Osice
přečtené 917
O makovém semínku
2017,
Andrea Popprová
Leporelo jsem dětem vypůjčila, protože jsou v něm postavičky, které známe z knihy Jaro je tu. Úspěch mělo hlavně u Arnoštíka. Přečetli jsme mnohokrát, dokonce jsme si upekli preclíky. Bohužel jsme je nemohli ozdobit mákem, protože jsme ho doma neměli. K ozdobení použily děti uzenou sůl, kmín a slunečnicová semínka. Nejvíc jsem jich snědla já:-) Taky jsem zavzpomínala na své dětství, jak jsem každý rok s babičkou vyprazdňovala naše makovice. Milovala jsem zvuk chrastících makovic a vždycky jsem si jich plno vysypala rovnou do pusy:-) Škoda, že už na Šumavě babička mák nepěstuje a moje děti tyhle chvilky pravděpodobně nezažijí.... celý text
Hravouka
2016,
Tereza Vostradovská
Naprostá pecka:-) Myška se rozhodla, že udělá encyklopedii o životě kolem ní. Aby mohla všechno pečlivě zaznamenat, musí to nejdřív prozkoumat. Vylezla ze své nory a provedla nás nejbližším okolím kolem svého bydliště, pak jsme zamířili do lesa, nějaký čas jsme s ní strávili u rybníka a naše putování skončilo v zahradě. Každému prostředí je věnováno hodně pozornosti. Sledovali jsme život pod zemí, na zemi, ve vodě a v korunách stromů a dozvěděli jsme se toho fakt dost. Arnoštíka asi nejvíc zaujalo, že si krtek žížaly nakousá, aby mu neutekly, ale zůstaly živé a čerstvé na později. Barunku zase nadchla myšlenka, že by si mohla udělat svůj vlastní herbář. Došlo mi to, když mi jako dárek dala nalepený list, který utrhla z manželova skomírajícího kávovníku. Ani jsem mu to radši neříkala:-D Bylo super, že už máme načtené nějaké knížky od Ondřeje Sekory. Zavzpomínali jsme např. na larvičky chrostíků, kterým dělal Ferda domečky, Arnošt hned poznal mšice a kukačka nám připomněla Bumbrlíčka:-) A já zažila díky knize svůj komáří aha efekt. Už vím, proč jich je tolik kolem vody:-) Tak schválně. Věděli byste, na co ulovit broučka? Nebo čím dýchá splešťule? Nebo jakou část rostliny jíme, když jíme květák? Nebo že králíček nemusí mít vždycky čtyři nohy? Knížka je navíc nádherně ilustrovaná. Existuje k ní ještě aplikace, tu jsme zatím nezkoušeli, ale myslím, že jim ji koupím:-), ale nejvíc se těším, až s dětmi budeme sami pozorovat život kolem nás. To sice pravidelně děláme, ale teď jsme dostali spoustu nových podnětů:-) Doporučuji! PS. Hravouku dostala Barunka k 6. narozeninám od kamarádky. Lili, děkujeme:-)... celý text
Komiksová Kytice
2016,
Karel Jaromír Erben
Kytici mám moc ráda, ale Komiksová kytice mě jako celek neoslovila. Nejpřínosnější pro mne bylo zařazení balady Svatojánská noc, kterou jsem doposud neznala. Nemůžu říct, že by se mi nelíbilo grafické zpracování u všech balad. Třeba Dceřina kletba nebo Štědrý večer jsou v pohodě:-) Naopak Polednice, Zlatý kolovrat, ale i Záhořovo lože se mi vážně nelíbilo. Sice mě pobavil vtípek v Polednici s odkazem na Hledá se Nemo, ale to extrémní zpodobnění matky je za mě nevkusné. Obecně nejsem příznivce převádění původních literárních děl do jiných forem. Takže u mě Komiksová kytice pochopitelně měla malou šanci:-) Chápu, že komiksové zpracování Kytice působí pro někoho lákavě, vysoké hodnocení je toho důkazem, ale pro mne už to není Erben. Na druhou stranu oceňuji, že jsou do Komiksové kytice zařazeny plné texty balad. … Možná se ptáte, proč jsem vlastně po Komiksové kytici šáhla, když vím, jak to mám. Rozhodla jsem se předělat svoji besedu na Zlatý kolovrat a myslela jsem si, že ji oživím komiksem. Místo komiksu jsem ale nakonec zařadila ilustrace Míly Fürstové:-) Komiksovou kytici dětem ponechám k prohlédnutí, protože jim nechci cpát svůj názor. Jsem sama zvědavá, co se od nich dozvím:-)... celý text
Proč nekveteš?
