oblakaknih přečtené 493
Toxická láska
2022,
Saskia Noort
4,5/5 Toxická láska slibovala příběh se zajímavou, napínavou a originální zápletkou z neotřepaného prostředí. A ano, přesně to mi kniha také dala. Hned na začátku knihy jsem ale našla jednu malou výtku. Nespisovný jazyk. Osobně s tím mívám v knihách problém, a přestože je to i vhodné, vzhledem k věku hlavní hrdinky, chvíli mi trvalo si na to zvyknout. Od samého začátku mě ale příběh vtáhl a bylo velmi těžké se od něj odpoutat. Na děj je možné nahlédnout ze dvou stran. Tedy očima hlavní hrdinky (dcery) a také očima její matky. To mě velmi bavilo. Hlavní hrdinka mi sedla. Přestože většina jejích rozhodnutí připadala mně osobně velmi riskantní a nesmyslná, vzhledem k jejímu věku a pravděpodobně i psychickému rozpoložení, to smysl dávalo. Myslím, že kniha v dnešní době sociálních sítí, internetu a různých seznamovacích platforem skrývá mnohem více děsu a odrazu ve skutečném světě, než se může na první pohled zdát. Přesto ale ukazuje, že občas je tato děsivost někde jinde, blíž. Já osobně bych knize klidně přidala na napětí, konec mě nijak nepřekvapil, na jednu stranu jsem to čekala. Mrzí mě, že jsem se nemohla podívat i do mysli jiných postav, ale přesto jsem spokojená. Toxická láska mě dokázala rychlostí blesku vytáhnout z čtecí krize a já díky ní konečně čtu jako dřív. Takže pokud hledáte napínavé čtení, které se ale zároveň velmi dobře a rychle čte, doporučuji po této knize sáhnout!... celý text
Tulák po hvězdách
1984,
Jack London
2,5/5 S Tulákem po hvězdách jsem strávila poměrně dost času. Vzhledem k tomu, jaký názor na knihu mám, to bylo až moc. Nejprve bych ráda uvedla, že mi kniha moc nesedla. Nejsem totiž kdovíjaký fanoušek filozofie, spoustu věcí z ní jednoduše neuznávám a připadají mi nereálné. To je čistě můj osobní názor, který se ale promítá v názoru na knihu. Nadchlo mě prostředí, ve kterém se kniha (bohužel ne po celou dobu) odehrává, tedy vězení. Těšila jsem se, co vše bude z vězení popsáno, ale brzy se ukázalo, že vše končí u svěrací kazajky. V knize je poměrně velké množství postav, díky "cestování" hlavního hrdiny. Většina z nich je v knize uvedena i se jmény, což mi vzhledem k tomu, že byly uvedeny pouze jednou, připadalo naprosto zbytečné. Vztah jsem si dokázala vytvořit ke třem postavám. Mimo hlavního hrdinu to byly jeho dva spoluvězni, se kterými velmi originálním, přesto záhadným způsobem, komunikoval. Dalo by se říci, že je kniha složena s více příběhů, máme totiž možnost nahlédnout do nejednoho hrdinova života. Bylo by to pro mne velké plus, bohužel mě ale většina těchto příběhů příliš nezaujala a já se tak často nudila. Kniha se mi četla docela špatně a pomalu, často jsem v myšlenkách utíkala jinam. Myšlenka, která se v knize skrývá a prostupuje celým příběhem, je rozhodně zajímavá a dá se nad ní přemýšlet dlouho, pro mě je přesto nereálná. Knihu bych rozhodně neoznačila za špatnou, naopak si troufám říct, že v sobě nese hodně, bohužel ve mně nezanechala téměř nic. Tohle ale určitě není mé poslední setkání s autorem, mám v plánu dát mu další šanci.... celý text
Velkolepá kniha o mořských tvorech
2019,
Tom Jackson
