oblakaknih přečtené 500

Počkej na moře 2022, Veronika Opatřilová

Vánoce v Praze 2024, Jaroslav Rudiš

Město vidím... 2009, Daniela Hodrová

Lizucha 2015, Lenka Juráčková

Vražda v hotelu Intercontinental 1989, Michal Ajvaz

Zvláštní knížka, o které se dá spekulovat, zda jde o poezii či nikoli. Už jen to je na ní zajímavé. Název naprosto neodpovídá obsahu knihy, což by mohlo v mnoha případech způsobit zklamání. Já jsem se však do čtení pouštěla s nějakým vědomím a tak mě zklamat nedokázala. Nemůžu říct, že by to bylo čtení pro mě, čtení, ke kterému se budu ráda vracet. Otevřelo mi to ale cestu zase k něčemu jinému a já jsem za tuto čtenářskou zkušenost ráda. Oceňuji jakousi ponurou a tajemnou atmosféru, kterou navíc podporují i ilustrace.... celý text

Ještě mě nezabíjej! 2005, Svatava Antošová

S básnickými sbírkami se setkávám málokdy, protože poezie není něco, co bych vyhledávala a neskrývám ani to, že jí moc nerozumím. V případě Svatavy Antošové tomu nebylo jinak, nicméně dokážu ocenit originalitu a osobitost básní, zajímavou grafiku knihy a dokonce jsem si v knize našla báseň, ke které se ráda vrátím.... celý text

Umělohmotný třípokoj 2006, Petra Hůlová

Pokud mě kniha dokáže překvapit nebo šokovat, rozhodně si zaslouží, aby o ní bylo něco řečeno. Pak jsou ale případy, kdy překvapení a šok v půlce knihy opadnou. A přesně to je případ Umělohmotného třípokoje. Do knížky jsem se pouštěla naslepo a vůbec jsem nečekala, co mě v ní čeká. Po prvotním zmatení jsem si urovnala určité výrazy a do knihy se dokonce zvládla začíst. Hlavní hrdinkou je zde bezejmenná prostitutka, která bez příkras a zábran vypráví cokoli, co jí přijde na mysl (tak to minimálně působilo na mě). Styl, jakým byly příběhy podávány, působí zmateně, neuspořádaně, mnohdy i trošku nesmyslně. Při čtení mi to trošku překáželo, na druhou stranu to ale skvěle sedělo s osobnosti hlavní hrdinky. Bohužel v půlce knihy jsem se začala neskutečně nudit! Připadalo mi, že se děj (?) točí v kruhu a pořád se setkávám s tím stejným. Navíc výrazy, které mě na začátku knihy překvapily, začaly v půlce působit na sílu a jejich vtip tak nějak opadl. Upozorňuji, že v knize také není nouze o barvité popisy (a to často velmi nepříjemných událostí). S odstupem času vím, že na knihu brzy zapomenu.... celý text

Vynálezce Alva 2014, Klára Smolíková

Velmi milá kniha, od které jsem vůbec nic nečekala a ona mě příjemně překvapila! Jak už název napovídá, v knize se setkáváme s Alvou, malým vynálezcem, kterému ještě všechno nejde tak, jak by si sám představoval. Hned v úvodním příběhu potkává dvojčata, se kterými se skamarádí a velice rád jim představuje své vynálezy. V každém příběhu parta kamarádů něco podniká a Alva vždy přijde s nějakou super vychytávkou, která jim ulehčí práci. Je ale nejspíš jasné, že zase tak jednoduché to nebude. Čtení jsem si užila, jen byly příběhy hodně podobné a upřímně bych Alvovi dopřála alespoň jeden úspěch. Ilustrace jsou skvělé!... celý text

Nad večerní černí 2020, Michal Štěpánek

Do této knihy jsem se ZAMILOVALA (opravdu) na první pohled! Má vše, co podle mě kvalitně zpracovaná kniha mít má. Je to sice dětské čtení, když se ale zamyslíte a zajdete o kousek dál, než k prázdnému čtení textu, otevírá se zde mnohem hlubší příběh. Na své si přijde i dospělý čtenář. Je to příběh kratičký, každá strana si však zaslouží čas pro prozkoumání a plné vnímání. Velmi oceňuji zvolení barev, způsob zakomponování autora, ilustrátorky a grafičky na vnější část knihy a to, že svítí ve tmě je jen třešinka na dortu (a nebo...?). Já vlastně nemám slov, je to skvost a poklad v mé knihovně!... celý text

