviditelný? Špatně se díváš.... celý text
Svévole
2015,
Lena Andersson
Kniha naprosto přesně vystihuje myšlenkové pochody toho, kdo se nachází v nevyrovnaném vztahu. Kdo je hluboce zamilován a jeho láska není opětována. Každý to určitě někdy zažil na vlastní kůži a je do značné míry osvobozující, když zjistí, že se nechoval jako idiot jen on. Že je spousta stejně „postižených“, kteří na tom nejsou lépe, protože všichni jednají podle hluboce zakořeněného prastarého vzorce, který jim velí za každou cenu neztrácet naději. Jenže „Naděje je cizopasník parazitující v lidském těle. Konkrétně v srdci. Naději nestačí nasadit svěrací kazajku a uvrhnout ji do temné kobky. Nepomáhá ani omezení stravy na chléb s vodou. ... Naději je třeba vyhladovět úplně, aby svého hostitele nemohla oslepit a svést. ... Naděje je krutá, jelikož nás svazuje, zotročuje.“ Kdo z vás se v podobné situaci někdy ocitl, tak se v téhle knize najde se stoprocentní jistotou. A řekne si „Jo, to je přesný. Přesně takhle jsem se cítil. Přesně tohle jsem si myslel. Přesně takhle debilně jsem se choval.“ A chvílemi bude mít možná pocit, že je ta kniha vlastně o něm :o) Všem nešťastně zamilovaným ji rozhodně doporučuju. Uleví se jim, že v tom nejsou sami :o) „Nechápala to. Nejhorší bylo nechápat situaci, v níž se nachází. Připadala si zneužitá. Nic nebolí tolik, jako neschopnost pochopit.“ „...propastná úzkost z nezodpovězené zprávy je pokaždé stejná a jediná možnost, jak se jí vyhnout, je žádné zprávy neposílat.“... celý text
Michaela - Události v klášteře svatého Anděla
2008,
Miloš Urban
Je to hodně zvláštní kniha, ale mně se líbila a s komentáři, které ji odsuzují jako brak a zvrácené porno, nesouhlasím. Je fakt, že zvrácenými erotickými scénami se to v ní jen hemží, ale ty scény paradoxně dost často vlastně příliš eroticky nepůsobí a spíš to vypadá, jako by se za ně autor jen schovával. Jako by si skrze tu knihu řešil svůj zjevně komplikovaný vztah k víře a chtěl to zabalit do něčeho, co odvede pozornost od té spodní roviny příběhu. Dlouho jsem přemýšlela, jak správně vyjádřit slovy, jak na mě tahle kniha působila. Těžko se to vysvětluje. Mám prostě dojem, jako by se autor snažil ukázat, že víra v našem západním slova smyslu dává mezi Anděla a Ďábla rovnítko. Že křesťanství interpretuje Boha jako bytost nenávidějící přirozenost těla a radost ze života. To je to, co ve mně ta kniha zanechala. Mám pocit, že všechny erotické scény záměrně nepůsobí nijak pozitivně, nevzbuzují touhu ani jiné kladné emoce. Mají vzbuzovat ošklivost a nečistotu. A veškerá tělesnost má být co nejkrutěji a nejošklivěji potrestána. Láska v tomto pojetí není čistou radostí, je to past. Svazující past zbavující člověka jakékoli svobodné vůle. Netvrdím, že je to to nejlepší, co pan Urban napsal, ale rozhodně je to jedna z mála knih, která mi v hlavě rezonovala ještě dlouho po jejím dočtení.... celý text
Boletus arcanus
2011,
Miloš Urban
Výborně napsané, vůni hub i lesa přímo cítíte na jazyku. Navíc se děj opět odehrává v místech důvěrně známých, takže jsem měla pocit, jako by mě ta kniha vtáhla do sebe, jako bych byla součástí příběhu. Urbanovy knihy mám moc ráda a tahle není výjimkou. Baví mě jeho jazyk, baví mě jeho skryté odkazy a charakteristický nádech tajemna až téměř okultismu. Kdo od něj něco četl a líbilo se mu to, tak u téhle knížky rozhodně také nebude zklamán.... celý text
Zámek naděje
1994,
Jiří Kulhánek