Jednou za čas sáhnu po nějaké dětské publikaci. Většinou mě zaujmou svým zpracováním, především ilustracemi či velikostí. Jinak tomu nebylo ani v případě Velkolepé knihy o mořských tvorech, kterou jsem si pořídila již před nějakou dobou. Nějaké smysluplné hodnocení tu na ni nemám, jen bych chtěla vyzdvihnout překrásné ilustrace, které knihu doplňují. Ke každému tvorovi je zde několik klíčových a nejzajímavějších informací. Ať už toužíte po něčem, co obzvláštní a zkrášlí vaši knihovničku, nebo znáte někoho, koho by kniha s touto tematikou mohla zaujmout, věřím, že udělá radost. Přečtená je za pár minut a člověk se k ní rád vrací. Já osobně nemám k mořskému světu kdovíjaký vztah, ale přesto jsem byla zvědavá, co mi kniha přinese. Jako milé a nenáročné čtení mohu určitě doporučit. A to jak pro děti, tak pro dospělé. Nemám co vytknout.... celý text
Frida nespoutaná
2021,
Maren Gottschalk
Na Fridu jsem se neskutečně těšila! Sice celou její historii neznám a nemám o ní načtené žádné knihy, ale po shlédnutí filmu (na který se teď po dočtení mimochodem chystám znovu), jsem se s Fridou seznámila a začala mě zajímat. Teď, když jsem měla možnost si tuto knihu přečíst, okamžitě jsem jí využila. A, ačkoli je teprve leden, mám tady adepta na jednu z nejlepších knih roku 2022! Jsem nadšená, je to přesně to, co jsem očekávala a ještě něco navíc. Kniha je plná rozporuplnosti, divoké lásky, ale taky zajímavostí a nových informací. Autorka na konci popisuje, jak se k umělkyni vlastně dostala, a že ne vše v knize je obrazem reality. Já osobně mám právě tyto fikcí proložené příběhy moc ráda. Frida v knize působí jako velmi zvláštní a komplikovaná žena, ale také neskutečně silná osobnost. Příběh z jejího pohledu mě moc bavil. Především jsem si pak užívala části, v kterých se Frida ve vzpomínkách vracela do minulosti. Po delší době je to kniha, do které jsem byla naplno začtená a nevnímala jsem realitu. Četla se skvěle a rychle, stránky mi ubíhaly pod rukama. Nemám, co bych knize vytkla. Opravdu se mi líbila od začátku až do konce. Můžu ji doporučit všem, ať už se o Fridu zajímáte nebo hledáte jen zajímavý milostný příběh z historie. Perfektní!... celý text
Matčin hrob
2021,
Lisa Regan
Na Matčin hrob, třetí díl s Josie Quinnovou, jsem se moc těšila. Je to jedna z mých nejoblíbenějších detektivních sérií a nejspíš to bude platit i nadále, protože se už teď těším na další díl! Jsem tak nadšená, že ani nevím, co o knize napsat. Všechny tři díly mě bavily stejně, jen ten druhý byl o chlup lepší, než díl první. Celkově jsou ale případy dosti vyrovnané. S postavami už jsem tak nějak spjatá, především pak s hlavní hrdinkou Josie. V Matčině hrobu jsem si ale zase o něco víc oblíbila Noaha. Konečně máme možnost více nahlédnout do minulosti hlavní hrdinky a dozvědět se, co všechno prožila. Při čtení jsem byla často překvapená, protože až na jednu drobnost je příběh nepředvídatelný, plný napětí a zvratů, ale taky moc hezkých momentů, které to tak trochu vyvažují. Styl psaní mi pořád připomíná Roberta Bryndzu, přestože na toto téma jsem četla spoustu rozporuplných názorů, pořád si stojím za svým. Čtivost se knize nedá upřít, jakmile jsem se začetla, nechtěla jsem ji pustit z ruky a myslela jsem na to, jak může příběh pokračovat a nemohla jsem se dočkat, až se k ní zase vrátím. A co je víc? Skvělá záležitost, moc doporučuji!... celý text
První lež
2021,
A. J. Park (p)
