nemer
přečtené 173
Bylo nás pět
1979,
Karel Poláček
Místy poutavé a připomínající vlastní dětství, místy nezáživné až běda. Seriál se mi (mj. také díky Hapkově hudbě) líbil určitě víc.
Žena v okně
2017,
A.J. Finn (p)
První polovina knihy je celkem nezáživná, rozvláčná a hlavní protagonistka nemá mé sympatie. V polovině se to láme, ačkoli je děj lehce predikovatelný a už to všechno někde bylo, příběh dostává spád a Anna si mě získává, i když je to hlavně soucit. Té ženské mi bylo neskutečně líto. (3 a půl *)... celý text
Medvědín
2017,
Fredrik Backman
Obrovské zklamání, neustálé omílání téhož rychle unaví, absentuje spád i zajímavé postavy. Vyprávění je poněkud plytké a unylé, připomíná mi to nekonečnou Ulici tv Nova. Nenacházím důvody, proč vůbec knihu dočítat. Tohle že napsal stvořitel Oveho?... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Nebýt politických a jiných vsuvek mohla to být mnohem lepší knížka. Každopádně hvězdy zasluhuje za výborné vykreslení postapo atmosféry.
Rozum a cit
2008,
Jane Austen
Nemohu se ubránit dojmu, že Austenová je červená knihovna jako bič, nefalšovaná předchůdkyně telenovel, narozdíl od sester Bronteových toto je přímo rudá knihovna, pro mne nepříliš stravitelná. Dokonce si vůbec neumím představit, jak by něco takového mohli "pozřít" mužští čtenáři. Mně stačil Rozum a cit jednou a na doživotí :)... celý text
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Knihu jsem četla poprvé jako náctiletá, tehdy mne příliš neoslovila, vůbec "červená" knihovna (i když zde atypická) nikdy nebyly mým oblíbeným žánrem. Paradoxně s věkem mne Hůrka zaujala víc než tvorba sestry Charlotte, zvláště s ohledem na větší uvěřitelnost příběhu i atmosféru vřesovišť. Ani postavy dnes nevnímám veskrze tak negativně a černobíle, jak by lákalo člověka v mládí, ale nějak čtu víc mezi řádky... a těžko někoho soudit, většina lidských osudů je spíš výsledkem okolností, v nichž se lidé ocitají, prostředí, do něhož se bez vlastní vůle narodili, popř. genů, které si nevybrali, tedy spíš si kladu otázku - mohlo to být vůbec jinak?... celý text
Jana Eyrová
2006,
Charlotte Brontë
Knihu jsem četla poprvé v osmi letech, takže odpor vypěstovaný na základě povinné četby mne minul. Na druhé straně nejrůznější seriálová zpracování splnila skoro totéž, co u jiných povinná četba :) Dnes už mi dílo připadá poněkud překonané, zastaralé, dokonce až znehodnocené množstvím filmových a seriálových verzí, ale kvůli vzpomínkám na dětství (a tedy jisté dávce sentimentu) jsem schopná brát ho na milost.... celý text
Tajemný cizinec
1961,
Mark Twain (p)
Twain předběhl svou dobu. Perfektní a výstižné. Výjimečně tentokrát více oceňuji audioknihu - Satan v podání Rösnera je fantastický.
Kouzelníkův únik z reality
2017,
Lars Vasa Johansson
Fantastická pohádka pro dospělé. Často vykouzlí úsměv, ale umí být i dojemná. Ke kouzelníkům chovám celoživotně jistý odpor, podobně jako ke klaunům :) O to větším a příjemnějším překvapením pro mne byla knížka, do které se mi původně vůbec nechtělo. Teď Kouzelníka vřele doporučuji :)... celý text
Pensylvánský upír
2012,
David Wellington
Četla jsem před delší dobou jako oddechovku a "uspávanku", z děje si už skoro nic nepamatuji, ale kniha se četla dobře. Zkrátka lehčí žánr a v rámci žánru zřejmě nezklame. Pojetí upírů připomene horor 30 dní dlouhá noc.... celý text
O duši a dívce - Pohádky z hor
2016,
Martin Vopěnka
Jedny z nejkrásnějších pohádek, které si užijí děti i dospělí. Zvláště děti "přírodovědné" a starší. Vřele doporučuji. Mně se tyto pohádky líbí dokonce víc než klasické, je v nich skryto víc moudrosti a poznání o koloběhu života. Pro děti jsou podle mě vhodné, však i děti se zajímají o témata jako smrt, jsou to spíš dospělí, kdo (s nimi) nechce o této tematice mluvit.... celý text
Broučci
2004,
Jan Karafiát
Snad jsme za mého dětství měli doma nějaké socialistické upravené "bezbožné" vydání, ale v Broučcích jsem nadpřirozeného boha, ani příkazy poslušnosti nikdy neviděla. Naopak jsem Broučky vždycky vnímala jako symboliku přírodních cyklů (po smrti z člověka/broučka atd. něco vyroste) Naštěstí každou knížku si každý může přebrat po svém, ačkoli asi zrovna Karafiátovi by se to dvakrát nelíbilo :) A už vůbec ne to, že za největší a nejakčnější pohádky jsem v dětství považovala právě biblické příběhy :)... celý text
