Nifredil
přečtené 382
Poslední drakobijce
2014,
Jasper Fforde
Prima čtenářský zážitek. Užívala jsem si slovní hříčky i příběh, ale přiznám se, že jsem pořád čekala více. Po dočtení zůstává pocit, že mi autor něco dluží, že se to ještě mělo "rozjet". Pořád jsem čekala, že to bude stejně tryskající gejzír nápadů jako Pěna dní nebo podobně "hračičkování" se slovy jako Malý Alenáš, ale až k mistrovství těchto knížek se to nepřiblíží. Opravdu to zůstává v řádu knihy pro teenagery. Nicméně velmi příjemné, milé čtení to je. Spíš oddechové, ale kdyby všechny tzv. oddechové knihy byly tak dobré, bude kolem samá vynikající literatura. Takže rozhodně nelituji, jsem ráda, že knihu mám dokonce doma a za to s radostí uděluji 4 hvězdy.... celý text
Jméno větru II.
2008,
Patrick Rothfuss
Vynikající kniha, která se směle může zařadit k tomu nejlepšímu co je v žánru fantasy k dispozici. Rozsáhlý, epický příběh, promyšlená konstrukce knihy a výborná práce s jazykem, nádherné popisy, perfektní dialogy postav - směle by mohla konkurovat klasickým literárním dílům. Jsem nadšená a je mi moc líto, že zatím není k dispozici další díl v češtině.... celý text
Klub nenapravitelných optimistů
2012,
Jean-Michel Guenassia
Krásná kniha a silný příběh. Prvních snad 50 stran jsem měla problém se začíst, ale pak mě kniha naprosto pohltila a nemohla jsem se odtrhnout. Pořád po dočtení přemýšlím nad tím, jak odporně se k sobě lidé mohou chovat i jak silná dokážou být lidská přátelství. Každý kdo by se chtěl něco dozvědět o Rusku, ruské duši, o hrůzách, které se děly po revoluci ve 20. století v této zvláštní zemi a možná i dějí zase znovu dnes, by si tuhle knihu měl přečíst. Zvláštní je, že ten příběh vůbec není napsaný tak, že by to bylo děsivé, naopak kniha takovým zvláštním způsobem hladí a na konci je vlastně i jisté smíření. Výborně napsaný román. Za mě jasných 5 hvězd a pravděpodobně to bude aspirovat na nejlepší knihu letošního roku i jednu z těch, která ve mě zůstane tak nějak navždy.... celý text
Bez naděje
2014,
Colleen Hoover
Dopředu upozorňuji, že následující řádky mohou být pro někoho lehce spoiler a mohyl by připravit o kouzlo postupně odhalovaného příběhu knihy, proto čtěte jen, pokud vám nevadí dozvědět se trochu o ději. Napsala bych, že to je spíš lehčí a oddechová knížka, taková klasická romance, odehrávající se na střední škole, nic těžkého na čtení, ale to téma je velmi silné. Samotnou mě donutilo přemýšlet nad pocity, které zažívají oběti zneužívání. Jak prožívají život pak dál a jak moc je to poznamená. Je to svižně napsané, lehce, dobře se to čte a byla by to úplně jasná červená knihovna, kdyby tam nebyl ten podtón. Přiznám, že to ale nepovažuji literárně za kdo ví jaký skvost a práce s psychologickými postupy v rozhovorech Holdera a Sky je přinejmenším úsměvná, pokud člověk trošku ví, jak funguje terapie. On je prostě naprosto dokonalý, provede jí všemi nástrahami a vyléčí ji, jen tak, sám od sebe. Pokud člověk přistoupí na to, že je to prostě čistá fikce, romantika a červená knihovna tak velká, až se červená i židlička, na které sedíte, když to čtete, pak je to v pořádku.... celý text
Cesta za tatínkem
1999,
Tove Jansson
Až teprve jako dospělé se mi povedlo zkompletovat celou sérii o skřítcích Muminech, která kdysi vycházela v nakladatelství Albatros. A jako jeden z dílů, který mi chyběl, ke mě doputovala i Cesta za tatínkem. Je to díl trochu mimo sérii, ale jsem ráda, že jsem se díky němu konečně dozvěděla, jak to tedy bylo s tím příchodem do Muminího údolí a kde se v něm vzal ten jejich úžasný dům. Proti jiným příběhům je tenhle nejvíce snový. Autorka si zkoušela, co vše by s Muminky zvládla a je to znát na formě i obsahu knížky. Přesto ho mohu doporučit ke čtení všem, kdo mají Muminky rádi. Stojí za to ho přečíst už jen proto, že konečně budete vědět jakou barvu má muminí dům a čemu se schválně nejvíce podobá.... celý text
(Ne)obyčejný kluk
2013,
Raquel J. Palacio (p)
