oblakaknih přečtené 493
Dallas 63
2021,
Stephen King
Knížka Dallas 63 se stala horkým adeptem na nejlepší knihu roku. A to hned po pár stránkách! Již před nějakou dobou jsem viděla seriál 11.22.63 a byl to neskutečný zážitek, díky tomu se kniha ihned dostala na můj seznam. Hodně mě zklamalo, že nebyla nikde k dostání, takže jsem ještě teď moc ráda za nové vydání. Námět je prostě pecka. Už v průběhu čtení je jasně vidět, kolik práce bylo na knihu vyvinuto a doslov to jen potvrzuje. Kniha je propracovaná do nejmenších detailů, plná nejrůznějších odkazů, které nijak nevyvracejí dobu, ve které se příběh odehrává a taky spousty historických zápletek. Ano, příběh může působit poněkud zdlouhavě, ale já za to v tomto případě byla spíše vděčná, protože jsem ho nechtěla snad nikdy dočíst. Užila jsem si každé písmeno! Hlavního hrdinu jsem si oblíbila téměř okamžitě, záleželo mi na něm, zajímal mě jeho příběh, a přestože jsem již věděla, jak to dopadne, byla jsem velmi často napjatá. Postav v knize určitě není málo a já tady nemůžu zmínit všechny. Co se mi ale líbilo, bylo, jak autor dokázal propojit minulost s budoucností, jak se nebál navyšovat počet postav a proplétat jejich vztahy. Oblíbila jsem si také Ala, hlavně potom jeho upřímnost a Harryho. Stephen King se již definitivně řadí mezi mé nejoblíbenější autory, přestože jsem od něj zas tak moc knih nepřečetla. Jeho styl psaní je osobitý a mně moc sedl. To, že se kniha nečetla nijak rychle, dodávalo příběhu zvláštní, ale správnou atmosféru. Co bych vyzdvihla spíše z osobního hlediska, jsou zmínky o Derry, které má v mém srdci prostě zvláštní místo a taky některé postavy, které se v Derry vyskytovaly (nechci spoilerovat). Mně osobně asi více sedla první půlka knihy, ale to neznamená, že by se mi ta druhá líbila méně. Nenašla jsem ani jedno negativum, nic bych knize nevytkla. Romantická linka je skvěle zasazená do příběhu, nijak ho nezastiňuje, naopak mi přijde, že mu přidává. Při čtení jsem byla překvapená, napjatá, šťastná a dokonce i dojatá. Pro mě to byl jeden z nejlepších čtenářských zážitků a myslím si, že si budu muset knihu přečíst znova. Moc doporučuji!... celý text
Alchymista
2005,
Paulo Coelho
2,5/5 Přestože námět této knihy není právě šálek mého čaje, rozhodla jsem se do ní pustit. Proč? Je to spoustou lidí vychvalovaná klasika, která v sobě skrývá určité kouzlo a hlavně krásné myšlenky. Ano, toho se mi skutečně dostalo. Přesto se ale nemohu zbavit pocitu, že toto téma není pro mě. Proto i mě samotnou tak trochu udivuje, že mě od autora lákají další knihy. Budu naprosto upřímná. Všechny tyto věci o vesmíru, duši, Osobním příběhu a věření mi připadají nereálné a mimo, takže jsem měla problém brát samotný příběh vážně. Tímto samozřejmě nic z toho neshazuji, je to jen můj osobní pohled. K hlavnímu hrdinovi jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah, jeho příběh mě moc nezajímal a bylo mi jedno, jak dopadne. Ani ostatní vedlejší postavy mě příliš nezaujaly. Co se stylu psaní týče, neměla jsem problém u knihy zůstat. Četla se dobře a rychle. Tomu ovšem značně přidávalo rozložení písma a grafické zpracování. Kapitoly jsou velmi krátké. Na knize mě nejvíc zaujaly právě ty krásné myšlenky. Není jich tam málo a v tomto směru si myslím, že si každý najde to své. Příběh mi svým zpracováním hodně připomínal Malého prince. Po dobu čtení mě nic moc nepřekvapilo. Jsem ráda, že mám knihu přečtenou, ale mimo zvýrazněné myšlenky se k ní už nevrátím.... celý text
Daisy Jones & The Six
