pakoshka
přečtené 511
Moje máma Tracy Beakerová
2019,
Jacqueline Wilson
Čtena jen kvůli čtenářské výzvě, ale jsem tak ráda, že jsem se do knihy pustila! Tracy jsem objevila někdy okolo mých deseti let, tenkrát jsem četla první dva díly několikrát - ty další vyšly až když mi bylo okolo 14, 15 let, takže ty mě už minuly. Tenhle příběh z dospělosti Tracy mě vrátil zpátky na základu. Milé. A trhlé.... celý text
Čekání na spoušť
2021,
Lidmila Kábrtová
Krásný román psaný v krátkých povídkách - příbězích. Takové knihy chci číst. Je to život, je to příběh několika desetiletí, pár lidí, příběh o různých úhlech pohledu.... celý text
Podle skutečného příběhu
2016,
Delphine de Vigan
Přiznávám, že jsem měla prvních 150 stran nutkání knihu odložit. Od začátku je jasné, že jde o toxické přátelství mezi dvěmi ženami, kdy jedna je neuvěřitelně mistrná manipulátorka. Nicméně popisy tvůrčí krize, neustálé se točení v kruhu a opakování toho samého mě zmáhalo a kolikrát jsem si říkala, že by nikdo nebyl tak naivní. Přestože jsem první půlku louskala několik dní, tu druhou jsem už zvládla za jedno odpoledne. Vyprávění se více dostává do dramatu, psychologické hrátky beru, a konec? Skvělý. A že je to inteligentní psaní s úžasným slohem, to nemá cenu u DdV řešit.... celý text
Ďábelské hry
2016,
Angela Marsons
Vlastně sama netuším, proč mě tahle série chytla, když ji považuju stejně jako většinu dalších detektivek za šíleně nereálné sci-fi. :-)
Nejlepší pro všechny
2017,
Petra Soukupová
Soukupová je bez debat moje nejoblíbenější autorka. A Nejlepší pro všechny je soukupovská skvělá klasika.
Zápisky o smutku
2022,
Chimamanda Ngozi Adichie
Úlovek z novinek z knihovny a jsem moc ráda, že jsem po téhle ač útlé, tak velmi silné intimní zpovědi sáhla! Velmi citlivé vzpomínání na otce a vyrovnání se se smutkem, ale bez jediné kapky patosu!... celý text
Tkaničky
2019,
Domenico Starnone
Louskala jsem ji docela dlouho... Vanda mě štvala, Aldo mě štval, takhle přece nechceš žít... Jen ty potomky jsem chápala.
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Moc pěkná pohádka pro dospělé. Nečekala jsem, že se mi bude tak líbit.
Domeček pro panenky (Nora)
2013,
Henrik Ibsen
Och, tohle byla lahůdka. Téměř 150 let staré prozření paničky ozdobičky a její útěk od šovinismu.
Vraní dívka
2014,
Erik Axl Sund
Vraní dívku jsem si chtěla přečíst už před lety, ale nějak k tomu nedošlo... Až teď. No, průměrnej psychothriller, plot twist odhalenej celkem rychle, ne moc sympatický postavy. Další díly nepotřebuju.... celý text
Hlubina
2015,
Nick Cutter
Představa, že jsem se svým strachem z vody zavřená v nějaký rourovitý stanici jedenáct kilometrů pod hladinou moře je sama o sobě tak tísnivá, až mě jímá hrůza. Bohužel ale v Hlubině mi něco chybí. Nebo naopak možná přebývá, ani nevím, proč mi to přišlo už moc za vlasy. Jsem drobet zklamaná, protože Cutterův Oddíl považuju za jednu z nejlepších knih a Hlubinu jsem si velmi šetřila, ale... Nesedlo si to.... celý text
Zmizet
2009,
Petra Soukupová
Petra Soukupová to prostě umí a na mě to působí vždy. Trošku víc se mi líbily povídky Zmizel a Věneček. Nakrátko je zfilmovaná, najdete ji na Netflixu.
Hyena
2021,
Hana Lundiaková
Literatura MÁ BUDIT EMOCE a to Hyena přesně dělá. Jsem prosycena štítivostí k prvotřídnímu alkoholikovi Adamovi, je to nechutný ožralecký hovado (kterých je okolo v reálu taky dost). Konec byl za mě až-moc-za-vlasy, ale jinak jsem těch 130 stránek spolkla. Sice občas s obtížemi, zasekávalo se mi to v krku, naráz to nešlo, ale tohle je literatura, kterou chci číst. A necítím se blbě, že jsem se asi dvakrát uchechtla. Sama pro sebe jsem si Hyenu srovnávala trochu s Macochou od Petry Hůlové, kterou jsem četla nedávno. Hyena je čtenářsky přívětivější, expresivnější. Veselé Vánoce!... celý text
Muž na pokraji vzplanutí
2019,
Jiří Hájíček
Po besedě s Jiřím Hájíčkem jsem dostala touhu si po roce zase přečíst nějakou jeho knihu a v knihovně mi padl zrak na útlou knihu haiku, o které byla řeč. Přečteno na sluníčku u kávy a jahod se šlehačkou. Ideál.... celý text
Můj syn feťák: skutečný příběh
2021,
Eva Hacalová
Už roky jsem nečetla nic o drogové závislosti a zcela nepřekvapivě, i tady je podobný vzorec, jako všude jinde. Asi jako u všech feťáků. Oceňuji střídání pohledu matky a syna, ale chvílemi bych Moniku vyliskala. Vážně na začátku knihy řekla, že je lepší mít za syna feťáka, než homosexuála? Nejvíc líto mi bylo dcery Nely. Rodiče roky řeší bráchu feťáka, v jejím nejkřehčím věku dospívání, navíc viděla, že peníze toho umí spravit hodně... Docela by mě zajímal i její pohled. Jednoduché čtení na víkend. Téma, o kterém by se mělo mluvit, hlavně mezi mladými.... celý text
