nefernefer přečtené 530

Alej prokletí 1994, Roger Zelazny

Jako nenáročná akční oddechovka to nebylo úplně špatné, i když bych uvítala trochu více děje, než že hlavní hrdina jede z bodu A do bodu B a cestou postřílí kdeco a kdekoho. Ale co mi přišlo fakt přitažené za vlasy byl ten jeho veletoč o 180° z klasického záporáka bez citu a svědomí ke klaďasovi zachraňujícímu svět, který prodělal během cesty, aniž by k tomu měl nějaký uvěřitelný důvod. Nebo možná ty poznámky o tom, že je vlastně blázen, byly míněny doslovně a já jen nepochopila, že čtu knížku o drsném schizofrenikovi. :o)... celý text

Čtvrtý hrob pod nohama 2016, Darynda Jones

I čtvrtý díl jsem přečetla na jeden zátah a královsky se u toho bavila. Fakt mě mrzí, že další díly se zatím v češtině nechystají, je to opravdu velká škoda. Nápisy na tričku uvozující každou kapitolu i některé další Charlottiny bonmoty jsem měla chuť si zapisovat. :o) „Když už musíš jíst banán na veřejnosti, nikdy s nikým nenavazuj oční kontakt.“ :o)... celý text

Dějiny světla 2013, Jan Němec

Krásná kniha o krásném člověku. Nechci opakovat slova chvály, co tu už byla mnohokrát pronesena. Snad jen, že se mi dostala hluboko pod kůži a hned tak na ni nezapomenu. Asi jsem se zamilovala :o) „Světlo je všudypřítomné a současně tak plaché, člověk si ho uvědomí, až když se něčeho dotkne. Ale to, čeho se dotkne, je okamžitě vyznamenáno, jako by na to ukázal přímo prst boží.“... celý text

Třetí hrob přímo před nosem 2015, Darynda Jones

Poslední hlídka 2006, Sergej Lukjaněnko

Pokud už máte za sebou předchozí díly a líbily se vám, pak určitě doporučuju pokračovat a přečíst si i tenhle. Je stejně dobrý. A setkáte se v něm s Merlinem. :o) A abych uvedla na pravou míru komentáře pode mnou - není poslední. Ještě je Nová hlídka (už ji mám v knihovně objednanou) a letos vyšla další pod názvem Šestá hlídka. Takže tímhle to zdaleka nekončí. :o)... celý text

Druhý hrob nalevo 2014, Darynda Jones

Tak jsem si potvrdila, že i druhý díl je stejně dobrý jako ten první. Je vtipný, má spád, nenudí. Vypadá to, že jsem asi našla další oblíbenou sérii. :o) Třetí díl už louskám a čtvrtý mám objednaný v knihovně. A pak se nejspíš zařadím do fronty fanoušků fňukajících, že další z jedenácti dílů u nás zatím nevyšly. :o(... celý text

Výkvět mužství 2012, David Lodge

Šerá hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček

Jiří Hájíček píše neuvěřitelně uvěřitelně. Všechno, co popisuje, vidíte před sebou, slyšíte, cítíte. Letní žár i pach tlejícího listí na podzim, dokonce i tu úpornou neustávající bolest hlavy z nevyspání. A jeho hrdinové jsou mi blízcí. Snad proto, že jsou přibližně stejně staří jako já. Jejich starosti, pochyby, hledání, krize středního věku − to všechno důvěrně znám :o) Jako bych je všechny tak trochu znala, jako bychom spolu chodili do školy nebo se občas potkávali někde na ulici :o) Nedokážu posoudit, do jaké míry působí jeho knížky stejně i na mladší čtenáře, ale pro „Husákovy děti“ jsou návratem do dětství, zrcadlem jejich vlastních životů.... celý text

