OsolenéKnihy
přečtené 740
Borne
2019,
Jeff VanderMeer
U VanderMeerových knih nejde nemyslet na Anihilaci, která v krátkém formátu skvěle popisuje fantaskní příběh plný podivností, tajemství a tak, a také na to, že možná právě ty delší knihy nejsou až tak silnou stránkou autora... Borne má super nápad, svět je zde rozpadnutý a ačkoliv si člověk myslel, že je jeho pánem, teď se stal sám kořistí. Na to, že je kniha standalone, bych určitě ocenila větší vysvětlení toho, co se to vlastně stalo, že jsou lidé schovaní, hladoví a umírají. Společnosti jsou očividně autorovým oblíbeným prvkem, obzvlášť, když páchají nějaké nechutnosti. A podle mě je škoda, že kniha nebyla víc věnována právě činnosti Společnosti, kde by mohl být Borne klidně taky zahrnut, ale netočila by se kolem něj celá kniha. Z téhle knihy mi bylo úzko, chtěla jsem zavírat oči před některými scénami a zároveň je hltat. Ale ne tak, jak mě donutila právě zmíněná Anihilace. VanderMeerův styl psaní je příliš hutný na to, aby se v něm nic nedělo, a na to to tady trochu dojelo, přilišné plácání se kecech, které vás v příběhu neposunou a akorát se s nimi trápíte. Je to škoda, protože námět se mi moc líbil, i ten svět, jen jsem u toho většinu času usínala. Možná, že stále příliš toužím po nalezení další Anihilace a jinak pro mě autorova díla nejsou, ale mám takový neodbytný pocit, že to nepřestanu pokoušet.... celý text
Odvaha je volba
2020,
Marek Steininger
Strašně krásné zpracování, super nápad, líbilo se mi, že příběhy byly napříč dějinami a opravdu provedly celou historií skautu. Výběr autorů super, nutno dodat, že zastoupení ženských autorek mě překvapilo, vnímám jako posun, že jich tu bylo tolik a doufám, že se to brzy stane samozřejmostí. Kresby všech příběhů se mi strašně líbily, i přechodná okénka s pejskem, to bylo příjemné, jde vidět, že je to vymazlené. Problém jsem měla jen s jedním příběhem (kresba super, náplň horší) a to byl ten, kde se jako hrdinství ukazovalo jednání ženy, která nabídla své tělo, pokud jsem to dobře pochopila, upřímně to pro mě byla zmatečná část, protože si mužské postavy byly dost podobné a kvůli černobílému provedení jsem je moc nerozlišila. Nevadilo mi ani tak to, že žena jednala tímto způsobem, ale spíš její znázornění, které bylo až přehnaně groteskní. Zbytek povídek se mi líbil, byl rozmanitý a každé hrdinství spočívalo v něčem jiném. Knihu jsem obdržela a četla ve spolupráci s Kosmasem, za což moc děkuji!... celý text
Stropopodní žuchbuchy
2020,
Tereza Verecká
Velice milá a nápaditá kniha pro děti, které klasické příběhy už trochu nudí. Tohle je přesně taková ta kniha, která zabaví i starší čtenáře, líbilo se mi hraní si s textem a zapojení určité interaktivity. Příběh byl originální a vtipný, moc super. :)) Knihu jsem obdržela a četla ve spolupráci s Kosmasem, za což moc děkuji!... celý text
Němci
2012,
Jakuba Katalpa (p)
Mne připadal tento pohled na pohraničí skvělý, přece jen, kolik knih o válce bylo sepsáno z první linie a z koncentračních táborů? Proto jsem to vnímala jako změnu a už od prvních stran rozebírání složitějších rodinných vztahů mě to chytlo. Fascinovalo mě, jak autorka využila vždy snad všechny postavy, které zmínila, pro každou z nich měla připravený osud a nic nepřišlo nazmar. Také mě tyto linky bavilo sledovat, po čase mi ale přestala být tak sympatická Klára a vzhledem k tomu, že je hlavní postavou knihy, to pro mě bylo ke konci trochu táhlé. Nenechte se odradit, tahle kniha si nezaslouží, abych řekla "v závěru mě to nudilo", jen jsem čekala trochu výraznější, dynamičtější uzavření celého příběhu. Ale většina mě stejně bavila moc a jsem ráda, že jsem autorku objevila, už mám ke čtení připravené Doupě. :)... celý text
Místa ve tmě
2018,
Lidmila Kábrtová
Vůbec to nebylo špatné, styl autorky se mi líbil a postavy mě dovedly zaujmout. Jenže jsem nevěděla, zda čtu sbírku povídek nebo příběh, který se má propojovat a to mě trochu rozhodilo, trochu zklamalo, protože když se mezi sebou příběhy žen začaly propojovat, doufala jsem v trochu uzavřenější konec. Takhle mi připadá, že to "není hotové", což je strašně pitomý, když to sem tak píšu, ale je to pocit, který ve mně zůstal docela silně. Jinak na mě v průběhu čtení působily dost i postavy, jen mi prostě neutkvěly v paměti na delší dobu. Takže něco, co nebylo vyloženě špatné, ale cestu jsem si k tomu nenašla.... celý text
Oceán na konci uličky
2013,
Neil Gaiman
