nemer přečtené 173

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Hana mohla být skvělá kniha, ale bohužel přerod do typicky ženské románové linie mne utvrdil znovu v tom, že čeští autoři nejsou pro mne vhodný žánr, zvlášť ne ti současní. Pokud by zůstalo u Miřina dětství a u Hany, budiž, ale ten zbytek ... Řadu rozsáhlých úseků jsem dočítala se sebezapřením (a asi 50 x knihu odložila a věnovala se něčemu jinému) Vracet se k H. nebudu. H jako hype, asi tak. Na druhé straně Mornštajnová se po řemeslné stránce zlepšuje, její předešlé knihy jsem hodnotila jako odpad, za mne byly nečitelné. Navzdory výraznému autorčinu pokroku bezbřehé a všeobecné nadšení z Hany nesdílím, knize (příběhu) hodně chybí, mnohé zase přebývá. Jsem už zkrátka rozmazlený čtenář :)... celý text

Manželka mezi námi 2018, Sarah Pekkanen

Začátek dobrý, postupně horší a horší. Výsledkem je neuvěřitelný příběh až slátanina. Hodnotím s časovým odstupem (hned po přečtení by hodnocení bylo zřejmě ještě nižší než nyní), protože jsem na knihu "zapomněla" (to také hovoří samo za sebe) B. A. Paris jsem původně vložila dost nízké skóre (typově velmi podobné příběhy), ale po srovnání s touto autorkou zvyšuji hodnocení B. A. Paris.... celý text

Kaktus 2018, Sarah Haywood

Nebýt kouzelného hlasu Dany Černé, audioknihu bych nedoposlouchala (a číst bych ji nedočetla ani do třetiny). Rozvláčné, nudné a plytké ... Příběh mne rozhodně nepřesvědčil, že život začíná ve 45. Spíš že je vše otázkou (ne)štěstí a je jedno, kolik vám je let. Hlavní protagonisté si mé sympatie nezískali, snad jen ty kaktusy beru na milost :)... celý text

Trnitá řeč 2018, Leigh Bardugo

Z knihy mám lehce rozporuplné pocity. Je to spíš soubor horrorů, rozhodně ne pohádek pro děti, ale psaných poměrně primitivním jazykem, určeným pro mladšího čtenáře, stejně tak ilustrace, jejichž infantilizovaná podoba mne moc neoslovila (jedinou výjimkou je obálka). Pokud by kniha byla stylisticky propracovanější (možná i lépe přeložená, těžko říct, originál jsem v rukou neměla) a rovnou určena pro dospělého čtenáře, hodnotila bych ji asi lépe. Některé "pohádky" jsou lepší, jiné horší, ale vzhledem k depresivnímu vyznění většiny z nich asi nebude důvod se ke knize vracet. Typické "severské" příběhy, lehce dekadentní a spíš se špatným koncem, možná jde o návrat ke kořenům, však naše pohádky nebyly v původním vyzněním o nic lepší, byly to také pořádné horrory :-) Ale možná je tu i generační rozdíl, taková Marja Morevna a Kostěj Nesmrtelný měli větší sílu, i pokud jde o ilustrace a celkové zpracování vůbec. Za sebe bych dospělým čtenářům raději doporučila Nesmrtelný příběh C. M. Valenteové.... celý text

Kniha psychologie 2014, Nigel C. Benson

Hezký křídový papír i členění, ale obsahově horší - mnoho nepřesností a chyb. Pro povrchní orientaci použitelná.

Štvanec 2018, Michael Robotham

Velmi osvěžující krimi-thriller okořeněný prvky románu. Přestože jsem v polovině odhadla další vývoj i závěr knihy, čtenářskému zážitku to na kráse nijak neubralo. Text je čtivý, místy možná připomíná scénář k béčkovému filmu, ale tato kniha je rozhodně lepší než sledování televize. Přestože lze na pozadí najít i určitou filozofickou hloubku a životní moudrost, rozhodně je to kniha oddechová. Čte se sama a nutno podotknout, že se snad jedná o zatím Robothamovo nejlepší dílo. Doufám, že Štvancem autor příběhy psychologa O. definitivně opouští a bude čeřit zase jiné vody. Zásadní výtka směřuje k obrovskému množství překlepů a chyb v e-knize, to snad nemohlo projít korekturou. Zajímalo by mne, jestli je na tom tištěná kniha lépe.... celý text

Nejsem mrtvá 2018, Anne Frasier (p)

Začátek a první část knihy velmi slibná, konec aspoň na mne trochu uspěchaný a předvídatelný. Na druhé straně všechny drobné nešvary vyvažují sympatičtí detektivové, ryšavý kocour a ve výsledku, navzdory traumatickým zážitkům většiny postav, i optimistické vyznění knihy. Ráda si přečtu další díl.... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Robokalypsa 2013, Daniel Howard Wilson

