Osice přečtené 827

Anička a flétnička 2006, Eduard Petiška

Další skvělá knížka o Aničce od E. Petišky. Baví mě, jak Anička rozumuje: "Na světě je vždycky někdo mladší než já a někdo starší, napadne Aničku. Váša je starší, a proto se tváří, jako že všechno ví. Mikša je mladší a také dělá, že všechno ví. Není to divné?" (Dcera také neustále řeší, kdo je starší a kdo je mladší:-) Baví mě, jak si děda s Aničkou a Mikšou hraje: "Na povídanou je moc pěkná hra. Víte, jak se hraje? Někdo řekne třeba: "Víla." A všichni musí vymyslet nějakou pohádku o víle. Anebo se řekne třeba: "Chleba." A všichni si musí vymyslet pohádku o chlebu. Pohádka se podle dědečka může vymýšlet na všecko. V každém slově je prý pohádka schovaná jako žloutek ve vajíčku. To říká dědeček." (Už se těším, až si ji zahrajeme s dětmi.) Díky dědečkově pohádce jsem dostala chuť přečíst si Krysaře od V. Dyka:-) Zkrátka, jsem z knížky nadšená. Petiška si mě získal! A dceru taky, každou chvíli odcituje nějakou pasáž nebo si hraje na Vášu:-)... celý text

Lesní pohádky 2018, neznámý - neuveden

Knížku jsme objevily s dcerou u babičky na Šumavě. Hned mne zaujala svými obrázky. Každý příběh obsahuje pro děti nějakou zajímavou informaci. Dozví se např., že si veverky musí připravit zásoby na zimu, jak to vypadá v mraveništi, že zubři jedí trávu a nic jiného nim nesvědčí a zjistí, jak se vyvíjí motýl a proč datel ťuká do stromů. "Spokojeně se natáhl, ale než stačil zavřít oči, ozvalo se ťuk, ťuk zrovna nad jeho doupětem. "Dneska se celý les zbláznil!" křičel medvěd. "Všichni jste se proti mně spikli!" Vyběhl ven a nad hlavou uviděl datla, jak pečlivě prohlíží kůru stromu a vybírá larvy, housenky a jiné živočichy, kteří škodí stromům. Buf se zastyděl a vrátil se domů. Na datla se přece nemůže zlobit, je to obyvatel lesa stejně jako on, statný medvěd Buf." Kratičké příběhy se dceři líbily, chtěla je přečíst několikrát:-)... celý text

Chaloupka na vršku: Nové příběhy 2013, Šárka Váchová

Večerníček neznám, nemáme televizi:-) Knížka je ale skvělá. Při čtení jsem se přenesla do svého dětství, vyráběla lodičky z kůry, poslouchala vypravování dědy, podnikala s kamarády nejrůznější lumpárny, ocitla se na poli při žních, sbírala ježabiny na korále a opět cítila tu kouzelnou atmosféru, která provázela moje každodenní návštěvy u babičky. Nejvíc mi přirostl k srdci děda Koudelka a jeho šibalství a laskavost, se kterou přistupoval k Honzíkovi a Martínkovi. Také doprovodné ilustrace jsou kouzelné. Mnohokrát mne při čtení napadlo, že zobrazená scéna by mohla být klidně součástí expozice v nějaké chaloupce ve skanzenu. Asi si knížku pořídím domů:-)... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Ke knize jsem se dostala, dá se říct, kuriózně. Manžel ji koupil jako dárek pro mou tetu. Já měla pochybnosti, tak jsem do knihy nahlédla, abych si udělala představu, o čem vlastně je. A příští den jsem si ji šla půjčit do knihovny:-) Smekám před K. Tučkovou. Příběh je promyšlený, postupně se odkrývají zajímavé informace, které do sebe začínají pomaloučku zapadat, až na konci úplně zapadnou. Nesmírně mě bavilo, jak autorka přeskakovala v čase. Měla jsem možnost nahlédnout do různých historických dob a událostí (např. procesy s čarodějnicemi, nálety za války, StB a vykonstruované procesy, Hexen-Sonderkommando) a "poznat" život bohyní a jejich praktiky. Nadchl mě popis Kopanic: "... hornaté krajině, jejíž svahy porůstají lesy plné karpatských buků a dubů, jejichž knemy ani nelze obejmout, kde jsou stráně s loukami, na nichž se v létě blyští vzácné orchideje, vstavače a sasanky, a mezi nimi shora dolů kloužou úzká obdělaná políčka s chalupami tisknoucími se k zemi,... svěžího horského léta, které se v jediném okamžiku může změnit v pekelnou smršť bouře, jež zahalí hřebeny do temných, neprostupných mračen... tuhé zimy, během níž se mezi kopci zvedají sněhové víry, jaké by jeden čekal na Sibiři, ale určitě ne na jihu Moravy." Při čtení jsem cítila smutek, jak nové pomalu, ale jistě nahrazuje to staré, které máme v paměti z dětství... "Postupem času si Dora začala všímat mnoha dalších věcí. Třeba toho, jak je jejich chalupa rok od roku víc přisedlá k zemi, na rozdíl od rodinnných domků nebo nových bytovek kolem starohrozenkovského náměstí, v nichž bydleli spolužáci. Všímala si svých sukní, režných blůz a punčoch, do kterých ji Surmena oblékala, svých krpců, ve kterých chodila a které se tolik lišily od tenisek ostatních dětí. A všimla si také, že z Kopaničárů, kteří se neděli co neděli scházeli v hrozenkovském kostele na mši, zbylo už jen pár těch, co se oblékali do krojů. Převažovali ti, co v kostelních lavicích podupávali novými lodičkami nebo si vytahovali puky kalhot zánovních obleků." Doufám, že Žítkovou nepostihne podobný osud jako třeba Vlkolínec, ze kterého se stala turistická atrakce. Knížku si nejspíš přečtu ještě jednou, protože se mi pletly jednotlivé bohyně... A rozhodně tohle nebyla má první a zároveň poslední knížka od K. Tučkové.... celý text