Nádherná kniha. Doporučila bych ji jako povinnou četbu pro děti a rodiče. Pěkně takhle dohromady a spolu a povinně by si u toho o tom příběhu povídali. O tom, jak ne vždy to, co si myslíme, že druhý zamýšlí, je pravda. Jak se různí pohledy lidí na jednu situaci. Jak důležitá je laskavost. O jinakosti a tom, zda je důležité, jak člověk vypadá, jak se chová.... celý text
Ranhojič
2004,
Noah Gordon
Velmi dlouho trvalo, než jsem se do Ranhojiče začetla a dlouho to i vypadalo, že ho nedočtu, ale nakonec jsem ho zvládla. A jsem ráda. Je to opravdu monumentální historický román. Autor mistrně zvládá dobové reálie a přiznávám, že až na konci knihy jsme ocenila, jak krásně dokázal vystihnout popisem i atmosféru míst, kde se Robert pohyboval. Pravdou ale zůstává, že se mi hlavně začátek knihy neskutečně táhl, bavit mě začala až poslední třetina knihy. Pořád jsem se nemohla do těch dlouhých popisů začít, děj mi přišel zdlouhavý, až teď zpětně oceňuji, že vlastně ta táhlost souvisela s pomalým cestováním karavany.... celý text
Bouřková fronta
2008,
Jim Butcher
Při čtení jsem si vzpomněla na Anitu Blake a na Mercedes Thompson. Harry Dresden má v soudě něco z obou těchto hrdinek, navíc okořeněno mužským pohledem alá Phil Marlow. A tahle zvláštní kombinace se, alespoň mě, čte moc pěkně.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Na začátku čtení jsme měla pocit jako bych četla scénář k filmu bratří Coenových. Podobně absurdní situace, gradace jedné věci za druhou. Takový pocit jsem z knihy měla a protože mám filmy Coenů ráda, užívala jsem si to. Přibližně od poloviny se začalo čtení ale trochu táhnout a přiznám se, že na konci jsme byla i trochu zklamaná. Tak nějak jsem čekala větší bombu, absurditu i sevřenost děje. Tady jako by panu spisovateli některé dějové linky spíš vyšuměly. Nicméně platí, že jsem ráda, že jsem si staříka přečetla a času s ním stráveného nelituji.... celý text
Ztracena v dobré knize
2011,
Jasper Fforde
Na rozdíl od prvního dílu mě už tentokrát neuchvátila kouzelná hra s literaturou a jejími představiteli, s jazykem, ale užila jsem si příběh. Ten se mi tentokrát trošku vlekl, rozbíhat se začal až skoro v polovině knihy a ke konci mi bylo i líto, že nevím, jak vše bude dál pokračovat. Proti prvnímu dílu, který mě bavil od samotného začátku hodnotím tuhle knihu méně kladně, ale pořád to byla velmi příjemná četba. řekla bych, že kniha by mohla sednout všem dobrodruhům v sukních, kteří mají rádi literaturu a hrátky s ní. Na rozdíl od prvního dílu je tenhle trochu víc i špionážní a méně detektivka.... celý text
Malý Alenáš
1990,
Ivan Vyskočil
Prvních cca 5-10% knihy jsem se nemohla začíst, pak jsem přestala čekat logický příběh a nechala se unášet a ke konci jsem byla nadšená. Vzpomněla jsme si u čtení na Borise Viana a jeho Pěnu dní a taky na Kanafáska pro děti. Obojí mám ráda a u obou knížek bych určitě inspiraci pro Vyskočila a Vyskočilem našla. Užívala jsem si ty hrátky s jazykem a dokonce se několikrát smála nahlas. A překvapilo mě nakonec i to, že v té knize je vlastně i příběh a má svou vnitřní logiku. Ono se to ale objeví teprve, když čtenář rezignuje na jakákoli pravidla, a nechá se prost jen unést. Zkrátka je to moc prima čtení, i když ne pro každého - není to lehká kniha. Každý, kdo ale bude ochoten přistoupit na tu bezbřehou hru s jazykem, na to vymýšlení, zamýšlení a domýšlení, kdo si dovolí skočit po hlavě do snu a zůstat chvíli spáčem, kterého nepoutají konvence našeho světa, každý takový si ji může užít. Já si ji užila.... celý text
Tři stíny
2010,
Cyril Pedrosa
Právem označeno jako grafický román a cenu právě v téhle kategorii to dostalo také právem. Vynikající příběh a sugestivní kresba jen podtrhuje atmosféru.
Čaroklání
2006,
Michael Molloy
Poslední dí. trilogie a opravdu ten, který ji vygradoval. Tentokrát jsem měla již trochu problém knihu dočíst, ale to jen díky tomu, že pravdu nejsem primární cílová skupina. Celá trilogie je ideální čtení pro děti cca kolem 10 let a třetí díl to jen potvrdil. Pohádkové i dobrodružné - takové je to v Kouzlovarech a ten, kdo zvládl předchozí dva díly, si bude celý ten svět temných a světlých čarodějnic vyloženě užívat.... celý text