2020,
Taylor Jenkins Reid
2,5/5 Na Daisy Jones jsem se moc těšila, ale po tom, co jsem na ni všude četla pozitivní a nadšené recenze, bála jsem se, že budu zklamaná. Očekávání jsem očividně měla opravdu příliš vysoká, protože i když jsem knihu dočetla až do konce, četla jsem spoustu lepších. Námět je originální. Myslím, že se můžu alespoň částečně považovat za rockového fanouška, takže jsem se opravdu těšila a byla jsem zvědavá, jak bude příběh zpracovaný. Hned první věc, která mě zarazila (a kterou jsem překvapivě nevěděla, možná zapomněla) je, že je kniha celá napsaná ve formě rozhovoru. Upřímně si myslím, že kdyby tomu tak nebylo, užila bych si ji mnohem víc. Po celou dobu čtení jsem si k žádné z postav nezvládla vytvořit nějaký vztah. Daisy mi vůbec nesedla, spíš jsem byla ráda, když v příběhu nevystupovala. Je těžké sepsat nějaký názor na postavy, protože jejich příběh je poměrně dost reálný a nepřikrášlený. Upřímně se nechci pouštět do srovnávání s reálným světem. Od autorky jsem již jednu knihu četla, upřímně se mi líbila mnohem víc. Jejím dalším knihám určitě šanci dám. Myslím, že s touto mám spíše osobní problém. Je to příběh plný alkoholu, drog, hádek, ale i rodinných problémů a života na doraz. Já osobně dám asi přednost skutečné biografii. Kniha mě ničím nepřekvapila, nevyvolala ve mně žádné emoce, vše mi bylo dopředu jasné. Nechci říkat, že je kniha špatná, ani nikoho odrazovat od čtení. Mě kniha nesedla, určitě se k ní nevrátím a pravděpodobně na tento příběh brzy zapomenu. Myslím si ale, že spoustě lidí se bude líbit moc, takže jí určitě šanci dejte.... celý text
Smrtelný hřích
2021,
Maria Grund
4,5/5 Thriller Smrtelný hřích mě zaujal svojí anotací. Ta mě ale vůbec nepřipravila na to, jak skvělý příběh to nakonec bude! Ze začátku se to zdá jako ohraný a ničím originální příběh, ale stojí za to dočíst ho do konce. V tomto případě nejde o oddechové čtení. Je třeba dávat pozor, vnímat každičký detail a nic nebrat na lehkou váhu. Tento thriller určitě moc doporučuji, protože je nejen překvapivý a děsivý, ale hlavně neuvěřitelně dokonale propracovaný. Jedna z pro mě nejlepších věcí je, že jsem až do poslední strany nedokázala nic rozluštit. A že jsem se snažila! Podezřelých bylo v mé hlavě hned několik, ale byla jsem vedle. Co se týče postav, jsem malinko zklamaná z hlavních vyšetřovatelek. Obě opět svazuje temnota minulosti a s ní spojené přetrvávající problémy. Na druhou stranu mě ale hodně bavily jejich vlastnosti. Sanna je hodně originální postava, která co řekne, tak udělá. To samé Eir, ale zase v trochu jiném smyslu. Nerada bych něco prozradila. Já jsem si navíc oblíbila i Jacka. Na styl psaní autorky jsem si musela chvíli zvykat, ale nakonec mi hodně sedl a kniha se četla skvěle. Kapitoly jsou na můj vkus o něco delší, ale po většinu času jsem byla tak zabraná do příběhu, že jsem na to ani nemyslela. Příběh je plný překvapení, děsů, naprosto neuvěřitelných, ale reálných problémů. Když už si myslíte, že se děj chýlí ke konci, přijde další zvrat, který vám úplně zamotá hlavu. Takové thrillery jsou nejlepší thrillery. A přestože jsem si myslela, že tento se mezi mé nejoblíbenější nezařadí, nakonec, když opomenu pár malých zklamání, šlape na paty těm nejlepším.... celý text
Dívka beze jména
2021,
Lisa Regan