2,5/5 První lež je kniha, která mě jednoduše zaujala anotací, přičemž jsem právě měla náladu na thriller. Pokud bych ji měla zhodnotit jednou větou, napsala bych, že jsem určitě četla lepší. Námět jako takový není vůbec špatný, dokonce bych ho označila i za originální, ale představovala bych si ho o něco lépe zpracovaný. Při čtení jsem našla hned několik drobností, které se u mě bohužel zařadily spíše do negativních mezí. Příběhem provázejí dva hlavní hrdinové, manželé, kteří kvůli tajemství, které oba střeží, prožívají rozpad jejich vztahu. Ani jednoho z nich jsem si nemohla oblíbit, ani se do nich naplno vžít. Oba dělali nepochopitelná a zbytečná rozhodnutí, která příběh zbytečně komplikovala. Ano, čím by bez nich příběh byl, ale dle mého názoru by to šlo i jinak. Pár kapitol je v knize z pohledu vyšetřovatelů, kteří řeší případ týkající se hlavního hrdiny. Těch by mohlo být klidně více. Jediné velké plus na knize je její čtivost. Se stylem psaní jsem neměla nijak velké problémy, jen místy mi některé věty připadaly kostrbaté. Jakmile jsem si ke knize sedla a začetla se, četla se velmi dobře a rychle. Popsala bych ji jako odpočinkové čtení, ale já bohužel čekala tajemný a propracovaný příběh, který budu chtít vyřešit. Ve skutečnosti mi ale bylo poměrně jedno, jak to s hlavními hrdiny dopadne. Vražda nám dáva podnět k řešení vztahu, který mezi sebou mají hlavní hrdinové a příběh manželů tak převažuje nad vyšetřováním případu, osobně bych byla radši, kdyby tomu bylo naopak. Rozhodně to není knížka, u které bych litovala přečtení, ale také mě nijak zvlášť nenadchla.... celý text
Vyryté do dreva
2018,
Dávid Matuš
Nemám slov. Tato sbírka básní mě opravdu zasáhla a myslím, že je dost důležitá. Čtení jsem si neskutečně užila a vychutnala. Většinou se mi totiž stává, že básničky během hodiny přečtu, ale tady jsem si je šetřila. Moc se mi líbilo zpracování knihy, hlavně jednoduché a jemné ilustrace. Čtení ve mě zanechalo opravdu hodně. Usmívala jsem se, souhlasně přikyvovala, byla jsem dojatá a u jedné dokonce plakala (ta se stala mojí nejoblíbenější). K této knížečce se rozhodně vrátím. A páni! Některé verše byly opravdu dlouhé. Jsem vděčná, že se ke mně knížka dostala a doporučuji všemi deseti!... celý text
Radost z nedokonalosti
2021,
Damon Zahariades
4,5/5 Pro čtení knihy Radost z nedokonalosti jsem se rozhodla spíše náhodou. Knihy o osobním rozvoji příliš nečtu, spíš se jim vyhýbám. Rozhodla jsem se ale udělat výjimku, protože si myslím, že perfekcionismus má alespoň částečně místo v mém životě. Hodnotit takovouto knihu objektivně je pochopitelně velmi těžké, možná spíš nemožné. Její dopad je velmi individuální, protože opravdu záleží na tom, jak ke čtení přistoupíte. Pro mě osobně to bylo velmi obohacující čtení. Kniha je rozdělena na tři části, přičemž ta první je spíše edukativní, druhá ukazuje, jaký má perfekcionismus dopad na život a třetí je aktivní s různými cvičeními. První část byla velmi zajímavá, především chci ale vyzdvihnout autorův styl psaní, díky kterému se kniha četla úplně skvěle. Druhá část mě dokázala překvapit i šokovat zároveň. A v té třetí jsem už pilně plnila cvičení. Jediná výtka, kterou ke knize mám je, že autor několikrát odkazuje právě na třetí aktivní část, na můj vkus až moc často. Na to, jak je kniha útlá, dokáže hodně předat. Pokud máte pocit, že je ve vás alespoň částečka perfekcionisty, doporučuji po knize sáhnout.... celý text
Šifra
2021,
