Osice
přečtené 930
Komiksová Kytice
2016,
Karel Jaromír Erben
Kytici mám moc ráda, ale Komiksová kytice mě jako celek neoslovila. Nejpřínosnější pro mne bylo zařazení balady Svatojánská noc, kterou jsem doposud neznala. Nemůžu říct, že by se mi nelíbilo grafické zpracování u všech balad. Třeba Dceřina kletba nebo Štědrý večer jsou v pohodě:-) Naopak Polednice, Zlatý kolovrat, ale i Záhořovo lože se mi vážně nelíbilo. Sice mě pobavil vtípek v Polednici s odkazem na Hledá se Nemo, ale to extrémní zpodobnění matky je za mě nevkusné. Obecně nejsem příznivce převádění původních literárních děl do jiných forem. Takže u mě Komiksová kytice pochopitelně měla malou šanci:-) Chápu, že komiksové zpracování Kytice působí pro někoho lákavě, vysoké hodnocení je toho důkazem, ale pro mne už to není Erben. Na druhou stranu oceňuji, že jsou do Komiksové kytice zařazeny plné texty balad. … Možná se ptáte, proč jsem vlastně po Komiksové kytici šáhla, když vím, jak to mám. Rozhodla jsem se předělat svoji besedu na Zlatý kolovrat a myslela jsem si, že ji oživím komiksem. Místo komiksu jsem ale nakonec zařadila ilustrace Míly Fürstové:-) Komiksovou kytici dětem ponechám k prohlédnutí, protože jim nechci cpát svůj názor. Jsem sama zvědavá, co se od nich dozvím:-)... celý text
Proč nekveteš?
2016,
Katarína Macurová
Naše oblíbená dětská knížka. Líbí se dětem i rodičům:-) Medvídek má na zahrádce jednu zvláštní rostlinku. Proč zvláštní? Vůbec totiž nekvete. Medvídek dělá všechno možné, aby rostlinka začala kvést. A vůbec netuší, co se mezitím odehrává pod zemí Příběh, který má 2 dějové roviny, je zakončen pěknou pointou. Textu není moc, vše vynahradí úžasné obrázky, které má na svědomí sama slovenská autorka Katarína Macurová. Nemůžu jinak než Proč nekveteš doporučit:-) Knihu jsme s našimi dětmi četli minimálně 30x. Obzvlášť Arnoštík čtení prožívá. Několikrát se i rozplakal. Důvodem jeho smutku byl fakt, že i když se hodně nají, tak nemá tak obrovské bříško jako mají přejedení králíci:-D... celý text
Dveře do léta
1984,
Robert A. Heinlein
Získáno z darů v knihovně. Na první pohled mě zaujala obálka od Adolfa Borna, že obsahuje strom a hodí se do letošní výzvy, jsem si uvědomila až v průběhu čtení:-) … Velmi originální dílko, které pracuje s budoucností. Paradoxní bylo, že doba, v níž se ocitáme, je pro nás už dávno minulostí. Bavilo mě srovnávat realitu s autorovou představou. Z pohledu dnešního člověka působil budoucí rozvoj nevyváženě, ale to vůbec nevadilo. Internet holt udělat své:-) … Ty Danovo vynálezy by se mi do domácnosti vážně hodily:-) Asi nejvíc mě zaujal originální přístup k cestování časem. Jestli vás zajímá, v čem by mohl být háček, tak si Dveře do léta budete muset přečíst:-D … Román na mě působil svěže, nečekala jsem, že se u něj budu tolik bavit. Diskuze o dvou morčatech, které jsou ve skutečnosti jedním, neměla chybu. Musím přiznat, že bych na Dannyho měla podobné otázky:-) Doporučuji a jsem zvědavá na Heinleinovu Hvězdnou pěchotu. „Řekl jsem: „Miláčku, to není praktické. Musím být blízko továrny. A kromě toho, zkoušelas někdy starat se o kocoura v městském bytě?