Thriller Mizející dívky se mi moc líbil, proto bylo pokračování jasnou volbou. Musím přiznat, že jsem dost překvapená, jak se mi kniha nakonec líbila. Případ, kterému se kniha věnuje, mě zaujal mnohem víc, než ten předchozí. Více jsem ho prožívala, zajímala se o postavy i o jeho vyřešení. Vše, co v druhém díle přišlo, dalo (alespoň dle mého názoru) sérii spoustu skvělých a zajímavých aspektů. Na rozdíl od prvního dílu jsem se do tohoto začetla okamžitě. Hned první stránka mě vtáhla do příběhu a já se téměř nedokázala odtrhnout. Hlavní hrdinku celé této série jsem si oblíbila zase o trochu víc. Je tak trochu zvláštní, jiná, ale zároveň má hodně vlastností, které dělají její práci hodnotnější. Sama nevím, jak přesně ji popsat, ale určitě se zařadila mezi mé oblíbené vyšetřovatele. Už v předchozím díle jsem si taky oblíbila jejího kolegu Noaha, v tomto příběhu vystupoval o něco více, což jsem ocenila. Překvapilo mě, kolik postav, které už znám, se objevilo i tady. To, jak byl příběh propletený, mě nepřestávalo fascinovat a já často nemohla uvěřit vlastním očím. U takovýchto sérií obvykle nebývá problém, pokud díl dva vynecháte, ale v tomto případě opravdu doporučuji číst od prvního. Autorčin styl psaní je super, moc dobře se mi četlo. Kniha má krátké kapitoly, mě tady hodně bavily hlavně ty zpravodajské, které na první pohled působí nepatřičně, ale nakonec… Opět skvěle zpracovaný thriller! Za mě dokonce lepší, než Mizející dívky. Moc se těším na další díl.... celý text
Pozůstalí
2016,
Tom Perrotta
Pozůstalí je zatím asi nejhorší kniha, kterou jsem letos přečetla. Tohle byl nejen velký boj, ale také obrovské zklamání! Námět knihy je to jediné, co mě na knize zaujalo a bavilo. Ovšem užít si to jsem téměř nemohla. Takto velký potenciál byl totiž nevyužit a zastíněn úplnými nudnostmi. Nechci být přehnaně negativní, ale s touto knihou jsem to měla opravdu těžké. Kniha se (ne)věnuje myšlence, že najednou zmizí několik lidí, prostě se vypaří. To mě nadchlo a hodně jsem se těšila, jak to autor zpracoval. Bohužel jsem se dočkala jen jakéhosi pozorování pozůstalé rodiny, která se rozběhla do všech stran. Nějaké ovlivnění společnosti v knize samozřejmě bylo, ale já čekala alespoň nějaké vysvětlení, co se stalo, proč a jak. Možná je to spoiler, ale stejně musím říct, že něčeho takového se v knize nedočkáte. Postavy mi byly naprosto ukradené, jejich příběh mě nijak zvlášť nezaujal, do nikoho jsem se nevcítila, nikoho jsem si neoblíbila. Navíc rozhodnutí některých postav byla naprosto nesmyslná a kolikrát pořádně neodpovídala jejich povahám. Než jsem se v příběhu někam posunula, měla jsem v postavách trochu zmatek. Děj byl o ničem, nudný a prázdný. Působil na mě, jako by nesměřoval k žádnému závěru (a taky že ne). Ta kapka romantiky, která v knize je, působila nadbytečně. Podle knihy vznikl také seriál, kterému dám možná v budoucnu šanci, protože doufám, že je lépe zpracovaný. Jsem moc zklamaná, že takto negativní názor píšu, ale na druhou stranu je to alespoň upřímné. Za mě bohužel ne.... celý text
Rodina z podkroví
2021,
Lisa Jewell
3,5/5 Rodina z podkroví mě nalákala svojí anotací. Po jejím přečtení jsem neváhala, věděla jsem, že se do knihy musím pustit. Nejspíš jsem si ale vytvořila příliš velká očekávání, protože mě tak trochu zklamala. Námět knihy je pro mě osobně dost originální a v žádném jiném, ať už knižním nebo filmovém zpracování, jsem ho neviděla. První polovinu knihy jsem o něm ale dost pochybovala, protože jsem měla velký problém se začíst a do příběhu se pořádně ponořit. Kniha je vyprávěna ze tří pohledů. Nechci nic prozrazovat, proto jen řeknu, že mě zaujaly všechny skoro stejně. Každý v sobě skrýval důležitou část příběhu