Isabella Maldonado
Šifra pro mě byla jasnou volbou. Další thriller, který opět sliboval napětí, originalitu a nepředvídatelnost. Má očekávání se naplnila! Přesto, jak mě námět knihy nalákal, zastihla mě při čtení čtecí krize, která mi požitek trochu zkazila. Velmi těžko se mi ke knize vracelo, takže jsem po pár dnech nečtení měla problém s orientováním se v méně důležitých postavách. I tak mám ale na knihu jako celek velmi pozitivní názor, který jsem si nenechala ovlivnit. Postavy v knize jsem si velmi oblíbila a musím přiznat, že právě díky nim se těším na další díl, který vyjde příští rok. Hlavní hrdinka Nina mi byla sympatická, autorka skvěle vykreslila její příběh, takže jsem se do ní mohla vcítit. Jen mi v určitých momentech připadala až nadlidsky statečná. Postavy, které k Nině po dočtení neodmyslitelně patří - Wade, Kent a Brecková - jsou skvělými prvky v knize. Každý má trošku jinou osobnost, ale navzájem se doplňují. V knize jsou i kapitoly z pohledu pachatele, které na můj vkus prozrazují trochu moc. Nejspíš by pro mě byla kniha ještě napínavější, kdyby i pachatel zůstal naprosto tajemný. Kniha se moc dobře četla, pokud jsem zrovna mohla, začetla jsem se naplno a nemohla se odtrhnout. Některé kapitoly mají uvedeno místo, kde se odehrávají, což bych uvítala klidně u každé, protože mě to moc bavilo a dodávalo to knize na autenticitě. Případ byl neotřelý, tajemný, zároveň velmi zvláštní a zvrácený. Doufám, že druhý díl mě zastihne mimo čtecí krizi a já si ho tak vychutnám o něco více. Za sebe ale mohu Šifru doporučit.... celý text
Nefritová lilie
2021,
Kirsty Manning
Jakmile jsem se o knížce Nefritová lilie dozvěděla, bylo jasné, že si ji chci přečíst. Po Skříni plné Diora a Dopisu jsem se naprosto zamilovala do příběhů, na které je nahlíženo z různých časových období. V tomto případě sledujeme druhou světovou válku z úplně jiného a nového místa. V tom pro mě byla kniha nejzajímavější, protože jsem se s tím nesetkala snad v žádné jiné formě. Dosud jsem o tom, jak to fungovala v Šanghaji za druhé světové války, neměla ani ponětí. Co se časových rovin týče, samozřejmě jsem si užívala spíše tu historickou. Byla pro mě obohacující, zajímavější a originální. Také hlavní postava té linky mi byla sympatická, vtáhla mě do příběhu a já tak mohla prožívat její příběhy s ní. Přesto jsem si ale užívala i tu současnou linku, ale tam už mě nic moc nepřekvapilo. Kniha se četla moc dobře, ráda jsem se k ní vracela a neměla jsem problém se pořádně začíst. Autorčin styl psaní mi moc sedl, takže se ráda pustím do nějaké její další. Během čtení jsem narazila na spoustu detailů, které knihu neuvěřitelně pozvedly. Například zmínky dobových písní. Doporučuji se opravdu zastavit, pustit si písničku ke čtení a vychutnávat si tu atmosféru. Tohle čtení bylo v tomto ohledu jedno z nejlepších! Další velké plus u mě mají slova z cizích jazyků. Mají v podstatě tu stejnou funkci, opět příběh přibližují a přenáší tak čtenáře jak do doby, tak do atmosféry daného prostředí. V neposlední řadě stojí za zmínku také šanghajská kultura a gastronomie, které mi přiblížila současná linka. Hlavní hrdinka ochutnává nejrůznější pouliční pokrmy, navštěvuje restaurace… Ano, měla jsem na spoustu věcí při čtení chuť! Jediná malá výtka, která mě v případě této knihy napadá, je romantická linka. V tomto typu příběhů je již taková typická, ohraná a neoriginální. Ale v tomto případě nebyla v popředí, takže se to dalo zvládnout. Jsem moc ráda, že jsem se do knížky pustila. Dokázala mě dojmout, překvapit, ale i okouzlit. Doporučuji!... celý text