“ „Ach tak, tohle. Podívej, miláčku, jsem ráda, žes o tom začal. Hodně jsem se toho teď o kočkách naučila, vážně. Necháme ho vykastrovat. Bude pak mnohem hodnější a v bytě bude úplně spokojený.“ Zíral jsem na ni a nevěřil jsem svým uším. Udělat z toho starého válečníka eunucha? Změnit ho v dekoraci ke krbu? „Belle, ty nevíš, co mluvíš!“ Snažila se mě uklidnit starým známým stylem „maminka to ví nejlíp“ a uváděla všechny argumenty lidí, kteří si pletou kočky s majetkem … jak ho to nebude bolet, že to bude vlastně pro jeho dobro, že ví, jak si ho cením a v životě by jí ani nepřišlo na mysl připravit mě o něj, že je to vlastně hrozně jednoduché a docela bezpečné a lepší pro všechny. Přerušil jsem ji. „Proč to nezařídíš pro nás pro oba?“ PS. Díky Dveřím do léta jsem si uvědomila, jak hodně se svět může proměnit za pouhých 30 let. Zkusila jsem se vrátit do roku 1992 a změn je od té doby taky dost.... celý text
Konečná diagnóza
1991,
Arthur Hailey
„Nemáme-li nic jiného, máme alespoň naději.“ No, ty bláho:-) Skvělý román z lékařského prostředí. Hlavní pozornost je zaměřena na oddělení patologie. Hodně mě překvapilo, co všechno měl patolog na starosti a že na jeho rozhodnutí mnohdy závisel další osud živých pacientů. Román je už staršího data, tak se toho určitě od té doby ve zdravotnictví mnoho změnilo, ale i přesto pro mě byl pohled do nemocnice Three Counties velmi podnětný. Líbil se mi zobrazený vztah lékařů k pacientům a zarputilost některých postav. Hailey se chytře vypořádal s problémem, jak medicínsky nevzdělanému čtenáři polopatě vysvětlit, o co jde:-) Velmi mě zaujaly pasáže o Rh faktorech a těhotenství. Sama mám Rh faktor negativní a jsem fakt ráda, že jsem nerodila v popisované době. Když jsem dočítala, tak jsem byla dojatá jako blázen. Joe Pearson mi zůstane dlouho v paměti a bude ve mně vzbuzovat silné emoce. Doufám, že si na něj vzpomenu, až se budu chtít kriticky vyjádřit o práci nějakého staršího kolegy:-) Ke knize jsem se dostala dost netradičně. Nejdřív jsme jí v knihovně s dětmi vytrhávali listy a vytvářeli jsme tzv. blackout poetry. Nakonec mi to nedalo a do knihy jsem nahlédla a začetla se:-) Musela jsem si z pochopitelných důvodů vypůjčit kompletní výtisk:-) Škoda, že sem nelze vkládat obrázky. Ráda bych se s vámi o výtvory našich „černobílých básní“ podělila. ... Doporučuji. Můj první Hailey a určitě ne poslední:-) PS. I když mne hodně oslovil i román Chirurg od P. Dvořákové, Konečná diagnóza se mi líbila přece jenom víc.... celý text
Kamarádi v kožíšku
2013,
Jiří Kahoun
Pohodová, milá knížka od českého autora. Kamarádi v kožíšku jsou myšáček Kousek a myška Bavlnka. Jsou to opravdoví kamarádi, kteří se snaží jeden druhého potěšit, tráví spolu rádi čas, občas se pohádají a zase udobří a za zády rodičů dělají zakázané věci. Jiří Kahoun mě mnohokrát pobavil, i děti se smály, i když ne tolik jako já:-) Kousek s Bavlnkou mi svým chováním připomínali chování Arnoštíka a Barunky. To jejich dohadování bylo přesný:-) … Knihu si ilustroval, podle mě nádherně, sám Kahoun. Knížku jsem objevila, když jsem tvořila besedu o jaru pro děti z MŠ. Měla jsem ji doma, ale nakonec jsem ji do besedy nezařadila. Barča ji jednou prolistovala a udiveně prohlásila: „Roční období jsou v ní hezky znázorněný.