Nočnípták přečtené 925

Zuzanin dech 2020, Jakuba Katalpa (p)

Mám ráda styl psaní Jakuby Katalpy. Krátké výstižné věty. Sevřený děj bez zbytečných odboček. Její Němci pro mne byli objevem zajímavé autorky. Doupě se mně moc nelíbilo. A Zuzanin dech se podle mne vyrovná Němcům. Příběh Zuzany není žádná love story. Po sladkém dětství následuje koncentrační tábor a po návratu vůbec ne šťastný život. Jak už tady někdo napsal hořko sladký příběh. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a četla a četla. Jakubu Katalpu mám ve svých oblíbených a těším se na její další knížku. Knižní výzva - 19. Kniha, která má na obálce ️srdce... celý text

Pavoučí případ 2019, Jan Frána

Zase jsem byla s kamarády na trampu. Podle mě je kniha skvělá. Přecházení z první do třetí osoby, o kterém píše Marylaa, mně nevadilo. Když knihu hltám, tak si takových věci ani nevšimnu. Jsou pro mne nepodstatné. A utajený camp osady Pavouků, to bylo dobrodružství.... celý text

Geniální přítelkyně 2018, Elena Ferrante

Konečně došlo na všemi známými opěvovanou knihu. Líbila se mně, to ano, ale zase tak moc ji opěvovat nemůžu. Bavil mě pohled na tehdejší život v chudé neapolské čtvrti, bavil mě i zvláštní vztah mezi "přítelkyněmi". Přítelkyněmi jsem dala do uvozovek proto, že podle mých měřítek vztah mezi Lilou a Elenou nebyl přátelstvím. Kamarádky - to asi ten vztah vystihuje lépe. Kniha je zajímavá a četla dobře. Na další díly zatím nepospíchám, ale určitě si je jednou přečtu.... celý text

Na cestě domů… vždycky 2021, Rudy Linka

Když jsem přečetla knihu Kde zpívají raci, zůstal mně v duši krásný hřejivý pocit a takový zvláštní jas, něco jako vnitřní sluníčko. Od té doby jsem přečetla už dost knih, které se mně moc líbily, ale stále hledám takovou, která ten pocit zase vyvolá. Už jsem našla. Rudy Linka je ten kouzelník který to dokázal. Schválně jsem nepsala tento komentář hned po přečtení, čekala jsem jestli to slunce nezmizí. Nezmizelo. Je ve mně pořád. Za to Rudymu moc děkuji. Za jeho povídání o všem co má rád, za to, že se stále vrací domů sem i když má domov také tam. Čtení jeho knihy bylo jako... jako když poslouchám jazz. Knižní výzva 2021 - 13. Kniha, jejíž název se skládá z 21písmen Trochu jsem švindlovala. Vím, že jich má vlastně osmnáct, ale připočteme tři... a je to dvacet jedna. P. S. Znám to tam, kde je ta chalupa /usedlost. Je tam krásně.... celý text

Mizející dívky 2020, Lisa Regan

Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami

Pod Zelenou bránou 2019, Jana Klimečková

Tady nedávám žádné hvězdičky, protože jsem z knihy přečetla jen začátek a konec. Čekala jsem příběh šikovné a podnikavé dívky, která ukáže ženám jak nebýt jen doplňkem svého muže. To, že je to vlastně červená knihovna (aspoň zpočátku), to bych ještě skousla. Hrozné však bylo neustálé opakování o tom jak předvádí zákaznicím krásné látky, jak chce být bohatá. A tak jsem knihu odložila. Pak jsem však zalistovala ke konci a tam mě zaujalo, jak Češi koncem 19.století odcházeli do Bosny, kde dostali půdu. K tomu jsem si pak vyhledala další údaje. To jaká potvora Terka byla jsem vlastně přeskočila, což mě vůbec nemrzí.... celý text

Paní jezera 2012, Andrzej Sapkowski

Cyklistka: Osud poslední baronky 2021, Jana Poncarová

Na komentář jsem si nechala čas, přesto nějak pořád nevím jak popsat moje pocity. Příběh baronky pro mě nebyl neznámý. Znám místa kde se odehrává. Dokonce jsem se s paní baronkou jako malá skautka potkala. Možná proto jsem při čtení pořád přemýšlela o tom, co je podle pravdy a co si autorka domyslela. Co na mě však zapůsobilo je krásná čeština. Pak také oceňuji, že si autorka vybrala příběh silné a soběstačné ženy. Přesto, že byla Blanka baronkou, dokázala si jít za tím, co považovala za důležité. Ještě musím vyzdvihnout, že se na konci knihy dozvíme co je pravda a co fikce. Dala jsem jen tři* protože kniha Alžběta a Nina mě zaujala víc. A těším se na Podbrdské ženy.... celý text

Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky 2020, Jana Poncarová

O hvězdičku víc než u Cyklistky. Tady jsem se dokázala víc ponořit do děje i když mě Nina dost rozčilovala. Ve třiceti pořád nevěděla co vlastně chce. Ale vyprávění babičky Alžběty- to byl přímo koncert. Úplně slyším vyprávět mojí babičku. Jak už jsem psala u Cyklistky, čeština paní Poncarové zasluhuje uznání a pochvalu. Podle zdejších komentářů jsou Podbrdské ženy nejlepší z autorčiných knih. Už se na ně chystám.... celý text

Po práci legraci 2016, Jakub Šofar

Pobavila jsem se, zavzpominala a darovala knihu synovi. Jsem zvědavá co na ni řekne. Podle komentářů čím mladší čtenář, tím menší nadšení vzbuzuje. Mně se moc líbí komentář od hopla. Lépe bych to nenapsala.... celý text

Zahrady od Dany - Naplánujte si zahradu krok za krokem 2021, Dana Makrlíková

Vždycky když čtu nějakou knihu o zahradě, tak doufám, že se nechám strhnout a konečně se do úpravy naší zahrady pustím. Zahrady od Dany mají opravdu mnoho rad a nápadů. Hlavně použitelných v našich podmínkách. Čtení jsem si užila, ale jak se říká skutek utek. Už teď vím, že změny v zahradě nejspíš neudělám žádné. Přece nebudu pracovat, když si mohu lehnout na lehátko s knížkou.... celý text

Náš dům 2021, Louise Candlish

Chvíli se mně to líbilo, chvíli nelíbilo a zase dokola. Viděla jsem to tak na 2*. Ovšem pro ten konec musím jednu*přidat. Někomu se nelíbil, že byl useknutý, otevřený. Podle mě byl na celé knize to nejlepší.... celý text

Nebožka Smrt 1963, Karel Šiktanc

V mámově postýlce 2000, Přemysl Rut

Štěstí je zadarmo 2016, Michaela Klevisová

Heboučké, sametové zastavení a zklidnění v této neklidné době. Obdivuji paní Klevisovou. Že jsem nadšená z jejích detektivek, to mě moc nepřekvapuje, ale že tak prožívám její povídky o kočkách, z toho jsem úplně vyjevená. Někdo tady psal, že některé povídky nebyly ukončené, že by byl děj třeba rozvinout. Mně se líbí právě proto, že si mohu vymýšlet co bude potom. Jak by tak mohl děj pokračovat. Nad minulou knihou povídek jsem začala snít o zrzavém kocourovi. Teď nad povídkou Kocour školníkem v tom snění pokračuji. Jako dítě jsem milovala Kocoura Modroočka. O kočkách pěkně píše i autorská dvojice PON. Ovšem nad povídkami paní Klevisové jsem opravdu skoro vrněla, jak píše níže Alena S. A až si jednou toho zrzouna pořídím, budeme vrnět spolu. Knižní výzva 2021 - 20. Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty... celý text

Jiřina Jirásková: Jen to klidně napište 2013, Michaela Remešová

Gump – pes, který naučil lidi žít 2019, Filip Rožek

Takové knihy jsou opravdu moc potřeba. Gump nám vypráví o sobě, o věrnosti k člověku, ale i o životě pejsků z množíren a útulků. Film jsem neviděla, ale knihou zklamaná nejsem. Přečtěte jí opravdu za jedno odpoledne, nebo večer. Jsou v ní moc pěkné ilustrace a také fotky lidí a psů, podle nichž je příběh napsán. Možná, že někteří lidé se po přečtení vydají do útulku a přivedou si domů psího parťáka.... celý text

Český New York 2021, Martin Nekola

To teda bylo moc zajímavé. Nenapadlo mě, že budu s chutí číst i údaje o počtu vystěhovalců z českých zemí v různých letech. Životní osudy známých i neznámých osob, jejich rodin a potomků, bohatá fotografická dokumentace. Martin Nekola odvedl perfektní a záslužnou práci.... celý text

Až do konce poezie 1975, František Hrubín

Co napsat? Je to výbor z básnických sbírek, takže tyhle verše už znám roky. Ale je to můj oblíbený František Hrubín. Proto samozřejmě 5*.