Seznam Evelíny B. 2024, Eva Střihavková

PŘIZNÁNÍ: Tuhle knihu jsem si přečetla hlavně díky obálce! Román inspirovaný osudem vily Lídy Baarové, to slibuje kniha zvenčí. Byla jsem velmi zvědavá, jakým způsobem bude kniha zpracovaná a hlavně pak, kolik nových věcí v ní objevím. Přiznávám, že tohoto typu knih už jsem trochu přehlcená, přece jen je tahle v něčem jiná a překvapivě i předčila má očekávání. Jak už název napovídá, hlavní postavou tohoto příběhu není Lída, ale její sestřenice Evelína. S tou se ve vile Babkových setkáváme až poté, co je Lída pryč. Samotná vila je nejhlavnějším motivem knihy, přestože se to tak po první části knihy nemusí zdát. Bála jsem se, že nedostanu to, co jsem očekávala, protože poměrně velká část příběhu se věnuje práci a vztahům Evelíny, v pozadí toho však stojí vila, ve které se všechny události (veselé i truchlivé) odráží jako v zrcadle. Musím říct, že to bylo do příběhu zakomponováno skvěle a hlavně nenásilně. Nemůžu opomenout i ostatní postavy, v příběhu jich není málo, ne všechny jsou však natolik výrazné a nedá se o nich tolik zjistit. Představovala bych si pro ně o něco více prostoru a hlubší propracovanost jejich osobností. Jak už to u těchto knih bývá, nechybí zde ani romantická linka. Osobně je v knihách nutně nevyhledávám, tato sem ale zapadala, přestože byla lehce předvídatelná (stejně jsem ale fandila tomu, jak to nakonec dopadlo). V knize je nemálo nešťastných událostí, ty jsou ale podávány syrovou a stručnou formou, což dodává na specifické atmosféře. Při čtení jsem byla dojatá, překvapená, v některých momentech i naštvaná kvůli jednání některých postav. Kniha se mi líbila a určitě ji doporučuji, nemohu ale nezmínit poměrně velké množství chyb a překlepů, které mi zážitek ze čtení trošku zkazily. (za knihu na recenzi moc děkuji autorce)... celý text

Adam 2024, Mirka Rezlerová

Cesta k této knize pro mě byla poněkud kostrbatá. Na sítích jsem ji sice zaznamenala, ovšem do anotace jsme se úplně nezačetla. Když mi ji k recenzi velice laskavě nabídla sama autorka, rozhodla jsem se dát jí šanci. Přiznávám, že to není moje první volba žánru/tématu, ale ráda zkouším nové věci a vystupuji ze své komfortní zóny. Kniha slibuje příběh o znovunalezení naděje, překonávání překážek... Toto téma mě velmi zaujala, zvláště pak ve spojení s LGBT linkou, kdy jsem byla zvědavá na to, jak bude do děje zasazena. Jak už sám název napovídá, hlavním hrdinou příběhu je Adam, muž, který nedávno přišel o manželku a zůstal sám s pětiletým synem Kryštofem. Nebudu lhát, s Adamem jsme si do noty úplně nepadli. A přestože se jeho osobnost s příběhem trošku mění, zachovává si něco, co mi na něm neskutečně vadilo! Nechápala jsem jeho rozhodnutí, chování a nemohla se rozhodnout, jestli ho litovat, nenávidět... Toto ovšem nepovažuji za negativum, naopak to ve mně dokázalo vyvolat určité emoce, což považuji za dobré. Postupně v příběhu narážíme na další postavy, které mé pocity z Adama trošku usměrňovaly. Kniha se velmi dobře četla, nebylo jednoduché se od ní odtrhnout. Rozdělená je na měsíce, text je pak oddělen jen drobnou grafikou, nemá úplně typické dělení na kapitoly. Na to jsem si musela zvyknout, nakonec to ale knize dodávalo na příjemné svižnosti. Velmi oceňuji grafické zpracování knihy, zvláště pak mapu Kutné Hory. V příběhu je poměrně výrazný motiv Ježíše na kříži, který hlavnímu hrdinovi visí v bytě a on s ním komunikuje. Osobně mi tento motiv přišel repetitivní. Při čtení jsem si našla to svoje, místy jsem byla dojatá a dokonce jsem se smála nahlas (což se mi až tak často nestává). Pro mě osobně byly ale některé věci trošku moc a nemůžu se přes to úplně přenést. Také bych ocenila větší prostor pro Adamovu druhou tvář, se kterou se setkáváme až v druhé části příběhu, a která do příběhu OPRAVDU vnáší onu znovunalezenou naději. (děkuji autorce za knihu na recenzi)... celý text