Okaté štěňátko 2012, Ivana Nováková

Knížečku o štěňátku jsem na žádost malého synovce přečetla hned několikrát. Pak ji samozřejmě chtěla číst pořád dokola i dcera:-) Obrázky mě moc neoslovily, ale veršíky jsou velmi zdařilé, hezky přeloženo... "Mám snad být zticha a v pozoru? Lepší je ukrást bačkoru!":-)... celý text

Medulka, pamlsková víla 2011, Daisy Meadows

Spoustu cukrovinek, na můj vkus přeslazené:-) Dcera po přečtení prohlásila, že chce čokoládku...

Nové příběhy s veselým koncem 2006, Walt Disney

Tohle je opravdu povedená knížka o medvídkovi Púovi. Když odmyslím klasickou verzi od Milneho, tak pro mne zatím nejpovedenější knížka o medumilovném medvídkovi. Nenásilným způsobem děti seznamuje v každé kapitole s variantností něčeho. Ukazuje dětem, kolik rozmanitých možností existuje, stačí jenom zapojit fantazii. Nejraději mám první a poslední příběh:-) V prvním (Smysl pro hry) jsou hlavním prvkem jablka. "To je opravdová pastva pro všechny smysly," vzdychla blaženě Sova. "Jaká pastva?" podivil se Tygr. "A Co jsou to ty nesmysly?" Dcera podobně jako Tygr nemohla pořád pobrat, co to jsou ty smysly, tak jsem jí zavázala oči a dávala do pusy různé jídlo a ona hádala a pak ještě zkoušela rozeznat různé věci pouze pohmatem a šlo jí to skvěle:-) Poslední příběh je o tom, co všechno se dá dělat s vodou. Schválně, kolik možností napadne vás:-)... celý text

Mám vás moc ráda, mí zajíčci 2008, Walt Disney

Knížka má kraťoučký příběh, který zahřeje na srdci a vždycky když ho čteme, tak mi vykouzlí přihlouplý úsměv na tváři. A mám chuť obejmout naše děti:-)

O zatoulaném sluníčku 2014, Zuzana Neubauerová

Další dceřin objev:-) Při prvním čtení se mi knížka moc nelíbila, ale s každým dalším přečtením jsem si ji užívala o trošku víc. Začaly jsme s dcerou prozkoumávat nápadité ilustrace od A. Dudka a vymyslela jsem melodii na písničku, kterou si Sluníčko prozpěvuje: "Vidělo jsem louku i srnku na palouku, potom český les. Co prozkoumám dnes?" Se Sluníčkem prožije čtenář celý týden. Po počátečních příjemných zážitcích, nastávají trable, které vyústí v poznání, že "někdy je nejsnadnější přiznat, že se něco nedaří, a poprosit o pomoc".:-)... celý text