a tím, že se střídaly, jsem měla možnost pomalu objevovat souvislosti. Nebudu lhát, na spoustu věcí jsem přišla ještě dříve, něž se v příběhu objevily, takže se pro mě příběh stal částečně předvidatelným, ale stejně jsem si toto osobní vyšetřování užila. Nejsympatičtější z hlavních hrdinů mi připadala asi Libby. Do jejího vyprávění jsem se vždycky pustila s očekáváním něčeho nového a většinou se mi toto očekávání i naplnilo. Nemůžu ale zapomenout i na ostatní postavy, každá z nich je velice silným a promyšleným prvkem tohoto příběhu. První polovina kniha byla na mě osobně trochu moc zdlouhavá a malinko nezáživnější, ale jakmile se vše začalo proplétat, už jsem byla do příběhu naprosto ponořená a dočítala jsem ho s napětím. Přestože mi byla spousta věcí jasná, příběh mě stále dokázal překvapit. S koncem jsem hodně spokojená a upřímně bych se klidně pustila do nějakého pokračování. Četla jsem sice lepší thrillery, ale i tento jsem si nakonec užila a mohu jej doporučit.... celý text
Srdcová královna
2019,
Kimmery Martin
Srdcová královna je kniha, která mě zaujala především svoji obálkou. Přesto, po ujasnění, že se jedná o příběh z lékařského prostředí, jsem byla nadšená. Tento typ příběhů si v poslední době neskutečně užívám, proto jsem byla zvědavá, jak bude zpracovaný tento. Na rovinu říkám, že jsem z knihy velmi zklamaná a byla pro mě spíše přešlapem. Námět příběhu má rozhodně velký potenciál a spojuje mé dvě oblíbené věci – prostředí nemocnice a jakousi detektivní zápletku. Zpracování mě ale nějak nechytlo a já se do čtení této knihy musela spíše nutit. Co se postav týče, během čtení jsem si k nim nebyla schopná vytvořit žádný vztah. Hlavní hrdinky příběhu mi nijak nepřirostly k srdci a jejich osudy mě upřímně moc nezajímaly. Ani autorčin styl psaní mi moc nesedl, čtení mi bylo spíše na obtíž. To už se ale schází jeden problém s druhým, takže neříkám, že je kniha napsaná špatně. Užívala jsem si různé odborné názvy. Autorka ví, o čem píše, této oblasti dobře rozumí, takže v knize snad není ani žádná nesrovnalost. Moc se mi také líbilo střídání pohledů hrdinek. Skoro celou knihu jsem se při čtení neskutečně nudila, děj mi připadal prázdný a o ničem, nic mě nepřekvapovalo, nevyvolávalo ve mně téměř žádné emoce a upřímně jsem se dost těšila na konec. Ten byl asi nejlepší částí celé knihy. Zápletka mohla být daleko lépe a promyšleněji popsaná, překvapivá, ale bohužel. Nechci samozřejmě nijak zlehčovat to, co se v knize stalo, jen mi prostě nesedlo to, jakým stylem je to napsané. Poznámka autorky na samém konci byla na celé knize nejlepší. Za mě bohužel ne, ale myslím si, že pokud například studujete tento obor nebo k němu máte nějaký vztah, v knize si to své nejspíš najdete.... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Naslouchače je plný Instagram, knížka je všemi opěvovaná a já jsem snad nečetla jedinou negativní recenzi. To mě malinko odrazovala od čtení, protože jsem se bála, že mě kniha zklame. Nakonec jsem se do ní pustila a upřímně mi tento strach vydržel prvních cca 150 stran. Kniha mi připadala zdlouhavá, o ničem a já nechápala, co na ní všichni mají. Zbytek knihy mě ale velmi mile překvapil, bavila mě každá stránka a já se teď těším na další díl! Námět knihy je velmi zajímavý a originální. Líbí se mi, že se v knize nějakým způsobem setkává budoucnost s minulostí. Hlavní hrdinka je prostě skvělá. Hrozně se mi líbí její osobnost, její statečnost a odvaha. Moc jsem si oblíbila i některé vedlejší postavy, přestože by pro ně mohl být v knize větší prostor. Po té začáteční krizi jsem se do knížky naplno začetla a četla se skvěle. Sedl mi styl psaní, ale hlavně moc obdivuji originální jazyk a slovníček se slovy. Konec knížky se mi moc líbil, ale přišel moc brzy. Kniha se rozhodně nezařadila mezi mé nejoblíbenější, ale v sérii budu určitě pokračovat.... celý text