Kniha není vůbec špatná, leč navzdory veškerým kladům a zajímavým myšlenkám trpí místy syndromem "určeno pro náctiletého čtenáře" (konečně primárně to má asi být román pro náctileté). Zřejmě proto jsem ještě nedočetla a netrpím obsesí "nutno číst a neodkládat". Filmové zpracování ale působí slibně.... celý text

V pasti lží 2018, B. A. Paris (p)

Opět jednorázová oddechovka na léto, z tohoto pohledu plní svůj účel skvěle. Začala jsem jako audioknihu, ale urychleně jsem přešla na čtení, přece jen to čtení u thrillerů odsýpá líp, audio je z mého pohledu v tomto případě unylé a nebavilo mě. Sice rozuzlení lze vytušit brzy, ale příběh je čtivý a stejně se potřebujete přesvědčit na vlastní oči, kam směřuje autor. Jako napínavou relaxační četbu mohu doporučit, zabaví a pobaví - pokud hledáte něco náročnějšího, líbit se Vám nebude. Tři a půl *... celý text

Za zavřenými dveřmi 2017, B. A. Paris (p)

Pro mne celkem predikovatelné drama, ale oceňuji zařazení postavy Millie, díky níž se příběh odlišuje od desítek podobných, které zaplavily knižní trh. Chování hlavní postavy mi často připadalo víc než hloupé, příběh místy silně nevěrohodný, ale jako celek kniha funguje dobře. Vracet se k ní sice nebudu, ale jako jednorázovou, čtivou psychodramatickou oddechovku mohu doporučit.... celý text

Nebe, na němž nesvítily hvězdy 2017, Rainer M. Schröder

Sice poučné a zajímavé, ale jako beletrie nevěrohodné. Autor měl spíš napsat odbornou příručku o utrpení Židů, z tohoto pohledu lze knihu hodnotit kladně, dozvíte se spoustu informací. Styl psaní je bohužel nevyzrálý, hlavně překlad je neskutečně mizerný (nebo je to tak i v originále?), jako bonus mraky pravopisných chyb. Dojem z knihy kazí i neustále přítomný mravokárně zdvižený prst a okatě černobílé pojetí světa. Takových přešlapů by se dobrý příběh neměl dopouštět, dobré příběhy poučují pod povrchem, zdánlivě mimoděk. Tady je naopak všechno podané příliš polopaticky.... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman

Příběh je čtivý, autor dokázal obstojně vykreslit jednotlivé scény i postavy, dokáže dobře pracovat s psychologií (např. jména smrtek jsou s ohledem na fungování lidského mozku skvělý tah), nicméně podstatou se pořád zjevně jedná o čistokrevnou young adult. Právě místy zjednodušující pojetí a uspěchaný závěr dojem z knihy trochu kazí. Námět je jistě nesmírně zajímavý, ale zpracování není dokonalé. Na druhé straně musím ocenit autorův posun, protože Bez šance, navzdory poutavému námětu, jsem zhodnotila jako pro dospělé čtenáře prakticky nepřijatelné čtivo (nejvíc mi vadila stylistická nedotaženost). O Smrtce se to říct už nedá, naopak. K této knize je třeba přistupovat jako k lehce morbidní oddechovce, která popisuje osudy postmoderních katů, poeticky nazývaných Smrtky. Čeština je jazyk bohatý, proto mi vadí jeho devastace nevyužitím přechylování, kdy i osoba mužského pohlaví je ta smrtka, ačkoli v češtině máme i smrťáka. Možná jsem jen neporozuměla nové verzi politicko-jazykové korektnosti :) Přiznám se, že spojení typu smrtka Faraday mne hlavně ze začátku neskutečně iritovalo. Nakonec je však největším kamenem úrazu logika, pokud se jen trochu zamyslíte, příběh se okamžitě zbortí jako domeček z karet – v éře, kdy je "vše vyřešeno, rozluštěno a rozklíčováno“ a kdy lidstvo řídí AI, působí existence smrtko-katů až absurdně. Za daných okolností by nebylo třeba sahat po formě vraždění, kterou kniha předkládá, ale regulaci populace by dokázal řešit inteligentnější a humánnější systém (že mne jich napadá hned několik, ale zase bychom neměli knihu :) Jistá nedotaženost mne mrzí, ke konci autor ztrácí dech, ale snad se v dalších dílech dokáže ještě polepšit :) Ráda mu dám příležitost.... celý text

Láskou ji nespoutáš 2018, Atticus (p)

Esence banality a stupidity, nula poezie (ale hlavně že to má obrázky). Ne že by mne to v dnešní době překvapovalo. P. S. I na Písmákovi jsou k vidění mnohem lepší autoři.... celý text

