nefernefer přečtené 530

Hardcore 1999, Jiří Kulhánek

Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé 2004, Tom Robbins

Vypadá to, že se ze mě stává Tomova skalní fanynka :-) Naskočila jsem na jeho vlnu a už se vezu. A přestože jeho knížky čtu pomaleji než jiné, protože si chci vychutnat každou větu, tak je to skvělá jízda. Z neotřelých příměrů jako "hovnivál času uválel její půlky do bujných oblin" mám až dětinské potěšení :-) I v téhle knížce je patrná Tomova fascinace pyramidami a něžným pohlavím. Hlavní hrdina je neodolatelný hochštapler a beznadějný romantik - kouzelná kombinace :-) A opět se musím hluboce sklonit před uměním pana překladatele. Nevím, jak zní originál následujícího odstavce, ale přeložit ho do češtiny určitě musel být dost velký "překladatelský oříšek" (něco jako kolik višní, tolik třešní :-) ) a ten překlad je sám o sobě geniální: „... já se snažím nevěřit ... prchám před všemi uzurpátorskými véčky ... V jako víra. V jako vlastnit. Véčka, jež mohou za většinu mrtvých na tomto světě. Jestliže k nám nepatříte, jste podřadní, nebo nepřátelé, nebo obojí; a pokud Věříte v něco jiného, než v co Věříme my, nemůžete k nám patřit ... lidé mají potřebu se někam Včlenit, Věřit v něco ...bude-li nás stále přitahovat potřeba Věřit a Vlastnit, nikdy nedojdeme klidu ... Slyšíte ten Vichr, který Víra a Vlastnictví rozvířily? V-vlajky. V-vazalství. V-velení. V-vášně. V-vivisekce. V-vyrabované V-vesnice. V-výstřely. V-výstrahy. V-výbuchy. V-vraždění. V-vyhlazování. V-výsměch. V-vztek. V-války ... Samozřejmě existují také dobré věci začínající na V. V-víno, například. V-věnečky. V-Velvet Underground. V- vateň...“ Tak a teď si najděte, co je to vateň :-))) Ještě jednou má hluboká poklona překladateli.... celý text

Rosiin sladký krámek snů 2015, Jenny Colgan

Příjemné odpočinkové čtení na víkend. Zamilovaný příběh psaný lehkou rukou, vonící po čokoládě a mentolkách :o) "Lidé si myslí, že láska by měla být jako praskací bonbóny; vždycky překvapující a vzrušující a svěží. Nebo jako tmavá čokoláda; záhadná a zralá a taky hořká ... Podle mě je láska jako karamel. Sladká a voňavá a vždy vítaná. Je to zlatavá barva zapadajícího slunce pozdního léta; teplo pevného objetí; pomalé splynutí dvou duší v jednu a chuť, která přetrvává dokonce i tehdy, když se vše kolem rozplynulo. Jakmile jednou ochutnáte, nikdy nezapomenete."... celý text

Kdyby tak na mě někdo někde čekal 2010, Anna Gavalda

Krátké povídky, co neurazí, ale ani nenadchnou. Některé lepší, jiné horší. Kupodivu mi byly bližší ty, které autorka psala z pohledu muže. Její ženské hrdinky mi k srdci nepřirostly. A musím říct, že ačkoli rozhodně nejsem žádná puritánka a nějaké to ostřejší slovo mi vůbec nevadí, tak co se týče téhle knížky, mi užití vulgarismů ve většině případů přišlo úplně zbytečné a působilo na mě spíš rušivě.... celý text

Čas mrtvých 1999, Jiří Kulhánek

Tak tohle je pro mě totální relax. Šíleně mě to baví. Takhle skvěle píše málokdo. Tam není hluché místo. Celou dobu jste napjatí jak struna a vadí vám, že nedokážete číst rychleji, protože potřebujete vědět, jak to je dál. A do toho ty neuvěřitelné hlášky, které vás prostě odbourají :o) „V horách, už hluboko ve Vermontu, byl další zátaras, u kterého na mne čekalo FBI. Mám pocit, že celé.“... celý text

Zen pro každého 2014, Vlastimil Marek

Zátiší s Datlem 2000, Tom Robbins

„Intimita je hlavním zdrojem cukrů, jimiž si sladíme život.“ Tohle mě prostě baví :o) Svěží, chytré, originální, vtipné čtení. Občas mi mluví z duše, občas mě pobaví, občas se dozvím něco nového. A rozhodně se u něj nenudím. Má poklona i překladateli. Tomovy novotvary jsou osvěžující :o)... celý text

Poprask v sýrové uličce 2016, Robert Fulghum

Nemůžu se zbavit dojmu, že tahle knížka byla napsaná jen proto, že na ni měl autor smlouvu a něco napsat zkrátka musel. Ne že by byla vyloženě špatná, ale v kontextu jiných Fulghumových knížek je to hodně slabý odvar z už několikrát vymáchaného čajového sáčku.... celý text

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman

Přirovnání k filmu Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem docela sedí. Jen ten americký „hepík“ to nekazí. Za sebe musím říct, že už dlouho jsem nic tak dojemného nečetla. Ale ne pateticky či sladkobolně dojemného. Tohle bylo dojetí z čistoty, z poctivosti a lásky. Moc bych si přála, aby mě někdy někdo miloval tak jako Ove svou Sonju.... celý text

Básně sebrané 2010, J. H. Krchovský (p)

Přiznám se, že tyhle básničky mě dost často drží při životě :o)

Zimní moře 2016, Susanna Kearsley

Pianistka 2004, Elfriede Jelinek

Tato kniha není ani šokující, ani perverzní či zvrácená. Tato kniha je naprostým plýtváním papíru. Bohapustá slovní onanie.