Jméno růže 2014, Umberto Eco

Tohle bylo tak skvělé čtení! Užívala jsem si každou stránku a potkalo mě nejedno překvapení. Knihu jsem rozečetla k maturitě (což je několik let!) a když jsem se k ní vrátila, rozhodla jsem se pokračovat přesně tam, kde jsem skončila. Musím se přiznat, že mě dost překvapilo, jak rychle jsem se zase začetla a hlavně kolik jsem si z příběhu pamatovala. Byl to velmi příjemný návrat. Myslím, že toto dílo známe snad všichni. A když už ne knižní, tak filmovou podobu určitě. Já to ale vzala od knihy a na film se teprve chystám. Nebudu lhát, bála jsem se obsáhlosti knihy i množství postav. Přiznávám, že zapamatovat si všechna jména byl poněkud problém, viním z toho ale moji dlouhou pauzu. Kniha mě okamžitě vtáhla do děje, do doby, ve které se odehrává. Připadala jsem si naprostou součástí příběhu a hltala každé slovo. Není to žádné nudné čtení z opatství, naopak! Na čtenáře zde čeká nejedno překvapení, mlha tajemství. Mě nejvíc překvapilo, jak jsem se v některých momentech i nasmála! Rozložení příběhu na dny bylo velmi příznivé a mohla jsem se tak orientovat v příběhu, celkově je kniha velmi pěkně zpracovaná, obsahuje dokonce i plánek opatství. Při tomto čtení jsem se vůbec nesnažila přijít na to, kdo je pachatel. Nechala jsem se jen tak unášet příběhem. Přesto jsem ale byla v šoku z toho, jak to nakonec dopadlo. Závěrečné stránky mě dojaly a zároveň ze mě spadl obrovský rest, který pro mě tato kniha po léta vytvářela (ale za to ona nemůže). Vlastně nemám co vytknout, jen jsem z ní nezažila takový ten pětihvězdičkový pocit. Mám takové tušení že tohle nebylo naposledy, co jsme se s knihou setkaly... Určitě doporučuji dát knize šanci!... celý text

K moři 2007, Petra Soukupová

Moje první setkání s autorkou nemohlo dopadnout lépe! K moři je sice krátká knížečka, ovšem její obsah mě naprosto překvapil. Kniha je psána prostým, sdělným stylem. Krátké věty jsou úderné a poskytují potřebné informace. Nic není přikrášleno. Nic zde není ponecháno fantazii čtenáře, každá případná budoucnost je rozvinuta. Autorka zde pracuje s velkým množstvím těžkých témat - rozvod, psychické problémy, nespokojenost ve vztahu, preference jednoho dítěte, problémy spojené s příjmem potravy. To vše je ale prostoupeno jakousi komičností a nesmyslností. Postavy byly dobře a dostatečně popsané, každá z nich byla něčím jiná a pozoruhodná. Místy jsem se ale v jejich jménech trochu ztrácela a musela přemýšlet, kdo je kdo. Překvapilo mě, že tak krátká kniha může poskytnout příběhy, které bych běžně hledala v rozsáhlém generačním románu. I přestože jsou zde popisovány v podstatě běžné situace, zvláště pak v části, kdy jedou na výlet, ani chvíli jsem se při čtení nenudila a ani detaily z benzínových stanic a auta mi nepřišly zbytečné. Příběh působí uceleně, zvláště pak díky závěrečné části, která všechny osudy uzavře.... celý text