Světla na obloze
2019,
Lisa Lueddecke
3,5/5 Světla na obloze jsem vyhrála v soutěži, ale už předtím jsem si knížku chtěla přečíst. V té době mě nové fantasy knížky hodně lákaly, což se v poslední době bohužel výrazně mění. To je možná jeden z důvodů, proč se mi kniha nelíbila tolik, jako jsem očekávala. Očekávání jako taková jsem sice vysoká neměla, za tu dobu, co mám knihu doma, jsem dokonce zapomněla, o čem že má vlastně být, ale do ruky jsem ji brala s tím, že to bude fajn odpočinková kniha z fantastického prostředí. Celou knihu a její příběh ovlivňují (jak už sám název napovídá) světla na obloze, což považuji za velmi originální nápad. Díky tomu a prostředí, ve kterém se příběh odehrává, má kniha skvělou atmosféru, která vybízí k uvaření čaje a začtení se pod nějakou teplou dekou. Hlavní hrdinka byla skvělá. Odvážná, silná, pokud něco mohla udělat pro záchranu, šla do toho naplno a nevzdávala se. Pro příběh prostě perfektní. Moc jsem si oblíbila i Ivara, který se od hlavní hrdinky téměř nelišil. Kniha se četla dobře a rychle, tak to mám snad u všech knih od King Cool. Autorčin styl psaní mi sedl. Některé drobnosti příběhu byly sice předvídatelné, ale jinak jsem se v průběhu čtení setkávala s neotřelými a zajímavými nápady. Přesto mě ale kniha nezaujala natolik, abych se od ní nemohla odtrhnout. Věřím, že kdybych po knize sáhla jindy, líbila by se mi víc. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že kdyby byla kniha napsaná jako middle grade, byla by lepší. To je hodně osobní názor, ale často na mě kniha působila dětsky, ale zároveň byla hlavní hrdinka starší a určité scény ne zrovna jemné. V tomto případě je to za mě ne a další díl si nechám ujít, ale věřím, že pro spoustu z vás bude kniha skvělým zážitkem, především pak v zimních dnech a večerech.... celý text
Ještě jedna lež
2021,
J. M. Winchester (p)
Knížka Ještě jedna lež mě nalákala svojí anotací a upřímně i obálkou. A to ještě před samotným vydáním! Neměla jsem nijak specifická očekávání, jen jsem byla připravená na dobrý thriller s nějakou originální zápletkou. No, dostalo se mi toho mnohem víc. Nutné je v tomto případě poznamenat, že se jedná a psychologický thriller, které já upřímně nevyhledávám a když už po nějakém sáhnu, jsem většinou zklamaná. Tento je ovšem ze všech zatím ten nejlepší! Jak už anotace slibuje, kniha se věnuje příběhu ženy, které se v jeden den ztratí jak dítě, tak manžel. Přestože to asi nezní nejlépe, nápad je to skvělý! Osobně jsem se s tímto typem případu v thrillerech ještě nesetkala. A to ani nemluvím o tom, co všechno se k tomu při čtení přidalo. Hlavní hrdinka byla pro příběh skutečně stvořená. Dobře do příběhu zapadala jako matka, ale taky jako ne tak pozitivní postava. Nemůžu k tomu nic moc říct, protože bych prozrazovala děj. Shrnu to ale tak, že u většiny knih je pro mě nesympatická postava špatnou postavou. V tomto případě je to ale právě naopak. Pro příběh byla Kelsey perfektní. Oblíbila jsem si také hlavního vyšetřovatele, který byl pojat zase trochu jinak. Ovšem nesedělo mi, jak se jeho vztah k hlavní hrdince měnil jako na horské dráze. Nepůsobilo