Harry Potter a Tajemná komnata
2002,
J. K. Rowling (p)
Harry byl pro mne léta letoucí doslova a do písmene Harry Potrat, a to díky filmové verzi, která je mi z duše protivná, tedy s knihou podobného typu jsem nechtěla mít nic společného, ačkoli všichni v okolí Harryho zbožňovali. Takže až téměř "na stará kolena" jsem se náhodou díky dárku dostala k ilustrované verzi druhého dílu a svůj názor musím poopravit. Kdybych četla knihu jako dítě, byla bych naprosto nadšená, protože čarodějové a duchové patřili mezi mé oblíbené postavy. Na straně druhé je Harry v podstatě "kouzelnickým či kouzelným lupem", protože všechno už to někde bylo :)... celý text
Nebudete se bát ničeho zlého
2017,
John Searles
Souhlasím s předchozími komentáři, že kniha je zvláštní a chvíli trvá, než jí člověk přijde na chuť (mně se to podařilo, až jsem překročila polovinu.) Příběh není nikterak nervydrásající, ani nemá strhující spád, zvláštně rušivě působí skoky do minulosti (a tentokrát bych řekla, že knize by víc slušela posloupnost), přesto nelze dílo hodnotit jako špatné. Nemyslím si, že by na trhu bylo mnoho podobných knih, v podstatě se jedná o moderní gotický román (včetně naivní ženské hrdinky) s noir prvky, který vyčnívá zejména tím, že čtenáři necpe horem dolem nadpřirozeno a duchovno, ale sleduje svět v "Pánbíčkářově", jak jej nazývá jedna z postav, s určitým odstupem. Momentálně bych neřekla, že kniha je fantastická a strhující, nebo že ji dokonce budu číst znova (ale v budoucnu kdo ví), přesto ji kvůli její jinakosti nelze nedoporučit. Zejména v druhé polovině mne to k ní táhlo jako můru ke světlu, ale zcela odlišným způsobem než kteroukoli předešlou knihu. Tento román je zkrátka jiný, ale rozhodně není špatný. Doporučuji dát mu šanci, i když se možná začátkem budete těžko prokousávat. Čtenářům bažícím pouze po akcích ala Kepler se ale asi příliš zamlouvat nebude.... celý text
Pamatuji si vás všechny
2015,
Yrsa Sigurðardóttir
Čtivá oddechovka s predikovatelným dějem, knihu bych mnohem víc ocenila, když mi bylo náct, ale v mém věku už se k ní znovu vracet nebudu, na vážkách jsem i u autorky, zda budou mít její neduchařské knihy lepší zápletku. Vzhledem k účasti duchů je "Pamatuji si vás všechny" především hororovou pohádkou. Osobně bych doporučila náctiletým, kteří si chtějí počíst nějakou pěknou duchařinu.... celý text
Porodní bába
2015,
Katja Kettu
Je to strašné čtení (a ještě horší poslech, nenechte se mýlit - strašné ve smyslu depresivity, dekadence a ponurosti, což je v audioknize ještě umocněno) Příběh je podán syrově, bez příkras, ale obávám se, že je to mnohem realističtější obraz války než všechny tematické romány dohromady, do nichž autoři nějakým zázrakem dokázali propašovat i trochu poetiky a čtení tak učinili méně bolestným. Porodní bábu doporučuji spíš otrlejším, rozhodně to není nic pro děti nebo příliš citlivé duše. Přestože podruhé se ke knize vrátím jen těžko, hrůzy života a biologické podstaty bytí jsou tu všudypřítomné, musím ocenit odvahu autorky hrabat ve vosím hnízdě. O podílu Seveřanů na nacistických zvěrstvech se příliš nemluví, ani nepíše, přesto je dobré si uvědomit, jak nejen Němci o Slovanech a "podlidech" vůbec smýšleli. Obávám se, že kus tohoto přístupu je v anglosaských národech zakódovaný dodnes.... celý text
Loutkář z ghetta
2013,
Eva Weaver
Příběh primárně určený spíše mládeži než dospělému čtenáři (dovedu si představit, že by se mi kniha nejvíc líbila tak kolem dvanáctého roku), přesto jej rozhodně vnímám jako kvalitnější než v současnosti tzv. doporučované bestsellery z období druhé světové války. Vytknout lze uspěchané zpracování druhé části, osobně bych spíše uvítala dva samostatné tituly, anebo detailnější rozpracování druhé půli. Kniha stojí za přečtění, nepředkládá jako černobílé ani všechny Němce (viz zejména druhá část knihy), přesto nesklouzává k omluvě či adoraci nacismu, což se v soudobých bestsellerech mnohdy děje.... celý text