Kolébka všech světů
2019,
Jeremy Lachlan
Kolébka všech světů se ke mně dostala náhodou a nakonec mi docela dlouho ležela v poličce. Na první pohled mě kniha neskutečně zaujala, ale po nějaké chvíli jsem se do ní nemohla přimět pustit. Teď, když mám dočteno (a toužím po dalším díle) je mi jasné, jaká by byla škoda, kdyby mi kniha unikla. Kniha má originální námět, který je navíc opravdu dobře zpracovaný. Příběh je vyšperkovaný do posledního detailu, nedá spát vaší fantazii a musíte být neustále ve střehu. Hlavní hrdinka je odvážná, chytrá, obětavá. Já jsem si moc oblíbila jednu z vedlejších postav, tedy Hikoryho, který mě zaujal svojí osobností a svým příběhem. Jen mě mrzelo, že jedna z dalších vedlejších postav tak trochu zastíní hlavní hrdinku. Autorův styl psaní je úžasný! Do příběhu dal opravdu vše, nebál se riskovat, ale hlavně musí mít neskutečnou fantazii. Kniha se četla báječně. Začátek je trochu zdlouhavý, je tam pořádný prostor pro seznámení se s příběhem, ale v tomto případě to není vůbec na škodu. Každá stránka mě dokázala něčím překvapit. Kniha je plná akce, zvratů, překvapení,… Nejvíc se mi líbilo, jakou se autorovi podařilo vytvořit atmosféru. Rozhodně si myslím, že by se o této knize mělo více mluvit, protože je to jedna z nejlepších tohoto žánru, co jsem kdy četla. Doporučuji!... celý text
Caragova proměna
2019,
Katja Brandis
Caragova proměna je milé, spíše dětské čtení, u kterého si báječně odpočinete. Námět knihy je dost originální a neotřelý, je zpracovaný opravdu důkladně. Začátek knihy se kvůli tomu může zdát poněkud zdlouhavý, ale autorka vše skvěle popsala a vysvětlila, takže má každá strana cenu. Postavy mi byly velmi sympatické. Hlavní hrdina byl odvážný, milý a oddaný svým přátelům. Autorka má skvělý styl psaní, který se k tomuto žánru přesně hodí. Kniha se četla rychle a dobře. Příběh je jako inspirovaný Harrym Potterem, což se bohužel hodně podepsalo na zpracování celého příběhu. Při čtení jsem měla pocit, že čtu HP v jiné verzi. Příběh na mě působil, jako by se řídil úplně stejnou osnovou, stejným vzorcem. Podobnost je zde opravdu velká, takže jsem dost věcí odhadla dopředu a příběh se pro mě stal dosti předvídatelným. To mě na knize bohužel velmi zklamalo. Co se vizuálního zpracování týče, kniha má boží obálku a krasné ilustrace. Ty se, k mému zklamání, bohužel opakují. Po celkovém zhodnocení jsem se rozhodla, že v sérii pokračovat nebudu. Je to milé čtení, které můžu doporučit, ale já po knize určitě znovu nesáhnu.... celý text
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
2020,
Josef Klíma
4,5/5 Tato kniha značně vybočuje z mé komfortní zóny, takže jsem ji ani neměla v plánu. Potom mě mamka překvapila a knihu mi dala dárkem. Nakonec jsem za to opravdu ráda, protože nelituji jediné přečtené strany. Toto čtení pro mě nebylo lehké, nebudu lhát. Měla jsem problém se na čtení soustředit, kniha se četla pomalu a některé pasáže pro mě prostě nebyly. Tak to ale s touto knihou je. Pravděpodobně nebudu umět sepsat plnohodnotné hodnocení, protože v této oblasti nejsem nijak zvlášť znalá. Kniha je zpracovaná formou rozhovoru, což čtení značně ulehčuje. Oba