Hroší příběhy 2011, Vladimíra Spielvogelová

Příběhy hroších nezbedů (Hanýska a Edynky) zbožňujeme celá rodina, přečetli jsme je mnohokrát. Baví mě na nich, že obsahují spoustu zajímavých informací o hrochách. Díky knize jsem se dozvěděla, že hroší pot má červenou barvu, že jim kůži čistí ptáci klubáci a zuby rybičky labeo, atd. Knížka má krásné ilustrace od L. Procházkové.... celý text

Kamilka a její rodina 2012, Nancy Delvaux

Příběhy Kamilky jsou citlivě napsané. V mnohých situacích vidím naši dceru (např. když nechce spát). Nejemotivněji na mne zapůsobil příběh Tatínek a maminka se nezlobí. "Rodiče nemají na světě nic vzácnějšího než své děti. Je to jasné?" A Kamilka má fakt super tátu!... celý text

Martinka v zoo 2000, Gilbert Delahaye

Naše další Martinka. Nejdřív ji četla dcera s manželem, pak chtěla číst ode mne a když jsem ji dočetla, tak chtěla znovu. Takže si myslím, že si 5* zaslouží:-) Jenom mě zarazilo, že jsou na obrázcích návštěvníci přímo u některých zvířat ve výběhu, třeba u zeber. A jedna slovní hříčka:-) ... lituje medvědí rodinku Tomáš. To máš asi pravdu,...... celý text

Nimbus 2019, Neal Shusterman

Včera v noci jsem Nimbus dočetla a musela jsem si hned objednat poslední díl (The Toll)! Ze začátku jsem měla problém se začíst, autor se hodně vracel k předchozímu dílu, Nimbus mě "štval" svou dokonalostí a asi jsem i já byla hodně nesoustředěná, ale pak se objevil na scéně Greyson Tolliver a nezvedenci a mě knížka začala neskutečně bavit. S každou další částí se mi příběh zamlouval víc a víc. Skvěle promyšlené, obsahuje nečekané zvraty a konec je prostě geniální. Líbí se mi, jak to začíná do sebe pěkně zapadat... Fakt jsem zvědavá, s čím dalším se Neal Shusterman ještě vytasí.... celý text

Čertice Andělka 2016, Alan MacDonald

Příběhy mají vtip, dá se u nich skvěle předvídat, jak bude děj dále pokračovat. Podobně jako rošťak Bertík je Andělka velmi podnikavá a když si vezme něco do hlavy, tak to stojí za to. Nejvíc se mi líbil poslední příběh Ozdravný víkend! Z něj je i ukázečka: "ROZMĚKLÁ?" vyjekla maminka. Andělka zvedla oči ke stropu. Rodiče jsou někdy tak přecitlivělí! Pořád ji nabádají, aby nelhala, a když řekne pravdu, je oheň na střeše! (s. 71-72)... celý text

Lipánek a Méďa na výletě 2015, kolektiv autorů

Lipánek mám moc ráda, ale číst si o něm vyloženě nemusím:-) Při poslední návštěvě knihovny jsem u výpůjčního pultu zjistila, že tato knížka existuje. Dcera ji objevila mezi knížkami... Kapitán Lipánek se chová jako neustále poučující rodič, Méďu často usměrňuje, kárá nebo radí. Ze začátku mi to vadilo, ale postupně mě to jeho poučování začalo bavit a úplně jsem se u toho smála. Dcera nechápala, čemu se směju, přesto se mi nedařilo, číst s vážnou tváří. Méďa je jako malé dítě - nadšené, nedočkové a skotačící. Příběh má mít evidentně výchovný charakter, ale čeho je moc, toho je moc... jinak je celkem čtivě napsaný, proto 3*.... celý text

Skarlet, víla granátového kamene 2010, Daisy Meadows

Přečetly jsme 2x a už máme doma jinou vílu:-) Upřímně jsem od této knihy velké očekávání neměla, po zkušenosti s Winx jsem o dalších vílách číst nechtěla, ale dcera byla neoblomná:-) a jsem ráda. Příběh má krásný úvod: "Přivolám kouzlo ledové, zbytek zařídí šotkové. Připravím víly o kouzla zas, zvítězím nakonec já, Servác Mráz! Zbavím kameny čarovné moci. Nechám je střežit ve dne i v noci. Šotkové vílí pátrání ztíží. Nastane zmatek v Pohádkové říši! Knížka má navíc milé černobílé ilustrace. Dcera sama dokázala podle textu vydedukovat a správně určit, která postavička na obrázku je Ráchel a která Kristýna (hlavní hrdinky)...... celý text