2016,
Katarína Macurová
Naše oblíbená dětská knížka. Líbí se dětem i rodičům:-) Medvídek má na zahrádce jednu zvláštní rostlinku. Proč zvláštní? Vůbec totiž nekvete. Medvídek dělá všechno možné, aby rostlinka začala kvést. A vůbec netuší, co se mezitím odehrává pod zemí Příběh, který má 2 dějové roviny, je zakončen pěknou pointou. Textu není moc, vše vynahradí úžasné obrázky, které má na svědomí sama slovenská autorka Katarína Macurová. Nemůžu jinak než Proč nekveteš doporučit:-) Knihu jsme s našimi dětmi četli minimálně 30x. Obzvlášť Arnoštík čtení prožívá. Několikrát se i rozplakal. Důvodem jeho smutku byl fakt, že i když se hodně nají, tak nemá tak obrovské bříško jako mají přejedení králíci:-D... celý text
Dveře do léta
1984,
Robert A. Heinlein
Získáno z darů v knihovně. Na první pohled mě zaujala obálka od Adolfa Borna, že obsahuje strom a hodí se do letošní výzvy, jsem si uvědomila až v průběhu čtení:-) … Velmi originální dílko, které pracuje s budoucností. Paradoxní bylo, že doba, v níž se ocitáme, je pro nás už dávno minulostí. Bavilo mě srovnávat realitu s autorovou představou. Z pohledu dnešního člověka působil budoucí rozvoj nevyváženě, ale to vůbec nevadilo. Internet holt udělat své:-) … Ty Danovo vynálezy by se mi do domácnosti vážně hodily:-) Asi nejvíc mě zaujal originální přístup k cestování časem. Jestli vás zajímá, v čem by mohl být háček, tak si Dveře do léta budete muset přečíst:-D … Román na mě působil svěže, nečekala jsem, že se u něj budu tolik bavit. Diskuze o dvou morčatech, které jsou ve skutečnosti jedním, neměla chybu. Musím přiznat, že bych na Dannyho měla podobné otázky:-) Doporučuji a jsem zvědavá na Heinleinovu Hvězdnou pěchotu. „Řekl jsem: „Miláčku, to není praktické. Musím být blízko továrny. A kromě toho, zkoušelas někdy starat se o kocoura v městském bytě?“ „Ach tak, tohle. Podívej, miláčku, jsem ráda, žes o tom začal. Hodně jsem se toho teď o kočkách naučila, vážně. Necháme ho vykastrovat. Bude pak mnohem hodnější a v bytě bude úplně spokojený.“ Zíral jsem na ni a nevěřil jsem svým uším. Udělat z toho starého válečníka eunucha? Změnit ho v dekoraci ke krbu? „Belle, ty nevíš, co mluvíš!“ Snažila se mě uklidnit starým známým stylem „maminka to ví nejlíp“ a uváděla všechny argumenty lidí, kteří si pletou kočky s majetkem … jak ho to nebude bolet, že to bude vlastně pro jeho dobro, že ví, jak si ho cením a v životě by jí ani nepřišlo na mysl připravit mě o něj, že je to vlastně hrozně jednoduché a docela bezpečné a lepší pro všechny. Přerušil jsem ji. „Proč to nezařídíš pro nás pro oba?“ PS. Díky Dveřím do léta jsem si uvědomila, jak hodně se svět může proměnit za pouhých 30 let. Zkusila jsem se vrátit do roku 1992 a změn je od té doby taky dost.... celý text
Konečná diagnóza