autoři působí upřímně, vše podávají lidsky a nebojí se otevírat složitější témata. V knize je vyjádřeno velké množství názorů naprosto otevřeně. Pokud se o tuto tematiku zajímáte, kniha by vás jistě neměla minout. Pro lidi, kteří se opravdu vyznají v politických kruzích bude mít kniha možná větší hodnotu než pro mě. Bojím se, že ji svojí neznalostí nedokážu naplno ocenit. Přesto to pro mě bylo velmi obohacující a zajímavé čtení a otevřelo mi v mnoha ohledech oči. Tuto knihu považuji za důležitou a doporučuji její přečtení každému.... celý text
Účastníci zájezdu
2019,
Michal Viewegh
Upřímně jsem se čtení knihy Účastníci zájezdu poněkud bála, protože po filmu, který mám osobně moc ráda, jsem se bála srovnání. Knížka mě nakonec mile překvapila. Není to sice nijak převratné dílo, ke kterému se budu v budoucnu vracet, ale moc jsem si u knihy odpočinula, našla jsem na ní spoustu kladných věcí a hlavně mě bavila. Samotný námět je dost originální, skvěle pojatý a hlavně skvěle zpracovaný! Od samotného začátku jsem byla do příběhu naprosto ponořená a ráda jsem se ke knize vracela. Moc mě bavilo, že některé hlášky byly doslovně přenesené do filmu, takže jsem mohla srovnávat, jak moc odlišná tyto dvě zpracování jsou. Potom mě samozřejmě překvapilo, že film má z knihy opravdu malinko. Každou postavu vám autor přiblíží přesně tak, jak sám chce. Nemáte možnost najít v příběhu skryté vlastnosti ani tajemství méně výrazných postav, protože je znáte jen tak, jako je zná hlavní hrdina. Autor si skvěle vyhrál s ohromným množstvím postav, což si v mých očích zaslouží velký obdiv. Styl psaní mi zde sedl mnohem více, než v autorových ostatních knihách, takže se mi kniha mnohem lépe četla. Co mi v knize vadilo byly poměrně časté nesmyslné odbočky, které mi připadaly zbytečný a příběh zbytečně protahovaly. Konec na mě působil tak nějak otevřeně, volně. Nedokážu úplně popsat, jaký jsem z něj měla pocit, ale v závěru jsem s ním vlastně velmi spokojená. Tato kniha je skvělé odpočinkové a lehké čtení, které se vám vždy bude hodit na dovolenou. Za mě můžu doporučit!... celý text
Slzy jsou jen pro holky
2020,
Lucie Zvěřová
0,5/5 Kniha Slzy jsou jen pro holky mě zaujala především svojí obálkou. Bohužel obsahem mě silně zklamala. Sama anotace sice neslibuje nic převratného, příběh je spíše pro mladší věkovou skupinu, ale já se do něj stejně chtěla pustit. Hlavní hrdina Louis mě celou knihu neuvěřitelně štval. Jistě, působil poměrně realisticky, autorka ho moc dobře popsala, ale já to nemohla vydržet. Celou knihu si pořád na něco stěžoval, utápěl se v sebelítosti a následně si vše vybíjel na své vlastní matce. V knize je krásně vykreslené přátelství dvou hlavních postav, přesto je pro mě nepochopitelné, že toto přátelství vydrželo. Autorčin styl psaní se k tomuto příběhu hodil. Mně osobně hodně zklamala potřeba spárovat téměř všechny postavy. V mnoha případech to působilo vynuceně a nepatřičně. Romantická linka v knize mohla být daleko lépe zpracovaná, mohla být více popsaná. Děj na mě působil prázdně, nic moc se v knize vlastně nedělo a některé zvraty mi opět připadaly nereálné a vynucené. Konec mě zklamal. Tato kniha mi vůbec nesedla, pro mě je obrovským přešlapem, takže ji bohužel nemohu doporučit.... celý text
Spolčení ničemů
2021,
Maxime Chattam (p)