Dětská říkadla a písničky 2016, neznámý - neuveden

Básničky jsou u nás hodně populární, proto jsem jich většinu znala:-) Potěšilo mne, že tam bylo i pár básniček, které znám z dětství z knihy Špity, špity, bábo. Hlavně takhle: Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová, směle lehne, směle vstane, žádný mu nic neukradne. Mrzí mě, že už naše děti nemají možnost jako já v dětství prožít např. skutečné žně s děláním povřísel, vázáním snopů a stavěním panáků. Proto jsem ráda, že aspoň prostřednictvím starých říkanek mohu dceři vysvětlit, jak se dřív hospodařilo. A až pojedeme k babičce na Šumavu, tak můžeme babičku společně vyzpovídat a zavzpomínat:-) Kromě básniček potěšily i ilustrace od V. Vopičkové.... celý text

Nebuď jak gadžo! 2016, Vojtěch Mašek

S tímto komiksem jsem se seznámila díky Máše Bořkovcové (spoluautorce), která ho přivezla k nám do čtenářského klubu. Komiks si děti oblíbily, šel z ruky do ruky a nakonec jsem si ho přečetla i já:-) Příběh Michala obohacují výňatky z jeho dokumentace (i s gramatickými chybami), čtenář má možnost kouknout se na Michala očima "odborníků", vychovatelů, atd. Při čtení mi bylo popravdě těžko. Nelíbil se mi způsob komunikace pracovnic dětského domova ve směru k jeho matce. Ano, byla vulgární, ale být v její pozici, cítit tu beznaděj a marnost boje, tak bych k hrubším výrazům taky neměla daleko. A že měla opravdu zájem, aby se Michal domů vrátil dosvědčuje i to, že se o získání syna zpět do péče snažila mnoho let. Podle Máši je to velmi neobvyklé, rodiče to po roce většinou vzdají. Knihu jsem četla bezprostředně po knize Breaking night (L. Murray). Tématem obou knih je zanedbání péče o dítě, ale průběh je velmi odlišný. Liz má rodiče feťáky, žijí v nepředstavitelné špíně, rodiče se nestarají a přesto je u nich ponechána. Michalova matka je "pouze nevzdělaná a bez prostředků". Nutí k zamyšlení. Je lepší žít v dětském domově, mít možnost vzdělání a stát se kariérně úspěšným v životě, ale přijít o přirozené vztahy (s matkou, sourozenci, atd.) nebo žít v rodině, do které jsme se narodili, prožívat autentické vztahy se vším všudy, i když si jiní myslí, že by jinde bylo o dítě lépe postaráno? Co je víc a kdo má právo o tom rozhodnout????... celý text

Něžná náruč rodičů 2005, Eva Kiedroňová

Něžnou náruč rodičů jsem poprvé prolistovala v těhotenství a pak se k ní vracela u obou dětí. Byla jsem úplně mimo, vůbec jsem netušila, jak miminko chovat, zvedat atd. Nikdy jsem netoužila pochovat si cizí miminko a ani v tomhle směru nejsem zrovna intuitivní, tak jsem byla moc vděčná, že tahle kniha existuje. Fakt mi pomohla zvládnout manipulaci s miminkem. Klubíčko, zajíček, klokánek, tygřík, nenatřásat, ... nebyl problém:-) Jinak jsem se ale knihy nedržela a další rady mi k srdci nepřirostly. Nosím v šátku, kočárek nemáme, kojím, kdy dítě chce, spíme společně a o pravidelném režimu se taky u nás nedá mluvit:-)... celý text

Komodo 2016, Petr Sís

Podobně jako v knize Robinson čerpá P. Sís i v této knize ze své osobní zkušenosti. Hned na úvod mne autor šokoval vyjádřením, že ho rodiče nechali rok u tety a odjeli do Indonésie, kde měl jeho tatínek natáčet film... Kniha je pro mne zajímavá z několika důvodů. 1) Autor sděluje čtenáři osobní informace, které mu posloužily jako odrazový můstek k napsání příběhu. 2) Příběh samotný, který je úžasně ilustrovaný. Vybízí čtenáře k detailnímu zkoumání obrázků. Musím se přiznat, že dcera byla rychlejší a našla hlavního hrdinu na skupinové fotografii přede mnou:-) Pak za mnou celé dopoledne chodila a ukazovala mi, kde všude ještě draka objevila. 3) Čtenář se dozví spoustu zajímavých informací o varanu komodském. A my navíc zjistili, že je mají v pražské zoo a každý měsíc pořádají veřejné krmení. Určitě se na něj někdy vypravíme:-)... celý text