Krásy a bohatství české země 1986, Bohuslav Balbín z Vorličné

H₂O a pastýřové snů 2021, Petr Stančík

Před nedávnou dobou jsem od autora přečetla první knihu, Pohádky pro zlobivé bagry, která se mi vůbec nelíbila. Nebudu lhát, s největší pravděpodobností bych se do jeho dalších knih nepouštěla, ovšem tento třetí díl H2O série už jsem měla doma. Teď jsem za to moc ráda, protože tyto dvě zmíněné knihy jsou nesrovnatelné! Pastýřům snů předcházejí ještě dva díly, které jsem nečetla. Ze začátku jsem byla poněkud vhozená do děje a neznala úplně všechny souvislosti. Nebylo to ale v takové míře, aby mi to zkazilo zážitek ze čtení. Setkáváme se zde s partou kamarádů, kteří podnikají různá dobrodružství, do všeho se hrnou po hlavě a mají naprosto nečekané nápady. Co nejvíce oceňuji (hlavně jako dospělý čtenář) jsou různé poschovávané narážky a vtipy, o které opravdu není nouze. Celá kniha je svižná, plná akce, detailů, nečekaných věcí. Zároveň je doplněná o vtipné vysvětlivky a překrásné ilustrace. Jsem moc ráda, že jsem dala autorovi druhou šanci a určitě se podívám i po dalších knihách (i po těch pro dospělé)!... celý text

Labyrint světa a ráj srdce 1970, Jan Amos Komenský

Laura a Klement v městské džungli 2018, Radek Malý

Naprosto skvělá interaktivní knížka, kterou můžete číst pořád dokola a vždycky objevíte něco nového. Příběh je sice jednoduchý, ale je doplněný úkoly, které můžete libovolně upravovat nebo přidávat další. Ilustrace jsou moc pěkné. Co na nich oceňuji nejvíce je to, že perfektně odpovídají příběhu a opravdu na nich najdete vše. Moc jsem si toto odpočinkové čtení užila a mrzelo mě, že už je u konce.... celý text

Splín arcibiskupa Kohna 2023, Jiří Kamen

Z tohoto čtení jsem velmi rozpačitá a ačkoli jsem od knihy neměla žádná očekávání, mám z ní tak trochu pocit zklamání. Ačkoli příběh jako takový dokáže zaujmout a střídání linek poskytuje nahlédnutí z více úhlů, celkové zpracování mi prostě nesedlo! Měla jsem problém zvyknout si na tučnou sazbu jedné z části a každý přechod mi při čtení poněkud překážel. Myslím si, že pro plné pochopení knihy je důležité znát dobový kontext a jeho postavy, jinak může příběh působit nesmyslně a jeho vyznění nebude naplněno. Skoro by se mi chtělo knihu označit jako letošní největší zklamání, ale pak si uvědomím, že mě částečně moc bavila. Bohužel střídání dvou linek mi v tomto případě nevyhovovalo, než jsem se stihla začíst do jedné, vystřídala jí druhá... V tomto kruhu jsem se točila skoro celé čtení. Vzhledem k tématu je na knize neskutečně vidět práce, která za napsáním stojí. Je mi líto, že ji nedokážu docenit. Asi nejsem cílový čtenář...... celý text

Přání 2022, Tereza Horváthová

Knížka s krásnými ilustracemi, která mě zaujala na první pohled. Jsem ráda, že se zde zpracovává složitější téma, které dětem otevírá nedokonalý svět. A přestože je to podáváno jemně a končí to až kouzelně, myslím si, že může být kniha velmi přínosná. Ilustrace jsou jemné, zajímavě barevně řešené a k příběhu skvěle ladí. Moc se mi líbila!... celý text

Nevěřte slepicím 2021, Miloš Kratochvíl

(za ilustrace 5/5) Jakmile vidím slepice, je jasné, že to (ať už je to cokoli) musím mít doma. V tomto případě je to ale velký přešlap. Kniha má podtitul "bláznivé básničky", což možná vyzdvihuje krátkost textu, ale to je tak vše. Jediné, co jsem na básničkách spatřovala já, je jejich nevhodnost. Básničky jsou přihlouplé, trapné a v mnohých případech i naprosto za hranou. Po celou dobu čtení jsem byla naštvaná. Jediné pozitivum jsem našla v ilustracích, které jsou překrásné a je jich k tomuto textu jen škoda!... celý text