Ačkoli jedna z prvotin, tak je tak skvěle napsaná, že cítíte i ten odporný zápach Nemrtvých. Brrr :o) Když tedy pominu, že mi není jasné, jak Alf dokázal mluvit s gumovým potápěčským náústkem dýchací trubice v puse (přestože měl laryngofon, tak je to podle mě nemožné), tak jinak to bylo dobré. ...když se usmál, umíraly mouchy. :o))... celý text
Abeceda lásky
1995,
Miloň Čepelka
Miniatura do kapsy. Něžná. Krásná. Žen jako ty je málo milá moje Žár v srdci trvá déšť ho nezháší Žízeň mě drží v stavu nepokoje Žít s láskou tvou je slast má nejdražší... celý text
Klíč
2011,
Džuničiró Tanizaki
Nařčení z pornografie je v případě této knihy naprosto bezdůvodné. Tak cudně napsanou knihu o sexu jsem už dlouho nečetla. Ale nařčení z amorálnosti je dle mého zcela oprávněné. Pro mě jako pro člověka vychovaného v evropské kultuře je těžké pochopit některé aspekty japonského myšlení. Všechna ta svazující zakonzervovaná středověká pravidla určující, jak se člověk smí nebo nesmí za určitých okolností chovat. Zkostnatělé axiomy toho, co je mezi mužem a ženou přípustné. Tanizaki nevytvořil bezduché lechtivé čtení nahlížející do ložnice staršího manželského páru. On přesně vystihl pokrytectví a faleš, kterou plodí dodržování dávno přežitých a nesmyslných tradic. A nejen na postavách obou manželů, ale především na postavě jejich dcery ukázal, že léta potlačované touhy mají za následek značné pokřivení morálních zásad.... celý text
Míjím se s měsícem
2013,
Miloň Čepelka
Obdivuji, když někdo dokáže na minimálním prostoru dokonale vyjádřit myšlenku, vystihnout náladu. Japonské haiku jsou v tomto ohledu určitě nepřekonatelné, protože staví na staleté tradici, a jsou jistě krásné, ale myslím si, že ať se překladatel snaží, jak chce, nikdy nemůže do češtiny tu dokonalost a čistotu přenést, takže k českému čtenáři jakoby doléhá jen odraz jejich původní krásy. Zato haiku, které jsou v češtině přímo napsány a pro češtinu stvořeny, nejsou zatíženy těžkopádností překladu, a tak si je můžeme vychutnat v celé jejich krystalické kráse. A že to krása opravdu je. Bez tebe s tebou, ty beze mne jsi se mnou. Tajemství lásky. (M. Čepelka)... celý text
Alenka v kraji divů… a za zrcadlem
2007,
Lewis Carroll (p)
Před lety jsem učinila marný pokus o přečtení téhle knihy, protože jsem měla pocit, že je to jedna z těch, které "se sluší znát". :o) Ale monology dobře vychovaného děvčátka z minulého století, byť s velmi bujnou fantazií, mě nějak neoslovily. Po letech se na základě shlédnutí filmu Tima Burtona rozhodla, že si ji nutně musí přečíst, moje patnáctiletá dcera. A byla tak nadšená, že jsem si řekla, že to zkusím ještě jednou. Přece nejsem takový suchar. A když to zvládla ona, zvládnu to taky. Je pravda, že na pozadí vizuálních dojmů z filmové Alenky se mi kniha četla snadněji a tentokrát jsem ji dočetla do konce. Ale nadšení se opět nekonalo. Asi jsem ten správný čas, kdy jsem si ji měla přečíst, propásla.... celý text
Temný prorok
2000,
Jiří Kulhánek
Je fakt, že tenhle díl je z celé série nejslabší. Ale přesto dávám plný počet, protože i když se v něm vlastně skoro nic nestalo, a kdyby ho autor vynechal, nikomu by nechyběl, tak jsem se stejně královsky bavila. Nad hláškami jako "Mrtvoly mi plavaly v patách a přes tělesné deficity jim to docela šlo ... Co jsem si všiml, byla na tom nejhůř beznohá, jednoruká, ohořelá mrtvola teroristky; přestože se snažila nejvíc ze všech, stále klesala. Takhle toho ironmana neuděláš, děvče." se prostě nejde nebavit :-))... celý text