Dalším velkým překvapením pro mě byla kniha Spolčení ničemů! Byl to opravdu obsáhlý, komplikovaný a děsivý thriller, díky kterému mám teď pravděpodobně obrovská očekávání ohledně těch dalších. Když jsem se do knihy pustila, bála jsem se, jestli je na ni ten správný čas, jestli na ni mám náladu. To mě ovšem okamžitě přešlo, protože tento příběh vás zaručeně vtáhne! Námět knihy vás sám o sobě naprosto rozdrtí, ale přesto nemáte šanci být připravení na to, co vás čeká. Kniha je rozdělena na dvě části, první část se soustředí na četníka Alexise, kterého jsem si poměrně oblíbila, přestože jeho osobnost by mohla být o něco lépe vykreslena. Druhá část se potom soustředí na četnici Ludivine. Další postavou, mojí snad nejoblíbenější, byl kriminolog, který měl v příběhu jen okrajové postavení, ale když už se v něm objevil, stálo to za to. Jeho osobnost byla skvěle popsaná, když v příběhu vystupoval, téměř jsem ho viděla přímo před sebou. Autor píše skvěle, nebojí se vás překvapit, někdy i naštvat. Kniha působí dost reálně, takže máte pocit, že se vše děje přímo vedle vás. Myšlenka, kterou se v knize autor zabývá je děsivá a pro reálný svět nepředstavitelná. Kniha působí upřímně, není nijak přikrášlená. Příběh je skvěle rozvinutý, neustále se na povrch dostávají nové problémy, je plný nečekaných zvratů,… Již po přečtení první častí (tzn. cca polovina knihy) jsem měla jasno, že je to jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy četla. I po dočtení si za tím stojím. Pro milovníky thrillerů je tento určitě #musthave, ale přesto musím upozornit, že to není nic pro slabší povahy. Některé popisy vám nedají spát.... celý text
A v srdci láska
2020,
Favel Parrett
Přiznávám, že jsem ohledně této knihy neměla téměř žádná očekávání. Zaujala mě především svojí anotací, která mi hned připomněla knihy Aleny Mornštajnové. Toto přirovnání ve mně zůstalo i po dočtení, proto knihu všem fanouškům Aleny Mornštajnové doporučuji! Vždy, když tento typ knih čtu, mám z nich hrozně zvláštní, ale klidný pocit. Je to jako číst nějakou klidnou a pomalou píseň, jinak to popsat neumím. Kniha je z velké části soustředěna na děti, takže i popisy působí tak nějak rozverně a občas se do příběhu připlete nějaká milá zbytečnost. To ovšem nehodnotím jako minus, naopak to skvěle vykresluje dětský pohled na věc. Co se postav týče, nejvýraznější byl asi Luděk. Z jeho pohledu byla vyprávěna velká část příběhu. Já si užila opravdu každou větu knihy. Autorčin styl psaní je...nádherný. To, jak popsala i ty nejběžnější věci, ale hlavně to, jakým stylem zakončovala kapitoly. Snad každá kapitola se mě díky tomu dotkla. Díky krátkým kapitolám působí kniha svižně a rychle se čte. Po dočtení jsem si pasáže, které mě zaujaly, přečetla ještě nahlas. A téměř mi to nešlo. Ukázalo se totiž, že jsem z knihy neskutečně dojatá. Ještě teď, když si na některé vzpomenu, mám hned slzy v očích. Tuto knihu opravdu moc doporučuji, pro mě byla velkým a příjemným překvapením.... celý text
Na dně
2019,
Rachel Caine (p)
Když jsem se do knihy Na dně pouštěla, nic moc jsem nečekala. Na knihu jsem neviděla moc recenzí, anotaci jsem také dopodrobna nezkoumala a celkový námět pro mě nebyl nijak převratný. Tento názor se mě držel ještě nějakou chvíli. Prvních pár stran pro mě bylo dost nudných, příběh působil (až na pár výjimek, samozřejmě) jako popis běžných rodinných záležitostí a já se začala bát, že už se to tak potáhne do konce. Ovšem pak přišel zlom! Spousta zvratů, napětí, někdy až děsu a hlavně strachu o hlavní postavy knihy. Nakonec mě tedy námět knihy velmi překvapil, hlavně potom jeho zpracování. Hlavní hrdinka je neuvěřitelně statečná žena, která pro své děti udělá cokoli. Párkrát mi ale