Slíbila jsem si, že budu konstruktivní a nebudu do toho tahat pocity, kterých z této knihy bylo fakt hodně. Ale... Ono to nejde. Neil Gaiman je mistr fantasie a možností, které obdivuji už samotné. Ovšem je to taky geniální vypravěč, takže když spojíte fantaskní jedinečnost a čtivost, která vám nedovolí se od knihy během jejího čtení odtrhnout, vyjde vám z toho mistrovský kousek. Pak je tu způsob, jakým to celé dokáže zapůsobit na vaše emoce. Kniha startuje u scény s pohřbem otce hlavního hrdiny, ale příběh jeho samotného začíná v jeho dětství. Urputná melancholie čiší z jeho popisů rodiny a prostředí ve kterém vyrůstal. A tak je pro čtenáře záchrannou kotvou dívka, která chlapci začne ukazovat to lepší ze světa. Myslíte, že idylka vydrží? Možná tak na dvou stranách. Gaiman se vyžívá v týrání a proto postaví dvěma dětem do cesty záporáka tak děsivého, že by vyděsil i otrlého dospělého. Výhoda tohoto emočního ždímání? Atmosféra. Během celého dění cítite statickou elektřinu bouřkových mračen, ze kterých ale ani neprší a neblýská, prostě nad vámi těžce visí a dávají najevo, že tuhle knihu nedočtete ve zdraví, protože vám ukáže, co všechno se ještě může pokazit. I když víte, že vás šťastný konec za takových podmínek čekat nemůže, doufáte v něj, jako by to byla poslední věc, na které záleží, a upínáte se k němu. Nakonec vás to ale stejně rozloží a nebudete schopni ničeho dalšího. A pokud si říkáte, že na vás text nemůže zapůsobit natolik, dojedete na ilustracích. Nikdy jsem nečetla knihu, kde by styl, obsah i tahy jednotlivých kreseb tolik seděly k příběhu. Překlad Viktora Janiše? Ano. Takže není nad čím váhat, moji milí. Tahle kniha nezničí jen vás a zjistíte, že nejste jediná oběť nehezké manipulace, která vám způsobí takové reakce, že vás zvraty budou děsit i ve snech. V tom je to kouzlo. Vy se jí vlastně chcete nechat zničit. A věřte mi, že se vyplatí podlehnout a unášet se na vlnách v moři kočičích ocásků. Upřímně jsem si myslela, že už na mě kniha nemá vliv, ale teď mám problém pokračovat v existenci, takže jsem se šeredně spletla a jdu ji číst znovu. Za knihu patří mé veliké díky Nakladatelství Argo, které mi zaslalo knihu jako recenzní výtisk v rámci spolupráce.... celý text
Klub divných dětí
2019,
Petra Soukupová
Posloucháno v audioknižní podobě a nemohla jsem udělat lépe. Interpretace je špičková a rozhodně ji řadím mezi své nejoblíbenější, po celou dobu poslechu jsem věřila, že jednotlivé osoby jsou skutečnými dětmi, reálnou MIlou, Petrem, Katkou a Frantou. Čímž jsem se dostala i k tomu, jak výstižná celá kniha byla, jak její svět dospělých, tak ten dětský a právě díky té skutečnosti to žeru od začátku do konce. Do každého dítěte jsem se dokázala jiným způsobem vžít, jejich dobrodružství byla dokonale vtipná a zároveň z toho mnohé plynulo. Knihu jistě potřebuji i fyzicky ve své knihovně! A moc moc ji doporučuji dále! Je pro všechny každého věku a každému má co naídnout.... celý text
Baletky
2020,
Miřenka Čechová
Nejdříve jsem knihu neplánovala číst, myslela jsem, že to není pro mě, pak se začaly objevovat nadšené reakce a navíc mě zlákalo baletní prostředí. Nejen o jeho toxicitě kniha vypráví a ačkoliv mi bylo líto, že zde nebylo trochu blíže popsané - přece jen, spíš než knihu o neřízeném životě, který vede do... záhuby, jsem čekala právě ty baletky - jsem si užila du formu a vyprávěcí schopnost autorky, která prostě dokázala vtáhnout a vzít vás na šílenou exkurzi do studia mladých holek, které odhalily pražská zákoutí snad příliš brzy. Protože jednu z postav znám, dozvěděla jsem se, že ne všechno bylo přesně tak, jak se to kdysi odehrálo, ale vůbec to neubírá na autentičnosti a upřímně mi to nepřipadalo přehnané, přitažené za vlasy nebo jinak nadsazené. (Šlo o drobné změny.) Naopak. Knihu jsem přečetla za večer a tvorba Miřenky Čechové mě velice láká i dál. Její syrové popisy a nepřikrášlená, byť drsná realita internátu a konzervatoře mě opravdu hodně bavily.... celý text
Sentimentální román
2009,
Bianca Bellová
No, ten název je vlastně stručné a upřímné shrnutí od toho, co od knihy dostanete. Nemohla jsem se dostat přes nesympatii k postavám, ačkoliv mě bavilo sledovat jejich příběh, nedošlo k tomu, abych s nimi dokázala i nějak cítit a to je škoda, ale je to jen můj problém. Jinak to bylo mé první setkání s autorkou a její styl psaní mě velice bavil, zaujal, strhl. Byla to pro mě při čtení hybná síla a proto se do jejích knih určitě pustím znovu. Vlastně mě docela bavilo sledovat i děj, co z toho všeho vyleze, jen ne na takové úrovni, aby mě to výrazně šokovalo. Nebylo to špatné, jen asi tuhle rovinu literatury zatím nedokážu patřičně ocenit nebo jsem se prostě minula s myšlenkou.... celý text
Květy zla
1997,
Charles Baudelaire
Tohle je prostě první sbírka, kterou si představím pod slovem poezie, a i když nemám načteno tolik, kolik bych si přála, přesně tohle on ní čekám a přesně tohle v ní budu do budoucna vyhledávat!... celý text