Já už chci domů 2015, J. H. Krchovský (p)

Krásně ujeté, poetické, občas burtonovsky mile morbidní a při vší té totální depresi v konečném důsledku přesto vtipné verše. Na nic si nehrají, stručné, prosté, přímočaré, a přestože jsou vlastně vesměs o nepříliš veselých věcech, tak mají zvláštní kouzlo, které skvěle funguje proti trudomyslnosti. Mám to vyzkoušené :o)... celý text

Jidáš líbal skvěle 2003, Maira Papathanasopoulou

Svižná, čtivá pohodovka na dva večery. Téma staré jako lidstvo samo psané velmi lehkou rukou. Občas i vtipné momenty a hlavně vás celou dobu drží v napětí, protože opravdu až do poslední stránky netušíte, jak se hrdinka vlastně nakonec rozhodne. Jako oddechovka ideální. Doporučuju.... celý text

Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy 2013, Tim Burton

Doporučuji všem spřízněným pošahancům, kteří stejně jako já ujíždějí na Timově morbidně milé poetice :o) Můře noční se to sice nevyrovná, ale mumino nemá chybu :o)... celý text

Levandulový pokoj 2014, Nina George

Krásná sladkobolná pohádka pro dospělé. Žádná bezduchá, prvoplánová, přeslazená červená knihovna. Tahle knížka je napsaná moc příjemným stylem. Tak trochu mi vzdáleně připomínala druhý díl Fulghumova Třetího přání (snad ta řeka a spousta filozofických mouder, která má člověk chuť si začít vypisovat). Je tam sice pár momentů, kdy si říkáte, že to už působí příliš uměle a na efekt a že si je mohla autorka odpustit (třeba scéna na zahradě s nahou nemocnou sochařovou dcerou), ale jako celek vás ta kniha vysloveně pohladí po duši. Škoda, že takoví nenapravitelní romantici (muži i ženy všeho věku) trousící životní moudra z rukávu, kterých je tahle knížka plná, jsou jen v lidském snění. :o) Těm, kteří v knížkách hledají naději a pozitivní náboj, určitě doporučuji.... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Rozjezd má tahle knížka vážně parádní. Doporučuji nečíst na veřejnosti a připravit si kapesník, potečou vám slzy smíchu :o) Ale jen prvních asi 20 stran. Pak následuje poměrně prudký propad a stabilizace na úrovni nenáročného, odpočinkového, lehce úsměvného víkendového čtení, které neurazí, ale taky neohromí. Autor si zkrátka počáteční laťku nastavil ďábelsky vysoko, a pak mu došel dech. To se stává. Nicméně vůbec nelituji, že jsem tu knížku četla, a i za těch několik stránek mu jsem vděčná, protože mi přivodily takovou masáž bránice, že jsem si prodloužila život určitě o několik let :o) Nečekejte tedy žádné humoristické veledílo, ale rozhodně si přečtěte alespoň začátek. Stojí to za to :o)... celý text

Líheň 2009, Miroslav Žamboch

I já patřím mezi ty, kteří v českém žánrovém rybníčku hledali další pořádnou "kulhánkovinu". Nebudu srovnávat (Jiří je jen jeden, to se nedá svítit :o) ), i když zrovna v případě téhle knížky je to dost těžké. No nic. Když tedy odhlédnu od zjevné inspirace, kterou se autor z úcty k Mistrovi ani nesnaží nijak skrývat (za což v mých očích získal plus), tak ve mně tahle knížka vzbudila zcela rozporuplné pocity. Na jedné straně mě úplně vcucla do děje. Znáte ten pocit, kdy musíte číst dál, protože vám zvědavost nedá, protože chcete vědět, co za tím vězí. První tři čtvrtiny byly z tohohle hlediska skvělé. Bohužel poslední čtvrtina to zazdila a konec už byl totální šaškárna. Přišlo mi to skoro až líto. Celou dobu jsem byla rozhodnutá velkoryse přehlížet spoustu nelogičností a nedořešených detailů. Dokonce jsem autorovi odpustila i dlouhé pasáže týkající se třídimenzionálních matic, vektorů, nanoreliéfů, difrakčních jevů, M-složek a dalších pro mě naprosto nepochopitelných záležitostí. Přestože jsem si v tu chvíli připadala jako úplný blbeček, jelikož slovy autora "vzdělání, chování a spousta civilizačních návyků mají jen vzdálenou vazbu na přirozenou inteligenci", takže i primitiv zpoza Uralu všechno chápal a já ne. No jednou jsem se tu pravdu o sobě dozvědět musela. I to bych mu odpustila. Ale ten za vlasy přitažený konec, ten mu odpustit nemůžu.... celý text

Pátá žena 2015, Henning Mankell

Cesty doktora Málodělala 1925, Hugh Lofting

Mám ráda dětskou literaturu. Jednou z mých nejoblíbenějších knih je mluvící balík od Gerarda Durrella. Proto mě lákalo si přečíst "něco na ten způsob". Zjistila jsem však, že tahle knížka je z trochu jiného těsta. Je to vlastně takový dětský vybájený dobrodružný cestopis. A mohlo by to být docela půvabné dílko, kdyby se jí někdo ujal a vydal znovu v překladu do současné češtiny. Pak bych jí dala možná i čtyři hvězdy. Ale jelikož novějšího vydání není (nebo se mi nepodařilo jej vypátrat), a mně tak nezbylo než zápasiti s obtížným tím jazykem prvorepublikovým, nucena jsem, ač nerada, toliko tří hvězd uděliti, neboť jako knížka z povahy dětská pro dnešní drobotinu jeví se mi z toho důvodu býti zcela nevhodnou. Škoda.... celý text