První hrob napravo 2013, Darynda Jones

Zase jedna z knížek, na kterou jsem se vždycky těšila a přečetla ji na tři zátahy, i když není zrovna nejtenčí. Není to žádná detektivka. Je to plnohodnotná duchařská fantasy, jejíž hlavní hrdinkou je Phil Marlowe v sukni, a to se vším všudy včetně těch jeho sarkastických hlášek, přitažlivého vzhledu i talentu pro maléry, které končí nakládačkou :o) Navíc je to všechno příjemně okořeněné lehkou dávkou erotiky a tajemna. Takže v kategorii odpočinkového čtení za mě plný počet. Rozhodně jdu do dalšího dílu, protože musím zjistit, jestli bude stejně dobrý jako ten první :o)... celý text

Osm smrtelnic posedlých 1994, Tennessee Williams (p)

Výborné povídky, které si možná časem, až už si z nich zase nebudu nic pamatovat :o), klidně ráda přečtu znovu. Sarkasticky vtipné psaní o věcech, které vlastně vůbec veselé nejsou. Stáří je prostě hnusné. A kdo tvrdí něco jiného, tak si lže do kapsy. „Pokud nedovedete šeptat, je moudré křičet. Je lepší, když se vám život rozbije a znesvětí, ale hlavně když jej pořád ještě svíráte v rukou, než když o něj přijdete vůbec.“... celý text

Esoterické Čechy, Morava a Slezsko I. 2002, Jiří Kuchař

Moc zajímavé čtení, ze kterého zjistíte, že 90 % těch nejznámějších osobností, které tvořily historii, byli rosekruciáni nebo zednáři. To jste věděli, že Jan Amos Komenský, byl označován nejen za "Učitele národů", ale rovněž za "Jana Křtitele svobodného zednářství", a že byl hlavním podporovatelem bratrstva Růže a Kříže v Čechách? A že "badatelé se dnes přiklánějí k názoru, že konstituované svobodné zednářství [...] vyrostlo právě z idejí Jana Amose Komenského"? Tenhle díl je zajímavý hlavně pro Pražáky. Dozví se z něj o svém městě spoustu zajímavých věcí, o kterých neměli ani tušení. Doporučuji si ho přibalit do tašky při nedělní procházce, která tak získá úplně jiné dimenze. :o)... celý text

Stručná historie času 1991, Stephen W. Hawking (p)

Opravdu výjimečná kniha, když i mně dokázala vysvětlit tajemství černých děr tak, že jsem to pochopila :o) Neříkám, že jsem rozuměla všemu (upřímně jsem to ani nečekala), třeba kvantová fyzika je pro mě stále španělskou vesnicí, ale spousta věcí, které pro mě byly dosud velkou neznámou, už je mi mnohem jasnější. A občas jsem se i zasmála, což jsem u podobné knihy vážně nečekala a bylo to pro mě příjemným překvapením. Trochu mě však rušily poznámky pod čarou, ve kterých si překladatel masíroval ego a měl potřebu autorovi jeho zjednodušenou verzi doplňovat "odbornými pindy". Kouzlo této knihy spočívá právě v tom, jak se pan Hawking dokázal oprostit od veškerých učených výkladů a vysvětlit ty nejsložitější věci tím nejjednodušším způsobem, a podle mého názoru nikdo (ani překladatel) nemá právo mu to kazit. Pokud má překladatel nutkání, ať se realizuje ve své vlastní knize. Naštěstí se dají poznámky pod čarou ignorovat :o) Jinak je to fakt skvělá knížka, kterou vřele doporučuji všem zvídavcům, co se zajímají o vesmír.... celý text

Královny nemají nohy 1973, Vladimír Neff

Persepolis 1 2006, Marjane Satrapi

Moc pěkné. Odteď se budu na emigranty z islámských zemí dívat trochu jinak. Nedokážu si představit, že by moje děti vyrůstaly v něčem podobném. To si člověk uvědomí, jaký má vlastně luxusní život. A nejhorší je, že všechno, o čem se tam píše, je pravda. Moc poučné čtení, které vůbec není suchopárné a nezáživné. Naopak, ani na pozadí té hrůzy, kterou popisuje, neztrácí humor. Opravdu moc doporučuji.... celý text

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Šitíčko 2008, Marjane Satrapi