to vůbec přirozeně, spíš to bylo vynucené pro další děj v příběhu. Co se týče stylu psaní, znám autorku jen z této konkrétní knihy. Píše ale i milostné příběhy a knize Ještě jedna lež předchází ještě jeden thriller. Kniha se četla skvěle, rychle, nemohla jsem se v těch nejnapínavějších pasážích odtrhnout a užívala jsem si každou stranu. Jedna drobnost, která mi při čtení chyběla, jsou ale nadpisy u kapitol. Stávalo se, že mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, z jakého pohledu je daná kapitola vyprávěna. Celý případ byl velmi originální, nepředvídatelný, ale v určitých chvílích lehce přitažený za vlasy. Mohla bych se klidně rozepsat, ale to už bych prozrazovala příliš. Doporučuji si knihu přečíst, stojí za to!... celý text
V kolektivu oblíbená
2021,
Pavel Taussig
Kniha ...v kolektivu oblíbená slibuje příběh odehrávající se mezi knihami a atmosféru padesátých let. Přiznávám se, že mě kniha zaujala především tím prostředím - knihy, nakladatelství,… Byla jsem poměrně překvapená, že skoro celý příběh se zaměřuje spíše na vztahy na pracovišti. Rozhodně tím nechci říct, že je to negativum, ale přece jen bych ocenila, kdyby bylo v knize zmíněno více knih a autorů. Musím vyzdvihnout, jak skvěle autor přiblížil dobu, ve které se příběh odehrává. Popsal totiž nejen fungování v podniku, ale také mimo něj a navíc příběh vyprávěl prostřednictvím statečné hrdinky a formou, která odlehčovala vážnost situace. Z celé knihy navíc vyzařuje dobová atmosféra, která čtenáře přenese přímo do příběhu. Hana mi byla sympatická, dokázala jsem se s ní ztotožnit, ale v určitých momentech bych se ráda dozvěděla, co si myslí. Autorův styl psaní je osobitý a chvíli mi trvalo, než jsem si na něj zvykla. Čtení mi ale nešlo tak lehce jako obvykle, což se stává málokdy. Upřímně mě to ale láká na autorovy další knihy, abych mohla styl psaní pořádně prozkoumat. Vyhovovaly mi krátké kapitoly. Na konci knihy je poměrně dlouhá část věnována příběhu samotného autora, která mi zbytek knihy tak trochu zastínila, protože pro mě byla nejzajímavější. Na závěr bych chtěla vyzdvihnout celkové zpracování knihy. Mapa Bratislavy, barevné ilustrace a fotografie dodaly příběhu zase něco navíc.... celý text
Povídky a jedna báseň
2021,
Zdeněk Svěrák
Povídky a jedna báseň pro mě bylo značné vybočení z mé komfortní zóny. Nemám za sebou tolik povídkových sbírek a ani českých autorů, ale obojí mě láká. Tato kniha pro mě byla velmi příjemným překvapením, protože se mi velmi líbila. Ačkoliv některé povídky se mi líbily méně, každá měla něco do sebe. Jedna byla vtipná, jiná ze života, další zase dojemná a smutná. Tato rozmanitost je na knize velmi osvěžující. Nakonec ve mně kniha zanechala spoustu emocí, ale smutek a dojetí byly nejvýraznější. Nejvíce se mi líbila povídka Pes. Díky tomu, že mám doma vlastního jsem se do povídky mohla nejlépe vžít a chápala jsem snad každé slovo. Knihu zakončuje jedna báseň. S těmi já nemám tolik zkušeností, spíš se jim vyhýbám a nepopírám, že je neumím hodnotit. Tato ve mně ale zanechala nepopsatelné emoce a její konec mě upřímně zarazil. Čekala jsem totiž ještě pokračování a s neuvěřením otáčela stránky. Navíc má báseň svůj vlastní příběh, který autor v knize popsal. Pokud jste nad knihou dosud neuvažovali, doporučuji se po ní podívat, stojí za to!... celý text
