ondrejvana
přečtené 568
Snad nic, snad něco
2001,
Jiří Kolář
„Když jsem začal polepovat všechny ty věci, tak jsem s nimi vlastně mluvil. Jak má jinak taky žehlička mluvit? Když je na stole, tak nemluví, jen žehlí. Ale jakmile tam dáte písmo, tak teprve žehlí a mluví s prádlem.“ Nevydržel s Blatným ani týden a odjel. „Já tam s ním nemůžu být,“ rozčiloval se tehdy, „vždyť on chodí i na hajzl jako básník!“ První verš po mrtvici: Dnes v noci jsem se ptal kamene, zda ví, co je to láska. Bez váhání odpověděl: to je, jako když by ze mne někdo vytesal sochu. (27. 10. 2000)... celý text