I pro mě byla tahle knížka prvním setkáním s Marjane Satrapi. Za půl hodiny jsem měla přečteno a na tváři mi zůstal lehký pobavený úsměv. Svět muslimských žen pro mě byl vždycky něčím strašně vzdáleným a většinou dostupných informací někdy až téměř démonizovaným. Proto jsem autorce vděčná za příjemné a vlastně i uklidňující zjištění, že ženy jsou si podobné, ať žijí kdekoli :o) Určitě si v knihovně objednám i další její knížky :o)... celý text

IMAGO. Ty trubko! 2014, Hana Lundiaková

Je mi líto, ale ke zdejším oslavným komentářům se nepřipojím. Narodila jsem se ve stejné době ve stejném kraji, tak by mi to téma asi mělo být blízké a možná by i bylo. Ale než jsem se prodrala skrz nános „květnatého a krásného jazyka“ k samotnému příběhu, tak jsem byla tak vyčerpaná, že už jsem ho vlastně ani nevnímala. Že má autorka nesporně talent na neotřelá slovní spojení a originální jazykové cítění, o tom žádná. Ale kdyby trochu ubrala na slovním exhibicionismu, tak by to knížce jen prospělo a touha po originalitě na úkor srozumitelnosti a čtivosti by z každého řádku netrčela tak okatě.... celý text

Selský baroko 2009, Jiří Hájíček

Protože to bylo moje první seznámení s panem Hájíčkem, tak jsem si pro začátek vybrala tu nejtenčí z jeho knížek, abych se v případě, že bychom si s autorem nesedli, netrápila moc dlouho :o) Ale moje obezřetnost byla naprosto zbytečná. Tak pěkně napsanou knížku je radost číst. Všechno je plastické, hmatatelné a tak skutečné, jako byste tam byli. Úplně cítíte to letní vedro i zatuchlost archivní studovny a slyšíte šustění uschlé trávy na hřbitově. Příběhy staré desítky let se mísí se současností a nic není promlčeno, zapomenuto. Život na vesnici přes všechen pokrok moderní společnosti stále zůstává v mnohém zakonzervovaný a uzavřený v předsudcích. Stejně jako kdysi ani dnes se "náplavám" nic neodpouští. A zároveň nic není černobílé, každá mince má dvě strany. Ne každý je natolik silný, aby ho křivdy na něm páchané nezlomily a nedonutily nenávidět. Většina lidí je slabá a podlehne závisti, zatrpklosti a zlobě, která je věčná obzvlášť na vesnici, kde si všichni vidí vzájemně do talíře. Pojem "vina" je tu velmi relativní a záleží na úhlu, ze kterého se díváte. Nečekaný zvrat v závěru knihy je možná překvapivý, ale názorně ukazuje, že spousta lidí se ani po tolika letech nebyla schopna se stíny minulosti vyrovnat. Těžko je soudit.... celý text

Denní hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Druhý díl série je za mnou a musím říct, že se mi možná líbil i trochu víc než ten první. Pěkně navazoval a já jsem měla pocit, že už vstupuju do známého prostředí. Tentokrát neměla kniha jen jednoho hlavního hrdinu, ale většinu zúčastněných už jsem znala a najednou jsem je viděla v úplně jiném světle. Ještě výrazněji se ukázalo, že nic není černobílé. Že i Světlí jsou schopni pěkných intrik a Temní dokážou milovat až za hrob. No a to, že se poslední třetina odehrává v Praze, byl moc příjemný bonus :o) „Je třeba prožít jeden plnohodnotný lidský život, tak do osmdesáti nebo do sta let, ztratit nějaké příbuzné a blízké, myslím lidi, zjistit, jak směšní jsou politici, co budují tisícileté říše, nebo filosofové, vymýšlející věčné pravdy pro jednu až dvě generace... a teprve pak se z tebe stane Jiný. Kdežto dokud žiješ svůj první, obyčejný lidský život, zůstáváš člověkem. I když třeba umíš chodit do šera, pronášet zaklínadla a prohlížet pravděpodobnostní linie...“... celý text