“:-) A musím jí dát za pravdu, Kamarádi v kožíšku nás provedli zatím 2x hezky celým rokem. … Děti si na Kouska a Bavlnku samozřejmě hrály, jednou jsem zaslechla Barču, jak Arnoštovi ve vaně říká: „Kousku, ty jsi ještě lepší Kousek.“ Nejdřív se ale po vzoru myších kamarádů dohadovali, kdo do vody vleze první. A Bobkovaná je taky super, hráli jsme několikrát:-) … Nezbývá než doporučit:-) „Píp, píp. Jezdí to tam líp.“... celý text
Jaro je tu! : s Luckou, Jendou a Martínkem
2010,
Andrea Popprová
Knihu jsem se rozhodla prozkoumat, protože jsem vytvářela program pro děti na téma jaro:-) Přiznávám, že mne na první pohled vůbec nezaujala, přišla mi hodně přeplácaná, ale líbila se mi společenská hra „O sněženčin pohár“, která na mne vykoukla po otevření knihy. Ani jsem neměla v plánu ji číst. Pak jsem ale byla „nucena“ pracovat z domova a všechny „jarní“ knihy se ocitly u nás. Hru jsme mnohokrát odzkoušeli s Barunkou a Arnoštíkem:-) Nakonec jsme ji přečetli za 2 dny. Moc se nám líbila, oblíbili jsme si děti, které nás jarem provází, vyzkoušeli jsme si podle receptu upéct tzv. boží milosti, dali naklíčit čočku, plnili nápadité úkoly, ofotila jsem si návod na výrobu čarodějnice a zavzpomínala jsem si na svoje dětství, kdy jsem i já dělala frkačky z pampelišek. To co mne na první pohled od knížky odrazovalo, bylo ve výsledku tím, co se mi na ní tolik líbilo. Andrea Popprová dokázala zábavně a poutavě seznámit děti s všemožnými jarními zvyklostmi a přírodními zákonitostmi. Trochu mě mrzelo, že opominula hrkání, které podle mě k Velikonocům neodmyslitelně patří. Aspoň u nás na Šumavě:-) Pravdou je, že manžel se s tímto zvykem na severu Čech nesetkal. A má jediná výtka patří komiksovému zobrazení, které nás mělo seznámit s velikonočními událostmi okolo Ježíše. Přišlo mi, že si s tím autorka sama neví moc rady. Moc jsem nepochopila její vysvětlení, proč se říká Zelený čtvrtek, Velký pátek atd. A když jsem Zelený čtvrtek dohledávala, tak jsem našla úplně něco jiného:-) PS. Barunku nejvíc nadchl Apríl. Jsem zvědavá, co na nás vymyslí:-D A na zimu si dáme od stejné autorky Čekání na Vánoce:-)... celý text
O Květušce a její zahrádce
2012,
František Hrubín
Přečteno úplně poprvé v životě:-) Škoda, že jsem tuhle přenádhernou pohádku ve verších jako malá neslyšela recitovat babičku. Babička nám recitovala samé drsné balady a já to milovala. Úplně si dokážu představit, jak bych hltala pasáže s babou Zimicí. „Když mrzlo, baba Zimice nejhezčí měla časy – studeným světlem měsíce topila, svítila si, rampouchy posnídala, pak do zpěvu se dala, krákala jako hejno vran, okna i dveře dokořán. Zlá byla na Květušku, na svoji malou služku. Květuška pro ni k obědu sněhové koule dělá, prsty jí křehnou od ledu, sníh utírá si z čela, a nikde nemá zastání, baba ji na mráz vyhání a divné práce jí dává: do nůše vítr nachytat, sněhové vločky počítat – Květuška poplakává, slzy jí mrznou na tváři, nic se jí z toho nedaří.“ Moc ráda bych knížku přečetla svým dětem, ale vím, že by se strašně bály a nechtěly ji číst. Holt v tomhle nejsou po mamince:-)... celý text