Paganiniho smlouva
2011,
Lars Kepler
4,5 Pro čtení druhého dílu ze série s Joonou Linnou jsem se rozhodla náhodou, ale měla jsem obrovskou radost, že na ni došlo právě teď! Proč? Na setkání s hlavním hrdinou jsem se moc těšila, protože již v Hypnotizérovi mi neskutečně přirostl k srdci. Jak už to u sérií bývá, je těžké vyhnout se nějakému srovnání s ostatními díly, takže i v tomto případě přihlížím k mému názoru na první díl. V této knize se případ soustředí na trochu jinou oblast, která mi není zrovna nejbližší, ale v tomto případě mi to nijak nepřekáželo. Naopak jsem ráda, že jsem do ní mohla alespoň tímto způsobem nahlédnout. Styl psaní jsem již vychválila u předchozí knihy a za svým názorem si stále stojím. Je originální, kniha se skvěle čte a v tomto díle jsem si navíc užívala i názvy kapitol, kterým běžně nevěnuji tolik pozornosti. Hlavní vyšetřovatel je jedna z mých nejoblíbenějších knižních postav. Zamilovala jsem si jeho osobnost, styl, jakým mluví s ostatními i to, jak mu všechno prochází. Ostatní postavy jsou sice trochu upozaděné, ale přesto dobře a dostatečně popsané. Jediná postava, s jejímiž kapitolami jsem měla ze začátku problém, byl Axel, ale i to jsem během čtení překonala. Pár maličkostí jsem na začátku knihy odhadla, takže malou předvídatelnost musím v tomto případě zmínit. Můj celkový názor taky trošku ovlivňuje čtecí krize, která mě během čtení bohužel přepadla. Celkově se mi ale kniha líbila a já se těším na další díly, jen Paganiniho smlouva v porovnání s Hypnotizérem o chlup slabší.... celý text
Romeo, Julie a tma
1959,
Jan Otčenášek
Tato kniha mě utvrdila v tom, že občas je třeba dávat šanci i knihám, které nás svým námětem nejprve tolik nezaujaly. Troufám si totiž říct, že pokud bych si tuto knihu nepřečetla, přišla bych o hodně. Moc mě zaujal autorův styl psaní. Je velmi osobitý a s podobným vyprávěním jsem se ještě nesetkala. Navíc tím do příběhu vnesl jakousi přirozenou roztěkanost, která vystihla děj a hlavního hrdinu. Také zoufalství, které z textu vyplývalo, mě při čtení neskutečně zasáhlo. Samotné postavy knihy mi ale nepřirostly k srdci tak, jak bych v tomto případě chtěla. Tím, že je kniha opravdu krátká, jsem si k nim totiž nestihla utvořit pořádný vztah. To možná ovlivňuje i můj názor na to, jak kniha končí. Konec jsem si představovala trochu jinak. Sice si dokážu domyslet nějaké pokračování, ale přesto pro mě byl málo popsaný. Myslím, že pokud by kniha měla ještě o pár stránek navíc, odnesla bych si z ní více pocitů. Spousta lidí má tuto knihu v povinné četbě a já ji moc doporučuji. Nejen, že je krátká, ale také za přečtení stojí!... celý text
Atlas literárních míst
2019,
Cris F. Oliver
Atlas literárních míst mi doma už nějakou dobu ležel a do jeho čtení jsem se pouštěla s nadšením! Je to dětsky působící kniha, ale má v sobě něco víc. Skvěle shrnuje různé knihy a zároveň láká na jejich příběhy. Kniha by se dala označit za takovou knižní inspiraci nebo za navrácení do oblíbených knižních světů a míst. Četla se dobře, líbilo se mi různě upravené písmo a přenádherné ilustrace! Některé kapitoly byly zajímavější než jiné, takže jsem nebyla neustále začtená, ale to je u knih tohoto typu běžné. Na můj vkus by v knize mohlo být ještě o něco více informací, ale v závěru jsem vlastně spokojená. Jen můj seznam knih je zase o něco delší!... celý text