Štěstí pro lidi 2018, P. Z. Reizin

Slibný začátek i námět sráží podprůměrné až odfláknuté zpracování. Jsem fanoušek sci-fi, tohle mi připomíná prapodivnou telenovelu, která se vydává za sci-fi. Sci-fi by mělo být především inteligentní četbou, tento příběh je vším možným, ale intelekt tu ne a ne najít. Nejzajímavější je na knize bohužel obal a náměť. Za sebe nedoporučuji.... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Bohužel mne tyto moderní pseudopříběhy neoslovují. Zřejmě určeno pro jinou cílovou skupinu. Pro mne je to bohužel slátanina, nedočteno, nelíbil se mi ani film, na ten jsem se také nedodívala. Nelíbí se mi ani současný módní trend "laskavých nacistů" a chudáků Němců. Ano, nic není černobílé, ale těch dobrých lidí moc nebylo na žádné straně. Maximálně škodili a udávali se ve velkém i "vlastní lidi" (příslušníci téhož národa, i "dobří" sousedé, Gestapo ve skutečnosti ani nestíhalo prošetřovat všechna udání atd.) V době války toho dobra z reálného historického pohledu nikde moc nebylo, literatura i film výrazně zkreslují - přikrášlují. Bohužel dnešní omladina zpravidla vůbec nezná dějiny, takže je možné předkládat jim naprosto cokoli. I když připustím, že je tato kniha určena hlavně dětem a mládeži, nevyhnu se srovnání třeba s Říkali mi Leni, to je silný příběh, ale tento? Kdepak.... celý text

Kladivo na čarodějnice 1963, Václav Kaplický

Takřka povinná četba pro všechny pánbíčkáře, otázkou zůstává, co jsou schopni lidé s neurologickou poruchou z obsahu vůbec pobrat. Náboženství jakožto výplody chorých myslí bohužel vždy budou nejvíc přitahovat zase choré a psychopatické mozky. Máme štěstí, že aspoň tady už není rok 1680, ačkoli v mnoha částech světa podobné smýšlení stále trvá. Pro koho je četba náročná, téma není vskutku dobře stravitelné, vřele doporučuji přednes P. Rímského.... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Bohužel pro mne nevěrohodné. Do četby jsem se musela nutit, pak jsem přešla raději na audioknihu (nedočetla bych), válka je v podání autora popisována na můj vkus místy jako pohádková, ale se značnou dávkou sterility. To je asi nejvýstižnější termín - sterilita je přesně to, co mi na knize maximálně vadí a rušilo mne celou dobu při čtení i poslechu. Řemeslně je text zvládnutý dobře (i když jde spíše o experimentální psaní), ale to je vše. Od dobrých knih ovšem čekám víc, nikoli sterilní dokonalost, kniha musí mít duši, atmosféru. Tato je na můj vkus příliš vykalkulovaná, příliš umělá. Občas je jazyk možná poetický, ale když dva dělají totéž, může být výsledek velmi rozdílný. Katja Kettu volí sice také poetické jazykové prostředky, ale kontrastním způsobem (možná má i lepší překladatele). Snad proto jsem byla schopná jejím příběhům uvěřit. Uvěřila jsem i Kirstin Hannahové Slavíka, ale Doerr se mi zkrátka nelíbí a jeho slovům nevěřím. Je to čistě můj subjektivní dojem, docela i chápu, že právě dnes může být tato strohost a sterilita řadou lidí dokonce preferovaná, ale podle mne utváří zásadní dojem z knihy - pro mne zkrátka nemá "duši", postrádá atmosféru, neběhá vám z ní mráz po zádech (ať už v dobrém nebo špatném smyslu). Nevidím důvod se k ní vracet. O válce jsou tu desítky nesrovnatelně lepších knih, ale chyběla jim reklamní kampaň. A ta dobrou knihu nedělá, nicméně prodává. Bohužel žijeme v době, kdy je nejdůležitější obal a nálepka "bestseller".... celý text

Strašidlo cantervillské 2004, Oscar Wilde

Slavík 2016, Kristin Hannah

Tato kniha je pro mne důkazem, že klasické vyprávění, zejména pokud se týká tragičtějších údobí lidských dějin, hravě překonává moderní experimentální beletrii typu Světel, která nevidíme (hra se slovy sice může chvíli působit přitažlivě, ale nemyslím, že se stane nadčasovou) Slavík je příběh nadčasový a mimořádně zdařilý, až se mi ani nechce věřit, že kniha vznikla teprve nedávno. Je s podivem, jaká nekvalitní dílka jsou dnes propagována, a takový Slavík, stejně jako ženské válečné hrdinky, zůstává stát nenápadně v koutě, přestože je to příběh hodný pozornosti.... celý text