Malované pohádky
1973,
Vladimír Sutějev
Úlovek z darů v knihovně:-) Byla sice dost rozpadlá, ale stejně jsem neodolala. Doma už máme knihu Tři koťátka od stejného spisovatele, tak jsem věděla, že se bude dětem líbit. Líbí se tak, že ji čteme pořád dokola. Když Barča při čtení vytuhne, tak chce Arnoštík (3,5 r.) číst obvykle tuhle knihu. Několikrát jsme na popud dětí sehráli příběhy Hříbek, Tři koťátka a O myšáčkovi a tužce, při kterém děti ke kreslení využily podlahu v obýváku:-D Po vzoru zvířátek jsme vyráběli trakař, kolovrátek a studnu. K výrobě nám skvěle posloužila stavebnice Seva, která obsahuje různě velká kolečka:-) A děti si samozřejmě z lesa přitáhly své hůlky šikulky. … Knížku nám bezvadně opravila kolegyně z knihovny. Teď je skoro jako nová. Díky moc, Zdeni! Malované pohádky, stejně tak jako Tři koťátka DOPORUČUJI. Škoda, že obsahují hodně stejných příběhů. Ale ilustrované jsou jinak. Spíš se nám líbí obrázky v Malovaných pohádkách, protože zachycují víc situací. Arnoštík mi tuhle, když už jsem nemohla kvůli ucpanému nosu číst, podle obrázků převyprávěl Tři koťátka a ještě má v plánu, že mi jako rozmazlené koťátko bude říkat, co mu mám nakreslit:-) PS. Omlouvám se za tolik osobních zážitků. Malované pohádky jsou u nás teď zkrátka knihou Number One:-)... celý text
Franz Kafka a panenka cestovatelka
2011,
Jordi Sierra i Fabra
Na tuhle knížku jsem byla hodně zvědavá. Franz Kafka mě přitahuje… Avšak tak dlouho jsem otálela s nákupem, až už knihu nešlo sehnat. Mám ji sice staženou ve španělském originále, jenže španělsky neumím natolik dobře, abych si ji byla schopná přečíst:-D Nakonec se na mě štěstí usmálo a jeden český exemplář jsem objevila:-) Ze začátku se mi líbila. Franz Kafka se prochází parkem a uslyší plačící holčičku. Dá se s ní do řeči a postupně zjišťuje, že je holčička smutná, protože ztratila panenku. Aby dívenku ukonejšil, tak si vymyslí, že je pošťák pro panenky a panenka mu pro ni poslala psaní. Pěkně se do toho zamotal a teď musí nějaké uvěřitelné psaní sesmolit. O panenkách ani o malých holčičkách nemá ani páru, tak poprosí sousedku, aby mu ukázala dceřinu panenku… Franzovi myšlenkové pochody mě několikrát rozesmály a jeho prohlídka panenky byla skvělá:-) Ale pak došlo na dopisy, na které jsem byla nejvíc zvědavá, a přišlo velké zklamání. Styl dopisů mi prostě ke Kafkovi neseděl. Kafka, kterého ráda čtu a který ví, jak popsat detail, přicházel se strohým popisem míst, která panenka navštívila. Navíc ty dopisy ani nebyly celé. A to mě zklamalo. Do knihy je zakomponována i postava Dory Diamantové, poslední Kafkovy partnerky. Je super, že chtěl autor ukázat slavného spisovatele i z jiné stránky. Kafka zřejmě skutečně svědomitě vymýšlel po 3 týdny dopisy pro holčičku, která ztratila svou panenku. I když není jisté, jaké měla tato zvláštní berlínská příhoda zakončení, má Franz Kafka můj obdiv...... celý text