1991,
Arthur Hailey
„Nemáme-li nic jiného, máme alespoň naději.“ No, ty bláho:-) Skvělý román z lékařského prostředí. Hlavní pozornost je zaměřena na oddělení patologie. Hodně mě překvapilo, co všechno měl patolog na starosti a že na jeho rozhodnutí mnohdy závisel další osud živých pacientů. Román je už staršího data, tak se toho určitě od té doby ve zdravotnictví mnoho změnilo, ale i přesto pro mě byl pohled do nemocnice Three Counties velmi podnětný. Líbil se mi zobrazený vztah lékařů k pacientům a zarputilost některých postav. Hailey se chytře vypořádal s problémem, jak medicínsky nevzdělanému čtenáři polopatě vysvětlit, o co jde:-) Velmi mě zaujaly pasáže o Rh faktorech a těhotenství. Sama mám Rh faktor negativní a jsem fakt ráda, že jsem nerodila v popisované době. Když jsem dočítala, tak jsem byla dojatá jako blázen. Joe Pearson mi zůstane dlouho v paměti a bude ve mně vzbuzovat silné emoce. Doufám, že si na něj vzpomenu, až se budu chtít kriticky vyjádřit o práci nějakého staršího kolegy:-) Ke knize jsem se dostala dost netradičně. Nejdřív jsme jí v knihovně s dětmi vytrhávali listy a vytvářeli jsme tzv. blackout poetry. Nakonec mi to nedalo a do knihy jsem nahlédla a začetla se:-) Musela jsem si z pochopitelných důvodů vypůjčit kompletní výtisk:-) Škoda, že sem nelze vkládat obrázky. Ráda bych se s vámi o výtvory našich „černobílých básní“ podělila. ... Doporučuji. Můj první Hailey a určitě ne poslední:-) PS. I když mne hodně oslovil i román Chirurg od P. Dvořákové, Konečná diagnóza se mi líbila přece jenom víc.... celý text
Kamarádi v kožíšku
2013,
Jiří Kahoun
Pohodová, milá knížka od českého autora. Kamarádi v kožíšku jsou myšáček Kousek a myška Bavlnka. Jsou to opravdoví kamarádi, kteří se snaží jeden druhého potěšit, tráví spolu rádi čas, občas se pohádají a zase udobří a za zády rodičů dělají zakázané věci. Jiří Kahoun mě mnohokrát pobavil, i děti se smály, i když ne tolik jako já:-) Kousek s Bavlnkou mi svým chováním připomínali chování Arnoštíka a Barunky. To jejich dohadování bylo přesný:-) … Knihu si ilustroval, podle mě nádherně, sám Kahoun. Knížku jsem objevila, když jsem tvořila besedu o jaru pro děti z MŠ. Měla jsem ji doma, ale nakonec jsem ji do besedy nezařadila. Barča ji jednou prolistovala a udiveně prohlásila: „Roční období jsou v ní hezky znázorněný.“:-) A musím jí dát za pravdu, Kamarádi v kožíšku nás provedli zatím 2x hezky celým rokem. … Děti si na Kouska a Bavlnku samozřejmě hrály, jednou jsem zaslechla Barču, jak Arnoštovi ve vaně říká: „Kousku, ty jsi ještě lepší Kousek.“ Nejdřív se ale po vzoru myších kamarádů dohadovali, kdo do vody vleze první. A Bobkovaná je taky super, hráli jsme několikrát:-) … Nezbývá než doporučit:-) „Píp, píp. Jezdí to tam líp.“... celý text