připadalo, že na ně trochu pozapomněla. Její děti jsou méně výrazné postavy, přesto je na ně pak zaměřena poměrně velká část příběhu. Ta byla za mě asi nejlepší. Po tom, co jsem se začetla, se kniha četla skvěle! Autorčin styl psaní jsem si oblíbila. Tato kniha je prvním dílem série. Já jsem po celou dobu čtení přemýšlela, zda se do dalšího vůbec pustím. Příběh mě sice zaujal, ale ne natolik, abych si byla jistá po pár kapitolách. Nakonec mě na další díl navnadila poslední kapitola, ne-li poslední věta. Pokud jste knihu četli, určitě víte, o čem mluvím. Vážnost situace v knize nenarušuje žádná přehnaná a zbytečná romantika, což je pro mě velké plus. Nakonec je to jeden z opravdu dobrých thrillerů a já ho můžu moc doporučit. Jsem zvědavá na další díl!... celý text
Nový měsíc
2008,
Stephenie Meyer
4,5/5 Osobně mám druhý díl této série, co se týče filmového zpracování, mnohem radši než díl první. Při čtení této knihy se mi to jen potvrdilo. Příběh je zde více zaměřen na Jacoba, takže i na celkovou “problematiku“ vlkodlaků. Já jsem byla vždycky spíš fanynka Jacoba, takže je tento díl pro mě ideální. Bella je v tomto díle stejně nesnesitelná jako v tom prvním, přesto mi její vyprávění nevadilo a bavilo mě. V mých očích to k tomuto příběhu prostě patří, nemůžu si pomoct. Co se mi na Belle hodně líbí je, jak nedokonalou ji autorka vykreslila. Je nemotorná a není to žádná dokonalá kráska. Takových postav je v dnešní době málo. Jacob je moje nejoblíbenější postava. Přijde mi, že se na svůj věk chová snad nejnormálněji ze všech, líbí se mi, jaký vztah má k Belle a jak se ji snaží chránit. Opět jsem si užívala autorčin styl psaní, který se k tomuto typu příběhu dobře hodí, takže má čtenář možnost si ho naplno užít. Konec knihy byl za mě asi nejlépe napsanou částí, byl svižný a napínavý. Protože příběh dopodrobna znám, nic moc nového jsem v knize nenašla. Znovu si ji asi nepřečtu, ale jsem ráda, že ji mám doma a mohla jsem ji srovnat s filmem. Spousta lidí má problém s autorčiným popisem upírů. Já mám tento typ upírů spojený pouze s touto sérií, takže mi to nijak zvlášť nevadí. Upřímně ale říkám, že Upíří deníky jsou lepší!... celý text
Hypnotizér
2010,
Lars Kepler
Konečně jsem se odhodlala pustit do této série! A jsem nadšená! Musím tedy přiznat, že jsem čekala něco trochu jiného, ale to vůbec neznamená, že by se mi příběh nelíbil. Název knihy prozrazuje spojitost s hypnózou, ale to, co mě v knize čekalo, bylo neskutečné a hlavně překvapivé. Okamžitě jsem si zamilovala Joonu, přestože bych byla radši, kdyby dostal v knize více prostoru. Přesto vynikla jeho osobnost, která je mi poměrně blízká a já už teď vím, že bude těžké se s ním jednou loučit. Ostatní postavy byly také skvěle popsané, měly v knize více prostoru a v jejich příběhu se dalo lehce orientovat. Styl psaní autorů je za mě super a hlavně originální! Už jsem od této dvojice četla knihu Playground, která je sice něco trochu jiného, ale s Hypnotizérem se nedá srovnávat! Kniha se četla skvěle a já se k ní vždycky ráda vracela. Časová osa mi skvěle pomohla s orientací v samotném případu a také se mi moc líbilo, že díky ní bylo možné sledovat stejný čas z pohledu různých postav. Na začátku jsem čekala, že se příběh bude mnohem více soustředit na oběť případu, takže jsem byla poměrně zmatená z odbočky, ale nakonec vše do posledního dílku zapadlo a já jsem nadšená. Brzy se pustím do dalších dílu a nemůžu se dočkat. Pokud se na sérii teprve chystáte, máte se na co těšit!... celý text